PRÁVNĚHISTORICKÉ STUDIE

PRÁVNĚHISTORICKÉ STUDIE

Právněhistorické studie (dále jen PHS) jsou odborným recenzovaným časopisem vydávaným od roku 1990 Univerzitou Karlovou v Praze za vědecké garance Ústavu právních dějin Právnické fakulty UK v univerzitním nakladatelství Karolinum. PHS jsou jediné české a slovenské vědecké periodikum v oboru dějin státu a práva.

První číslo časopisu vyšlo v Nakladatelství Československé akademie věd v červnu roku 1955. Časopis byl nejprve vydáván Kabinetem právních dějin ČSAV, později Ústavem státu a práva ČSAV a poté Ústavem právních dějin Právnické fakulty Univerzity Karlovy.

PHS vycházejí třikrát ročně v dubnu, srpnu a prosinci a otiskují původní vědecké práce, vedle nich i recenze, anotace a zprávy z vědeckého života z oboru právních dějin. Přinášejí rovněž komentované materiály právněhistorické povahy. PHS přijímají příspěvky od domácích i zahraničních autorů. Příspěvky zahraničních autorů jsou uveřejňovány v původním jazyku, a to v angličtině, slovenštině, němčině, francouzštině, italštině nebo polštině.

Časopis Právněhistorické studie (ISSN 0079-4929) je evidován v Českém národním středisku ISSN (vedena Státní technickou knihovnou). Časopis je evidován Ministerstvem kultury ČR podle zákona č. 46/2000 Sb., o právech a povinnostech při vydávání periodického tisku a o změně některých dalších zákonů (tiskový zákon), a má přiděleno evidenční číslo periodického tisku MK E 18813.

Časopis Právněhistorické studie je tzv. otevřeným časopisem, a zajišťuje otevřený přístup k vědeckým informacím (Open Access). Veškerý obsah od čísla 48/2 je zveřejněn na webových stránkách časopisu (studie od čísla 43/2013), přičemž přístup k němu mají všichni bezplatně.

Časopis Právněhistorické studie využívá licenci Creative Commons: CC BY 4.0.

Dlouhodobou archivaci digitálního obsahu časopisu zajišťuje Portico.

PRÁVNĚHISTORICKÉ STUDIE, Vol 49 No 1 (2019), 25–61

Ducatus, nebo Terra? (Na okraj 700. výročí vzniku Opavského vévodství)

[Ducatus or Terra? (To the 700th Anniversary of the Duchy of Opava)]

Marek Starý

DOI: https://doi.org/10.14712/2464689X.2019.3
zveřejněno: 07. 08. 2019

Abstract

In the year 1318, the Duchy of Opava was created and became one of principalities, belonging to the Bohemian Crown as a fief. During the next two centuries, under the rule of the collateral branch of the Přemyslid dynasty, it was repeatedly divided between its male members. The aim of the study is to collect all the contemporary documents and references about these divisions and particularly to evaluate minutely the legal status of individual separated parts of the land. Especially the division in 1377 was crucial and originated three domains, to a large extent independent. However, while the territory of Krnov transformed into the principality sui iuris during the 15th century, the existence of the Duchy of Hlubčice was only fleeting.

Klíčová slova: Bohemian Crown; Duchy of Opava; succession; legal history; Přemyslid dynasty; co-ownership

reference (106)

1. Archiv český čili staré písemné památky české i moravské, díl X. Praha: Domestikální fond království Českého : Bursík & Kohout, 1890.

2. BAKALA, J. Geneze opavského Slezska a římská Kurie. In: BARCIAK, A. (red.). Lux Romana w Europie Środkowej ze szczególnym uwzględnieniem Śląska. Katowice: Instytut Górnośląski, 2001, s. 55-64.

3. BAKALA, J. Holasická provincie a formování opavského vévodství. Časopis Slezského muzea, série B, 1969, 1/XVIII, s. 9-23.

4. BERAN, Z. Landfrýdní hnutí v zemích České koruny. Snahy o zajištění veřejného pořádku a bezpečnosti ve středověké společnosti. České Budějovice - Hradec Králové: Veduta, 2014.

5. BIERMANN, G. Geschichte der Herzogthümer Troppau und Jägerndorf. Teschen: Prochaska, 1874.

6. BOBKOVÁ, L. 7. 4. 1348. Ustavení Koruny království českého. Český stát Karla IV. Praha: Havran, 2006.

7. BORAS, Z. Hohenzollernowie i ich dążenia do opanowania Ṥląska w drodze umów o przeżycie (w początkach XVI w.). Studia z dziejów Polski, Niemec i NRD XVI-XX w. Poznań, 1974.

