PRÁVNĚHISTORICKÉ STUDIE
PRÁVNĚHISTORICKÉ STUDIE

Právněhistorické studie (dále jen PHS) jsou odborným časopisem zařazeným do prestižní mezinárodní databáze SCOPUS, vydávaným Univerzitou Karlovou v Praze za vědecké garance Katedry právních dějin Právnické fakulty UK v univerzitním nakladatelství Karolinum. PHS jsou časopisem zaměřujícím se na obor právních dějin a témata, která s nim souvisí.

První číslo časopisu vyšlo v Nakladatelství Československé akademie věd v červnu roku 1955. Časopis byl nejprve vydáván Kabinetem právních dějin ČSAV, později Ústavem státu a práva ČSAV a poté Ústavem právních dějin Právnické fakulty Univerzity Karlovy.

PHS vycházejí třikrát ročně v dubnu, srpnu a prosinci a otiskují původní vědecké práce, vedle nich i recenze, anotace a zprávy z vědeckého života z oboru právních dějin. Přinášejí rovněž komentované materiály právněhistorické povahy. PHS přijímají příspěvky od domácích i zahraničních autorů. Příspěvky zahraničních autorů jsou uveřejňovány v původním jazyku, a to v angličtině, slovenštině, němčině, francouzštině, italštině nebo polštině.

Časopis Právněhistorické studie (ISSN 0079-4929) je evidován v Českém národním středisku ISSN (vedena Státní technickou knihovnou). Časopis je evidován Ministerstvem kultury ČR podle zákona č. 46/2000 Sb., o právech a povinnostech při vydávání periodického tisku a o změně některých dalších zákonů (tiskový zákon), a má přiděleno evidenční číslo periodického tisku MK E 18813.

Časopis Právněhistorické studie je tzv. otevřeným časopisem, a zajišťuje otevřený přístup k vědeckým informacím (Open Access). Veškerý obsah od čísla 48/2 je zveřejněn na webových stránkách časopisu (studie od čísla 43/2013), přičemž přístup k němu mají všichni bezplatně.

Časopis Právněhistorické studie využívá licenci Creative Commons: CC BY 4.0.

Dlouhodobou archivaci digitálního obsahu časopisu zajišťuje Portico.

PRÁVNĚHISTORICKÉ STUDIE, Vol 54 No 2 (2024), 25–39

Artikel 48 der Weimarer Verfassung: Hugo Preuß und Carl Schmitt im Streit über den „Diktaturartikel“

[Article 48 of the Weimar Constitution: The Debate between Hugo Preuß and Carl Schmitt on the “Dictatorship Clause”]

Yasuhiro Endo

DOI: https://doi.org/10.14712/2464689X.2024.13
zveřejněno: 24. 09. 2024

Abstract

The abuse of Article 48 of the Weimar Constitution during the late presidency of Hindenburg has been criticized in many previous studies as one of the key factors of the collapse of the Weimar Republic that led to the establishment of the Third Reich, resulting from the lack of understanding of the parliamentary democracy. Whereas those criticisms have arisen primarily from the analysis of the consequences, this paper analyzes the issue of the executed presidential emergency powers with an integrative approach by comparing the arguments by Preuß, the drafter of Article 48, and Schmitt, taking into account the perspectives of members of the constitutional assembly as well as their contemporaneous intellectuals. While Preuß and Schmitt may appear generally contrastive in their beliefs and theories, some implicit logical agreements are observed, such as those on their interpretations of the relation between the first and the second sentences in Article 48, paragraph 2, and their thoughts regarding the handling of the law of the Reich that should be in Article 48, paragraph 5. With the findings of their commonalities and others in their theories, this paper attempts to contribute to refining the current systems of law and democracy for emergency situations in various contexts.

klíčová slova: Article 48 of the Weimar Constitution; Hugo Preuss; Carl Schmitt; state of emergency; constitutional dictatorship

reference (13)

1. ENDO, Y. Der Verlauf der Debatte über Artikel 48 der Weimarer Verfassung in der verfassunggebenden Deutschen Nationalversammlung (1). Matsuyama University Review, 2018, Vol. 30, No. 5-1, pp. 92-95.

2. IWAMA, A. Der Begriff der Verfassungsdurchbrechung. Tokyo: SCHOGAKUSYA, 2002.

3. KAISER, A-B. Die Verantwortung der Staatsrechtslehre in Krisenzeiten - Art. 48 WRV im Spiegel der Staatsrechtslehrertagung und des Deutschen Juristentages 1924. In: SCHRÖDER, U. J. - UNGERN-STERNBERG, A. (eds.). Zur Aktualität der Weimarer Staatsrechtslehre. Tübingen: Mohr Siebeck, 2011.

4. KOGA, K. Carl Schumitt und seine Zeit. Tokyo: MISUZUSCHOBOU, 2019.

5. MATSUMOTO, A. The process of the formation of the theory of democracy in Carl Schmitt (3). The Hokkaido Law Review, 2018, Vol. 69, No. 2, S. 229-230.

6. MEHRING, R. Carl Schmitt. Aufstieg und Fall. München: C. H. Beck, 2009.

7. NEUMANN, A. Preußen zwischen Hegemonie und "Preußenschlag": Hugo Preuß in der staatsrechtlichen Föderalismusdebatte. Tübingen: Mohr Siebeck, 2019. CrossRef

8. PREUSS, H. Die Bedeutung des Artikels 48 der Reichsverfassung. In: PREUSS, H. Gesammelte Schriften, Bd. 4: Politik und Verfassung in der Weimarer Republik. Tübingen: Mohr Siebeck, 2008.

9. PREUSS, H. Reichsverfassungsmäßige Diktatur. In: PREUSS, H. Gesammelte Schriften, Bd. 4: Politik und Verfassung in der Weimarer Republik. Tübingen: Mohr Siebeck, 2008.

10. SCHMITT-DOROTIĆ, C. Die Diktatur: Von den Anfängen des modernen Souveränitätsgedankens bis zum proletarischen Klassenkampf. Berlin: Duncker & Humblot, 1921.

11. SCHMITT, C. Die Diktatur des Reichspräsidenten nach Artikel 48 der Weimarer Verfassung. Veröffentlichungen der Vereinigung der Deutschen Staatsrechtslehrer Heft 1: Der deutsche Föderalismus. Die Diktatur des Reichspräsidenten, 1924.

12. SCHMITT, C. Der Schatten Gottes. Introspektionen, Tagebücher und Briefe 1921 bis 1924. Berlin: Duncker & Humblot, 2014.

13. Verhandlungen der verfassungsgebenden Deutschen Nationalversammlung, Stenographische Berichte, Berlin 1920.

Creative Commons License
Artikel 48 der Weimarer Verfassung: Hugo Preuß und Carl Schmitt im Streit über den „Diktaturartikel“ is licensed under a Creative Commons Attribution 4.0 International License.

240 x 170 mm
vychází: 3 x ročně
cena tištěného čísla: 250 Kč
ISSN: 0079-4929
E-ISSN: 2464-689X

Ke stažení