Právněhistorické studie (dále jen PHS) jsou odborným časopisem zařazeným do prestižní mezinárodní databáze SCOPUS, vydávaným Univerzitou Karlovou v Praze za vědecké garance Katedry právních dějin Právnické fakulty UK v univerzitním nakladatelství Karolinum. PHS jsou časopisem zaměřujícím se na obor právních dějin a témata, která s nim souvisí.
První číslo časopisu vyšlo v Nakladatelství Československé akademie věd v červnu roku 1955. Časopis byl nejprve vydáván Kabinetem právních dějin ČSAV, později Ústavem státu a práva ČSAV a poté Ústavem právních dějin Právnické fakulty Univerzity Karlovy.
PHS vycházejí třikrát ročně v dubnu, srpnu a prosinci a otiskují původní vědecké práce, vedle nich i recenze, anotace a zprávy z vědeckého života z oboru právních dějin. Přinášejí rovněž komentované materiály právněhistorické povahy. PHS přijímají příspěvky od domácích i zahraničních autorů. Příspěvky zahraničních autorů jsou uveřejňovány v původním jazyku, a to v angličtině, slovenštině, němčině, francouzštině, italštině nebo polštině.
Časopis Právněhistorické studie (ISSN 0079-4929) je evidován v Českém národním středisku ISSN (vedena Státní technickou knihovnou). Časopis je evidován Ministerstvem kultury ČR podle zákona č. 46/2000 Sb., o právech a povinnostech při vydávání periodického tisku a o změně některých dalších zákonů (tiskový zákon), a má přiděleno evidenční číslo periodického tisku MK E 18813.
Časopis Právněhistorické studie je tzv. otevřeným časopisem, a zajišťuje otevřený přístup k vědeckým informacím (Open Access). Veškerý obsah od čísla 48/2 je zveřejněn na webových stránkách časopisu (studie od čísla 43/2013), přičemž přístup k němu mají všichni bezplatně.
Časopis Právněhistorické studie využívá licenci Creative Commons: CC BY 4.0.
Dlouhodobou archivaci digitálního obsahu časopisu zajišťuje Portico.
PRÁVNĚHISTORICKÉ STUDIE, Vol 54 No 3 (2024), 11–25
Právní institut apelace v pražském procesním traktátu Parvus ordinarius
[The Legal Institution of Appeal in the Prague Procedural tractatus Parvus ordinarius]
Jakub Razim
DOI: https://doi.org/10.14712/2464689X.2024.26
zveřejněno: 10. 01. 2025
Abstract
This paper aims to present the procedural treatise Parvus ordinarius as a valuable object for research into the history of the ecclesiastical judiciary in medieval Bohemia. One manuscript of the Parvus ordinarius, currently stored under the signature VIII.G.5 in the Prague National Library in Klementinum, serves as the source base for the study. There is good reason to believe that this very codex played a role in the judicial practice in the Czech lands in the (pre-)Hussite period. Firstly, we know from the ownership note that it once belonged to Pavel of Slavíkovice, a liberal arts bachelor at the University of Prague, who worked as a notary and became a criminal judge of the clergy in Prague before 1436. Secondly, the Prague version of Parvus ordinarius met the needs of the domestic legal environment thanks to the gloss added to the treatise in the first half of the 14th century. These remarks written down by an unknown jurist have not been edited so far and thus have escaped the attention of scholars. Of all the content of the Parvus ordinarius, the focus is on the appeal, seen as a merge of traditions of both Roman and ecclesiastical law. As argued in the text, the chosen topic is a great starting point not only for multidisciplinary collaboration between lawyers and historians of different specializations but also for the search for links between the functioning of the judiciary in the past and the present.
klíčová slova: ecclesiastical judiciary; Romano-canonical process; appeal; procedural treatises; Middle Ages; Czech lands
reference (46)
1. AMANIEU, A. Appel. In: NAZ, R. et al. (eds.). Dictionnaire de droit canonique 1. Paris: Letouzey & Ané, 1935, sl. 764-807.
2. AUER, L. - ORTLIEB, E. - FRANKE, E. (eds.). Appellation und Revision im Europa des Spätmittelalters und der Frühen Neuzeit (= Beiträge zur Rechtsgeschichte Österreichs, 2013, roč. 3, č. 1). Wien: Verlag der Österreichischen Akademie der Wissenschaften, 2013.