8. BRAUN, W. (ed.). Die Urkunde über die Verleihung des Fürstentums Troppau an Fürst Karl von Liechtenstein im Jahre 1614. Zeitschrift für Geschichte und Kulturgeschichte Österreichisch-Schlesiens 1914, IX, s. 73-77.

9. BRETHOLZ, B. (ed.). Geschichtsquellen der Graffschaft Glatz. VI. Band. Heft 2. Die Urkunden im Glatzer Ratsarchiv. Glatz: In Commission J. Franke, 1927.

10. BRŇOVJÁK, J. Lichtenštejnové a jejich knížecí tituly v 17.-18. století. Genealogické a heraldické listy, 2017, 3/XXXVII (1. část); 2017, 4/XXXVII, (2. část).

11. BULÍN, H. K otázce právního poměru Opavska k Moravě ve 14. století. Slezský sborník, 1957, 1/LV, s. 73-79.

12. ŠEBÁNEK, J. - DUŠKOVÁ, S. (eds.). Codex diplomaticus et epistolaris regni Bohemiae, Tomi V Fasciculus 2. Pragae: Academia, 1981.

13. WATTENBACH, W. - GRÜNHAGEN, C. (eds.). Codex diplomaticus Silesiae (=CDS), VI. Band. Registrum St. Wenceslai. Breslau: J. Max & Komp., 1865.

14. ČAPSKÝ, M. Spolek slezských knížat a jeho pokus o společnou obranu jižní hranice Slezska proti husitům (Poznámky k významu a datování šotkovského sněmu). In: BOROVSKÝ, T. - JAN, L. - WIHODA, M. (ed.). Ad vitam et honorem. Profesoru Jaroslavu Mezníkovi přátelé a žáci k pětasedmdesátým narozeninám. Brno: Matice moravská, 2003.

15. ČAPSKÝ, M. Vévoda Přemek Opavský (1366-1433). Ve službách posledních Lucemburků. Brno - Opava: Matice moravská, 2005.

16. ČAPSKÝ, M. - RADEK, D. Paralela ke zhořeleckému vévodství? K rodové politice Matyáše Korvína v Horním Slezsku. Historie - otázky - problémy 2015, 1/VII.

17. EMLER, J. (ed.). Regesta diplomatica nec non epistolaria Bohemiae et Moraviae. Pars III. Pragae: Regiae scientiarum societatis Bohemiae, 1890.

18. EMLER, J. (ed.). Fontes rerum Bohemicarum, Tom. IV. Praha: Nákladem Nadání Františka Palackého, 1884, Tom V. Praha: Nákladem Nadání Františka Palackého, 1893. Tom. VII. Praha: Nákladem Nadání Františka Palackého, [s. d.].

19. FELCMAN, O. - HLADKÝ, L. - ŠŮLA, J. Právní postavení Kladska v českém státě do roku 1742 (K ústavněprávnímu, politickosprávnímu a církevněsprávnímu vývoji Kladska). 2. část. Kladský sborník 1999, III, s. 9-14.

20. FUKALA, R. Hohenzollernové v evropské politice 16. století. Mezi Ansbachem, Krnovem a Královcem (1523-1603). Praha: NLN - Nakladatelství Lidové noviny, 2005.

21. FUKALA, R. Slezsko. Neznámá země Koruny české. Knížecí a stavovské Slezsko do roku 1740, České Budějovice: Veduta, 2007.

22. FUKALA, R. Státoprávní spor o Opavsko v letech 1529-1606. Sborník prací historických. Sv. 17. Acta Universitatis Palackianae Olomucensis. Facultas philosophica. Historica 2000, 29, s. 69-82.

23. FUKALA, R. Státoprávní, správní a územní vývoj Opavska do počátku 16. století. Husitský Tábor 2002, 13, s. 203-226.

24. FUKALA, R. Zápas o opolsko-ratibořské dědictví a mocenské aspirace slezských knížat na prahu novověku. Slezský sborník, 2002, 2/C, s. 81-102

25. GRABOWSKI, J. Dynastia Piastów mazowieckich. Studia nad dziejami politycznymi Mazowsza, intytulacją i genealogią książąt. Kraków: Avalon, 2012.

