Právněhistorické studie (dále jen PHS) jsou odborným časopisem zařazeným do prestižní mezinárodní databáze SCOPUS, vydávaným Univerzitou Karlovou v Praze za vědecké garance Katedry právních dějin Právnické fakulty UK v univerzitním nakladatelství Karolinum. PHS jsou časopisem zaměřujícím se na obor právních dějin a témata, která s nim souvisí.
První číslo časopisu vyšlo v Nakladatelství Československé akademie věd v červnu roku 1955. Časopis byl nejprve vydáván Kabinetem právních dějin ČSAV, později Ústavem státu a práva ČSAV a poté Ústavem právních dějin Právnické fakulty Univerzity Karlovy.
PHS vycházejí třikrát ročně v dubnu, srpnu a prosinci a otiskují původní vědecké práce, vedle nich i recenze, anotace a zprávy z vědeckého života z oboru právních dějin. Přinášejí rovněž komentované materiály právněhistorické povahy. PHS přijímají příspěvky od domácích i zahraničních autorů. Příspěvky zahraničních autorů jsou uveřejňovány v původním jazyku, a to v angličtině, slovenštině, němčině, francouzštině, italštině nebo polštině.
Časopis Právněhistorické studie (ISSN 0079-4929) je evidován v Českém národním středisku ISSN (vedena Státní technickou knihovnou). Časopis je evidován Ministerstvem kultury ČR podle zákona č. 46/2000 Sb., o právech a povinnostech při vydávání periodického tisku a o změně některých dalších zákonů (tiskový zákon), a má přiděleno evidenční číslo periodického tisku MK E 18813.
Časopis Právněhistorické studie je tzv. otevřeným časopisem, a zajišťuje otevřený přístup k vědeckým informacím (Open Access). Veškerý obsah od čísla 48/2 je zveřejněn na webových stránkách časopisu (studie od čísla 43/2013), přičemž přístup k němu mají všichni bezplatně.
Časopis Právněhistorické studie využívá licenci Creative Commons: CC BY 4.0.
Dlouhodobou archivaci digitálního obsahu časopisu zajišťuje Portico.
PRÁVNĚHISTORICKÉ STUDIE, Vol 51 No 1 (2021), 65–86
Niektoré paradoxy ústavnoprávneho vývoja strednej Európy v medzivojnovom období
[Several Paradoxes of the Constitutional Development in the Central Europe in the Interwar Period]
Ivan Halász
DOI: https://doi.org/10.14712/2464689X.2021.5
zveřejněno: 24. 03. 2021
Abstract
The paper deals with the constitutional development of the Central European countries in the interwar period. It focuses on Austria, Czechoslovakia, Hungary and Poland. With exception of Hungary every country adopted new constitution in 1920/1921. Hungary, which had traditionally non-written (organic) constitution, officially returned to the prewar and prerevolutionary constitutional system. The Hungarian parliament regulated in the Act I. from 1920 only the position of the provisional head of state (Miklós Horthy), because the country was monarchy without king. This act served also as small provisional constitution. The paper focuses on the four main issues: 1. the constitution making in early period, 2. the role of first women in parliaments, 3. the position of the head of state in the political system, and 4. electoral systems in Central Europe. Sometimes the political development produced interesting and non-traditional situations. E. g., the most democratic constitution was adopted in Czechoslovakia by non-elected parliament. This country preserved its democratic system in the interwar period with the help of very disciplined and corrupt parties. The authoritarian tendencies were strong in Hungarian Kingdom, but the original position of provisional head of state was relatively weak in the first decade of period. The Austrian constitution designed by Hans Kelsen did not protect the democracy in Austria. Very democratic Polish constitution changed many times in the interwar period and the trend of amendments was always authoritarian.
klíčová slova: constitution; continuity; electoral law; parliament; Central Europe
reference (36)
1. BARDACH, J. et kol. Dzieje Sejmiu Polskiego. Warszawa: Wydawnictwo Sejmowe, 2011.
2. BEREND, T. I. Válságos évtizedek. Budapest: Magvető, 1987.
3. BRAUNEDER, W. Österreichische Verfassungsgeschichte. 11. durchgesehene Auflage. Wien: Manzsche Verlags- und Universitätsbuchhandlung. 2009.
4. BROKLOVÁ, E. Antonín Švehla. Tvůrce politického systému. Praha: Academia, 2017.
5. CSEKEY, I. A kormányzí jogkör kiterjesztése. Magyar Szemle, 1937, č. I.
6. EGYED, I. A mi alkotmányunk. Budapest: Magyar Szemle, 2016.
7. FÖGLEIN G. - MEZEY B. - RÉVÉSZ T. M. Az államfő. In: MEZEY, B. (ed.). Magyar alkotmánytörténet. Budapest: Osiris, 2003.
