Právněhistorické studie (dále jen PHS) jsou odborným časopisem zařazeným do prestižní mezinárodní databáze SCOPUS, vydávaným Univerzitou Karlovou v Praze za vědecké garance Katedry právních dějin Právnické fakulty UK v univerzitním nakladatelství Karolinum. PHS jsou časopisem zaměřujícím se na obor právních dějin a témata, která s nim souvisí.
První číslo časopisu vyšlo v Nakladatelství Československé akademie věd v červnu roku 1955. Časopis byl nejprve vydáván Kabinetem právních dějin ČSAV, později Ústavem státu a práva ČSAV a poté Ústavem právních dějin Právnické fakulty Univerzity Karlovy.
PHS vycházejí třikrát ročně v dubnu, srpnu a prosinci a otiskují původní vědecké práce, vedle nich i recenze, anotace a zprávy z vědeckého života z oboru právních dějin. Přinášejí rovněž komentované materiály právněhistorické povahy. PHS přijímají příspěvky od domácích i zahraničních autorů. Příspěvky zahraničních autorů jsou uveřejňovány v původním jazyku, a to v angličtině, slovenštině, němčině, francouzštině, italštině nebo polštině.
Časopis Právněhistorické studie (ISSN 0079-4929) je evidován v Českém národním středisku ISSN (vedena Státní technickou knihovnou). Časopis je evidován Ministerstvem kultury ČR podle zákona č. 46/2000 Sb., o právech a povinnostech při vydávání periodického tisku a o změně některých dalších zákonů (tiskový zákon), a má přiděleno evidenční číslo periodického tisku MK E 18813.
Časopis Právněhistorické studie je tzv. otevřeným časopisem, a zajišťuje otevřený přístup k vědeckým informacím (Open Access). Veškerý obsah od čísla 48/2 je zveřejněn na webových stránkách časopisu (studie od čísla 43/2013), přičemž přístup k němu mají všichni bezplatně.
Časopis Právněhistorické studie využívá licenci Creative Commons: CC BY 4.0.
Dlouhodobou archivaci digitálního obsahu časopisu zajišťuje Portico.
PRÁVNĚHISTORICKÉ STUDIE, Vol 56 No 1 (2026), 75–85
ArticleListina Jindřicha I. Ptáčníka DH I 20: Moderní kritika a problematika tzv. Hausordnungu
[The Charter of Henry I the Fowler DH I 20: Modern Critique and the Problem of the So-Called Hausordnung]
Martin Šenk
DOI: https://doi.org/10.14712/2464689X.2026.190
zveřejněno: 22. 04. 2026
Abstract
The designation of king Otto I by king Henry I is associated with the legal-historical concept known as the Hausordnung. This concept is based, among other things, on the interpretation of Henry I’s charter, commonly referred to as DH I 20. The following article analyses this key source and the scholarly discourse connected with it. It is demonstrated that even if DH I 20 is in fact a forged charter, the forgery still preserves a valuable historical core, since the formulation of the arenga was probably not the crucial element that motivated its creation. At the same time, the article argues that, in both scenarios, the charter cannot be regarded as a reflection of the so-called Hausordnung.
klíčová slova: medieval charters; charter forgery; Henry I the Fowler; Hausordnung
reference (35)
1. ALTHOFF, G. Causa scribendi und Darstellungsabsicht: Die Lebensbeschreibungen der Königin Mathilde und andere Beispiele. In: BORGOLTE, M. - SPILLING, H. (eds.). Litterae medii aevi. Festschrift für Johanne Autenrieth zu ihrem 65. Geburtstag. Sigmaringen: Jan Thorbecke Verlag, 1988.
2. ALTHOFF, G. Die Ottonen: Königsherrschaft ohne Staat. Stuttgart - Berlin - Köln: Kohlhammer, 2013. CrossRef
3. ALTHOFF, G. Königin Mathilde († 968): Ihr Leben als Braut, Ehefrau, Witwe und ihre eigenartigen Lebensbeschreibung. Bielefeld: Verlag für Regionalgeschichte, 2018.
4. BECHER, M. Otto der Große. Kaiser und Reich: Eine Biographie. München: C. H. Beck, 2012. CrossRef
5. BRAUER, M. Quellen des Mittelalters. Wien - Köln - Weimar: Ferdinand Schöningh, 2013. CrossRef
6. FREUND, S. Anfang in unsicheren Zeiten - eines großen Vaters Sohn. In: FREUND, S. - PUHLE, M. Otto der Grosse 912-973: Kaiser der Römer, König der Völker. Regensburg: Schnell und Steiner, 2023.
7. FUHRMANN, H. Einladung ins Mittelalter. München: C. H. Beck, 2002.
8. GÄRTNER, T. Heinrich I. und der Burgenbau. In: KÖSTER, G. - FREUND, S. (eds.). 919 Plötzlich König: Heinrich I. und Quedlinburg. Regensburg: Schnell und Steiner, 2019.