26. GROTEFEND, H. Stammtafeln der schlesischen Fürsten bis zum Jahre 1740. Breslau: Max, 1875.

27. GRÜNHAGEN, C. Die Hussitenkämpfe der Schlesier 1420-1435. Breslau: Ferdinand Hirt, 1872.

28. GRÜNHAGEN, C. - MARKGRAF, H. (eds.). Lehns- und Besitzurkunden Schlesiens und seiner einzelnen Fürstenthümer im Mittelalter (=LBS), II. Theil. Leipzig: S. Hirzel, 1883.

29. HOLÁ, M. Panovník, čeští stavové a Jiří Braniborský ve sporu o konfirmaci braniborsko-opolsko-ratibořských nástupnických smluv v letech 1528-1531. In: Ve znamení zemí Koruny české. Sborník k šedesátým narozeninám prof. PhDr. Lenky Bobkové, CSc. Praha: Casablanca, 2006 s. 97-111.

30. HONC, J. Populační vývoj šesti generací 125 českých panských rodů v letech 1502-1794. Historická demografie, 1969, 3, s. 20-51.

31. HORSKÝ, J. Ältere Diskussion über die Zadruga und die Familienbesitzgemeinschaft in Böhmen und das heutige Studium der Familienstrukturen und Typen. Historická demografie, 1993, 17, s. 37-51.

32. HRUBÝ, V. (ed.). Archivum coronarum regni Bohemiae. Tomus II. Pragae: Sumptibus Ministerii Scholarum et Instructionis Publicae, 1928.

33. CHLUMECKY, P. (ed.). Codex diplomaticus et epistolaris Moraviae, VII. Band. Brünn: Verlag des Mährischen Landes-Ausschusses, 1858.

34. CHOCHOLATÝ, F. Genealogie opavských Přemyslovců 1255-1525. Listy Genealogické a heraldické společnosti v Praze. Acta genealogica ac heraldica, 6. řada, září 1978, s. 129-153.

35. JEGEL, A. Die schlesischen Besitzungen der fränkischen Hohenzollern. Zeitschrift für Geschichte und Kulturgeschichte Schlesiens, 1915, X, s. 85-179.

36. JIRÁSEK, Z. a kol.: Hradec v dějinách. Hradec nad Moravicí: Městský úřad Hradec nad Moravicí, 2010.

37. JIRÁSEK, Z. a kol. Slezsko v dějinách českého státu II. 1490-1763. Praha: Nakladatelství Lidové noviny, 2012.

38. KADLEC, K. Rodinný nedíl čili zádruha v právu slovanském. Praha: vl. nákl., 1898.

39. KALOUSEK, J. České státní právo. Praha: Bursík a Kohout, 1892.

40. KAPRAS, J. O státoprávních poměrech Opavska. Věstník Matice opavské 1908, 16, s. 35-49; 1909, 17, s. 17-54.

41. KAPRAS, J. Oberschlesische Landbücher. Ein Beitrag zur Geschichte der öffentlichen Bücher. Zeitschrift des Vereins für Geschichte Schlesiens, 1908, XLII.

42. KAPRAS, J. Opavské právní dějiny doby knížecí. Věstník Matice opavské 1918, 24, s. 3-45.

43. KAPRAS, J. (ed.). Pozůstatky knih zemského práva knížetství Opavského. Díl I. Knihy přední. Část 1. (1413-1484). Praha: Nákladem České akademie císaře Františka Josefa pro vědy, slovesnost a umění, 1906.

44. KAPRAS, J. Testament knížete Přemka a jeho provedení. Věstník Matice opavské, 1907, 15, s. 1-7.

45. KONVIČNÁ, J. Několik poznámek k dějinám pštinského knížectví do roku 1517. In: PAZDEROVÁ, A. - KAHUDA, J. (eds.). Našim jubilantkám (Sborník příspěvků k poctě životního jubilea Věry Beránkové, prom. hist., PhDr. Dagmar Culkové a PhDr. Marie Liškové). Praha: Státní ústřední archiv Praha, 2000.

46. KONVIČNÁ, J. Opavsko - Morava, nebo Slezsko? (Několik poznámek k politicko-správnímu vývoji Opavska do konce husitských válek). In: BOBKOVÁ, L. (ed.). Korunní země v dějinách českého státu I. Integrační a partikulární rysy českého státu v pozdním středověku. Ústí nad Labem: Pro ústav českých dějin FF UK Praha nakl. Albis International, 2003.