8. GÁBOR, G. A kormányzói méltóság a magyar alkotmányban. Budapest, 1933.
9. GARLICKI, L. Polskie prawo konstytucyjne. Wyd. 10. Warszawa: Liber, 2006.
10. GRATZ, G. A forradalmak kora. Budapest: Magyar Szemle Társaság, 1935.
11. JAKAB, A. Das Österreichische Bundes-Verfassungsgesetz (1920) und die Weimarer Reichsverfassung (1919). Weimars negativer Einfluss auf die Österreichische Verfassung. Revista de Historia Constitucional, 2019, No. 20. CrossRef
12. KARDOS, J. A Szent Korona-tan és a legitimizmus. Budapest: Gondolat, 2012.
13. KONIECZNY A. - KRUSZEWSKI T. Historia administracji na ziemiach polskich. Wybŕ źródeł. [Wrocław]: Kolonia Limited, 2002.
14. KOUDELKA, Z. Prezident republiky. 2. vyd. Praha: Leges, 2018.
15. KOVÁCS, I. Piłsudski… Katyň… Solidarita. Klíčové pojmy polských dějin 20. století. Praha: Barrister&Principal, 2010.
16. KRAJČOVIČOVÁ, N. Úloha a význam Klubu slovenských poslancov v parlamentmom systéme ČSR v rokoch 1918-1920. In: FERENČUHOVÁ, B. - ROGUĽOVÁ, J. a kol. Občianska spoločnosť a politická kultúra: kapitoly z dejín Slovenska 1918-1938. Bratislava: Historický ústav SAV, 2012.
17. MÁTHÉ G. (ed.). A választójog. Budapest: Press Publica, 2002.
18. MERKL, A. A mai Magyarország államformájának kérdéséről. Jogtudományi Közlöny, 1925, 60. évf, 5. sz.
19. MOLNÁRNÉ BALÁZS, A. A köztársaság ellenzéke: Slachta Margit érvelése a Nemzetgyűlésben az 1946. évi I. törvénycikk kapcsán. Acta Humana, 2017, 5. évf. 1. sz., s. 39-50.
20. NÉMETH, I. Az osztrák út. Grotius, 2012, 49 sz., s. 5 a s. 21. [online]. Dostupné na: http://www.grotius.hu/doc/pub/EFNLUG/2012_47_nemeth_grotius_e-konyvtar_49.pdf.
21. PAVLÍČEK V. K počátkům a hodnotám československé ústavnosti. In: PAVLÍČEK V. O české státnosti. 1. Český stát a Němci. Praha: Karolinum, 2002.
22. PAVLÍČEK V. a kol. Ústavní právo a státověda. II. díl. Ústavní právo České republiky. 1. úplné vydání. Praha: Leges, 2011.
23. PEROUTKA, F. Budování státu III. Praha: LN, 1991.
24. PEŠKA, Z. K problému trestní odpovědnosti hlavy státu v Československu. Moderní stát, 1935.
25. PETRÁŠ, R. Menšiny v meziválečném Československu. Praha: Univerzita Karlova, Nakladatelství Karolinum, 2009.
26. PÜSKI, L. Magyarország politikai berendezkedése a két világháború között. Korunk, 2012, č. 11.
27. RYCHLÍK, J. Rozpad Rakousko-Uherska a vznik Československa. Praha: Vyšehrad, 2018.
28. SÁRI, J. Közép-Európa alkotmányai 1994: a tagadás tagadása. Jogtudományi Közlöny, 1994, július-augusztus.
29. SCHWEITZER, G. A "magyar királyi köztársaságtól" a Magyar Köztársaságig: az 1946. évi I. törvénycikk visszhangja a korabeli közjogi irodalomban. Acta Humana, 2017, 5. évf., 1. sz., s. 27-38.
30. SCHWEITZER, G. Közjogi provizórium, jogfolytonosság, új közjogi irány Az 1919/1920-1944 közötti magyarországi alkotmányjog-tudomány vázlata. Közjogi Szemle, 2014, 1. sz., s. 8-17.
31. SOBOTA, E. - VOREL, J. - KŘOVÁK, R. - SCHENK, A. Československý prezident republiky. Praha: 1934.
32. SZABÓ, I. A kormányzó jogállása (1920-1944). Publicationes Universitati Miskolciensis. Sectio Juridica et Politica, 1996, 12.
33. SZABÓ, I. Ausztria államszervezete 1918-1955. Budapest: PPKE JÁK, 2010.
34. TRÓCSÁNYI, L. Alkotmányozás és rendszerváltás Közép- és Kelet-Európában. Jogtudományi Közlöny, 1995, 8. sz. (augusztus), s. 384-390.
35. WIEDERIN, E. Von der Staatsgründüng 1918 zur Bundesverfassung 1920. In: BUSSJÄGER, P. - OBERDANNER, J. (eds.). 3. November 1918 - Die Länder und der neue Staat. Beiträge zur Festveranstaltung "100 Jahre selbständiges Land Voralberg". Hamburg: NAP - New Academic Press, 2019, s. 141-155.
36. ZSEDÉNYI, B. A csehszlovák alkotmány létrejöttének előzményei. Ideiglenes és végleges alkotmány. Kisebbségi jogok. Nemzetgyűlés. Miskolci Jogászélet, 1925, 6. sz.
Niektoré paradoxy ústavnoprávneho vývoja strednej Európy v medzivojnovom období is licensed under a Creative Commons Attribution 4.0 International License.
240 x 170 mm
vychází: 3 x ročně
cena tištěného čísla: 250 Kč
ISSN: 0079-4929
E-ISSN: 2464-689X
