Právněhistorické studie (dále jen PHS) jsou odborným časopisem zařazeným do prestižní mezinárodní databáze SCOPUS, vydávaným Univerzitou Karlovou v Praze za vědecké garance Katedry právních dějin Právnické fakulty UK v univerzitním nakladatelství Karolinum. PHS jsou časopisem zaměřujícím se na obor právních dějin a témata, která s nim souvisí.
První číslo časopisu vyšlo v Nakladatelství Československé akademie věd v červnu roku 1955. Časopis byl nejprve vydáván Kabinetem právních dějin ČSAV, později Ústavem státu a práva ČSAV a poté Ústavem právních dějin Právnické fakulty Univerzity Karlovy.
PHS vycházejí třikrát ročně v dubnu, srpnu a prosinci a otiskují původní vědecké práce, vedle nich i recenze, anotace a zprávy z vědeckého života z oboru právních dějin. Přinášejí rovněž komentované materiály právněhistorické povahy. PHS přijímají příspěvky od domácích i zahraničních autorů. Příspěvky zahraničních autorů jsou uveřejňovány v původním jazyku, a to v angličtině, slovenštině, němčině, francouzštině, italštině nebo polštině.
Časopis Právněhistorické studie (ISSN 0079-4929) je evidován v Českém národním středisku ISSN (vedena Státní technickou knihovnou). Časopis je evidován Ministerstvem kultury ČR podle zákona č. 46/2000 Sb., o právech a povinnostech při vydávání periodického tisku a o změně některých dalších zákonů (tiskový zákon), a má přiděleno evidenční číslo periodického tisku MK E 18813.
Časopis Právněhistorické studie je tzv. otevřeným časopisem, a zajišťuje otevřený přístup k vědeckým informacím (Open Access). Veškerý obsah od čísla 48/2 je zveřejněn na webových stránkách časopisu (studie od čísla 43/2013), přičemž přístup k němu mají všichni bezplatně.
Časopis Právněhistorické studie využívá licenci Creative Commons: CC BY 4.0.
Dlouhodobou archivaci digitálního obsahu časopisu zajišťuje Portico.
PRÁVNĚHISTORICKÉ STUDIE, Vol 50 No 3 (2020), 93–102
Historické souvislosti vzniku rakouské ústavy 1920
[Historical Context of Adoption of Austrian Constitution 1920]
Miroslav Šepták
DOI: https://doi.org/10.14712/2464689X.2020.31
zveřejněno: 03. 12. 2020
Abstract
The Austrian Federal Constitution, adopted in October 1, 1920, was the result of long debates and political compromise between the Christian Socialists and the Social Democrats. It enshrined a system of parliamentary democracy with standard triple division of power into legislative, executive and judicial. Legislative power was exercised at the federal level by two formally independent bodies: the National Council and the Federal Council. Executive power consisted of government based on the confidence of the National Council and the Federal President. From view of political science, it was a purely parliamentary system. The 1929 amendment of constitution brought Austria closer to the German political system, bringing about significant strengthening of the powers of head of state. Austria's constitutional definition was undoubtedly democratic, but political elites chose the path of gradual curtailment of political pluralism due to growing difficulties under the influence of the Great Depression. Although the Austrian constitution has long been criticized for being overly complex and fragmented, it is today one of the oldest written European legal norms.
klíčová slova: History; 20th century; Austria; Federal Constitution 1920; Hans Kelsen; National Council; Federal Council
reference (30)
1. BERCHTOLD, K. (hrsg.). Österreichische Parteiprogramme 1868-1966. Wien: Verlag für Geschichte und Politik, 1967.
2. BERCHTOLD, K. (hrsg.). Die Verfassungsreform von 1929. Dokumente und Materialien zur Bundesverfassungs- Novelle von 1929. Wien: Wilhelm Braumüller, 1978.
3. BERCHTOLD, K. (hrsg.). Die Verfassungsreform von 1925. Dokumente und Materialen zur Bundes-Verfassungsnovelle. Wien: New Academic Press, 1992.
4. Bundesgesetzblatt für den Bundestaat Österreich, Jahrgang 1934.
5. Staatsgesetzblatt für den Staat Deutschösterreich, Jahrgang 1918, 1919.
6. Stenographische Protokolle über die Sitzungen des Nationalrates der Republik Österreich, Stenographische Protokolle, 1. Republik,
7. Stenographisches Protokoll der konstituierenden Sitzung der Nationalversammlung der deutschen Abgeordneten, Wien am 21. Oktober 1918, b. r., b. m.
8. I. Session (21. Oktober 1918 - 16. Februar 1919), Provisorische Nationalversammlung, Wien: Deutschösterreichische Staatsdruckerei, 1919.
