Právněhistorické studie (dále jen PHS) jsou odborným časopisem zařazeným do prestižní mezinárodní databáze SCOPUS, vydávaným Univerzitou Karlovou v Praze za vědecké garance Katedry právních dějin Právnické fakulty UK v univerzitním nakladatelství Karolinum. PHS jsou časopisem zaměřujícím se na obor právních dějin a témata, která s nim souvisí.
První číslo časopisu vyšlo v Nakladatelství Československé akademie věd v červnu roku 1955. Časopis byl nejprve vydáván Kabinetem právních dějin ČSAV, později Ústavem státu a práva ČSAV a poté Ústavem právních dějin Právnické fakulty Univerzity Karlovy.
PHS vycházejí třikrát ročně v dubnu, srpnu a prosinci a otiskují původní vědecké práce, vedle nich i recenze, anotace a zprávy z vědeckého života z oboru právních dějin. Přinášejí rovněž komentované materiály právněhistorické povahy. PHS přijímají příspěvky od domácích i zahraničních autorů. Příspěvky zahraničních autorů jsou uveřejňovány v původním jazyku, a to v angličtině, slovenštině, němčině, francouzštině, italštině nebo polštině.
Časopis Právněhistorické studie (ISSN 0079-4929) je evidován v Českém národním středisku ISSN (vedena Státní technickou knihovnou). Časopis je evidován Ministerstvem kultury ČR podle zákona č. 46/2000 Sb., o právech a povinnostech při vydávání periodického tisku a o změně některých dalších zákonů (tiskový zákon), a má přiděleno evidenční číslo periodického tisku MK E 18813.
Časopis Právněhistorické studie je tzv. otevřeným časopisem, a zajišťuje otevřený přístup k vědeckým informacím (Open Access). Veškerý obsah od čísla 48/2 je zveřejněn na webových stránkách časopisu (studie od čísla 43/2013), přičemž přístup k němu mají všichni bezplatně.
Časopis Právněhistorické studie využívá licenci Creative Commons: CC BY 4.0.
Dlouhodobou archivaci digitálního obsahu časopisu zajišťuje Portico.
PRÁVNĚHISTORICKÉ STUDIE, Vol 52 No 3 (2022), 55–70
Od „posledního“ k „nejbližšímu“ dědici? K vývoji postavení manželky v česko-rakouském a československém dědickém právu
[From the “Last” to the “Closest” Heir? On the Evolution of the Wife’s Position in Czech-Austrian and Czechoslovak Law of Succession]
Ondřej Horák
DOI: https://doi.org/10.14712/2464689X.2022.38
zveřejněno: 27. 01. 2023
Abstract
The paper deals with the changes in the position of the wife in law of succession (both as an intestate heir and as a person entitled to the forced share) in the Czech lands from the middle of the 18th century to the present day, and also with discussions about the adjustment of her inheritance-legal position in Czech-Austrian jurisprudence at the beginning of the 20th century (during the recodification of ABGB) and in the 1920s (in connection with the interwar recodification). The evolution of law of succession in the Czech-Austrian area and in the European context is characterized by the strengthening of the position of spouses; in the domestic regulation of law of succession as a whole and especially in the intestate succession, we can see a shift from “consanguinity” to consideration of “needs” and “merit”. In the Czech lands, however, there is a different approach in the intestate law, where the position of the wife was gradually strengthened (the turning point was in particular the 1st sub-amendment of the ABGB in 1914, inspired by the German BGB in 1896), and when regarding the forced share, where her position (unlike in Austria) has not yet been improved (despite repeated efforts at the beginning of the 19th century during the finalization of the ABGB, at the beginning of the 20th century during the preparation of the amendment of the ABGB, in the 20s of the 20th century in connection with the interwar recodification, and at the beginning of the 21st century during the preparation of the 2012 Civil Code).
klíčová slova: woman; wife; law of succession; intestate succession; forced share; forced heir
reference (64)
1. ARNDTS, C. L. Učební kniha Pandekt. III. díl. Praha: Právnická Jednota, 1886.
2. BARTA, H. - PALME, R. - INGENHAEFF, W. (eds.). Naturrecht und Privatrechtskodifikation. Tagungsband des Martini-Colloquiums. Wien: Manz, 1999.
