Právněhistorické studie (dále jen PHS) jsou odborným časopisem zařazeným do prestižní mezinárodní databáze SCOPUS, vydávaným Univerzitou Karlovou v Praze za vědecké garance Katedry právních dějin Právnické fakulty UK v univerzitním nakladatelství Karolinum. PHS jsou časopisem zaměřujícím se na obor právních dějin a témata, která s nim souvisí.
První číslo časopisu vyšlo v Nakladatelství Československé akademie věd v červnu roku 1955. Časopis byl nejprve vydáván Kabinetem právních dějin ČSAV, později Ústavem státu a práva ČSAV a poté Ústavem právních dějin Právnické fakulty Univerzity Karlovy.
PHS vycházejí třikrát ročně v dubnu, srpnu a prosinci a otiskují původní vědecké práce, vedle nich i recenze, anotace a zprávy z vědeckého života z oboru právních dějin. Přinášejí rovněž komentované materiály právněhistorické povahy. PHS přijímají příspěvky od domácích i zahraničních autorů. Příspěvky zahraničních autorů jsou uveřejňovány v původním jazyku, a to v angličtině, slovenštině, němčině, francouzštině, italštině nebo polštině.
Časopis Právněhistorické studie (ISSN 0079-4929) je evidován v Českém národním středisku ISSN (vedena Státní technickou knihovnou). Časopis je evidován Ministerstvem kultury ČR podle zákona č. 46/2000 Sb., o právech a povinnostech při vydávání periodického tisku a o změně některých dalších zákonů (tiskový zákon), a má přiděleno evidenční číslo periodického tisku MK E 18813.
Časopis Právněhistorické studie je tzv. otevřeným časopisem, a zajišťuje otevřený přístup k vědeckým informacím (Open Access). Veškerý obsah od čísla 48/2 je zveřejněn na webových stránkách časopisu (studie od čísla 43/2013), přičemž přístup k němu mají všichni bezplatně.
Časopis Právněhistorické studie využívá licenci Creative Commons: CC BY 4.0.
Dlouhodobou archivaci digitálního obsahu časopisu zajišťuje Portico.
PRÁVNĚHISTORICKÉ STUDIE, Vol 56 No 1 (2026), 87–108
ArticleČech, Rakušan alebo Uhor? Profesor Anton Virozsil (1792 – 1868) vo víre univerzitnej politiky a jazykových polemík
[Czech, Austrian or Hungarian? Professor Anton Virozsil (1792–1868) in the Whirlwind of University Politics and Language Debates]
Ivan Halász
DOI: https://doi.org/10.14712/2464689X.2026.191
zveřejněno: 22. 04. 2026
Abstract
The study deals with an important figure of 19th-century Hungarian legal science, who also had Czech roots. Professor Anton Virozsil (1792–1868) was born into a simple family in Banská Štiavnica. He originally prepared for a career in the Catholic priesthood, but ultimately chose to pursue legal studies. After obtaining his degree, he first taught at the Law Academy in Pozsony (Present-day Bratislava), and then for several decades in Pest at the local university. His activities coincided with the years when the reform program of the Hungarian liberal opposition was taking shape, with which the professor, who did not speak Hungarian well, could not identify, particularly due to its linguistic assimilation efforts. At the same time, he was critical of the constitutional views of the Hungarian noble opposition. He saw the possibility of the emergence of a modern constitutional and bureaucratic state primarily in Austria (after liberal reforms). During the revolutionary year of 1848, he was one of the last university lectures in Pest to teach in Latin before he retired. After the victory of Austrian neoabsolutism that suppressed the revolution, the Austrian government reactivated him, and in the following decade, he became the rector. During this time he leaded the unpopular educational reforms of Hungarian university education. After colaps of neoabsolutistic regime he removed to Vienna, where teached the Hungarian public law for university students. He was author of many important publications (in Latin, German and Hungarin) about the traditional Hungarian constitutional law, legal encyclopedy and methodology.
klíčová slova: Austria; education; Hungary; law; university
reference (9)
1. BOROVIČKA, J. Palacký a Virozsil. Bratislava. Ročník II. 1928. s. 389.
2. ECKHART, F. A jog- és államtudományi kar története 1667-1935. Budapest, 1936.
3. KÄFER, I. Alexander Rudnay a jeho doba./Rudnay Sándor és kora. Esztergom-Piliscsaba: FF KUPP - Spolok sv. Vojtecha, 1998.
4. KOI, Gyula: Récsi Emil. In: Magyar jogtudósok. Eds. HAMZA, Gábor - SIKLOSI, Iván. Budapest: ELTE, 2015. 47-59.
5. LACLAVÍKOVÁ, M. - ŠVECOVÁ, A.: Dejiny právnickej fakulty Trnavskej univerzity v Trnave. Praha: Leges, 2021.
6. PAULER, T. Emlékbeszéd néhai Virozsil Antal ... fölött. Buda: Magyar Királyi Tudományos Egyetem Nyomdája, 1869.
7. SZABADFALVI, J.: A magyar jogbölcseleti gondolkodás története. Budapest: Gondolat, 2024.
8. SZINNYEI, J. Magyar írók élete és munkái XIV. (Telgárti-Zsutai). Budapest Hornyánszky. 1914.
9. VIROZSIL, A-: Magyarország nyilván- vagy közjoga mint az alkotmány eredetétől 1847/8-ig fennállott. Történelmi szempontból tekintve s röviden előadva. Buda: Magyar Kir. Egyetemi.
Čech, Rakušan alebo Uhor? Profesor Anton Virozsil (1792 – 1868) vo víre univerzitnej politiky a jazykových polemík is licensed under a Creative Commons Attribution 4.0 International License.
170 x 240 mm
vychází: 3 x ročně
cena tištěného čísla: 250 Kč
ISSN: 0079-4929
E-ISSN: 2464-689X
