Právněhistorické studie (dále jen PHS) jsou odborným časopisem zařazeným do prestižní mezinárodní databáze SCOPUS, vydávaným Univerzitou Karlovou v Praze za vědecké garance Katedry právních dějin Právnické fakulty UK v univerzitním nakladatelství Karolinum. PHS jsou časopisem zaměřujícím se na obor právních dějin a témata, která s nim souvisí.
První číslo časopisu vyšlo v Nakladatelství Československé akademie věd v červnu roku 1955. Časopis byl nejprve vydáván Kabinetem právních dějin ČSAV, později Ústavem státu a práva ČSAV a poté Ústavem právních dějin Právnické fakulty Univerzity Karlovy.
PHS vycházejí třikrát ročně v dubnu, srpnu a prosinci a otiskují původní vědecké práce, vedle nich i recenze, anotace a zprávy z vědeckého života z oboru právních dějin. Přinášejí rovněž komentované materiály právněhistorické povahy. PHS přijímají příspěvky od domácích i zahraničních autorů. Příspěvky zahraničních autorů jsou uveřejňovány v původním jazyku, a to v angličtině, slovenštině, němčině, francouzštině, italštině nebo polštině.
Časopis Právněhistorické studie (ISSN 0079-4929) je evidován v Českém národním středisku ISSN (vedena Státní technickou knihovnou). Časopis je evidován Ministerstvem kultury ČR podle zákona č. 46/2000 Sb., o právech a povinnostech při vydávání periodického tisku a o změně některých dalších zákonů (tiskový zákon), a má přiděleno evidenční číslo periodického tisku MK E 18813.
Časopis Právněhistorické studie je tzv. otevřeným časopisem, a zajišťuje otevřený přístup k vědeckým informacím (Open Access). Veškerý obsah od čísla 48/2 je zveřejněn na webových stránkách časopisu (studie od čísla 43/2013), přičemž přístup k němu mají všichni bezplatně.
Časopis Právněhistorické studie využívá licenci Creative Commons: CC BY 4.0.
Dlouhodobou archivaci digitálního obsahu časopisu zajišťuje Portico.
PRÁVNĚHISTORICKÉ STUDIE, Vol 50 No 3 (2020), 35–91
Kupní smlouvy k lenním statkům frýdlantského knížectví (vévodství)
[Purchase Contracts for the Fief Estates of the Frýdlant Principality (Duchy)]
Marek Starý
DOI: https://doi.org/10.14712/2464689X.2020.30
zveřejněno: 03. 12. 2020
Abstract
The Duchy of Frýdlant, this “state within a state”, as characterized by many authors, existed only for a very short period of time. The fief estates, which were acquired by the imperial military leader Albrecht von Wallenstein (Valdštejn) in the sale following the Battle of White Mountain, were first declared a principality in 1624 and then a duchy in 1627. Immediately after Wallenstein's assassination in 1634, this remarkable constitutional unit was immediately liquidated. Wallenstein kept most of the acquired estates under his direct control, and they thus became chamber ducal estates (this was especially true for all larger, economically strong towns). He left only a relatively small part of his property to the institutions of the Catholic Church – logically, although he provided them with political and property support, in the latter respect he certainly did not dazzle with excessive generosity. On the other hand, he left large estates to various persons (his relatives, subordinate officers, officials, in some cases the original pre-White Mountain owners, etc.), who took them over from him as a Frydlant fief (de iure actually sub-fief, as Wallenstein himself was a vassal of the emperor who was the Czech king). Some of these people received the property as a gift (“Donatio”) as a sign of Wallenstein's generosity. In most cases, however, it was a standard property transaction, where the acquirers paid a more or less adequate amount of money for the fief estate, or their receivables from the Frýdlant landowner were offset. The legal title of the transfer of possession thus became the standard purchase (“Erblehenkauf”), recorded in a contract approved, sealed and signed by both parties. Copies of these contracts are concentrated in the manuscript sign. B 16, stored in the National