3. BARTSCH, R. Die Rechtsstellung der Frau als Gattin und Mutter. Geschichtliche Entwicklung ihrer persönlichen Stellung im Privatrecht bis in das achtzehnte Jahrhundert. Leipzig: Veit & Comp., 1903. [online]. Dostupné na: https://archive.org/details/dierechtsstellu00bartgoog/mode/2up. CrossRef
4. BARTSCH, R. Die Reform des österreichischen Privatrechts. Wien: Manz, 1908.
5. BEZOUŠKA, P. Civilněprávní otázky testovací svobody. Právník, 2014, roč. 153, č. 10, s. 816-829. [online]. Dostupné na: https://www.ilaw.cas.cz/casopisy-a-knihy/casopisy/casopis-pravnik/archiv/2014/2014-10.html?a=2939.
6. BLAŽEJ, T. Die Entwicklung des Ehegattenerbrechts vom römischen Recht bis zum geltenden Recht. Diplomarbeit. Graz, 2015. [online]. Dostupné na: https://unipub.uni-graz.at/obvugrhs/content/titleinfo/782094/full.pdf.
7. BLAŽKE, J. Majetkové právo manželské. Praha: Orbis, 1953.
8. BONFANTE, P. Instituce římského práva. Přel. VÁŽNÝ, J. 9. vyd. Brno: Čsl. akad. spolek "Právník", 1932.
9. BRAUNEDER, W. Der Einfluss des ALR auf das ABGB. In: FISCHER-CZERMAK, C. a kol. (eds.). Festschrift 200 Jahre ABGB. Bd. I. Wien: Manz, 2011, s. 3-15.
10. DÖLEMEYER, B. Die Revision des ABGB durch die drei Teilnovellen von 1914, 1915 und 1916. In: Ius Commune. Bd. VI. Frankfurt am Main: V. Klostermann, 1977, s. 274-303.
11. DOSTALÍK, P. Od sestry k nuzné vdově. Změny postavení manželky v římském dědickém právu. Právněhistorické studie, 2022, 52/2, s. 25-35. CrossRef
12. DRACHOVSKÝ, O. - HORÁK, O. Vypořádání nadstandardních aktivit (zákonných) dědiců (ke smyslu a výkladu § 1693 odst. 3 OZ). Ad Notam, 2021, roč. 27, č. 3, s. 3-10.
13. DUTTA, A. Warum Erbrecht? Das Vermögensrecht des Generationenwechsels in funktionaler Betrachtung. Tübingen: Mohr Siebeck, 2014.
14. EHRENZWEIG, A. Gutachten über den Entwurf eines Nachtragsgesetzes zum allgemeinen bürgerlichen Gesetzbuche. Dem österreichischen Advokatentag erstattet. Wien: Verlag des XI. österreichischen Advokatentages, 1908.
15. ELIÁŠ, K. a kol. Nový občanský zákoník s aktualizovanou důvodovou zprávou a rejstříkem. Ostrava: Sagit, 2012.
16. FAJNOR, V. - ZÁTURECKÝ, A. (eds.). Nástin súkromného práva platného na Slovensku a Podkarpatskej Rusi so zreteľom aj na banske právo a na právne predpisy o pozemkovej reforme (s príslušnými časťami návrhu čsl. všeobecného zákoníka občianskeho, zhotoveného superrevíznou komisiou). 2. přeprac. vyd. Bratislava; Praha: Právnická jednota na Slovensku a Podkarpatskej Rusi; V. Linhart, 1935 (1. vyd. 1924, reprint 1998).
17. GENKIN, D. M. a kol. Dějiny sovětského občanského práva 1917-1947. Praha: Orbis, 1952.
18. GRUBER, M. a kol. Erbrecht und Vermögensnachfolge. 2. Aufl. Wien: Springer, 2018.
19. HANAUSEK, G. Das gesetzliche Erbrecht und Pflichtteilsrecht des Ehegatten in den Entwürfen einer Novelle zum allgemeinen bürgerlichen Gesetzbuche. Studien zum österreichischen Erbrecht und ehelichen Güterrecht. Wien: Manz, 1910.
20. HARRAS-HARRASOWSKY, Ph. von. Geschichte der Codification des österreichischen Civilrechtes. Wien: Manz, 1868 (reprint: 1968, 2010 aj.).
21. HARRAS-HARRASOWSKY, Ph. von (ed.). Der Codex Theresianus und seine Umarbeitungen. Bd. I-V. Wien: C. Gerold's Sohn, 1883-1886. [online]. Dostupné na: http://repertorium.at/ns/codex_theresianus_inhalt.html, https://alex.onb.ac.at/cgi-content/alex?apm=0&aid=cdu).
22. HORÁK, O. Přechod práv jinak než děděním z pracovního a služebních poměrů. Právní rozhledy, 2016, roč. 24, č. 20, s. 713-717.
