Právněhistorické studie (dále jen PHS) jsou odborným časopisem zařazeným do prestižní mezinárodní databáze SCOPUS, vydávaným Univerzitou Karlovou v Praze za vědecké garance Katedry právních dějin Právnické fakulty UK v univerzitním nakladatelství Karolinum. PHS jsou časopisem zaměřujícím se na obor právních dějin a témata, která s nim souvisí.
První číslo časopisu vyšlo v Nakladatelství Československé akademie věd v červnu roku 1955. Časopis byl nejprve vydáván Kabinetem právních dějin ČSAV, později Ústavem státu a práva ČSAV a poté Ústavem právních dějin Právnické fakulty Univerzity Karlovy.
PHS vycházejí třikrát ročně v dubnu, srpnu a prosinci a otiskují původní vědecké práce, vedle nich i recenze, anotace a zprávy z vědeckého života z oboru právních dějin. Přinášejí rovněž komentované materiály právněhistorické povahy. PHS přijímají příspěvky od domácích i zahraničních autorů. Příspěvky zahraničních autorů jsou uveřejňovány v původním jazyku, a to v angličtině, slovenštině, němčině, francouzštině, italštině nebo polštině.
Časopis Právněhistorické studie (ISSN 0079-4929) je evidován v Českém národním středisku ISSN (vedena Státní technickou knihovnou). Časopis je evidován Ministerstvem kultury ČR podle zákona č. 46/2000 Sb., o právech a povinnostech při vydávání periodického tisku a o změně některých dalších zákonů (tiskový zákon), a má přiděleno evidenční číslo periodického tisku MK E 18813.
Časopis Právněhistorické studie je tzv. otevřeným časopisem, a zajišťuje otevřený přístup k vědeckým informacím (Open Access). Veškerý obsah od čísla 48/2 je zveřejněn na webových stránkách časopisu (studie od čísla 43/2013), přičemž přístup k němu mají všichni bezplatně.
Časopis Právněhistorické studie využívá licenci Creative Commons: CC BY 4.0.
Dlouhodobou archivaci digitálního obsahu časopisu zajišťuje Portico.
PRÁVNĚHISTORICKÉ STUDIE, Vol 48 No 1 (2018), 125–148
Pandořina skříňka: nároky Polska na náhradu škod způsobených nacistickým Německem v době druhé světové války a související majetkoprávní otázky. Část 1
[Pandora’s Box: Claims of Poland for Compensation of Damage Caused by Nazi Germany during the Second World War and Related Issues of Property Rights]
Katarína Kukanová
DOI: https://doi.org/10.14712/2464689X.2018.28
zveřejněno: 15. 08. 2018
Abstract
The Polish claims for compensation from Germany in connection with damages caused to Poland and its nationals by the Third Reich during the World War II cannot be under- stood without examining the wider historical, political, and legal context, as well as, the role of the United States of America in the multilateral and bilateral negotiations of the Holocaust victims’ compensation that were reopened in the aftermath of the collapse of the communist regimes in Eastern Europe. The series of three articles, that will be subsequently published in Právněhistorické studie, examines the above topic in close liaison to the legal opinions issued by the national assemblies of Poland and Germany in August and September 2017. The first of these articles focuses on the political and legal grounds of the Polish claims in post-war Europe, during communism and in the 1990s. The article argues that Polish claims for compensation from Germany were lega- lly extinguished at the beginning of 1990s, but the further political steps of Germany in relation to the Holocaust victims’ compensations created an argumentative space for Poland to reopen the issue on the international level. The second article focuses on the interrelated theme of German and Jewish claims against Poland for compensation in relation to the confiscation of their property in the aftermath of World War II. While the claims of the Expelled Germans were politically and legally closed in 2004, Poland has not yet been able to close the issue of Jewish property restitution in a way that would satisfy the international Jewish organizations as well as the United States of America that have adopted this issue into their diplomatic agenda. The third article analyses the role of the US subjects (Congress, courts, government, media and NGOs) in the nego- tiations of the Holocaust victims’ compensation for sleeping assets in the Swiss banks, forced labour and forced transports organized by the French SNCF, as well as their role in the restitution process in Central and Eastern Europe. The author’s view is that the American pressure on the restitution of Jewish property in Poland (including the heirless property) contributed to the decision of the Polish government to reopen the issue of Polish claims for compensation from Germany in 2017.
klíčová slova: Poland; international relations; international law; World War II; war reparations; con- fiscations; restitution
reference (36)
1. ALEXANDER, J. – GIESEN, B. – MAST, J. (eds.). Social Performance: Symbolic Action, Cultural Pragmatics, and Ritual. Cambridge University Press, 2006.
2. BAZYLER, M. J. – FITZGERALD, A. L. Trading with the Enemy: Holocaust Restitution, the United States Government, and American Industry. 28 BROOK. J. INT'L L., on-line přístupné v angličtině ke dni 6. listopadu 2017:
3. http://brooklynworks.brooklaw.edu/cgi/viewcontent.cgi?article=1349&context=bjil.
4. BAJER, K. Zakres udziału Polaków w walce o niepodległość na obszarze państwa polskiego w latach 1939–1945. In: Zeszyty Historyczne Stowarzyszenia Żołnierzy Armii Krajowej. Kraków, 1996.
5. BARCZ, J. Udział Polski w konferencji "2+4". Aspekty prawne i proceduralne. Varšava, 1994.
6. BRANDT, W. Erinnerungen: Mit den Notizen zum Fall G. Hamburk, 1989.
7. CZAPLIŃSKI, W. Regulacja pokojowa z Niemcami po II wojnie światowej. Państwo i Prawo, 1990.
8. CYBICHOWSKI, Z. (ed.). Encyklopedia Podręczna Prawa Publicznego (konstytucyjnego, administracyjnego i międzynarodowego). Svazek I. Varšava, 1930.
