Právněhistorické studie (dále jen PHS) jsou odborným časopisem zařazeným do prestižní mezinárodní databáze SCOPUS, vydávaným Univerzitou Karlovou v Praze za vědecké garance Katedry právních dějin Právnické fakulty UK v univerzitním nakladatelství Karolinum. PHS jsou časopisem zaměřujícím se na obor právních dějin a témata, která s nim souvisí.
První číslo časopisu vyšlo v Nakladatelství Československé akademie věd v červnu roku 1955. Časopis byl nejprve vydáván Kabinetem právních dějin ČSAV, později Ústavem státu a práva ČSAV a poté Ústavem právních dějin Právnické fakulty Univerzity Karlovy.
PHS vycházejí třikrát ročně v dubnu, srpnu a prosinci a otiskují původní vědecké práce, vedle nich i recenze, anotace a zprávy z vědeckého života z oboru právních dějin. Přinášejí rovněž komentované materiály právněhistorické povahy. PHS přijímají příspěvky od domácích i zahraničních autorů. Příspěvky zahraničních autorů jsou uveřejňovány v původním jazyku, a to v angličtině, slovenštině, němčině, francouzštině, italštině nebo polštině.
Časopis Právněhistorické studie (ISSN 0079-4929) je evidován v Českém národním středisku ISSN (vedena Státní technickou knihovnou). Časopis je evidován Ministerstvem kultury ČR podle zákona č. 46/2000 Sb., o právech a povinnostech při vydávání periodického tisku a o změně některých dalších zákonů (tiskový zákon), a má přiděleno evidenční číslo periodického tisku MK E 18813.
Časopis Právněhistorické studie je tzv. otevřeným časopisem, a zajišťuje otevřený přístup k vědeckým informacím (Open Access). Veškerý obsah od čísla 48/2 je zveřejněn na webových stránkách časopisu (studie od čísla 43/2013), přičemž přístup k němu mají všichni bezplatně.
Časopis Právněhistorické studie využívá licenci Creative Commons: CC BY 4.0.
Dlouhodobou archivaci digitálního obsahu časopisu zajišťuje Portico.
PRÁVNĚHISTORICKÉ STUDIE, Vol 53 No 3 (2023), 79–101
Čo pre Slovákov znamenal a v súčasnosti znamená štátny sviatok Slovenského národného povstania?
[What Did and Does the National Holiday of the Slovak National Uprising Mean for Slovaks?]
Alexandra Letková, Ján Sombati
DOI: https://doi.org/10.14712/2464689X.2023.46
zveřejněno: 12. 01. 2024
Abstract
Intention of the authors is to analyse the importance of national holiday of the Slovak National Uprising in a context of collective and historical memory of the Slovak nation. The aim of submitted paper is therefore to analyse various lines of opinion on the Slovak National Uprising, especially from the perspective of two totalitarian ideologies, as well as from the perspective of contemporary historiography after 1989. In the context of aforementioned analyses, authors deal with recent and historical interpretations from the historical and collective memory point of view, with an emphasis on legal consequences. The first years of independence and democracy brought to Slovakia re-increase of pro-fascist (ľudák’s) interpretation of history, which, however, did not succeeded in settling down in the collective memory of the Slovak nation. Nevertheless, the last years once again brought relativisation and misinterpretation of historical context of the Slovak National Uprising and its specific standing in society as a national holiday in particular. Reflecting these negative trends, the authors also consider possibilities of effective protection of national holidays, not only with the use of law.
klíčová slova: Slovak National Uprising; 14th March; war-time Slovak State; Slovak statehood; national holiday
reference (30)
1. ASSMAN, A. Der lange Schatten der Vergangenheit. Erinnerungskultur und Geschichtspolitik. Bonn: Bundeszentrale für politische Bildung, 2007. CrossRef
2. BARTLOVÁ, A. - LETZ, R. Dejepis. Národné dejiny pre 3. ročník gymnázií. Bratislava: Mladé letá, 2005, s. 108.
3. BEŇA, J. Vývoj slovenského právneho poriadku. Banská Bystrica: PrF UMB, 2001.
4. BURCKHARDT, J. Úvahy o světových dějinách. Olomouc: Votobia, 1996.
5. BURKE, P. Variety kulturních dějin. Praha: Centrum pro studium demokracie a kultury, 2006.
6. BYSTRICKÝ, V. Zahraničnopolitické súvislosti vzniku Slovenského štátu 14. marca 1939. Bratislava: Veda, 2014.
7. ČULEN, K. Po Svätoplukovi druhá naša hlava (Život Dr. Jozefa Tisu). 2. vyd. Partizánske: GARMOND, 1992.