Archives in Prague, other originals and copies of individual documents of this type can be recorded in other archives. This study is devoted to their content analysis. Purchase contracts for Frýdlant fief estates represent a set of documents, the significance of which can be seen on at least four levels. From the most general point of view, they contribute to the knowledge of early modern legal culture and legal language (although German, not Czech). Secondly, they are evidence of the administrative practice of the court office of the Duchy of Frýdlant, which prepared these documents. They are also a contribution to the history of fief law in the Czech lands. Finally, they provide a number of specific information about individual fief estates, and thus also about the regional history of northeastern Bohemia, where Wallenstein's “terra felix” was located. The surviving contracts relate to more than forty larger and smaller estates, which fell into the hands of the vassals in the short days of Wallenstein’s rule over this region. The court office of the Duchy of Frýdlant, on whose premises the contracts were created, was a relatively advanced bureaucratic body with several lawyers – the former prosecutor Jan Jezber of Kolivá Hora had probably the greatest reputation, who himself bought the Choteč fief estate in 1624. Štěpán Ilgen from Ilgenau, a native of Leipzig, reached the significant position of Frýdlant Chancellor. Many office councilors were also graduates of law education. However, it is very interesting that the set of surviving contracts is largely characterized by its variability. Although a more or less uniform structure was followed (dating, definition of the contracting parties, and the subject of the contract, determination of the price and the method of payment, set of rights reserved to the landlord, confirmation of will and corroboration), contracts offer various and in some cases significantly different specific solutions. On the other hand, different wording did not always mean a difference in content. For example, the extent of the landlord reservations, which Wallenstein reserved in the treaties as chief lord of the Duchy of Frýdlant and among which brewing played the most important role, apparently had a standard scope, regardless of the specific diction. Purchase contracts related to Frýdlant fief estates represent only one type of documents framing the development of this extremely interesting state law unit. The study of others and, in the future, comprehensive elaboration of the history of the Frýdlant estate, or of the entire duchy, remain urgent challenges for further legal historical research.
klíčová slova: Duchy of Frýdlant; purchase agreement; fief; regal law; Thirty Years’ War; Wallenstein
reference (139)
1. ANDĚL, R. Albrecht z Valdštejna a "jeho" lenní šlechta na frýdlantském panství. In: FUČÍKOVÁ, E. - ČEPIČKA, L. (eds.). Albrecht z Valdštejna. Inter arma silent musae? Praha: Academia, 2007, s. 201-206.
2. ANDĚL, R. Frýdlantská lenní šlechta a obraz její existence v umělecko-historických památkách. Sborník Severočeského muzea, Historia, 1986, 8, s. 23-44.
3. ANDĚL, R. Hospodářská situace drobných šlechtických statků na česko-lužickém pomezí v XVII. století. Sborník Pedagogické fakulty v Ústí nad Labem, řada historická, 1971, s. 61-134.
4. ANDĚL, R. Lenní statek Ves na Frýdlantsku v první polovině XVII. století. Sborník Severočeského muzea, společenské vědy - historie, 1966, 5, s. 107-121.
5. ANDĚL, R. Lesk a bída "nové" drobné pobělohorské šlechty, Rodina Pülcherů na lenním statku Loučná na Frýdlantsku. Fontes Nissae, 2002, 3, s. 7-36.
6. ANDĚL, R. Příspěvek k problematice životní a kulturní úrovně drobné šlechty na Frýdlantsku v 17. století. Z minulosti Děčínska a Českolipska, 1977, 3, s. 101-119.
7. ANDĚL, R. Rybníkářství na statcích frýdlantské lenní šlechty v 16. a 17. století. Sborník Severočeského muzea, Historia, 1988, 9, s. 33-52.
