Právněhistorické studie (dále jen PHS) jsou odborným časopisem zařazeným do prestižní mezinárodní databáze SCOPUS, vydávaným Univerzitou Karlovou v Praze za vědecké garance Katedry právních dějin Právnické fakulty UK v univerzitním nakladatelství Karolinum. PHS jsou časopisem zaměřujícím se na obor právních dějin a témata, která s nim souvisí.
První číslo časopisu vyšlo v Nakladatelství Československé akademie věd v červnu roku 1955. Časopis byl nejprve vydáván Kabinetem právních dějin ČSAV, později Ústavem státu a práva ČSAV a poté Ústavem právních dějin Právnické fakulty Univerzity Karlovy.
PHS vycházejí třikrát ročně v dubnu, srpnu a prosinci a otiskují původní vědecké práce, vedle nich i recenze, anotace a zprávy z vědeckého života z oboru právních dějin. Přinášejí rovněž komentované materiály právněhistorické povahy. PHS přijímají příspěvky od domácích i zahraničních autorů. Příspěvky zahraničních autorů jsou uveřejňovány v původním jazyku, a to v angličtině, slovenštině, němčině, francouzštině, italštině nebo polštině.
Časopis Právněhistorické studie (ISSN 0079-4929) je evidován v Českém národním středisku ISSN (vedena Státní technickou knihovnou). Časopis je evidován Ministerstvem kultury ČR podle zákona č. 46/2000 Sb., o právech a povinnostech při vydávání periodického tisku a o změně některých dalších zákonů (tiskový zákon), a má přiděleno evidenční číslo periodického tisku MK E 18813.
Časopis Právněhistorické studie je tzv. otevřeným časopisem, a zajišťuje otevřený přístup k vědeckým informacím (Open Access). Veškerý obsah od čísla 48/2 je zveřejněn na webových stránkách časopisu (studie od čísla 43/2013), přičemž přístup k němu mají všichni bezplatně.
Časopis Právněhistorické studie využívá licenci Creative Commons: CC BY 4.0.
Dlouhodobou archivaci digitálního obsahu časopisu zajišťuje Portico.
PRÁVNĚHISTORICKÉ STUDIE, Vol 49 No 2 (2019), 58–72
Gleichberechtigung in erster Instanz – Scheidungsurteile der 1950er Jahre im Ost-/West-Vergleich
[Equal Rights in the First Instance – Divorce Decrees of the 1950s in the East/West Comparison]
Raphaela Etzold
DOI: https://doi.org/10.14712/2464689X.2019.33
zveřejněno: 25. 02. 2020
Abstract
Two German constitutions led to exceptional circumstances in German family law of the1950s: the principle of gender equality according to Art. 7 Abs. 1 GDR-Constitution and Art. 3 Abs. 2 of the Western German “Basic Law” invalidated all other conflicting law in the early years of both legal systems. During times of fruitless reform efforts, it was up to the courts to decide whether or not they still wanted to apply old law and how old civil law-norms had to be interpreted in conformity with new constitutional principles. Consequently, two parallel phases of judge-made law occurred, an exceptional situation for continental European legal systems. Particular difficulties were expected at the area of family law as the BGB (German Civil Code) as well as the new marriage law of the Allied Control Council of 1946 provided very different rights and obligations for both sexes. Therefore, analyzing court files on divorce proceedings of these period are particularly eye opening with respect to differences and similarities of both legal systems.
klíčová slova: equal rights; family law; gender equality; judge-made law; divorce; marriage law; Germany
reference (34)
1. ANDERMANN, M. Der ideologisch motivierte Entzug des elterlichen Sorgerechts im "Dritten Reich" und in der Deutschen Demokratischen Republik. Münster: Schüling, 2003
2. ANSCHÜTZ, G. Verfassung des Deutschen Reiches. Berlin: Stilke, 1926
3. BENJAMIN, H. Die Ehe als Versorgungsanstalt. NJ, 1949
4. BENJAMIN, H. Fragen der fachlichen Fortbildung der Richter. NJ, 1950
5. BENJAMIN, H. Grundsätzliches zur Methode und zum Inhalt der Rechtsprechung, NJ, 1951
6. BENJAMIN, H. Vorschläge zum neuen deutschen Familienrecht. Berlin: Deutscher Frauen-Verl., 1949
7. BLOMEYER, A. Die Entwicklung des Zivilrechts in der Sowjetischen Besatzungszone. In: ROSENTHAL, W. u.a. Die Justiz in der sowjetischen Besatzungszone. Bonn: Bundesministerium für Gesamtdeutsche Fragen, 1954, S. 114-151, Anhang