47. KOPETZKY, F. Die Gefangennahme der hussitischen Gesandten in Ratibor. Zeitschrift des Vereins für Geschichte und Alterthum Schlesiens, 1869, IX.

48. KOPETZKY, F. (ed.). Regesten zur Geschichte des Herzogthums Troppau (=RGHT). Wien: In Commission b. C. Gerold's Sohn, 1871.

49. KOPETZKY, F. Zur Geschichte und Genealogie der Přemyslidischen Herzoge von Troppau. Archiv für österreichische Geschichte. Archiv für österreichische Geschichte, 1869, Band XLI.

50. KOUŘIL, P. - PRIX, D. - WIHODA, M. Hrady českého Slezska. Brno - Opava: Archeologický ústav AV ČR, 2000.

51. KOUŘIL, P. - PRIX, D. - WIHODA, M. Městské hrady v českém Slezsku. Archaeologia historica 1997, 22.

52. KOZÁK, P. (ed.). Červená kniha Opavského knížectví. Edice registra komunikace opavských stavů z let 1614-1618 ve věci jejich sporu s Karlem z Lichtenštejna. Opava: Zemský archiv, 2015.

53. KOZÁK, P. Princ Zikmund Jagellonský hlohovským a opavským knížetem. Příspěvek k dějinám politické komunikace na přelomu středověku a raného novověku. In: Średniowiecze Polskie i Powszechne 2010, 2 (6).

54. KOZÁK, P. Skon Barbory Opavské a Ratibořské, posledního zástupce rodu Přemyslovců na krnovském knížecím stolci. Časopis Matice moravské, 2017, 2/CXXXVI.

55. KOZÁK, P. Zástavní pán nebo "freyer Fürst"? Několik poznámek k opavské vládě Zikmunda Jagellonského. Acta historica Universitatis Silesianae Opaviensis, 2008, 1.

56. KOZÁK, P. Zikmund Jagellonský. Králův bratr na opavském knížecím stolci. Vlastivědné listy Slezska a severní Moravy, 2011, 1/XXXVII.

57. MALER, K. Dzieje Głubczyc do 1742 r. jako przykład rozwoju górnośląskiego ośrodka miejskiego w epoce przedindustrialnej. Opole, 2003.

58. MAMULA, J. Vilém Opavský v zápase o Minstrberské knížectví. Příspěvek k biografii opavsko-minstrberského zeměpána v polovině 15. věku. Slezský sborník, 2014, 1/CXII.

59. MARÁZ, K. K problematice padělání pečetí na sklonku středověku. Sfragistický příspěvek k falzům Oldřicha II. z Rožmberka. Sborník archivních prací, 1998, 1/XLVIII.

60. MAŤA, P. Svět české aristokracie (1500-1700). Praha: NLN - Nakladatelství Lidové noviny, 2004.

61. MĚŘÍNSKÝ, Z. Marginálie k životním osudům Přemysla III. Opavského. In: DOLEŽALOVÁ, E. - ŠIMŮNEK, R. (eds.). Od knížat ke králům. Sborník u příležitosti 60. narozenin Josefa Žemličky. Praha: Nakladatelství Lidové noviny, 2007.

62. MIKA, N. Ostatní Przemyślida - książę Walentyn Garbaty. In: CIESIELSKI, T. - IWAŃCZAK, W. (ed.). Czechy i Polska między Wschodem i Zachodem - średniowiecze i wczesna epoka nowożytna (materiały międzynarodowej konferencji naukowej). Warszawa: Wydawnictwo DiG, 2016, s. 51-65.

63. MIKA, N. Przejęcie księstwa raciborskiego przez wladcę opawskiego Mikołaja II. In: Opava. Sborník k dějinám města 2. Opava: AVE, 2000.

64. MINSBERG, F. Geschichte der Stadt Leobschütz. Beitrag zur Kunde oberschlesischer Städte. Neisse: Wangenfield, 1828.

65. NEUSTADT, L. Die ältesten Ansprüche der Hohenzollern auf Schlesien. Jahres-Bericht der Schlesischen Gesellschaft für vaterländische Kultur, 1895, LXXIII (III. Abtheilung, Historische Section), s. 35-52.