8. ANDĚL, R. Šlechtičny na frýdlantských lenních statcích v první polovině 17. století. In: BŘEZINA, L. - KONVIČNÁ, J. - ZDICHYNEC, J. (eds.). Ve znamení zemí Koruny české. Sborník k šedesátým narozeninám profesorky Lenky Bobkové. Praha: Casablanca, 2006, s. 513-528.
9. ANDĚL, R. Tři právní případy z dějin frýdlantské lenní šlechty v 17. století. Sborník Severočeského muzea, Historia, 1984, 7, s. 73-88.
10. BELLING, V. Lenní šlechta na Frýdlantsku ve vrcholném a pozdním středověku. In: BŘEZINA, L. - KONVIČNÁ, J. - ZDICHYNEC, J. (eds.). Ve znamení zemí Koruny české. Sborník k šedesátým narozeninám profesorky Lenky Bobkové. Praha: Casablanca, 2006, s. 499-512.
11. BÍLEK, T. V. Beiträge zur Geschichte Waldstein's. Prag: Franz Riwnác, 1886.
12. BÍLEK, T. V. Dějiny konfiskací v Čechách po r. 1618. Praha: Museum království českého, 1882-1883.
13. CZOERNIG, K. J. Albrecht von Waldsteins urkundlich erwiesener Versuch, sein Herzogthum Friedland als ein selbständiges Gebiet zu organisieren, und von der Krone Böhmens abzureissen. Monatschrift der Gesellschaft des vaterländischen Museums in Böhmen, December 1829, III. Jahrgang.
14. CZOERNIG, K. J. Versuch Albrecht's von Waldstein, eine ständische Verfassung in seinem Herzogthume Friedland einzuführen. Taschenbuch für die vaterländische Geschichte, Neue Folge, I. Jahrgang. Stuttgart: Franckh, 1830.
15. ERNSTBERGER, A. Wallenstein als Volkswirt im Herzogtum Friedland. Prager Studien aus dem Gebiete der Geschichtswissenschaft. 19. Heft. Reichenberg in Böhmen: Sudetendeutscher Verlag Franz Kraus, 1929.
16. FÖRSTER, F. Ch. Wallenstein, Herzog zu Mecklenburg, Friedland und Sagan, als Feldherr und Landesfürst in seinem öffentlichen und Privat-Leben. Eine Biographie. Potsdam: Riegel, 1834.
17. FÖRSTER, F. Ch. Wallenstein als regierender Herzog und Landesherr. In: Historisches Taschenbuch. V. Jahrgang, Leipzig: Brockhaus, 1834.
18. FÖRSTER, F. Ch. Wallenstein's Prozeß vor den Schranken des Weltgerichts und des K. K. Fiscus zu Prag. Leipzig: B.G. Teubner, 1844.
19. FRANCEK, J. Dějiny Jičína. Praha: Rybka Publishers, 2010.
20. FRANCEK, J. Navzdory závisti. Životní příběh Albrechta z Valdštejna. Praha: Havran, 2007.
21. GAJDOŠÍK, P. Adam Vilém Schellart a lenní statky Albrechta z Valdštejna. Bezděz, 2012, 21, s. 67-84.
22. GINDELY, A. Waldsteins Vertrag mit dem Kaiser bei der Übernahme des zweiten Generalats. Prag: Druck von Dr. E. Grégr, 1889.
23. GROTEFEND, O. Meklenburg unter Wallenstein und die Wiedereroberung des Landes durch die Herzöge. JVMGA, 1901, LXVI, s. 227-284.
24. HEINRICH, A. Wallenstein als Herzog von Sagan. Breslau: Goerlich & Coch, 1896.
25. HELBIG, J. Beiträge zur Geschichte der Stadt und des Bezirkes Friedland i. B. II. Band. Friedland i. B.: Weeber, 1894.
