PRÁVNĚHISTORICKÉ STUDIE
PRÁVNĚHISTORICKÉ STUDIE

Právněhistorické studie (dále jen PHS) jsou odborným časopisem zařazeným do prestižní mezinárodní databáze SCOPUS, vydávaným Univerzitou Karlovou v Praze za vědecké garance Katedry právních dějin Právnické fakulty UK v univerzitním nakladatelství Karolinum. PHS jsou časopisem zaměřujícím se na obor právních dějin a témata, která s nim souvisí.

První číslo časopisu vyšlo v Nakladatelství Československé akademie věd v červnu roku 1955. Časopis byl nejprve vydáván Kabinetem právních dějin ČSAV, později Ústavem státu a práva ČSAV a poté Ústavem právních dějin Právnické fakulty Univerzity Karlovy.

PHS vycházejí třikrát ročně v dubnu, srpnu a prosinci a otiskují původní vědecké práce, vedle nich i recenze, anotace a zprávy z vědeckého života z oboru právních dějin. Přinášejí rovněž komentované materiály právněhistorické povahy. PHS přijímají příspěvky od domácích i zahraničních autorů. Příspěvky zahraničních autorů jsou uveřejňovány v původním jazyku, a to v angličtině, slovenštině, němčině, francouzštině, italštině nebo polštině.

Časopis Právněhistorické studie (ISSN 0079-4929) je evidován v Českém národním středisku ISSN (vedena Státní technickou knihovnou). Časopis je evidován Ministerstvem kultury ČR podle zákona č. 46/2000 Sb., o právech a povinnostech při vydávání periodického tisku a o změně některých dalších zákonů (tiskový zákon), a má přiděleno evidenční číslo periodického tisku MK E 18813.

Časopis Právněhistorické studie je tzv. otevřeným časopisem, a zajišťuje otevřený přístup k vědeckým informacím (Open Access). Veškerý obsah od čísla 48/2 je zveřejněn na webových stránkách časopisu (studie od čísla 43/2013), přičemž přístup k němu mají všichni bezplatně.

Časopis Právněhistorické studie využívá licenci Creative Commons: CC BY 4.0.

Dlouhodobou archivaci digitálního obsahu časopisu zajišťuje Portico.

PRÁVNĚHISTORICKÉ STUDIE, Vol 52 No 2 (2022), 37–61

Dědičnost slezských knížectví v ženské linii ve středověku a raném novověku

[Heritability of Silesian Principalities in the Female Line in the Middle Ages and Early Modern Period]

Marek Starý

DOI: https://doi.org/10.14712/2464689X.2022.18
zveřejněno: 15. 09. 2022

Abstract

In the 14th century, Silesia became one of the lands of the Bohemian Crown. In reality, however, it was a collection of small duchies whose rulers recognised the sovereignty of the Bohemian kings. In the event of the extinction of the ruling family, its land was forfeited to the king and the fiefdom became an immediate duchy. This study aims to address the question of the extent to which Silesian dukedoms were hereditary in the female line. To this end, individual specific cases in which this question was solved in the 14th–17th centuries are collected and these are then comprehensively evaluated.

Klíčová slova: heritability; feudal law; escheat; early modern period; Silesia; Middle ages

reference (70)

1. BAKALA, J. Problematická integrace Opavska s Ratibořskem ve světle listin Jana Lucemburského. In: Sto let od narození profesora Jindřicha Šebánka. Sborník příspěvků. Brno: Moravský zemský archiv, 2000.

2. BAR, P. Lenní listiny z let 1271-1348 a integrace slezských vévodství do svazku Zemí Koruny české. In: DÁŇOVÁ, H. - KLÍPA, J. - STOLÁROVÁ, L. Slezsko. Země Koruny české. Historie a kultura 1300-1700. Praha: Národní galerie, 2008.

3. BIERMANN, G. Geschichte der Herzogthümer Troppau und Jägerndorf. Teschen: Prochaska, 1874.

4. BIERMANN, G. Geschichte des Herzogthums Teschen. Teschen: Prochaska, 1894

5. BLÁHOVÁ, M. Čtyři ženy Karla IV. In: ŠMAHEL, F. - BOBKOVÁ, L. a kol. Lucemburkové. Česká koruna uprostřed Evropy. Praha: NLN - Nakladatelství Lidové noviny, 2012.

6. BOBKOVÁ, L. 7. 4. 1348. Ustavení Koruny království českého. Český stát Karla IV. Praha: Havran, 2006.

7. BOBKOVÁ, L. Územní politika prvních Lucemburků na českém trůně (=Acta Universitatis Purkynianae, Studia historica - Monographiae 1). Ústí nad Labem: Univerzita J. E. Purkyně, 1993.

