PRÁVNĚHISTORICKÉ STUDIE
PRÁVNĚHISTORICKÉ STUDIE

Právněhistorické studie (dále jen PHS) jsou odborným časopisem zařazeným do prestižní mezinárodní databáze SCOPUS, vydávaným Univerzitou Karlovou v Praze za vědecké garance Katedry právních dějin Právnické fakulty UK v univerzitním nakladatelství Karolinum. PHS jsou časopisem zaměřujícím se na obor právních dějin a témata, která s nim souvisí.

První číslo časopisu vyšlo v Nakladatelství Československé akademie věd v červnu roku 1955. Časopis byl nejprve vydáván Kabinetem právních dějin ČSAV, později Ústavem státu a práva ČSAV a poté Ústavem právních dějin Právnické fakulty Univerzity Karlovy.

PHS vycházejí třikrát ročně v dubnu, srpnu a prosinci a otiskují původní vědecké práce, vedle nich i recenze, anotace a zprávy z vědeckého života z oboru právních dějin. Přinášejí rovněž komentované materiály právněhistorické povahy. PHS přijímají příspěvky od domácích i zahraničních autorů. Příspěvky zahraničních autorů jsou uveřejňovány v původním jazyku, a to v angličtině, slovenštině, němčině, francouzštině, italštině nebo polštině.

Časopis Právněhistorické studie (ISSN 0079-4929) je evidován v Českém národním středisku ISSN (vedena Státní technickou knihovnou). Časopis je evidován Ministerstvem kultury ČR podle zákona č. 46/2000 Sb., o právech a povinnostech při vydávání periodického tisku a o změně některých dalších zákonů (tiskový zákon), a má přiděleno evidenční číslo periodického tisku MK E 18813.

Časopis Právněhistorické studie je tzv. otevřeným časopisem, a zajišťuje otevřený přístup k vědeckým informacím (Open Access). Veškerý obsah od čísla 48/2 je zveřejněn na webových stránkách časopisu (studie od čísla 43/2013), přičemž přístup k němu mají všichni bezplatně.

Časopis Právněhistorické studie využívá licenci Creative Commons: CC BY 4.0.

Dlouhodobou archivaci digitálního obsahu časopisu zajišťuje Portico.

PRÁVNĚHISTORICKÉ STUDIE, Vol 54 No 2 (2024), 41–51

The First Women in Justice of the Republic of Latvia (1918–1940)

Sanita Osipova

DOI: https://doi.org/10.14712/2464689X.2024.14
zveřejněno: 24. 09. 2024

Abstract

Until the founding of the Republic of Latvia, women were practically excluded from law studies and work in the justice system. The territory of Latvia was part of the Russian Empire and thus subject to the 1864 judicial reform and its laws, which required a law degree and experience to be eligible for working in the justice system and prohibited women from these positions. Following the founding of the Republic of Latvia in 1918 and, more specifically, the establishment of the University of Latvia which had a stronger focus on gender equality in 1919, Latvian women finally had the opportunity to earn the necessary degrees and pursue careers in the judiciary. However, to gain the required experience and be admitted to practice in the court, Bar association, or notaria, women initially needed someone to employ them. In this regard, specific well-known men with liberal worldviews played a significant role.

klíčová slova: women rights; Justice in Latvia; judge; sworn notary; sworn advocate (sworn attorney)

reference (21)

1. AGAMOVA, N. S. - ALLAKHVERDYAN, A. G Russkiye zhenshchini v nauke I vysshey shkole: istoriko - nauchnije I naukovedcheskije aspekty (k 150-letiyu so dnya rozhdeniya S. V. Kovalevskoy). Available: http://ihst.ru/projects/sohist/papers/ag-al01v.htm [seen 19.12.2023]

2. CIELĒNA, I. Feministe Klāra Kalniņa. Jaunā Gaita,09.2006, Nr. 246.

3. DHIVELEGOV, A. - BELOV, V. - MUROMTSEV, S. Grazhdanskoye i torgovoye pravo (Entsiklopedicheskiy slovar' Brokgauza i Yefrona) v 10 tomah, tom 5. Moskva: Litres, 2022.