26. HUNZIKER, O. Wallenstein als Landesherr insbesondere als Herzog von Meklenburg. Zürrich: Schmidt, 1875.
27. JANÁČEK, J. Valdštejn a jeho doba. Praha: Svoboda, 1978.
28. KALISTA, Z. Valdštejn. Historie odcizení a snu. Praha: Vyšehrad, 2002.
29. KAPRAS, J. O státoprávních poměrech Opavska. Věstník Matice opavské, 1908, XVI, s. 35-49.
30. KAPRAS, J. O státoprávních poměrech Opavska. Věstník Matice opavské, 1909, XVII, s. 17-54.
31. KAPRAS, J. Opavské právní dějiny doby knížecí. Věstník Matice opavské, 1918, XXIV, s. 3-45.
32. KAPRAS, J. Velkostatky a fideikomisy v českém státě. Studie historická. Právnické rozhledy, 1918-1919, XIX, č. 2, s. 32-34, č. 3, s. 48-53, č. 4, s. 65-72, č. 6, s. 118-122, č. 7-10, s. 119-122.
33. KOBER, J. Fideikomis (svěřenství). In: SCHELLE, K. - TAUCHEN, J. (eds.). Encyklopedie českých právních dějin. II. svazek. Plzeň: Aleš Čeněk, 2016, s. 492-504.
34. KOLLMANN, H. K úbytku obyvatelstva v království Českém za války třicetileté. Český časopis historický, 1910, roč. XVI, č. 1.
35. KOLLMANN, H. Některé příspěvky k smlouvě göllersdorfské uzavřené v příčině druhého generalátu Valdštejnova. Český časopis historický, 1895, I, s. 347-371.
36. KOVÁŘ, M. Albrecht z Valdštejna - hospodář a podnikatel. Historický obzor, 1994, 9/V, s. 194-199.
37. KRČMÁŘ, J. Fideikomisy. In: HÁCHA, E. - HOBZA, A. - WEYR, F. - HOETZEL, J. - LAŠTOVKA, K. (usp.). Slovník veřejného práva československého. Svazek I. Brno: Polygrafia, 1929, s. 596-597.
38. LISCH, G. Ch. F. Ueber Wallensteins Regierungsform in Meklenburg. JVMGA 1871, XXXVI, s. 3-48.
39. LISCH, G. Ch. F. Wallensteins Abzug aus Meklenburg im Jahre 1629. JVMGA 1870, XXXV, s. 45-79.
40. LISCH, G. Ch. F. Wallensteins Kirchen- und Schul- Regierung in Meklenburg. Jahrbücher des Vereins für meklenburgische Geschichte und Alterthumskunde, 1872, XXXVII, s. 3-41.
41. LISCH, G. Ch. F. Wallensteins letzte Kammer und Hof-Verordnung bei seinem Abzuge aus Meklenburg für den Kammer-Regenten Heinrich Kustosz. Jahrbücher des Vereins für meklenburgische Geschichte und Alterthumskunde, 1871, XXXVI, s. 49-54.
42. LOEWE, V. Die Wallenstein-Literatur. Dritte Ergänzung (1628-1895). Bibliographische Studie. MVGDB, 1895/1896, 3/XXXIV, s. 277-315.
43. LOEWE, V. Die Wallenstein-Literatur. Vierte Ergänzung. Bibliographische Studie. MVGDB, 1902, 4/XL, s. 514-534.
44. LOCH, J. Heraldické památky v chrámu Panny Marie v Hořicích v Podkrkonoší. Heraldická ročenka, 2010, s. 11-12.
45. MAŠEK, P. Šlechtické rody v Čechách, na Moravě a ve Slezsku od Bílé Hory do současnosti. Díl I. Praha: Argo, 2008.
46. MEYER, A. Albrecht von Wallenstein (Waldstein) Herzog von Friedland und seine Münzen. Wien: Selbstverl., 1886.
47. NOHEJLOVÁ, E. Mincovnictví Albrechta z Valdštejna. Numismatický časopis československý, 1934, X, s. 28-73.
48. PINSKER, Č. České zřízení rodové. Kapitola z práva svěřenského. Praha: Edvard Leschingr, 1907.
49. POKORNÝ, P. R. Jičínské biskupství. In: Rekatolizace v českých zemích. Sborník příspěvků z konference v Jičíně konané 10. září 1993. Jičín: Městský úřad, 1995 s. 73-84.