8. BRŇOVJÁK, J. Lichtenštejnové a jejich knížecí tituly v 17.-18. století (2. část). Genealogické a heraldické listy, 2017, roč. XXXVII, č. 4.

9. BRŇOVJÁK, J. Primi oder ultimi inter pares? Zum Titularaufstieg der Liechtensteiner im 17.-18. Jahrhundert (aus der Sicht der Länder der böhmischen Krone). Studia historica Brunensia, 2017, roč. LXIV, č. 1. CrossRef

10. ČAPSKÝ, M. - RADEK, D. Paralela ke zhořeleckému vévodství? K rodové politice Matyáše Korvína v Horním Slezsku. Historie - otázky - problémy, 2015, 7.

11. DĄBROWSKI, J. Dzieje polityczne Śląska w latách 1290-1402. In: KUTRZEBA, S. (red.). Historja Šląska od najdawniejszych czasów do roku 1400. Tom I. Kraków: PAU, 1933.

12. FEIST, M. Die Oelser Lehnsübertragung vom Jahre 1648. Zeitschrift des Vereins für Geschichte Schlesiens, 1916, L, s. 131-150.

13. FEIST, M. Sylvius Nimrod, Herzog von Oels. Zeitschrift für Geschichte Schlesiens, 1918, LII, s. 85-102.

14. FELCMAN, O. - FUKALA, R. a kol. Poděbradové. Rod českomoravských pánů, kladských hrabat a slezských knížat. Praha: Nakladatelství Lidové noviny, 2008.

15. FUKALA, R. Slezsko. Neznámá země Koruny české. Knížecí a stavovské Slezsko do roku 1740. České Budějovice: Veduta, 2007.

16. GŁOGOWSKI, S. Genealogia Podiebradów. Gliwice: Studio DTP, 1997.

17. GŁOGOWSKI, S. Potomci krále Jiřího z Poděbrad (Genealogie knížat z Minstrberka). Ostrava: Klub genealogů a heraldiků, 1989.

18. GRÜNHAGEN, C. - MARKGRAF, H. (eds.). Lehns- und Besitzurkunden Schlesiens und seiner einzelner Fürstenthümer im Mittelalter (=LBS). I. Theil. (=Publicationen aus den k. Preußischen Staatsarchiven, VII. Band). Leipzig: S. Hirzel, 1881.

19. HÖFLER, C. Barbara, Markgräfin zu Brandenburg, verwittwete Herzogin in Schlesien, vermählte Königin von Böhmen, Verlobte Konrads Herrn zu Haydek. Ein deutsches Fürstenbild aus dem XV. Jahrhunderte. I. Abtheilung. Abhandlungen der königlichen böhmischen Gesellschaft der Wissenschaften von den Jahren 1865 und 1866. V. Folge. 14. Band, Prag: [K. böhm. gelehrten Gesellschaft], 1866; II. Abtheilung. Abhandlungen der königlichen böhmischen Gesellschaft der Wissenschaften vom Jahre 1867. VI. Folge. 1. Band, Prag: [K. böhm. gelehrten Gesellschaft], 1868.

20. HOLÁ, M. Sňatek Karla IV. s Annou Svídnickou. Historie - otázky - problémy, 2011, 2/III, s. 69-76.

21. HORWAT, J. Podzial ksiestwa bytomsko-kozielskiego po smierci Boleslawa - ostatniego Piasta z linii bytomskiej. Szkice z dziejów Bytomia. Magazyn bytomski, 1984, VI, s. 129-140.

22. HOŠŤÁLEK, S. Dvě zapomenuté české královny. Heraldická ročenka, 2011, s. 29-37.

23. HRUBÝ, V. (ed.). Archivum Coronae regni Bohemiae. Tomus II. Pragae: Ministerii scholarum et instructionis publicae, 1928.

24. JASIŃSKI, K. Rodowód Piastów śląskich. Kraków: Avalon, 2007.

25. JIRÁSEK, Z. a kol. Slezsko v dějinách českého státu I. Od pravěku do roku 1490. Praha: Nakladatelství Lidové noviny, 2012.

26. JIRÁSEK, Z. a kol. Slezsko v dějinách českého státu II. 1490-1763. Praha: Nakladatelství Lidové noviny, 2012.

27. KALOUS, A. Matyáš Korvín (1443-1490). Uherský a český král. České Budějovice: Veduta, 2009. CrossRef

28. KAPRAS, J. O státoprávních poměrech Opavska (2. část). Věstník Matice opavské, 1908, 16.

29. KAPRAS, J. Privilegia těšínská z roku 1498 a 1572. Věstník Matice opavské, 1912, XX.

30. KAVKA, F. Karel IV. Královské sňatky. Čtyři ženy otce vlasti. Praha: XYZ, 2016.

31. KAVKA, F. Vláda Karla IV. za jeho císařství (1355-1378). Země České koruny, rodová, říšská a evropská politika. I. díl (1355-1364). Praha: Univerzita Karlova, 1993.