8. DOUMA, E. Die Entwicklung des Familiengesetzbuches der DDR 1945-1966: Frauen- und Familienpolitik im Spannungsfeld zwischen theoretischer Grundlage und realexistenter wirtschaftlicher Situation. Zeitschrift der Savigny-Stiftung für Rechtsgeschichte, Germ. Abt. 1994, S. 592-620 CrossRef
9. EISENHARDT, U. Rechtsgeschichte. München: C.H. Beck, 2013
10. FETH, A. Die Volksrichter. In: ROTTLEUTHNER, H. (Hrsg.). Steuerung der Justiz in der DDR. Köln: Bundesanzeiger Verlag, 1994, S. 351-377
11. GROSSEKATHÖFER, D. "Es ist ja jetzt Gleichberechtigung". Köln: Böhlau, 2003
12. HAFERKAMP, H.-P. Zur Methodengeschichte unter dem BGB in fünf Systemen. AcP (Archiv für die civilistische Praxis), 2014, Band 214, Heft 1/2, S. 60-92 CrossRef
13. KROPHOLLER, J. Gleichberechtigung durch Richterrecht. Bielefeld: Gieseking, 1975
14. LÖHNIG, M. Comparative Law and Legal History: A Few Words about comparative Legal History. In: ADAMS, D. - HEIRBAUT M. (Hrsg.). The Method and Culture of Comparative Law. Essays in honour of Mark van Hoecke. Oxford: Hart Publishing, 2014
15. MELSHEIMER, E. - NATHAN, H. - WIESS, E. Neue Rechtsprinzipien als Ausdruck der neuen demokratischen Ordnung. In: FECHNER M. (Hrsg.). Beträge zur Demokratisierung der Justiz. Berlin: Dietz, 1948, S. 97-149
16. MERFELD, M. Die Emanzipation der Frau in der sozialistischen Theorie und Praxis. Reinbek bei Hamburg: Rowohlt, 1972
17. MOHNHAUPT, H. 'Rechtsvergleichung'. In: ERLER, A. - KAUFMANN, E. - CORDES, A. (Hrsg.). Handwörterbuch zur deutschen Rechtsgeschichte. 4. Aufl. Berlin: Schmidt, 1990
18. MÜLLER, T. Die Wehrverfassung des Dritten Reiches und der DDR. Köln: Univ., Diss, 1997
19. NATHAN, H. Anmerkungen zu LG Dresden und OLG Dresden. NJ, 1949
20. NATHAN, H. Zur Neugestaltung des Familienrechts. NJ, 1949
21. OBERTREIS, G. Familienpolitik in der DDR 1945-1980. Opladen: Leske + Budrich, 1986 CrossRef
22. ROHRER, F. Strafjustiz im Dritten Reich und in der SBZ/DDR. Frankfurt am Main: P. Lang, 2007
23. ROTTLEUTHNER, H. Zur Steuerung der Justiz in der DDR. In: ders. (Hrsg.). Steuerung der Justiz in der DDR. Einflußnahme der Politik auf Richter, Staatsanwälte und Rechtsanwälte. Köln: Bundesanzeiger Verlag, 1994
24. RUHL, K.-J. Verordnete Unterordnung. Oldenburg: De Gruyter, 1994 CrossRef
25. RÜTHERS, B. Institutionelles Rechtsdenken im Wandel der Verfassungsepochen. Bad Homburg v. d. H: Gehlen, 1970
26. RÜTHERS, B. Rechtsordnung und Wertordnung. Konstanz: Univ.-Verl. Konstanz, 1986
27. RÜTHERS, B. "Rechtsphilosophie in den Trümmern der Nachkriegszeit". JZ, 2017 CrossRef
28. SCHEFFLER, E. Zur Auslegung des Grundsatzes der Gleichberechtigung. DRiZ, 1953
29. Schriftführeramt der Ständigen Deputation (Hrsg.). Denkschrift über die zur Anpassung des geltenden Familienrechts an den Grundsatz der Gleichberechtigung von Mann und Frau (Art. 3 Abs. 2 GG) erforderlichen Änderungen, Teile I-III. Köln: Bundesanzeiger Verlag, 1955
30. Schriftführeramt der Ständigen Deputation (Hrsg.). Verhandlungen des 38. Deutschen Juristentags, Bd. 38. Tübingen: Mohr, 1950
31. SCHNEIDER, U. Das Familienrecht der DDR. In: TIMMERMANN, H. (Hrsg.). Die DDR - Recht und Justiz als politisches Instrument. Berlin: Duncker & Humblot GmbH, 2000, S. 61-78.
32. VAUPEL, H. Die Familienrechtsreform in den fünfziger Jahren im Zeichen widerstreitender Weltanschauungen. Baden-Baden: Nomos Verlagsgesellschaft, 1999
33. WANNER, J. Die Sittenwidrigkeit der Rechtsgeschäfte im totalitären Staate. Ebelsbach: Aktiv Dr. und Verl., 1996
34. ZIEGER, G. Die Entwicklung des Familienrechts in der DDR mit Berlin (Ost). In: Gesellschaft für Deutschlandforschung (Hrsg.). Das Familienrecht in beiden deutschen Staaten. Rechtsentwicklung, Rechtsvergleich, Kollisionsprobleme. Köln, u.a.: Heymann, 1983, S. 41-67
Gleichberechtigung in erster Instanz – Scheidungsurteile der 1950er Jahre im Ost-/West-Vergleich is licensed under a Creative Commons Attribution 4.0 International License.
240 x 170 mm
vychází: 3 x ročně
cena tištěného čísla: 250 Kč
ISSN: 0079-4929
E-ISSN: 2464-689X
