Právněhistorické studie (dále jen PHS) jsou odborným časopisem zařazeným do prestižní mezinárodní databáze SCOPUS, vydávaným Univerzitou Karlovou v Praze za vědecké garance Katedry právních dějin Právnické fakulty UK v univerzitním nakladatelství Karolinum. PHS jsou časopisem zaměřujícím se na obor právních dějin a témata, která s nim souvisí.
První číslo časopisu vyšlo v Nakladatelství Československé akademie věd v červnu roku 1955. Časopis byl nejprve vydáván Kabinetem právních dějin ČSAV, později Ústavem státu a práva ČSAV a poté Ústavem právních dějin Právnické fakulty Univerzity Karlovy.
PHS vycházejí třikrát ročně v dubnu, srpnu a prosinci a otiskují původní vědecké práce, vedle nich i recenze, anotace a zprávy z vědeckého života z oboru právních dějin. Přinášejí rovněž komentované materiály právněhistorické povahy. PHS přijímají příspěvky od domácích i zahraničních autorů. Příspěvky zahraničních autorů jsou uveřejňovány v původním jazyku, a to v angličtině, slovenštině, němčině, francouzštině, italštině nebo polštině.
Časopis Právněhistorické studie (ISSN 0079-4929) je evidován v Českém národním středisku ISSN (vedena Státní technickou knihovnou). Časopis je evidován Ministerstvem kultury ČR podle zákona č. 46/2000 Sb., o právech a povinnostech při vydávání periodického tisku a o změně některých dalších zákonů (tiskový zákon), a má přiděleno evidenční číslo periodického tisku MK E 18813.
Časopis Právněhistorické studie je tzv. otevřeným časopisem, a zajišťuje otevřený přístup k vědeckým informacím (Open Access). Veškerý obsah od čísla 48/2 je zveřejněn na webových stránkách časopisu (studie od čísla 43/2013), přičemž přístup k němu mají všichni bezplatně.
Časopis Právněhistorické studie využívá licenci Creative Commons: CC BY 4.0.
Dlouhodobou archivaci digitálního obsahu časopisu zajišťuje Portico.
PRÁVNĚHISTORICKÉ STUDIE, Vol 48 No 1 (2018), 111–124
La regula iuris del giurista romano e i casi perplexi di Leibniz tra analogia e anomalia: algoritmo di buona decisione o presidio di verità nel diritto?
[The regula iuris of the Roman Jurist and the casi perplexi of Leibnitz between Analogy and Anomalia: Algorithm of Right Decision or the Rule of the Truth of Law?]
Osvaldo Sacchi
DOI: https://doi.org/10.14712/2464689X.2018.27
zveřejněno: 15. 08. 2018
Abstract
The paper deals with the regulae iuris (principles of law), with the role of Roman jurists in the classical period of Roman law and with the methodology of their legal work. By using the so-called perplexing cases of Roman law from the work of G. W. Leibniz, the author proves that the way, of how to resolve situations where opposing theses are equally sustainable, is to amend the positive law with the natural law. The principle of law may therefore have an influence on the solution of a legal case as an algorithm for a just decision.
klíčová slova: Roman law; regula iuris; G. W. von Leibniz; perplexing case
reference (44)
1. Armgardt, M. Leibniz as legal scholar. In: Meditationes de iure et historia. Essays in honour of Laurens Winkel. Fundamina Editio specialis. Pretoria, 2014.
2. Ascarelli, T. Hobbes e Leinbniz e la dogmatica giuridica. In: Testi per la storia del pensiero giuridico. Milano, 1960.
3. Barcellona, M. Diritto, sistema e senso. Lineamenti di una teoria. Torino, 1996.
4. BARILE, P. In AA.VV. La Costituzione per tutti. Milano, 1996.
5. Bremer, F. P. Iurisprudentia antehadriana. Leipzig: Teubner, 1985.
6. Bretone, M. Ius controversum nella giurisprudenza classica. In: Atti della Accademia Nazionale dei Lincei, anno CDV – 2008. Memorie, Serie IX, vol. XXIII, fasc. 3. Roma: Bardi editore, 2008.
7. Bretone, M. Pomponio lettore di Cicerone. In: Tecniche e ideologie dei giuristi romani. Napoli: ESI, 1982.
8. Calvino, I. Lezioni americane. Sei proposte per il prossimo millennio. Milano: Garzanti, 1988.
9. Ceci, L. Le etimologie dei giureconsulti romani. Torino: Loescher, 1892.
10. Corbino, A. Nota minima in margine ai valori di "ius". In: Au-delà des frontières. Mélanges de droit romain offerts à Witold Wołodkiewicz. I. Varsovie: Liber, 2000.
11. De Iuliis, C. M. I casi perplessi, il metodo geometrico e la topica. In: LEIBNIZ, G. W. von. I casi perplessi in diritto (De casibus perplexis in iure). A cura di Carmelo Massimo de Iuliis. Milano: Giuffré, 2014.