32. KOPETZKY, F. Zur Geschichte und Genealogie der Přemyslidischen Herzoge von Troppau. Wien: In Commission bei Karl Gerold's Sohn, 1869.

33. KORBELÁŘOVÁ, I. - ŽÁČEK, R. Těšínsko - země Koruny české. Ducatus Tessinensis - terra Coronae Regni Bohemiae (K dějinám knížectví od počátků do 18. století). Český Těšín: Muzeum Těšínska, 2008.

34. KOUŘIL, P. - PRIX, D. - WIHODA, M. Hrady českého Slezska. Brno - Opava: Archeologický ústav AV ČR Brno, 2000.

35. KOZÁK, P. Listiny knížete Jana Korvína (1473-1504) a jeho úředníků uložené v českých archivech: originály, opisy i výtahy a zmínky v písemnostech jiných vydavatelů. Sborník archivních prací, 2021, roč. LXXI, č. 1, s. 137-204.

36. KOZÁK, P. Skon Barbory Opavské a Ratibořské, posledního zástupce rodu Přemyslovců na krnovském knížecím stolci. Časopis Matice moravské, 2017, roč. CXXXVI, č. 2, s. 269-280.

37. KOZÁK, P. Zrod stavovského Hlohovska. Mocenská uskupení ve slezském pozdím středověku (=Acta historica Universitatis Silesianae Opaviensis - Supplementa, Tomus II.). Opava: Slezská univerzita, 2008.

38. KRÁL, P. Mezi životem a smrtí. Testamenty české šlechty v letech 1550 až 1650 (=Monographia Historica, svazek 2). České Budějovice: Historický ústav Jihočeské univerzity, 2002.

39. MACEK, J. Jagellonský věk v českých zemích (1471-1526). Díl 1-2. Praha: Academia, 2001.

40. MACEK, J. Tři ženy krále Vladislava, Praha: Mladá fronta, 1991.

41. MROZOWICZ, W. - WISZEWSKI, P. Oleśnica od czasów najdawniejszych po współczesność. Wrocław: Oficyna Wydawnicza ATUT-Wrocławskie Wydawn. Oświatowe, 2006.

42. MÜLLER, K. - ŽÁČEK, R. a kol. Opava. Praha: Nakladatelství Lidové noviny, 2006.

43. MÜNCH, G. Charlotte von Liegnitz, Brieg und Wohlau, die Schwester des letzten Piasten. Teil I. Archiv für schlesische Kirchengeschichte, 1952, 10, s. 148-188, Teil II. Archiv für schlesische Kirchengeschichte, 1953, 11, s. 127-168, Teil III. Archiv für schlesische Kirchengeschichte, 1954, 12, s. 112-169, Teil IV. Archiv für schlesische Kirchengeschichte, 1955, 13, s. 172-227.

44. PALACKÝ, F. Dějiny národu českého v Čechách a v Moravě. Svazek V. (Kniha IX. a X. Od r. 1346 do r. 1403). Praha: Gutenberg - Ota Lebenhart, 1928.

45. PALACKÝ, F. Dějiny národu českého v Čechách a v Moravě. Svazek XI. (Kniha XVI. Věk jagellonský, kralování Vladislava II. od roku 1471 do 1500). Praha: Gutenberg - Ota Lebenhart, 1928.

46. PRASEK, V. Překlad s výkladem na dílčí listy země Opavské z roku 1377. In: VII. program českého gymnázia v Opavě. Opava, 1890, s. 3-24.

47. PRIEBATSCH, F. Der Glogauer Erbfolgstreit. Zeitschrift des Vereins für Geschichte und Alterthum Schlesiens, 1899, XXXIII, s. 67-106.

48. PRIEBATSCH, F. (ed.). Politische Correspondenz des Kurfürst Albrecht Achilles II. II. Band 1475-1480. Leipzig: Hirzel, 1897.

49. RADEK, D. Zeměpanské strategie Matyáše Korvína v prostředí slezských knížat. Slezský sborník, 2015, 113, s. 207-229.

50. RAUSCHER, R. Dědické právo podle českého práva zemského. Bratislava: Nákladem Právnické fakulty University Komenského v Bratislavě, 1922.

51. ROTH, G. (ed.). Peter Eschenloer Geschichte der Stadt Breslau. Teilband II. Münster - New York - München - Berlin: Waxmann, 2003.

52. SCHIMMELPFENNIG, C. A. Die Piastische Nebenlinie der Freiherrn von Liegnitz. Zeitschrift für Geschichte und Alterthum Schlesiens, 1872, roč. XI, č. 2, s. 275-302.