9. GIESE, W. Heinrich I.: Begründer der ottonischen Herrschaft. Darmstadt: Wissenschaftliche Buchgesellschaft, 2008.
10. GUREVIČ, A. J. Kategorie středověké kultury. Praha: Mladá fronta, 1978.
11. HIRSCH, P. - LOHMANN, H.-E. (eds.). MGH SS Rer. Germ. 60: Die Sachsengeschichte des Widukind von Korvei. Hannover: Hahnsche Buchhandlung, 1935.
12. HOFFMANN, H. Ottonische Fragen. Deutsches Archiv für Erforschung des Mittelalters, 1995, roč. 51. CrossRef
13. HOFFMANN, H. Zur Geschichte Ottos des Großen. Deutsches Archiv für Erforschung des Mittelalters, 1972, roč. 28. CrossRef
14. HUSCHNER, W. Diplom König Heinrichs I. für seine Gemahlin Mathilde. In: PUHLE, M. (ed.). Otto der Große. Magdeburg und Europa: Band II. Katalog. Mainz: Philipp von Zabern, 2001.
15. IZDNÝ, J. - SPURNÁ, K. (přel.). Widukind z Corvey: Dějiny Sasů. Praha: Argo, 2016.
16. KELLER, H. Otoni, Praha, Vyšehrad, 2004.
17. KELLER, H. Widukinds Bericht über die Aachener Wahl und Krönung Ottos I. Frühmittelalterliche Studien, 1995, roč. 29. CrossRef
18. KÖRNTGER, L. Ottonen und Salier. Darmstadt: Wissenschaftliche Buchgesellschaft, 2013.
19. KROESCHELL, K. Wahrheit und Recht im frühen Mittelalter. In: HAUCK, K. - KROESCHELL, K. - SONDEREGGER, S. - HÜPPER, D. - VON OLBERG, G. (eds.). Sprache und Recht: Beiträge zur Kulturgeschichte des Mittelalters. Festschrift für Ruth Schmidt-Wiegand zum 60. Geburtstag. Erster Band. Berlin - New York: Walter de Gruyter, 1986. CrossRef
20. LAMPRECHT, K. Deutsche Geschichte: Zweiter Band. Berlin: R. Gaertners Verlagsbuchhandlung, 1895.
21. LAUDAGE, J. Otto der Grosse (912-973): Eine Biographie. Regensburg: Pustet, 2012.
22. MABILLON, J. De re diplomatica libri VI, Paris: in Palatio Regio, 1681.
23. ROACH, L. D O.I. 1 - eine Fälschung der frühen Salierzeit? Archiv für Diplomatik, Schriftgeschichte, Siegel- und Wappenkunde, 2024, roč. 70. CrossRef
24. SCHMID, K. Die Thronfolge Ottos des Großen. Zeitschrift der Savigny-Stiftung für Rechtsgeschichte: Germanistische Abteilung, 1964, roč. 81. CrossRef
25. SCHMID, K. Neue Quellen zum Verständnis des Adels im 10. Jahrhundert. Zeitschrift für die Geschichte des Oberrheins, 1960, roč. 108.
26. SCHMID, K. Religiöses und sippengebundenes Gemeinschaftsbewußtsein in frühmittelalterlichen Gedenkbucheinträgen. Deutsches Archiv für Erforschung des Mittelalters, 1965, roč. 21. CrossRef
27. SCHULTZE, W. Die sächsischen und salischen Kaiser (919-1125). In: GEBHARDT, B. (ed.). Handbuch der deutschen Geschichte. Erster Band: Von der Urzeit bis zur Reformation. Stuttgart - Berlin - Leipzig: Union Deutsche Verlagsgesellschaft, 1901.
28. SICKEL, T. (ed.). MGH DD I. Hannover: Hahnsche Buchhandlung, 1879-1884.
29. SICKEL, T. Beiträge zur Diplomatik I-VIII. Hildesheim - New York: Georg Olms Verlag, 1975.
30. SPRINGER, M. Agrarii milites. Niedersächsisches Jahrbuch für Landesgeschichte, 1994, roč. 66.
31. ŠENK, M. Takzvaný Burgenordnung krále Jindřicha I. z roku 926. Hláska: Zpravodaj klubu Augusta Sedláčka, 2023, roč. 34, č. 2.
32. VOGTHERR, T. Einführung in die Urkundenlehre. Stuttgart: Franz Steiner Verlag, 2017. CrossRef
33. VON SYBEL, H. - SICKEL, T. (eds.). Kaiserurkunden in Abbildungen 2. Berlin: Weidmann, 1891.
34. WAITZ, G. Jahrbücher des Deutschen Reichs unter der Herrschaft König Heinrichs I. Berlin: Duncker und Humblot, 1837.
35. WARNKE, Ch. Die "Hausordnung" von 929 und die Thronfolge Ottos I. In: KÖSTER, G. - FREUND, S. (eds.). 919 Plötzlich König: Heinrich I. und Quedlinburg. Regensburg: Schnell und Steiner, 2019.
Listina Jindřicha I. Ptáčníka DH I 20: Moderní kritika a problematika tzv. Hausordnungu is licensed under a Creative Commons Attribution 4.0 International License.
170 x 240 mm
vychází: 3 x ročně
cena tištěného čísla: 250 Kč
ISSN: 0079-4929
E-ISSN: 2464-689X