8. DONALDSON, F. L. Edward VIII. London: Weidenfeld and Nicolson, 1974.
9. ĎURČANSKÝ, F. Biela kniha. Zv. Prvý. Buenos Aires: Slovenský oslobodzovací výbor, 1954.
10. ĎURICA, M. S. Dejiny Slovenska a Slovákov. 2. vyd. Bratislava: MEDIA TRADE, 1996.
11. FEIERABEND, K. L. Politické vzpomínky III. 2. vyd. Brno: Atlantis, 1996.
12. GOLDHAGEN, D. J. Hitlerovi ochotní katani. Praha: Lidové noviny, 1997, s. 256-259. Porovnaj s JASPERS, K. Otázka viny - Příspěvek k německé otázce. 2. vyd. Praha: Mladá fronta, 1991.
13. GYÁRFÁŠOVÁ, O. Odkiaľ prichádzame, kto sme, kde sa nachádzame. Slovensko v závere 2. dekády štátnej samostatnosti v perspektíve verejnej mienky. Bratislava: Inštitút pre moderné Slovensko, 2013, s. 4-5.
14. HALÁSZ, I. Minulosť a symbolika v ústavách štátov strednej Európy. Praha: Ústav státu a práva AV ČR, 2020.
15. HALBWACHS, M. Kolektivní paměť. Praha: Sociologické nakladatelství, 2009.
16. CHORVÁTOVÁ, H. Aké sú naše učebnice dejepisu. In: Týždeň [online]. 2017 [cit. 2022-28-4]. Dostupné na: <https://www.tyzden.sk/spolocnost/37936/ake-su-nase-ucebnice-dejepisu/>.
17. JABLONICKÝ, J. Povstanie bez legiend. Bratislava: Obzor, 1990.
18. JABLONICKÝ, J. Z ilegality do povstania: Kapitoly z občianskeho odboja. Banská Bystrica: Dali, 2009.
19. JABLONICKÝ, J. Z ilegality do povstania: Kapitoly z občianskeho odboja. Banská Bystrica: Dali, 2009.
20. KASARDA, Š. Posledný rozkaz prvého generála: Prvýkrát slobodne o našom rodákovi z Revúcej. Východ, 1990, roč. 1, č. 224, s. 3.
21. KUŠNIRÁKOVÁ, I. a kol. "Vyjdeme v noci vo fakľovom sprievode a rozsvietime svet" Integračný a mobilizačný význam slávností v živote spoločnosti. Bratislava: Historický ústav SAV, 2012.
22. LACKO, M. Zápas o pamäť národa. Prednáška na sneme slovenskej asociácie novinárov dňa 11. 12. 2014 v Bratislave. Kultúra, 2015, roč. 18, č. 2, s. 4.
23. LETZ, R. - TONKOVÁ, M. - BOCKOVÁ, A. Dejepis pre 3. ročník gymnázií a stredných škôl. Bratislava: Mladé letá, 2013, s. 174.
24. LIPTÁK, Ľ. - KOVÁČ, D. - KAMENEC, I. - JABLONICKÝ, J. Okrúhly stôl: Slovensko a fenomén Ďurica (prepis diskusie, moderuje ABRAHÁM, Samuel) In: Kritika&Kontext, 1997, roč. 2, č. 2-3, s. 5.
25. PAVLÁT, D. Novinář a politik Hubert Ripka. Praha: Academia, 2019.
26. SIDOR, K. Takto vznikol Slovenský štát. Bratislava: Vydavateľstvo Odkaz-Ozveny, 1991.
27. UHL, H. Memory Culture - Politics of History. Some reflections on Memory and Society. In: WAHNICH, S. (ed.). Politics of Collective Memory. Wien: LIT, 2008, s. 57-65.
28. VAŠÍČEK, Z. - MAYER, F. Minulost a současnost, paměť a dějiny. Praha: Centrum pro studium demokracie a kultury, 2008.
29. VNUK, F. Mať svoj štát znamená život. Politická biografia Alexandra Macha. Bratislava: Odkaz-Ozveny, 1991.
30. WARD, M. J. Jozef Tiso. Kňaz, politik, kolaborant. Bratislava: Slovart, 2018.
Čo pre Slovákov znamenal a v súčasnosti znamená štátny sviatok Slovenského národného povstania? is licensed under a Creative Commons Attribution 4.0 International License.
240 x 170 mm
vychází: 3 x ročně
cena tištěného čísla: 250 Kč
ISSN: 0079-4929
E-ISSN: 2464-689X