3. BRASINGTON, B. C. Order in the court: medieval procedural treatises in translation. Leiden - Boston: Brill, 2016. CrossRef
4. CLARKE, P. D. The interdict in the thirteenth century: a question of collective guilt. Oxford: Oxford University Press, 2007. CrossRef
5. DECOCK, W. Theologians and contract law: The moral transformation of the Ius commune (ca. 1500-1650). Leiden - Boston: Martinus Nijhoff, 2013. CrossRef
6. ELBEL, P. - FÜHRER, L. - SCHMIDT, O. (eds.). Pod ochranou svatého Petra?: Morava a papežství ve středověku a raném novověku. Brno: Masarykova univerzita, 2021. CrossRef
7. ELSENER, F. Die Exkommunikation als prozessuales Vollstreckungsmittel: Zur Geschichte des Kirchenbanns im Spätmittelalter: Eine Vortragsskizze. In: TÝŽ. Studien zur Rezeption des gelehrten Rechts. Ausgewählte Aufsätze. Sigmaringen: Thorbecke, 1989, s. 152-164.
8. FOWLER-MAGERL, L. "Ordines iudiciarii" and "Libelli de ordine iudiciorum". From the Middle of the Twelfth to the End of the Fifteenth Century. Turnhout: Brepols, 1994.
9. FOWLER-MAGERL, L. Ordo iudiciorum vel ordo iudiciarius: Begriff und Literaturgattung. Frankfurt am Main: Vittorio Klostermann, 1984.
10. HARTKAMP, A. S. Der Zwang im römischen Privatrecht. Amsterdam: Hakkert, 1971.
11. HELMHOLZ, R. H. Due and Undue Delay in the English Ecclesiastical Courts (ca. 1300-1600). In: VAN RHEE, C. H. (ed.). Within a reasonable time. The history of due and undue delay in civil litigation. Berlin: Duncker & Humblot, 2010, s. 73-92. CrossRef
12. HERMANN, H.-G. Hürden und Hilfen bei der Richterablehnung: das iuramentum perhorrescentiae. In: MAUSEN, Y. (ed.). Der Einfluss der Kanonistik auf die europäische Rechtskultur 4. Prozessrecht. Köln - Weimar - Wien: Böhlau, 2014, s. 173-208. CrossRef
13. HILL, F. Excommunication in thirteenth-century England: communities, politics, and publicity. Oxford: Oxford University Press, 2022. CrossRef
14. HINSCHIUS, P. System des katholischen Kirchenrechts mit besonderer Rücksicht auf Deutschland Band V/1-2. Berlin: Guttentag, 1895.
15. HRUZA, K. Liber Pauli de Slauikouicz. Der hussitische Codex 4937 der Österreichischen Nationalbibliothek in Wien und sein ursprünglicher Besitzer. In: PFEIFER, G. (ed.). Handschriften, Historiographie und Recht. Winfried Stelzer zum 60. Geburtstag (= Mitteilungen des Instituts für Österreichische Geschichtsforschung, Ergänzungsband 42). München: Oldenbourg, 2002, s. 128-152.
16. HUIZING, Peter. The earliest development of excommunication latae sententiae by Gratian and the earliest decretists. Studia Gratiana, 1955, Vol. 3, s. 277.
17. KRAFL, P. Církevní právo v Čechách a na Moravě ve 13.-15. století. In: TÝŽ (ed.). Sacri canones servandi sunt: ius canonicum et status ecclesiae saeculis XIII-XV. Praha: Historický ústav AV ČR, 2008, s. 81-123.
18. KRIECHBAUM, Maxmiliane. Die Zuständigkeiten der kirchlichen Gerichte im Spiegel der Legistik. In: GLOSSAE. European Journal of Legal History, 2016, Vol. 13, s. 342. [online]. [cit. 2024-04-26]. Dostupné na: <https://www.omniamutantur.es/wp-content/uploads/Kriechbaum-Kirchlichen-Gerichte.pdf>.
19. KRÜGER, P. (ed.). Codex Iustinianus. Berlin: Weidmann, 1877.
20. KUTTNER, S. Kanonistische Schuldlehre von Gratian bis auf die Dekretalen Gregors IX. systematisch auf Grund der handschriftlichen Quellen dargestellt. Reprint. Città del Vaticano: Biblioteca apostolica vaticana, 2011.
21. LEPSIUS, Susanne. Appellationen vor weltlichen Gerichten in Italien (13.-15. Jahrhundert). Theorie der Juristen und kommunale Prozesspraxis. Beiträge zur Rechtsgeschichte Österreichs, 2013, Jhrg. 3, Nr. 1, s. 27. CrossRef
22. LITEWSKI, Wiesław. Appeal in Corpus Iuris Canonici. Annali di storia del diritto, 1970/73, Vol. 14/17, s. 145.
23. LITEWSKI, W. Der römisch-kanonische Zivilprozeß nach den älteren ordiens iudiciarii I-II. Kraków: Wydawnictwo Uniwersytetu Jagiellońskiego, 1999.