9. II. Session (4. März 1919 - 9. November 1920), Konstituierende Nationalversammlung der Republik Österreich, Bd. 1 (1. bis 46. Sitzung), Wien: Österreischische Staatsdruckerei, 1919.
10. Reichs-Gesetz-Blatt für das Kaiserthum Österreich, Jahrgang 1862, 1867.
11. ABLEITINGER, A. Grundlegung der Verfassung. In: SKALNIK, K. - WEINZIERL, E. (hrsg.). Österreich 1918-1938. Geschichte der Ersten Republik. Graz - Wien - Köln: Styria, 1983, s. 147-194.
12. ACKERL, I. Die Großdeutsche Volkspartei 1920-1934. Versuch einer Parteigeschichte. Wien: Phil. Dissertation, 1967.
13. BOHÁČKOVÁ R. Základy konstrukce Kelsenovy ryzí nauky právní. Brno: Masarykova univerzita v Brně, 1995.
14. FILIP, J. Ústavní systém Rakouska. In: KROUPA, J. a kol., (ed.), Soudobé ústavní systémy. Brno: Masarykova univerzita v Brně, 2001, s. 103-126.
15. HASIBA, G. Die zweite Bundes-Verfassungsnovelle. Ihr Werdegang und wesentliche verfassungspolitische Ereignisse seit 1918. Graz - Wien - Köln: Böhlau, 1976.
16. HÖBELT, L. Die Erste Republik (1918-1938). Das Provisorium. Wien - Köln - Weimar: Böhlau, 2018. CrossRef
17. KATHREIN, I. Der Bundesrat in der Ersten Republik. Studie über die Entstehung und die Tätigkeit des Bundesrates der Republik Österreich. Wien: Wilhelm Braumüller, 1983.
18. LEHMBRUCH, G. Proporzdemokratie. Politisches System und politische Kultur in der Schweiz und in Österreich. Tübingen: Mohr, 1967.
19. MELICHAR, P. Otto Ender 1875-1960. Landeshauptmann, Bundeskanzler, Minister. Untersuchungen zum Innenleben eines Politikers. Wien - Köln - Weimar: Böhlau, 2018. CrossRef
20. MERKL, A. Die ständisch-autoritäre Verfassung Österreichs. Ein kritisch-systematischer Grundriß. Wien: Julius Springer, 1935. CrossRef
21. ÖHLINGER, T. Die Bedeutung Hans Kelsens im Wandel. In: Demokratiezentrum, Wien [online]. Dostupné na:
22. http://www.demokratiezentrum.org/fileadmin/media/pdf/oehlinger_kelsen.pdf.
23. OLECHOVSKI, T. Der Beitrag Hans Kelsens zur österreichischen Bundesverfassung. In: WALTER, R. - OGRIS, W. - Olechowski, T. (hrsg.). Hans Kelsen. Leben - Werk - Wirksamkeit. Ergebnisse einer internationalen Tagung, veranstaltet von der Kommission für Rechtsgeschichte Österreichs und dem Hans-Kelsen-Institut (19. - 21. April 2009). Wien: Manz, 2009, s. 211-230.
24. OLECHOVSKI, T. Hans Kelsen und die österreichische Verfassung. Aus Politik und Zeitgeschichte. Österreich. Zeitschrift der Bundeszentrale für politische Bildung Jhrg. 68, Nr. 34-35/2018, 20. August 2018, s. 18-24.
25. PELINKA, A. Die gescheiterte Republik. Kultur und Politik in Österreich 1918-1938. Wien - Köln - Weimar: Böhlau, 2017. CrossRef
26. RAUSCHER, W. Karl Renner. Ein österreichischer Mythos. Wien: Ueberreuter, 1995.
27. SCHEFBECK, G. Die Provisorische Nationalversammlung und die Gründung der Republik Deutschösterreich. Jahrbuch des österreichischen Parlaments. Daten - Fakten - Analysen, Jhrg. 1994, s. 285-309.
28. SCHMITZ, G. Die Vorentwürfe Hans Kelsens für die österreichische Bundesverfassung. Wien: Manz, 1981.
29. ŠEPTÁK, M. Mezi demokracií a autoritářstvím. Rakouská zahraniční a vnitřní politika v letech 1931-1934. Praha: Academia, 2018.
30. TÁLOS, E. Das austrofaschistische Herrschaftssystem. Österreich 1933-1938. Wien: Lit-Verlag, 2013.
Historické souvislosti vzniku rakouské ústavy 1920 is licensed under a Creative Commons Attribution 4.0 International License.
240 x 170 mm
vychází: 3 x ročně
cena tištěného čísla: 250 Kč
ISSN: 0079-4929
E-ISSN: 2464-689X