12. Ferrini, C. Il Digesto. Milano: Hoepli, 1893.
13. Ferrini, C. Storia delle fonti del diritto romano e della giurisprudenza romana. Milano: Hoepli, 1885.
14. Fiori, R. Bonus vir. Politica filosofia retorica e diritto nel de officiis di Cicerone. Napoli: Jovene, 2011.
15. FUMAGALLI, S. (a cura di). Pitagora. Versi Aurei. Milano: Mimesis edizioni, 2014.
16. Funaioli, G. Studi di letteratura antica. Spiriti e forme, figure e problemi delle letterature classiche. I. Bologna: Zanichelli, 1958.
17. Giancotti, F. (a cura di). Tito Lucrezio Caro, La natura. Milano: Garzanti, 1994.
18. GIARO, T. Römische Rechtswahreiten. Ein Gedankenexperiment. Frankfurt a. M., 2007.
19. GIULIANI, A. sv. Prova. In: ED 37. Milano: Giuffrè, 1988.
20. Glück, F. Commentario alle Pandette. I. Tr. C. Ferrini. Milano: Vallardi, 1888.
21. Guarino, A. L'ordinamento giuridico romano. Napoli, 1990.
22. IRTI, N. Natura e artificialità del diritto, in L'uso giuridico della natura. Roma-Bari, 2013.
23. Jhering, R. von. L'ésprit du droit romain dans les deverses phases de son developpenments. I. Aîné: A. Maresq., 1886.
24. Kaser, M. Römische Rechtsquellen und angewandte Juristenmethode. Wien – Köln – Graz, 1986.
25. Krüger, P. Geschichte der Quellen und Literatur des römischen Rechts. Münich – Leipzig, 1912.
26. Leibniz, G. W. von. I casi perplessi in diritto (De casibus perplexis in iure). A cura di Carmelo Massimo de Iuliis. Milano: Giuffré, 2014.
27. LEIBNIZ, G. W. von. Il nuovo metodo di apprendere ed insegnare la giurisprudenza. Saggio introduttivo, traduzione e note di C.M. de Iuliis. Milano: Giuffré, 2012.
28. Meyer-Lübke, W. Romanisches etymologisches Wörterbuch. Heidelberg, 1935.
29. Lenel, O. Palingenesia Iuris Civilis. Leipzig, 1889.
30. LEONI, B. Probabilità e diritto nel pensiero di Leibniz. Riv. fil. 1947, 38.
31. Odifreddi, P. Come stanno le cose. Il mio Lucrezio, la mia Venere. Milano, 2013.
32. Orestano, R. Dal ius al fas. Rapporto fra diritto divino e umano in Roma dall'età primitiva all'età classica. BIDR, 1939, XLVI.
33. Sacchi, O. Il ius naturae dei giuristi romani e il fondamento dell'ēthos nella cultura greco-romana: interpretazioni moderne e prospettive contemporanee. In: La macchina delle regole, la verità della vita. Quaderni del Dipartimento di Giurisprudenza della Seconda Università degli Studi di Napoli. A cura di G. Limone. Milano: Franco Angeli, 2015.
34. Sacchi, O. L'interpretazione del giurista romano come fonte creativa del diritto: problemi della contemporaneità e certezze del passato. In: F. Reinoso Barbero (a cura di). Principios generales del derecho. Antecedentes historícos y horizonte actual. Madrid, 2014.
35. Sacchi, O. Verum quia aequum. In: L'etica dell'equità e l'equità dell'etica. 4.2. L'Era di Antigone. Quaderni del Dipartimento di Scienze Giuridiche della Seconda Università degli Studi di Napoli. Milano, 2011.
36. Semerano, G. Svv. ius, iuris. In: Le origini della cultura europea. Firenze: Olschki, 1984.
37. Schmidlin, B. Die römischen Rechtsregeln. Versuch einer Typologie. Köln – Wien, 1970.
38. Schulz, F. Storia della giurisprudenza romana. Firenze: Sansoni, 1968.
39. Spengler, O. Il tramonto dell'Occidente. Lineamenti di una morfologia della storia mondiale. Edizione italiana a cura di R. Calabrese Conte, M. Cottone, F. Jesi. Milano, 2008.
40. Steinwenter, A. In: Studi Albertario 1953, 2.
41. Vincenti, U. Metodologia giuridica. Padova: Cedam, 2008.
42. Wenger, L. Sprachforschung und Rechtswissenschaft. In: Wörter und Sachen. I. 1909.
43. Wesel, U. Rhetorische Statuslehre und Gesetzesauslegung der römischen Juristen. In: Annales Universitatis Saraviensis, Rechts und wirtschaftswissenschaftliche Abteilung, 29. Köln – Berlin – Bonn – München, 1967.
44. Wittgenstein, L. Lezioni e conversazioni sull'etica, l'estetica, la psicologia e la credenza religiosa. Milano: Adelphi, 1967.
La regula iuris del giurista romano e i casi perplexi di Leibniz tra analogia e anomalia: algoritmo di buona decisione o presidio di verità nel diritto? is licensed under a Creative Commons Attribution 4.0 International License.
240 x 170 mm
vychází: 3 x ročně
cena tištěného čísla: 250 Kč
ISSN: 0079-4929
E-ISSN: 2464-689X