24. Manuscripta juridica [online]. [cit. 2024-04-24]. Dostupné na: <https://manuscripts.rg.mpg.de/>.
25. MOMMSEN, T. - KRÜGER, P. (eds.). Digesta Iustiniani Augusti I-II. Berlin: Weidmann, 1868-1870.
26. Národní knihovna České republiky Praha, sign. VIII. G. 5.
27. NÖRR, K. W. Die Literatur zum gemeinen Zivilprozeß. In: COING, H. (ed.). Handbuch der Quellen und Literatur der neueren europäischen Privatrechtsgeschichte I. Mittelalter (1100-1500). Die gelehrten Rechte und die Gesetzgebung. München: C. H. Beck, 1973, s. 383-400.
28. NÖRR, K. W. Romanisch-kanonisches Prozessrecht: Erkenntnisverfahren erster Instanz in civilibus. Heidelberg: Springer, 2012. CrossRef
29. PADOA-SCHIOPPA, A. La delega 'appellatione remota' nelle decretali di Alessandro III. In: TÝŽ. Studi sul diritto canonico medievale. Spoleto: Fondazione CISAM, 2017, s. 199-208.
30. PADOA-SCHIOPPA, A. Ricerche sull'apello nel diritto intermedio I-II. Milano: Giuffrè, 1967-1970.
31. PAVLOFF, G. G. Papal judge delegates at the time of the Corpus iuris canonici. Washington: Catholic University of America Press, 1963.
32. PENNINGTON, K. Introduction to the Courts. In: HARTMANN, W. - PENNINGTON, K. (eds.). The History of Courts and Procedure in Medieval Canon Law. Washington, DC: The Catholic University of America Press, 2016, s. 3-29. CrossRef
33. RICHTER, A. L. - FRIEDBERG, E. (eds.). Corpus iuris canonici I-II. Reprint. Graz: Akademische Druck- u. Verlagsanstalt, 1959.
34. ROUMY, Franck. Silentium perpetuum et absolutio ab impetitione: L'expression de la sentence définitive et de la requête irrecevable dans la procédure canonique des XIIe et XIIIe siècles. Bulletin of Medieval Canon Law NS, 2014, Vol. 31, s. 125. CrossRef
35. SCHLINKER, Steffen. Die prozessuale Funktion der sententia interlocutoria im spätmittelalterlichen gelehrten Zivilprozess. Zeitschrift der Savigny-Stiftung für Rechtsgeschichte: Kanonistische Abteilung, 2010, Nr. 96-1, s. 152. CrossRef
36. SEDANO RUEDA, J. Die Appellation als Mittel der Konfliktlösung. In: VON MAYENBURG, D. (ed.). Konfliktlösung im Mittelalter. Berlin: Springer, 2021, s. 213-228. CrossRef
37. The Roman Law Library [online]. [cit. 2024-04-24]. Dostupné na: <https://droitromain.univ-grenoble-alpes.fr/>.
38. SZYMOSZEK, E. Iudex w literaturze procesowej XII-XIII wieku. Wrocław: Wydaw. Uniw. Wrocławskiego, 1992.
39. TŘÍSKA, J. Životopisný slovník předhusitské pražské univerzity 1348-1409 = Repertorium Biographicum Universitatis Pragensis praehussiticae 1348-1409. Praha: Universita Karlova, 1981.
40. TRUSEN, W. Die gelehrte Gerichtsbarkeit der Kirche. In: COING, H. (ed.). Handbuch der Quellen und Literatur der neueren europäischen Privatrechtsgeschichte I. Mittelalter (1100-1500). Die gelehrten Rechte und die Gesetzgebung. München: C. H. Beck, 1973, s. 467-504.
41. VODOLA, E. Excommunication in the Middle Ages. Berkeley: University of California Press, 1986.
42. VON STINTZING, R. Geschichte der populären Literatur des römisch-kanonischen Rechts in Deutschland am Ende des fünfzehnten und im Anfang des sechszehnten Jahrhunderts. Neudruck. Aalen: Scientia, 1959.
43. WAHRMUND, Ludwig (ed.). Der "Parvus ordinarius". Ein Beitrag zur Kenntnis mittelalterlicher Processquellen. Archiv für katholisches Kirchenrecht, 1901, Jhrg. 81, s. 3, 195.
44. WINROTH, A. The teaching of law in the twelfth century. In: VOGT, H. - MÜNSTER-SWENDSEN, M. (eds.). Law and learning in the Middle Ages: proceedings of the Second Carlsberg Academy Conference on Medieval Legal History 2005. Copenhagen: DJØF Publishing, 2011, s. 41-62.
45. WLASSAK, M. Anklage und Streitbefestigung im Kriminalrecht der Römer. Wien: Alfred Hölder, 1917.
46. ZIMMERMANN, R. The Law of Obligations: Roman Foundations of the Civilian Tradition. Oxford: Oxford University Press, 1996. CrossRef
Právní institut apelace v pražském procesním traktátu Parvus ordinarius is licensed under a Creative Commons Attribution 4.0 International License.
240 x 170 mm
vychází: 3 x ročně
cena tištěného čísla: 250 Kč
ISSN: 0079-4929
E-ISSN: 2464-689X