66. ORZECHOWSKI, K. Rola przywileju króla Władysława z 1498 r. w dziejach ślaskiego stanowego parlamentarzymu. In: Vladislavské zřízení zemské a počátky ústavního zřízení v českých zemích (1500-1619). Sborník příspěvků z mezinárodní konference konané ve dnech 7.-8. prosince 2000 v Praze. Praha: Historický ústav Akademie věd České republiky : Ústav právních dějin Právnické fakulty Univerzity Karlovy, 2001.

67. PINSKER, Č. České zřízení rodové. Kapitola z práva svěřenského. Právnické rozhledy, 1907, příloha ročníku VIII.

68. PRASEK, V. Historická topografie země Opavské A-K. Opava: Jubilejní fond na vydávání Vlastivědy Slezské, 1889.

69. PRASEK, V. Překlad s výkladem na dílčí listy země Opavské z r. 1377. In: VII. program českého vyššího gymnasia v Opavě za rok 1889/1890. Opava, 1890, s. 3-24.

70. PRIX, D. Středověký městský kostel Panny Marie v Hlubčicích. Průzkumy památek, 2003, 2/X.

71. PRIX, D. Vévoda Václav I. Opavský. Příspěvek k dějinám Opavského vévodství počátkem poslední čtvrtiny 14. století. Acta historica et museologica Universitatis Silesianae Opaviensis 1997, 3.

72. PRIX, D. Vévoda Václav II. Opavský a Hlubčický. Ve stínu otce, husitů a bezvládí. Časopis Slezského zemského muzea 1999, 2/XLVIII, s. 152-192 (1. část), 1999, 3/XLVIII, s. 193-223 (2. část).

73. PRIX, D. (ed.). Zemské desky krnovské. Svazek I. 1403-1522. Opava: Zemský archiv v Opavě, 2008.

74. PTAK, M. J. Czy istniało Księstwo Legnicko-Brzeskie? Ustrój polityczny i prawny władztwa Piastów legnicko-brzesko-wołowskich w XVI i XVII wieku. In: Dziedzictwo reformacji w księstwie legnicko-brzeskim. Materiały międzynarodowej konferencji naukowej zorganizowanej w dniach 8-10 grudnia 2005 r. w Muzeum Miedzi w Legnicy (Das Erbe der Reformation in den Fürstentümern Liegnitz und Brieg. Protokollband der internationalen Fachtagung veranstaltet am 8.-10. Dezember 2005 im Kupfer-Museum zu Liegnitz). Legnica: Muzeum Miedzi, 2007.

75. RADEK, D. Zeměpanské strategie Matyáše Korvína v prostředí slezských knížat. Slezský sborník, 2015, 2/CXIII, s. 207-229.

76. RAUSCHER, R. O rodinném nedílu v českém a uherském právu zemském před Tripartitem (Zvláštní otisk z časopisu Učené Společnosti Šafaříkovy, 2). Bratislava: nákladem vlastním, 1928.

77. REIMANN, G. J. Die Franziskanerkirche zu Leobschütz. Geschichte und Führung. Breslau: Franke, 1939.

78. RYNEŠOVÁ, B. (ed.). Listář a listinář Oldřicha z Rožmberka. Svazek I. 1418-1437. Praha: Nákladem Ministerstva školství a národní osvěty, 1929.

79. SEDLÁČEK, A. (ed.). Zbytky register králův římských a českých z let 1361-1480. (=Historický archiv 39), Praha: Česká akademie císaře Františka Josefa, 1914.

80. SCHWENNICKE, D. Europäische Stammtafeln. Stammtafeln zur Geschichte der Europäischen Staaten. Neue Folge. Band III. Teilband 1. Herzogs.- und Grafenhäuser des heiligen römischen Reiches. Andere europäische Fürstenhäuser. Marburg: J. A. Stargardt, 1984.

81. SOMMERSBERG, F. W. Silesiacarum rerum scriptores, Lipsiae: Hubert, 1829.

82. SPĚVÁČEK, J. Václav IV. 1361-1419. Praha: Svoboda, 1986.

83. STARÝ, M. "… pojav k svatému manželství jich sestry dceru". Marginálie ke genealogii slezských knížat a k osudům Krnovska na přelomu 15. a 16. století. Časopis Matice moravské, 2018, 1/CXXXVII.

84. STARÝ, M. Anna "von der Luczka" (K původu první manželky vévody Přemysla I. Opavského). In: STARÝ, M. (ed.). Genealogia ac heraldica Bohemica. Praha: Česká Genealogická a Heraldická Společnost, 2002, s. 57-65.