23. HORÁK, O. K. A. Martini a první moderní úprava dědického práva. Ke 220. výročí (západo)haličského občanského zákoníku. Ad Notam, 2017, roč. 23, č. 6, s. 8-11.
24. HORÁK, O. Potomci, manžel a předci nepominutelnými dědici? K proměnám povinného dílu od konce 18. století do současnosti. In: ŠÍNOVÁ, R. (ed.). Pocta Milaně Hrušákové. Praha: C. H. Beck, 2022, s. 123-136.
25. KOBER, J. (ed.). Osnova československého občanského zákoníku. Praha: ÚSP AV ČR, 2021.
26. KÖBLER, R. Die "clausula rebus sic stantibus" als allgemeiner Rechtsgrundsatz. Tübingen: Mohr, 1991.
27. KRATOCHVÍL, Z. a kol. Nové občanské právo. Praha: Orbis, 1965.
28. LACLAVÍKOVÁ, M. Formovanie úpravy majetkových vzťahov mezi manželmi. Bratislava: Veda, 2010.
29. LACLAVÍKOVÁ, M. Slovensko v Československu (1918-1938). Pramene súkromného práva a súdna prax. Praha: Leges, 2019.
30. LUBY, Š. (ed.). Československý občiansky zákonník a slovenské súkromné právo. Bratislava: Právnická jednota, 1947.
31. MIKULOVÁ, M. Žena v právním řádě československém. Praha: nákl. vl., 1936.
32. OFNER, J. (ed.). Der Ur-Entwurf und die Berathungs-Protokolle des Oesterreichischen Allgemeinen bürgerlichen Gesetzbuches. Bd. I-II. Wien: A. Hölder, 1889. [online]. Dostupné na: https://gdz.sub.uni-goettingen.de/volumes/id/PPN668385030.
33. OFNER, J. Die Frau im österreichischen Privatrecht. Dokumente der Frauen, 1899, roč. 2. [online]. Dostupné na:
34. http://www.literature.at/viewer.alo?objid=1301&viewmode=fullscreen&scale=2&rotate=&page=6.
35. OLECHOWSKI, T. - EHS, T. - STAUDIGL-CIECHOWICZ, K. Die Wiener Rechts- und Staatswissenschaftliche Fakultät 1918-1938. Wien: Vienna University Press, 2014.
36. PRAŽÁK, K. Über eine Reform des österreichischen Erbrechtes. Gerichtshalle, 1898, č. 17, s. 191-193.
37. PROCHÁZKA, J. (ed.). Občanský zákon Ruské sovětské federativní socialistické republiky. Praha: Svoboda, 1946.
38. REID, K. G. C. - de WAAL, M. J. - ZIMMERMANN, R. (eds.). Comparative Succession Law. Vol. 2. Intestate Succession. Oxford: Oxford University Press, 2015. CrossRef
39. REID, K. G. C. - de WAAL, M. J. - ZIMMERMANN, R. (eds.). Comparative Succession Law. Vol. 3. Mandatory Family Protection. Oxford: Oxford University Press, 2020. CrossRef
40. REISSMANN, O. Welche wesentliche Lücken weist der Revisions-Entwurf zu ABGB auf dem Gebiete des Erbrechtes auf? In: Zweiter deutscher Juristentag in der Tschechoslowakei. Gutachten. Prag: Eigenverlag der ständigen Vertretung des Deutschen Juristentages in der Tschechoslowakei, 1925.
41. SALÁK, P. - HORÁK, O. et al. Law of Succession in the Middle-European Area. Cracow: Spolok Slovákov v Poľsku - Towarzystwo Słowaków w Polsce, 2015.
42. SALČÁKOVÁ, B. Vliv změny osobního stavu na platnost posledního pořízení. Diplomová práce. Univerzita Palackého v Olomouci, Právnická fakulta. Olomouc, 2019. [online]. Dostupné na: https://theses.cz/id/13q1bp/.
43. SEDLÁČEK, J. Poznámky k navrhované reformě dědického práva. Vědecká ročenka právnické fakulty Masarykovy university v Brně, 1923, roč. 2, s. 148-155.
44. SEDLÁČEK, J. a kol. (eds.). Druhý sjezd právníků československých konaný ve dnech 31. května, 1. a 2. června 1925 v Brně. Zápis o jednání sekce I. (Právo občanské, obchodní, směnečné a horní). Brno: Přípravný výbor druhého právnického sjezdu, 1925.
