Právněhistorické studie (dále jen PHS) jsou odborným časopisem zařazeným do prestižní mezinárodní databáze SCOPUS, vydávaným Univerzitou Karlovou v Praze za vědecké garance Katedry právních dějin Právnické fakulty UK v univerzitním nakladatelství Karolinum. PHS jsou časopisem zaměřujícím se na obor právních dějin a témata, která s nim souvisí.
První číslo časopisu vyšlo v Nakladatelství Československé akademie věd v červnu roku 1955. Časopis byl nejprve vydáván Kabinetem právních dějin ČSAV, později Ústavem státu a práva ČSAV a poté Ústavem právních dějin Právnické fakulty Univerzity Karlovy.
PHS vycházejí třikrát ročně v dubnu, srpnu a prosinci a otiskují původní vědecké práce, vedle nich i recenze, anotace a zprávy z vědeckého života z oboru právních dějin. Přinášejí rovněž komentované materiály právněhistorické povahy. PHS přijímají příspěvky od domácích i zahraničních autorů. Příspěvky zahraničních autorů jsou uveřejňovány v původním jazyku, a to v angličtině, slovenštině, němčině, francouzštině, italštině nebo polštině.
Časopis Právněhistorické studie (ISSN 0079-4929) je evidován v Českém národním středisku ISSN (vedena Státní technickou knihovnou). Časopis je evidován Ministerstvem kultury ČR podle zákona č. 46/2000 Sb., o právech a povinnostech při vydávání periodického tisku a o změně některých dalších zákonů (tiskový zákon), a má přiděleno evidenční číslo periodického tisku MK E 18813.
Časopis Právněhistorické studie je tzv. otevřeným časopisem, a zajišťuje otevřený přístup k vědeckým informacím (Open Access). Veškerý obsah od čísla 48/2 je zveřejněn na webových stránkách časopisu (studie od čísla 43/2013), přičemž přístup k němu mají všichni bezplatně.
Časopis Právněhistorické studie využívá licenci Creative Commons: CC BY 4.0.
Dlouhodobou archivaci digitálního obsahu časopisu zajišťuje Portico.
PRÁVNĚHISTORICKÉ STUDIE, Vol 47 No 1 (2017), 44–61
Poznámky k obecné části zákoníku Marie Terezie Constitutio criminalis Theresiana
Karel Malý
zveřejněno: 12. 09. 2017
Abstract
Das Gesetzbuch vereinheitlichte die straf- und strafprozessrechtlichen Vorschriften in der Habsburger Monarchie und wurde, wenn auch nur für kurze Zeit, zum allein gültigen Strafgesetzbuch des österreichischen Staates (ohne Geltung für Ungarn). Für seine auf dem mittelalterlichen Verständnis des Strafrechtes und des Strafprozesses fußende Konzeption wurde es bereits zum Zeitpunkt seiner Entstehung kritisiert. Die Vorbehalte zu diesem mündeten dann in die Ausarbeitung einer neuen Strafgesetzgebung unter Josef II. Gegenstand der Studie ist eine Analyse einiger allgemeiner Teile der Constitutio Criminalis Theresiana. Der Autor befasst sich sukzessive mit dem Begriff der Straftat (§ 1), vor allem mit der Unterscheidung zwischen „öffentlichen“ und „privat – Verbrechen“, mit den Formen des Verschuldens (§ 2), mit mildernden und erschwerenden Umständen (§ 3), mit Strafen und ihrem Zweck (§ 4), mit Arten an Strafen (§ 5) einschließlich außerordentlichen und „willküehrlichen Straffen“ nach freiem Ermessen der Richter (§ 6). Diese Analyse der allgemeinen Bestimmungen des Gesetzbuches schließt mit Überlegungen zum Erlöschen der Strafbarkeit (§ 7). Im Abschluss der Studie (§ 8) konstatiert der Autor, dass einige Bestimmungen und Konzeptionen der Constitutio Criminalis Theresiana auch die weitere Entwicklung des Strafrechtes beeinflussten, nicht nur im „Inquisitionsverfahren“, das sich im Grunde bis 1873 auf den Strafprozess auswirkte, sondern auch in einer Reihe an Bestimmungen des Josephinischen Strafgesetzes (Allgemeines Gesetzbuch über Verbrechen und derselben Bestrafung) und des Strafgesetzes von 1803.
Poznámky k obecné části zákoníku Marie Terezie Constitutio criminalis Theresiana is licensed under a Creative Commons Attribution 4.0 International License.
240 x 170 mm
vychází: 3 x ročně
cena tištěného čísla: 250 Kč
ISSN: 0079-4929
E-ISSN: 2464-689X