50. POLIŠENSKÝ, J. - KOLLMANN, J. Valdštejn. Ani císař, ani král. Praha: Academia, 2001.
51. SCHMID, G. Die Wallenstein-Literatur (1626-1878). Bibliographische Studie. MVGDB 1879, 1/XVII, Beilage, s. 65-143.
52. SCHMID, G. Die Wallenstein Literatur. Erste Ergänzung (1619-1681). Bibliographische Studie. MVGDB, 1882, 2/XXI, Beilage, s. 1-48.
53. SCHMID, G. Die Wallenstein Literatur. Zweite Ergänzung (1620-1884). Bibliographische Studie. MVGDB, 2/XXIII, 1885, Beilage, s. 1-39.
54. STARÝ, M. Absolutismus "na zelené louce" (K postavení zeměpána ve Frýdlantském vévodství). In: SCHELLE, K. - VOJÁČEK, L. (eds.). Stát a právo v období absolutismu. Acta Universitatis Masarykianae Brunensis, Iuridica. Brno: Masarykova univerzita, 2005, No. 295, s. 249-258.
55. STARÝ, M. Ducatus, nebo Terra? (Na okraj 700. výročí vzniku Opavského vévodství). Právněhistorické studie, 2019, roč. 49, č. 1, s. 25-61. CrossRef
56. STARÝ, M. Frýdlantská léna v Českém ráji a jejich držitelé (stručný přehled a metodologické zamyšlení). In: Šlechtické rody a jejich sídla v Českém Ráji. Z Českého Ráje a Podkrkonoší - supplementum, 2009, 13, s. 281-286.
57. STARÝ, M. Frýdlantské léno Mladějov a jeho držitelé. Časopis Národního muzea. Řada historická, 2014, roč. CLXXXIII, č. 1-2, s. 3-18.
58. STARÝ, M. Frýdlantské vévodství a jeho státoprávní postavení v rámci České koruny. In: MALÝ, K. - SOUKUP, L. (ed.). Vývoj české ústavnosti v letech 1618-1918. Praha: Karolinum, 2006, s. 135-157.
59. STARÝ, M. Ius privatum v návrhu zemského zřízení Frýdlantského vévodství. In: BĚLOVSKÝ, P. - STLOUKALOVÁ, K. Caro amico. 60 kapitol pro Michala Skřejpka aneb Římské právo napříč staletími. Praha: Auditorium, 2017.
60. STARÝ, M. Konec rodu Semínů ze Semína. Z Českého ráje a Podkrkonoší, 2013, 26, s. 11-36.
61. STARÝ, M. Můj velitel, můj pán. Frýdlantské lenní statky v rukou Valdštejnových důstojníků. Bohemiae Occidentalis Historica, 2019, roč. V, č. 2, s. 135-155.
62. STARÝ, M. Political and Administrative System of Waldstein's Lands. Krakowskie Studia z Historii Państwa i Prawa. Cracow Studies of Legal and Constitutional History, 2012, 1/V, s. 61-69.
63. STARÝ, M. Soupis obyvatel vsi Bukovina u Čisté v materiálech frýdlantské dvorské komory. Genealogické a heraldické listy, 2013, roč. XXXIII, č. 1, s. 50-63.
64. STARÝ, M. Soupis osedlých na lenních statcích frýdlantského vévodství na sklonku jeho existence. Muzejní a vlastivědná práce - Časopis Společnosti přátel starožitností českých, 2014, roč. LII (CXXII), č. 2, s. 87-104.