45. Sitzungen des Herrenhauses des Reichsrathes 1911-1914. XXI. Session. Wien: Hof- und Staatsdruckerei, 1914.
46. SCHRÖDER, R. Abschaffung oder Reform des Erbrechts. Die Begründung einer Entscheidung des BGB-Gesetzgebers im Kontext, sozialer, ökonomischer und philosophischer Zeitströmungen. Ebelsbach: Gremer, 1981.
47. STARÝ, M. Právní trializmus Československé republiky: k otázce recepce německého práva. In: MIČKOVÁ, Z. (ed.). 100 rokov od vzniku ČSR. Zborník príspevkov zo IV. ročníka medzinárodnej vedeckej konferencie "Banskobystrická škola právnych dejín", konanej v dňoch 22.-23. marca 2018 na pôde Právnickej fakulty Univerzity Mateja Bela v Banskej Bystrici. Banská Bystrica: Belianum, 2018, s. 70-81.
48. STLOUKALOVÁ, K. (ed.). Soudobé reflexe římského práva. Římské právo v moderních kodifikacích. Beroun: nakladatelství Eva Rozkotová, 2015.
49. SÜß, R. (ed.). Erbrecht in Europa. 3. Aufl. Angelbachtal: Zerb, 2015.
50. SVOBODA, E. (ed.). Dědické právo. Návrh subkomitétu pro revisi občanského zákoníka pro Československou republiku. 2. vyd. Praha: Ministerstvo spravedlnosti, 1924.
51. THIELMANN, G. Sittenwidrige Verfügungen von Todes wegen. Berlin: Duncker & Humblot, 1973. CrossRef
52. TILSCH, Emanuel. Dědické právo rakouské se stanoviska srovnávací právní vědy. Část 1. Praha: Bursík & Kohout, 1905 (reprint: 2014).
53. TILSCH, Emanuel. Úvod do práva dědického. Sborník věd právních a státních, 1905, roč. 5, s. 261-278.
54. TRANŽÍK, J. Nemanželské děti v novějším právním vývoji. Diplomová práce. Masarykova univerzita, Právnická fakulta. Brno, 2022. [online]. Dostupné na: https://is.muni.cz/th/t77oj/Diplomova_prace_Jan_Tranzik.pdf.
55. Vládní návrh zákona, kterým se vydává občanský zákoník. Praha: Národní shromáždění ČSR, 1937.
56. WELSER, R. (ed.). Erbrechtsentwicklung in Zentral- und Osteuropa. Wien: Manz, 2009.
57. WELSER, R. (ed.). Zivilrecht. Die Reform des österreichischen Erbrechts. II/1; II/2. Wien: Manz, 2009; 2010.
58. WESENER, G. Geschichte des Erbrechtes in Österreich seit der Rezeption. Graz; Köln: Böhlau, 1957.
59. WESENER, G. Die Rechtsstellung des unehelichen Kindes in Österreich (vom Mittelalter bis zur Gegenwart). In: L'enfant. Bd. 2. Europe médiévale et moderne. Recueils de la Société Jean Bodin. T. 36. Bruxelles: Editions de la Librairie Encyclopédique, 1976, s. 493-516.
60. WOLFF, L. Pflichtteilsrecht - Forced Heirship - Family Provision. Österreich - Louisiana - Schweiz - England und Wales. Ein Rechtsvergleich. Frankfurt am Main; Wien [u.a.]: Lang, 2011.
61. Wsseobecná Práwa Městská. Díl prwní. Vídeň: Trattner, 1787. Dostupné např. na:
62. https://kramerius.cbvk.cz/search/i.jsp?pid=uuid:917caa3a-fa76-11e6-804b-001b63bd97ba#monograph-page_uuid:9660310d-fa76-11e6-804b-001b63bd97ba. [online].
63. Zákon, kterým se vydává všeobecný zákoník občanský. Návrh superrevisní komise. Díl II. Důvodová zpráva. Praha: Ministerstvo spravedlnosti, 1931.
64. Zweiter deutscher Juristentag in der Tschechoslowakei. Verhandlungen. Prag: Eigenverlag der ständigen Vertretung des Deutschen Juristentages in der Tschechoslowakei, 1925.
Od „posledního“ k „nejbližšímu“ dědici? K vývoji postavení manželky v česko-rakouském a československém dědickém právu is licensed under a Creative Commons Attribution 4.0 International License.
240 x 170 mm
vychází: 3 x ročně
cena tištěného čísla: 250 Kč
ISSN: 0079-4929
E-ISSN: 2464-689X