9. D'ARGENT, P. Reparations after World War II. MPEPIL: 2009.
10. DĘBSKI, S. – GÓRALSKI, W. M. (ed.). Problem reparacji, odszkodowań i świadczeń w stosunkach polsko-niemieckich 1944–2004. Díl II: Dokumenty. Varšava, 2004.
11. EBERHARDT, P. Ethnic Groups and Population Changes in Twentieth-Century Central-Eastern Europe: History, Data, Analysis Armonk. New York, 2003.
12. GÓRALSKI, W. M. (ed.): Polish-German Relations and the Effects of the Second World War. Varšava, 2006.
13. KRANZ, J. – JAŁOWIECKI, B. – BARCZ, J. Miedzy pamięcią̨ a odpowiedzialnością̨. Rokowania w latach 1998–2000 w sprawie świadczeń́ za pracę przymusową. Warszawa, 2004.
14. KRANZ, J. - BACHMANN, K. Die Nulloption scheint ein Faktum zu sein: Bemerkungen zum deutsch-polnischen Reparationsstreit, Reports and Analyses 11/04, Centrum Stosunkow Miedzynarodowych (CSM). Warschau, 2004.
15. KOCOT, K. Problem pojęć́: reparacje wojenne, restytucja, odszkodowania itp. w aspekcie umowy poczdamskiej, traktatów pokojowych, umów zawartych przez NRF, wyroków sadowych i doktryny prawa międzynarodowego. Varšava, 1974.
16. LUCAS, R. C. Bitter Legacy: Polish-American Relations in the Wake of World War II. University Press of Kentucky, 2010.
17. Manifest PKWN ze dne 22. července 1944, on-line přístupný v polštině ke dni 6. listopadu 2017: https://upload.wikimedia.org/wikipedia/commons/3/3b/PKWN_Manifest.jpg.
18. MŁYNARCZYK, J. A. (ed.). Polen unter deutscher und sowjetischer Besatzung 1939–1945. Osnabrück, 2009.
19. PIESOWICZ, K. Demograficzne skutki II wojny światowej. Studia Demograficzne, 1987, č. 1/87.
20. PIOTROWSKI, T. Poland's Holocaust: Ethnic Strife, Collaboration with Occupying Forces and Genocide in the Second Republic, 1918–1947. McFarland & Company, 1997.
21. PROCH, F. Poland's Way of the Cross. New York, 1987.
22. RAUSCHNING, D. Beendigung der Nachkriegszeit mit dem Vertrag über abschliessende Regelung im bezug auf Deutschland. Deutsche Verwaltungsblätter, 1990.
23. RENNER, J. Germany – Poland: The Ritualization of Apology. In: DAASE, Ch. – ENGERT, S. – HORELT, M. A. – RENNER, J. – STRASSNER, R. (eds.). Apology and Reconciliation in International Relations: The Importance of Being Sorry (Routledge Advances in International Relations and Global Politics). 1st Edition. Routledge, 2015.
24. RUCHNIEWICZ, K. Polskie zabiegi o odszkodowania niemieckie w latach 1944/45–1975. Wroclaw. 2007.
25. Sprawozdanie w przedmiocie strat i szkód wojennych Polski w latach 1939–1945. Varšava, 1947, on-line přístupné ke dni 6. listopadu 2017:
26. http://www.wbc.poznan.pl/dlibra/doccontent?id=68987.
27. SAATHOFF, G. – GERLANT, U. – MIETH, F. - WÜHLER, N. (eds.). The German Compensation Program and Forced Labor: Practice and Experiences. Berlin, 2017, on-line přístupné v angličtině ke dni 6. listopadu 2017:
28. https://www.stiftung-evz.de/fileadmin/user_upload/EVZ_Uploads/Publikationen/Englisch/EVZ_Compensation_Program.pdf.
29. Summary of Major Holocaust Compensation Programs In re: Holocaust Victim Assets Litigation (Swiss banks) Special Masters proposal, September 11, 2009, přístupné on-line ke dni 6. listopadu 2017:
30. http://www.claimscon.org/forms/allocations/Summary%20of%20Major%20Holocaust%20Compensation%20Programs.pdf.
31. SCHLEMMER, T. – STEINWEIS, A. E. (eds.). Holocaust and Memory in Europe. Walter de Gruyter GmbH & Co, 2016.
32. SZAROTA, T. – MATERSKI, W. (ed.). Polska 1939–1945. Straty osobové i ofiary represji pod dwiema okupacjami. Varšava: IPN, 2009.
33. Völkerrechtliche Grundlagen und Grenzen kriegsbedingter Reparationen unter besonderer Berücksichtigung der deutsch-polnischen Situation, WD 2 - 3000 - 071/17, Bundestag, 2017, on-line přístupné ke dni 6. listopadu 2017:
34. https://www.bundestag.de/blob/525616/211fd144be8368672e98ecd6a834fe25/wd-2–071–17-pdf-data.pdf.
35. ZARUSKY, J. (ed.). Stalin und die Deutschen. Neue Beiträge der Forschung (Schriftenreihe des Vierteljahrs hefte für Zeitgeschichte). München, 2006.
36. ZWEIG, R. W. German Reparations and the Jewish World: A History of the Claims Conference. 1. vydání. Routledge, 2001.
Pandořina skříňka: nároky Polska na náhradu škod způsobených nacistickým Německem v době druhé světové války a související majetkoprávní otázky. Část 1 is licensed under a Creative Commons Attribution 4.0 International License.
240 x 170 mm
vychází: 3 x ročně
cena tištěného čísla: 250 Kč
ISSN: 0079-4929
E-ISSN: 2464-689X