65. STARÝ, M. Vendito ut empto ut vendito…? Statek Albrechtice jako součást Valdštejnova Frýdlantska. In: KNOLL, V. - VALEŠ, V. (eds.). Naděje právní vědy. Býkov 2010. Plzeň: Aleš Čeněk, 2013, s. 141-152.
66. STRAKA, C. Albrecht z Valdštejna a jeho doba na základě korrespondence opata strahovského Kašpara z Questenberka. Edice Rozpravy České akademie císaře Františka Josefa pro vědy, slovesnost a umění, třída I., číslo 44. Praha: Nákladem České akademie císaře Františka Josefa pro vědy, slovesnost a umění, 1911.
67. SVÁTEK, J. Dvorská kancelář Valdštejnova frýdlantského vévodství. In: Studie Muzea Kroměřížska, 1983, s. 43-96.
68. SVÁTEK, J. Erby z dvorské kanceláře frýdlantského vévodství. Heraldická ročenka, 1977, s. 69-76.
69. SVOBODA, M. Cui bono? Právovárečné spory v pojetí regionální historiografie 18.-20. století. Případ Frýdlantu v 17. století. In: VESELÝ, M. - KAISEROVÁ, K. (eds.). Pivo lepších časů. Sborník příspěvků z konference konané ve dnech 20.-21. dubna 2006 ve Velkém Březně. Ústí nad Labem: Univerzita Jana Evangelisty Purkyně. Filozofická fakulta, 2007.
70. SVOBODA, M. Kryštof II. z Redernu, pobělohorský exulant. In: HRUBÁ, M. (ed.). Víra nebo vlast? Exil v českých dějinách raného novověku. Ústí nad Labem: Albis international, 2001, s. 222-237.
71. SVOBODA, M. Redernové v Čechách. Nalézání zapomenutých příběhů 16. a 17. věku. Praha: Univerzita Karlova v Praze, Filozofická fakulta - Togga, 2011.
72. ŠOLLE, V. Fideikomisy a jejich současná archivní problematika. Archivní časopis, 1971, 2/XXI, s. 103-115.
73. ULIČNÝ, P. Proboštský a dvorský chrám sv. Jakuba v Jičíně. In: ULIČNÝ, P. a kol., Architektura Albrechta z Valdštejna. Italská stavební kultura v Čechách v letech 1600-1635. I. Praha: NLN, 2017, s. 393-422.
74. URFUS, V. Rodinný fideikomis v Čechách. Sborník historický, 1962, IX, s. 199-211.
75. ZÍBRT, Č. Bibliografie české historie. Díl V. Praha: Česká akademie císaře Františka Josefa pro vědy, slovesnost a umění, 1912, s. 38-126 (č. 12464-14209).