4. ELJAŠEVS, D. Sievietes zvērinātā advokatūrā. Tieslietu Ministrijas Vēstnesis, 01.03.1933, Nr. 3.

5. GAILĪTE, D. Rozālija Purgaile (Bandere): pirmā sieviete tiesnese Latvijā, Jurista Vārds, 2015, No, 11 (863).

6. JĒKABSONS, Ē. - ŠČERBINSKIS, V. (eds.). Latvijas advokatūra. Zvērināti advokāti un zvērinātu advokātu palīgi biogrāfijās 1919-1945. Biogrāfiskā vārdnīca Rīga: Latvijas vēstures arhīvs, 2007, p. 306.

7. JURKOVSKA, O. Daži jautājumi sakarā ar vienkāršiem vekseļiem un to protest, Pašvaldības Darbs, 1934.

8. JURKOVSKA, O. Notāru izglītības un amata stāvoklis. (Nolasīts I. Latviešu juristu kongresā 1932. g. janvārī), Tieslietu Ministrijas Vēstnesis, 01.01.1933, No. 1/2.

9. JURKOVSKA, O. - BUKOVSKIS, V. (eds.). Notariāta nolikums: tulkojums ar pārgrozījumiem, papildinājumiem, paskaidrojumiem un pielikumiem. Rīga: Sastādītāju izdevums, 1933.

10. KALNIŅA, V. Otīlija Ķempele un Olga Dzelzīte: Latvijas pirmās advokātes, Jurista Vārds, 2020, No. 12 (1122).

11. KALNIŅŠ, V. Latvijas PSR valsts un tiesību vēsture. 1. Daļa, Rīga: Zinātne, 1972.

12. KUNDZIŅA, I. Olga Dzelzīte mūžībā, Laiks, 1985, No. 94.

13. Latvijas notariāts 1889-1945. Biogrāfiskā vārdnīca, Ed. JĒKABSONS, Ē., ŠČERBINSKIS, V., Rīga: Zvērinātu notāru padome, 2013.

14. Latvijas tiesību vēsture (1914-2000) [Legal history of Latvia (1914-2000)]. Ed. A. LĒBERS. Rīga: Fonds Latvijas Vēsture, 2000

15. Latvijas Universitātes Tautsaimniecības un tiesību zinātņu fakultātes absolventu dzīves un darba gaitas (1919-1944). Ed. LAPIŅŠ, L., Rīga: Senatora Augusta Lēbera fonds, 1999.

16. LAZDIŅŠ, J. Consolidation of the Principle of Democratic Elections in the Law of the Latvian People, Journal of the University of Latvija. Law, 2023, No. 16. CrossRef

17. LĒBERS, A. (ed.). Latvijas tiesību vēsture (1914-2000). Rīga: Fonds Latvijas Vēsture, 2000, p. 218.

18. LITVINS, G., LITVINA, B. Jānis Purgals: Satversmes tēvs notariātā, Jurista Vārds, 2019, No. 47 (1105).

19. OZOLIŅŠ, K. Rozālija Purgale, dzim. Bandere, Latviešu Juristu Raksti, 1973, No. 12.

20. SESKA, J. Tautas izglītība un audzināšanas principi Anglijā, Izglītības Ministrijas Mēnešraksts, 1921, No. 11.

21. VĒBERS, J. Ģimenes tiesības Latvijā. No neatkarīgas Latvijas valsts nodibināšanas 1918. gadā līdz neatkarības atjaunošanai 1991. Gadā, In: Latvijas Republikas Civillikumu komentāri. Ģimenes tiesības. Rīga: Mans Īpašums, 2000.

Creative Commons License
The First Women in Justice of the Republic of Latvia (1918–1940) is licensed under a Creative Commons Attribution 4.0 International License.

240 x 170 mm
vychází: 3 x ročně
cena tištěného čísla: 250 Kč
ISSN: 0079-4929
E-ISSN: 2464-689X

Ke stažení