Právněhistorické studie (dále jen PHS) jsou odborným časopisem zařazeným do prestižní mezinárodní databáze SCOPUS, vydávaným Univerzitou Karlovou v Praze za vědecké garance Katedry právních dějin Právnické fakulty UK v univerzitním nakladatelství Karolinum. PHS jsou časopisem zaměřujícím se na obor právních dějin a témata, která s nim souvisí.
První číslo časopisu vyšlo v Nakladatelství Československé akademie věd v červnu roku 1955. Časopis byl nejprve vydáván Kabinetem právních dějin ČSAV, později Ústavem státu a práva ČSAV a poté Ústavem právních dějin Právnické fakulty Univerzity Karlovy.
PHS vycházejí třikrát ročně v dubnu, srpnu a prosinci a otiskují původní vědecké práce, vedle nich i recenze, anotace a zprávy z vědeckého života z oboru právních dějin. Přinášejí rovněž komentované materiály právněhistorické povahy. PHS přijímají příspěvky od domácích i zahraničních autorů. Příspěvky zahraničních autorů jsou uveřejňovány v původním jazyku, a to v angličtině, slovenštině, němčině, francouzštině, italštině nebo polštině.
Časopis Právněhistorické studie (ISSN 0079-4929) je evidován v Českém národním středisku ISSN (vedena Státní technickou knihovnou). Časopis je evidován Ministerstvem kultury ČR podle zákona č. 46/2000 Sb., o právech a povinnostech při vydávání periodického tisku a o změně některých dalších zákonů (tiskový zákon), a má přiděleno evidenční číslo periodického tisku MK E 18813.
Časopis Právněhistorické studie je tzv. otevřeným časopisem, a zajišťuje otevřený přístup k vědeckým informacím (Open Access). Veškerý obsah od čísla 48/2 je zveřejněn na webových stránkách časopisu (studie od čísla 43/2013), přičemž přístup k němu mají všichni bezplatně.
Časopis Právněhistorické studie využívá licenci Creative Commons: CC BY 4.0.
Dlouhodobou archivaci digitálního obsahu časopisu zajišťuje Portico.
PRÁVNĚHISTORICKÉ STUDIE, Vol 47 No 1 (2017), 26–43
Transitio ad plebem – případ Publia Clodia Pulchera
[Transitio ad plebem – The Case of Publius Clodius Pulcher]
Kateřina Stloukalová
zveřejněno: 12. 09. 2017
Abstract
The paper deals with the transitio ad plebem (i.e. a transfer of a person holding originally the patrician rank to another social group – the plebeians) using the best well-known example of the transitio ad plebem of Publius Clodius Pulcher in 60 BC. General aspects regarding the reason of the transfer to the plebs are described, as well as the personality of Clodius, as this information provides the necessary introduction to the main topic of this paper – the form of the transitio ad plebem. Because of the non-sufficient evidence on the matter, the specification of the form is not an easy task. The testimony about Clodius’ transitio ad plebem, though the richest we have, does not shed much light on what was the nature of the analysed institution. Many completely different opinions have been offered since the 19th century, all of them based on the evidence of identical ancient sources – Cicero’s letters to Atticus, Historiae Romanae of Cassius Dio, and brief remarks concerning the topic in the texts of Plutarchos, Velleius Paterculus and Suetonius. There are two main theories dealing with the transitio ad plebem. The first suggests that this institution is the same as the adrogatio (a kind of an adoption), the second, on the contrary, asserts the form of the transfer to plebs has to be a different institution from the adrogation. The paper summarises the opinions and the pros and cons of both of them. The author of the paper takes the view of the first group, i.e. the transitio ad plebem is similar to the adrogatio. However, the procedure of adrogation may probably be modified for the special purposes of the transfer to the plebs, particularly as regards the impacts on the name and private rites (sacra privata) of the transferred person.
Transitio ad plebem – případ Publia Clodia Pulchera is licensed under a Creative Commons Attribution 4.0 International License.
240 x 170 mm
vychází: 3 x ročně
cena tištěného čísla: 250 Kč
ISSN: 0079-4929
E-ISSN: 2464-689X