76. NA Praha, ČDK, Listiny, i.č. 176
77. NA Praha, ČDK, sign. II A 4, kart. 295, i.č. 638
78. DD 71, fol. 131r - 132v
79. HS-RACG, kart. 496, i.č. 1767, sign. XXII/28, nestr.
80. NA Praha, fond Česká dvorská kancelář, sign. II A 4, kart. 131, i.č. 577
81. NA Praha, fond Desky zemské, Desky zemské větší 141, fol. M 23r - M 23v
82. NA Praha, fond Desky zemské, Desky zemské větší 292, fol. O 13r - O 15r
83. NA Praha, fond Desky zemské, Desky zemské větší 294, fol. F 28v - F 29r
84. NA Praha, fond Desky zemské, Desky zemské větší 294, fol. K 17r - K 17v
85. NA Praha, fond Desky zemské, Desky zemské větší 295, fol. M 25v - M 26r
86. NA Praha, fond Desky zemské, Desky zemské větší 296, fol. A 26v - A 27r
87. NA Praha, fond Desky zemské, Desky zemské větší 298, fol. L 17r - L 19r
88. NA Praha, fond Desky zemské, Desky zemské větší 309, fol. J 18v - K 7v
89. NA Praha, fond Desky zemské, Desky zemské větší 621, fol. D 6v - D 7r
90. NA Praha, fond Salbuchy, kniha č. 26, i.č. 11, fol. 242v - 251r, 661r - 668v
91. NA Praha, fond Salbuchy, kniha č. 32a, i.č. 14, fol. 596r - 599r
92. NA Praha, fond Salbuchy, kniha č. 40, i.č. 17, fol. 68r - 70v, 157r - 161r
93. NA Praha, fond Salbuchy, kniha č. 47, i.č. 20, fol. 153v - 156r
94. NA Praha, fond Salbuchy, kniha č. 54, i.č. 22, fol. 287r - 289v
95. NA Praha, fond Sbírka rukopisů B, i. č. 14, sign. B 15
96. NA Praha, fond Sbírka rukopisů B, i.č. 15, sign. B 16, fol. 8v - 9r, 34r - 35v, 66r - 68r, 69r - 70r, 77r - 79v, 89r - 90r, 90r - 94r, 94v - 95v, 96r - 97v, 98r - 99r, 100r - 101v, 102r - 104r, 123r - 124r, 129r - 130v, 131r - 138r, 139r - 140v, 141r - 141v, 142r - 142v,143r - 143v
97. NA Praha, fond Stará manipulace, sign. J 5/1/1, i.č. 1506, kart. 950. fol. 44r - 46r.
98. NA Praha, fond Stará manipulace, sign. S 84/8, i.č. 3202, kart. 2199
99. NA Praha, fond Valdštejniana, sign. A 56a, kart. 3, fol. 31r - 31v
100. NA Praha, fond Valdštejniana, sign. F 67/1, kart. 1, kniha č. 2128, fol. 152v, 242v
101. NA Praha, fond Valdštejniana, sign. F 67/4, kart. 24, fol. 6r - 6v, 11r
102. NA Praha, fond Valdštejniana, sign. F 67/6, kart. 26, fol. 136r - 162v, 204r - 209v, 215r - 218r, 220r - 223r
103. NA Praha, fond Valdštejniana, sign. F 67/26, kart. 39, knihy č. 18-20
104. NA Praha, fond Valdštejniana, sign. F 67/26, kart. 40, fol. 5r - 6v, 7r - 9v, 47r - 48v, 57r - 58v, 60r - 61r, 62r - 63v, 536r - 536v, 540r - 540v
105. NA Praha, fond Valdštejniana, sign. F 67/27, kart. 42, fol. 6r - 8v, 11r - 13r, 16r - 17r, 19r - 21r, 24r - 24v, 34r - 35r, 36r - 37r, 38r, 39r - 39v, 40r - 45r, 125r - 127r, 157r - 159r, 161r - 162r, 174r - 175r, 174r - 175v, 178r - 179r, 180r - 182r, 185v - 189r, 239r - 241r, 247r - 248r, 249r - 250v, 254r - 255v, 261r - 261v, 263r - 265v, 262r - 262v, 267r - 267v, 268r - 268v, 271r - 271v, 272r - 273v, 277r - 278v, 309r - 310v, 323r - 324v, 326r - 327v, 330r - 331v, 334r - 335v, 384r - 384v
106. NA Praha, fond Valdštejniana, sign. F 67/28/2, kart. 43, fol. 72v - 80r
107. NA Praha, fond Valdštejniana, sign. F 67/33, kart. 47, fol. 59r, 80r.
108. Österreichisches Staatsarchiv Wien, Haus-, Hof- und Staatsarchiv, fond Handschriftensammlung, sign. W 120, s. 245-248
109. SOA Litoměřice, pobočka Děčín, fond Historická sbírka (Rodinný archiv Clam-Gallasů), kart. 474, sign. XXII/5, i.č. 12.