85. STARÝ, M. Nedíl. In: SCHELLE, K. - TAUCHEN, J. (eds.). Encyklopedie českých právních dějin. IV. svazek N-O. Plzeň: Aleš Čeněk, 2016, s. 199-206.

86. ŠANDERA, M. Dějiny Kladska od zástavy Janu II. Opavsko-Ratibořskému po vznik hrabství. In: 550 let hrabství kladského. 550 lat hrabstwa kłodzkiego. Trutnov: Muzeum Podkrkonoší v Trutnově, 2009.

87. ŠANDERA, M. Zikmundovi věrní na českém severovýchodě. České Budějovice: Veduta, 2005.

88. ŠANDERA, M. Půta z Častolovic - integrující činitel česko(kladsko)-slezského pohraničí. In: Korunní země v dějinách českého státu I. Integrační a partikulární rysy českého státu v pozdním středověku. Sborník příspěvků přednesených na kolokviu pořádaném dne 4. června 2002 na FF UK. Ústí nad Labem: Pro ústav českých dějin FF UK Praha nakl. Albis International, 2003.

89. ŠTĚPÁN, V. Moravský markrabě Jošt (1354-1411). Brno: Matice moravská, 2002.

90. TĘGOWSKI, J. Pierwsze pokolenia Giedyminowiczow. Poznań - Wrocław: Wydawnictwo Historyczne, 1999.

91. THANNABAUER, J. Die Freudenthaler Teilungsurkunde vom 1. Oktober 1405. Freudenthaler Ländchen, 1925, 5.

92. TILLER, F. Zur Geschichte der Landrechte der Fürstentümer Jägerndorf und Leobschütz. Schriften der historisch-statistischen Sektion der k.k. mähr. schles. Gesellschaft des Ackerbaues, der Natur- und Landeskunde 1856, IX.

93. TROSKA, F. Geschichte der Stadt Leobschütz. Leobschütz: Druck und Verlag von W. Witke, 1892.

94. TUREK, A. Prameny k poznání vývoje sociálních poměrů na panství hradeckém do 16. století. Slezský sborník, 1950, 52.

95. URFUS, V. Rodinný fideikomis v Čechách. Právněhistorické studie, 1962, 9, s. 193-237.

96. VÁLKA, J. Dějiny Moravy I. Středověká Morava. Brno: Muzejní a vlastivědná společnost, 1991.

97. WATTENBACH, W. (ed.). Urkunden der Klöster Rauden und Himmelwitz, der Dominicaner und Dominicanerinnen in der Stadt Ratibor. Breslau: Max, 1859.

98. WEBER, M. Das Verhältnis Schlesiens zum Alten Reich in der Frühen Neuzeit. Köln - Weimar - Wien: Böhlau, 1992.

99. WECZERKA, H. Handbuch der historischen Stätten. Schlesien (=Kröners Taschenausgabe, Band 316). Stuttgart: Alfred Kröner Verlag, 2003.

100. WEGENER, W. Die Herzöge von Troppau und Leobschütz, Jägerndorf und Ratibor, des Stammes der Přemysliden 1278-1521. Göttingen: Reise-Verl., 1964.

101. WELTZEL, A. Geschichte der Stadt und Herrschaft Ratibor. Ratibor: Verlag von Max Muschik, 1881.

102. WIHODA, M. Mikuláš I. Opavský mezi Přemyslovci a Habsburky. Český časopis historický, 2001, 2/IC.

103. WUTKE, K. Stamm- und Übersichtstafeln der Schlesischen Piasten. Breslau: Ferdinand Hirt, 1910-1911.

104. ŻERELIK, R. Najstarszy kopiarz ksiązat olešnických i kozielsko-bytomskich. Historia CLXXXV. Wrocław: Wydawnictwo Uniwersytetu Wrocławskiego, 2012.

105. ZIVIERA, E. Geschichte des Fürstentums Plesß. I. Teil: Entstehung der Standesherrschaft Pleß (bis 1517). Kattowitz: Druck und Verlag von Gebrüder Böhm, 1906.

106. ŽÁČEK, R. Dějiny Slezska v datech. Praha: Libri, 2004.

Creative Commons License
Ducatus, nebo Terra? (Na okraj 700. výročí vzniku Opavského vévodství) is licensed under a Creative Commons Attribution 4.0 International License.

240 x 170 mm
vychází: 2 x ročně
cena tištěného čísla: 250 Kč
ISSN: 0079-4929
E-ISSN: 2464-689X

Ke stažení