53. SCHIMMELPFENNIG, C. A. Herzog Johann Christians von Brieg zweite Ehe mit Anna Hedwig von Sitsch und die aus derselben abstammende piastische Neben-Linie der Freiherrn von Liegnitz. Zeitschrift für Geschichte und Alterthum Schlesiens, 1871, roč. XI, č. 1, s. 121-170.

54. SCHÖNHERR, G. Hunyadi Corvin János 1473-1504. Budapest: Magyar Történelmi Társulat, 1894.

55. SINAPIUS, J. Olsnographia oder Eigentliche Beschreibung des Oelßnischen Fürstenthums in Nieder-Schlesiens. Leipzig - Frankfurt: Brandeburger, 1707.

56. SPERKA, J. Księstwo karniowsko-rybnickie i jego losy do początku XVI wieku. Średniowiecze Polskie i Powszechne, 2020, 12 (16), s. 96-120. CrossRef

57. SPERKA, J. Tragiczne losy księcia rybnickiego Wacława III (zm. 1478). Epizod z dziejów rywalizacji między Jagiellonami a Maciejem Korwinem o koronę czeską. Studia z Dziejów Ṥredniowiecza, 2016, 20, s. 253-272.

58. STARÝ, M. "… pojav k svatému manželství jich sestry dceru". Marginálie ke genealogii slezských knížat a k osudům Krnovska na přelomu 15. a 16. století. Časopis Matice moravské, 2018, roč. CXXXVII, č. 1, s. 57-85.

59. STARÝ, M. Ducatus nebo Terra? (Na okraj 700. výročí vzniku Opavského vévodství). Právněhistorické studie, 2019, roč. 49, č. 1. CrossRef

60. STARÝ, M. Opavští Přemyslovci. Genealogie posledních generací českého královského rodu. Opava: Zemský archiv v Opavě, 2021.

61. STENZEL, G. A. Geschichte Schlesiens. I. Theil. Von den ältesten Zeiten bis zum Jahre 1355. Breslau: Josef Max und Romp., 1853.

62. STIEBER, M. Kaducita. In: Slovník veřejného práva Československého. Svazek II. Brno: Polygrafia, 1929.

63. SZCZEGÓŁA, H. Zabiegi o sukcesję głogowską w latach 1476-1479. Zeszyty Naukowe Uniwersytetu Jagiellońskiego. Prace Historyczne, 1977, 56, s. 95-106

64. ŠMERDA, M. Kněžna Alžběta Lukrecie a protireformace na Těšínsku. Těšínsko. Vlastivědný časopis, 2004, roč. XXXXVII, č. 4, s. 1-10.

65. ŠMERDA, M. Za vším hledej ženu aneb Alžběta Lukrecie Těšínská a spor o Těšínské knížectví. In: Historik na Moravě. Profesoru Jiřímu Malířovi, předsedovi Matice moravské a vedoucímu Historického ústavu FF MU, věnují jeho kolegové, přátelé a žáci k šedesátinám. Brno: Matice moravská, 2009, s. 625-643.

66. TECHMAŃSKA, B. Jan II Żagański. Niespokojny książe. Sojuznik króla husyty (16 VI 1435 - 22 IX 1504). Wrocław: Avalon, 2014.

67. WINKELBAUER, T. Fürst und Fürstendiener. Gundaker von Liechtenstein, ein österreichischer Aristokrat im konfesionellen Zeitalter (=Mitteilungen des Instituts für Österreischische Geschichtsforschung, 34). Wien - München: Oldenbourg, 1999. CrossRef

68. ZELENKA, J. Vznik a fungování hejtmanské správy ve svídnickém a javorském knížectví za vlády Václava IV. In: BOBKOVÁ, L. - ČAPSKÝ, M. - KORBELÁŘOVÁ, I. a kol. Hejtmanská správa ve vedlejších zemích Koruny české. Acta historica Universitatis Silesianae Opaviensis. Supplementa; tomus VII. Opava: Ústav historických věd FPF Slezské univerzity v Opavě ve spolupráci s Ústavem českých dějin FF Univerzity Karlovy v Praze 2009, s. 103-114.

69. ŽUPANIČ, J. Dědici Poděbradů - württemberští vévodové ve Slezsku. Historický obzor, 2003, roč. XIV, č. 9-10.

70. ŽUPANIČ, J. Württemberkové v Olešnici. Studia zachodnie, 2011, 13.

Creative Commons License
Dědičnost slezských knížectví v ženské linii ve středověku a raném novověku is licensed under a Creative Commons Attribution 4.0 International License.

240 x 170 mm
vychází: 3 x ročně
cena tištěného čísla: 250 Kč
ISSN: 0079-4929
E-ISSN: 2464-689X

Ke stažení