110. SOA Litoměřice, pobočka Děčín, fond Rodinný archiv Desfours-Walderode, Hrubý Rohozec, i.č. 798, sign. IIIa 12
111. SOA Praha, fond Rodinný archiv Valdštejnů, Listiny, sign. N-4, i.č. 17
112. SOA Praha, fond Rodinný archiv Valdštejnů, Listiny, sign. N-6, i.č. 19
113. SOA Praha, fond Rodinný archiv Valdštejnů, Listiny, sign. N-7, i.č. 21
114. SOA Praha, fond Rodinný archiv Valdštejnů, Listiny, sign. N-9, i.č. 23
115. SOA Praha, fond Rodinný archiv Valdštejnů, Listiny, sign. N-10, i.č. 24
116. SOA Praha, fond Rodinný archiv Valdštejnů, Listiny, sign. N-11, i.č. 25
117. SOA Praha, fond Rodinný archiv Valdštejnů, Listiny, sign. N-12, i.č. 26
118. SOA Praha, fond Rodinný archiv Valdštejnů, Listiny, sign. N-18, i.č. 33
119. SOA Praha, fond Rodinný archiv Valdštejnů, Listiny, sign. N-19, i.č. 34
120. SOA Praha, fond Rodinný archiv Valdštejnů, Listiny, sign. N-20, i.č. 35
121. SOA Praha, fond Rodinný archiv Valdštejnů, Listiny, sign. N-24, i.č. 39
122. SOA Praha, fond Rodinný archiv Valdštejnů, Listiny, sign. N-25, i.č. 40
123. SOA Praha, fond Rodinný archiv Valdštejnů, Listiny, sign. N-26, i.č. 41
124. SOA Praha, fond Rodinný archiv Valdštejnů, Listiny, sign. N-34, i.č. 47
125. SOA Praha, fond Rodinný archiv Valdštejnů, Listiny, sign. XIV-Sh, i.č. 2734
126. SOA Praha, fond Rodinný archiv Valdštejnů, Rukopisy, i.č. 262, nestr.
127. SOA Praha, fond Rodinný archiv Valdštejnů, Valdštejniána, i.č. 2338, sign. I-C, fol. 175r - 214v
128. SOA Praha, fond Rodinný archiv Valdštejnů, Valdštejniána, i.č. 2352, sign. I-R
129. SOA Praha, fond Rodinný archiv Valdštejnů, Valdštejniána, i.č. 2366, sign. I-F2
130. SOA Praha, fond Rodinný archiv Valdštejnů, Valdštejniána, i.č. 2367, sign. I-H2
131. SOA Praha, fond Rodinný archiv Valdštejnů, Valdštejniána, i.č. 2650, sign. XII-C2
132. SOA Praha, fond Rodinný archiv Valdštejnů, Valdštejniána, i.č. 2706, sign. XIII-S2
133. SOA Praha, fond Rodinný archiv Valdštejnů, Valdštejniána, i.č. 2711, sign. XIII-Y2
134. SOA Praha, fond Rodinný archiv Valdštejnů, Valdštejniána, i.č. 2732, sign. XIV-Qh
135. SOA Praha, fond Rodinný archiv Valdštejnů, Valdštejniána, i.č. 2735, sign. XIV-Th.
136. SOA Praha, fond Rodinný archiv Valdštejnů, Valdštejniána, i.č. 2737, sign. XIV-Wh
137. SOA Praha, fond Rodinný archiv Valdštejnů, Valdštejniána, i.č. 2741, sign. XIV-A2h
138. SOA Praha, fond Rodinný archiv Valdštejnů, Valdštejniána, i.č. 2787, sign. XV-X
139. SOA Zámrsk, fond Velkostatek Vrchlabí, i.č. 592, kniha č. 171
Kupní smlouvy k lenním statkům frýdlantského knížectví (vévodství) is licensed under a Creative Commons Attribution 4.0 International License.
240 x 170 mm
vychází: 3 x ročně
cena tištěného čísla: 250 Kč
ISSN: 0079-4929
E-ISSN: 2464-689X
