Právněhistorické studie (dále jen PHS) jsou odborným časopisem zařazeným do prestižní mezinárodní databáze SCOPUS, vydávaným Univerzitou Karlovou v Praze za vědecké garance Katedry právních dějin Právnické fakulty UK v univerzitním nakladatelství Karolinum. PHS jsou časopisem zaměřujícím se na obor právních dějin a témata, která s nim souvisí.
První číslo časopisu vyšlo v Nakladatelství Československé akademie věd v červnu roku 1955. Časopis byl nejprve vydáván Kabinetem právních dějin ČSAV, později Ústavem státu a práva ČSAV a poté Ústavem právních dějin Právnické fakulty Univerzity Karlovy.
PHS vycházejí třikrát ročně v dubnu, srpnu a prosinci a otiskují původní vědecké práce, vedle nich i recenze, anotace a zprávy z vědeckého života z oboru právních dějin. Přinášejí rovněž komentované materiály právněhistorické povahy. PHS přijímají příspěvky od domácích i zahraničních autorů. Příspěvky zahraničních autorů jsou uveřejňovány v původním jazyku, a to v angličtině, slovenštině, němčině, francouzštině, italštině nebo polštině.
Časopis Právněhistorické studie (ISSN 0079-4929) je evidován v Českém národním středisku ISSN (vedena Státní technickou knihovnou). Časopis je evidován Ministerstvem kultury ČR podle zákona č. 46/2000 Sb., o právech a povinnostech při vydávání periodického tisku a o změně některých dalších zákonů (tiskový zákon), a má přiděleno evidenční číslo periodického tisku MK E 18813.
Časopis Právněhistorické studie je tzv. otevřeným časopisem, a zajišťuje otevřený přístup k vědeckým informacím (Open Access). Veškerý obsah od čísla 48/2 je zveřejněn na webových stránkách časopisu (studie od čísla 43/2013), přičemž přístup k němu mají všichni bezplatně.
Časopis Právněhistorické studie využívá licenci Creative Commons: CC BY 4.0.
Dlouhodobou archivaci digitálního obsahu časopisu zajišťuje Portico.
PRÁVNĚHISTORICKÉ STUDIE, Vol 50 No 2 (2020), 87–101
Nesuďte, abyste nebyli souzeni (Právo trestat v románu Vzkříšení a v dalších textech křesťanského anarchisty Lva Tolstého)
[Do Not Judge and You Will Not Be Judged (The Right to Punish in the Novel The Resurrection and Other Texts by Christian Anarchist Leo Tolstoy)]
Jan Kosek
DOI: https://doi.org/10.14712/2464689X.2020.19
zveřejněno: 17. 07. 2020
Abstract
The article focuses primarily on the writer’s views and attitudes about judgment and punishment. The philosopher Tolstoy, profoundly influenced by Rousseau since his youth, rejects industrial capitalism and its achievements, criticizes the profligate life of the upper class in cities, over-competition, the rule of money, and so on. His ideas influenced many, even Gandhi or Einstein. Late Tolstoy, in his philosophical and religious writings and through public appearances, sharply criticizes the situation in Russia, which will bring him the attention of police and censorship and excommunication from the Orthodox Church. In the autobiographical novel The Resurrection, he recounts the story of Prince Nechljudov, who, as a jury member, finds himself face to face with a prostitute Maslova, who got into the oblique area (also) by his doing. The girl is unjustly and unlawfully condemned, and Nechljudov accompanies her to Siberia. The axis of the novel is the hero’s moral revival, which includes a deepening belief that one has no right to judge and punish another person. The Christian anarchist and the announcer of non-violence Tolstoy also denies this right to a state which he sees as organized violence; in his view, the best guide on the path to good life is the Gospel. If you want to change the world, appeals the “prophet of Jasna Polyana”, you need to start with yourself. In 1908 in response to the steeply growing number of executions resulting from the suppression of the 1905 revolution, he wrote a treatise I Cannot Be Silent and became one of the most prominent figures of European abolitionism.
klíčová slova: judgment; abolitionism; anarchism; Christianity; ethics
reference (21)
1. BENDA, J. Zrada vzdělanců. Praha: Academia, 2018.
2. ČERVINKA, V. L. N. Tolstoj v zrcadle současníků. Praha: J. Otto, 1930.
3. FRANKL, V. E. Lékařská péče o duši. Brno: Cesta, 1996.
4. FREUD, S. O člověku a kultuře. Praha: Odeon, 1990.
5. FROMM, E. Anatomie lidské destruktivity. Praha: Portál, 2020.
6. MANN, T. Goethe und Tolstoj. Fragmente zum Problem der Humanität. Berlin: Fischer Verlag, 1932.
7. MANZONI, A. Příběh potupného sloupu. Praha: Academia, 2001.
8. MASARYK, T. G. Rusko a Evropa I. Praha: Ústav T. G. Masaryka, 1995.
9. MASARYK, T. G. Rusko a Evropa III. Praha: Ústav T. G. Masaryka, 1996.
10. NABOKOV, V. Promluv paměti. Praha: H+H, 1998.
11. NIETZSCHE, F. Ecce homo. Praha: Naše vojsko, 1993.
12. ORTEGA Y GASSET, J. Vzpoura davů. Praha: Naše vojsko, 1993.
13. SOUBIGOU, A. Tomáš Garrigue Masaryk. Praha - Litomyšl: Paseka, 2004.
14. ŠVANKMAJER, M. - VEBER, V. - SLÁDEK, Z. - MOULIS, V. - DVOŘÁK, L. Dějiny Ruska. Praha: NLN, 2010.
15. TOLSTOJ, L. N. Co máme tedy dělati? I. Praha: B. Kočí, 1923.
16. TOLSTOJ, L. N. Království Boží ve vás. Petrovice: ProfiSales s. r. o., 2016.
17. TOLSTOJ, L. N. Kruh četby II. Praha: Jan Laichter, 1913.
18. TOLSTOJ, L. N. Nemohu mlčet. Praha: Štorkán a Jaroš, 1911.
19. TOLSTOJ, L. N. Sulla vita. Milano: Feltrinelli, 2018.
20. TOLSTOJ, L. N. Vzkříšení. Praha: IKAR, 1997.
21. ZWEIG, S. Svět včerejška. Vzpomínky jednoho Evropana. Praha: Torst, 1994.
Nesuďte, abyste nebyli souzeni (Právo trestat v románu Vzkříšení a v dalších textech křesťanského anarchisty Lva Tolstého) is licensed under a Creative Commons Attribution 4.0 International License.
240 x 170 mm
vychází: 3 x ročně
cena tištěného čísla: 250 Kč
ISSN: 0079-4929
E-ISSN: 2464-689X
