PRÁVNĚHISTORICKÉ STUDIE
PRÁVNĚHISTORICKÉ STUDIE

Právněhistorické studie (dále jen PHS) jsou odborným časopisem zařazeným do prestižní mezinárodní databáze SCOPUS, vydávaným Univerzitou Karlovou v Praze za vědecké garance Katedry právních dějin Právnické fakulty UK v univerzitním nakladatelství Karolinum. PHS jsou časopisem zaměřujícím se na obor právních dějin a témata, která s nim souvisí.

První číslo časopisu vyšlo v Nakladatelství Československé akademie věd v červnu roku 1955. Časopis byl nejprve vydáván Kabinetem právních dějin ČSAV, později Ústavem státu a práva ČSAV a poté Ústavem právních dějin Právnické fakulty Univerzity Karlovy.

PHS vycházejí třikrát ročně v dubnu, srpnu a prosinci a otiskují původní vědecké práce, vedle nich i recenze, anotace a zprávy z vědeckého života z oboru právních dějin. Přinášejí rovněž komentované materiály právněhistorické povahy. PHS přijímají příspěvky od domácích i zahraničních autorů. Příspěvky zahraničních autorů jsou uveřejňovány v původním jazyku, a to v angličtině, slovenštině, němčině, francouzštině, italštině nebo polštině.

Časopis Právněhistorické studie (ISSN 0079-4929) je evidován v Českém národním středisku ISSN (vedena Státní technickou knihovnou). Časopis je evidován Ministerstvem kultury ČR podle zákona č. 46/2000 Sb., o právech a povinnostech při vydávání periodického tisku a o změně některých dalších zákonů (tiskový zákon), a má přiděleno evidenční číslo periodického tisku MK E 18813.

Časopis Právněhistorické studie je tzv. otevřeným časopisem, a zajišťuje otevřený přístup k vědeckým informacím (Open Access). Veškerý obsah od čísla 48/2 je zveřejněn na webových stránkách časopisu (studie od čísla 43/2013), přičemž přístup k němu mají všichni bezplatně.

Časopis Právněhistorické studie využívá licenci Creative Commons: CC BY 4.0.

Dlouhodobou archivaci digitálního obsahu časopisu zajišťuje Portico.

PRÁVNĚHISTORICKÉ STUDIE, Vol 52 No 1 (2022), 91–101

Hungarian System for the Nomination of Parliamentary Candidates between the Two Wars in the European Context

Gábor Hollósi

DOI: https://doi.org/10.14712/2464689X.2022.6
zveřejněno: 05. 04. 2022

Abstract

The institution of the nomination of parliamentary candidates was already well known in most European electoral systems between the two wars. Its purpose can be briefly summarized as meaning that the voters can only cast their votes for a person who has previously been nominated as a parliamentary candidate under the conditions specified by law. Within the European field, the contemporary Hungarian nomination system is characterized by its extraordinary intricacy, and the high number of abuses naturally follows from its complexity. However, in our study we do not deal with these abuses but describe the Hungarian rules and regulations while constantly researching its European aspects. Accordingly, we divided our work into three units. First of all, we classify the continent’s nomination systems in order to show where the place of the Hungarian rules and regulations between the two wars were. Thereafter, we review the development of the Hungarian rules based on the Electoral Decree of 1922, the (First) Electoral Act of 1925, the so-called “Nomination” Amendment Act of 1937 and the (Second) Electoral Act of 1938. Finally, using the Explanatory Memorandums to the mentioned acts and the discussion materials of the National Assembly/Parliament, we look for the European (comparative) examples that emerged during their creation. Our study will also show what the Explanatory Memorandums to the acts (which reflect the pro-government standpoint) or the parliamentary opposition considered worth highlighting from the nomination systems of foreign countries.

Klíčová slova: nomination of parliamentary candidates; electoral systems; European nomination systems; Hungarian Electoral Decree of 1922; Hungarian Electoral Act of 1925

reference (12)

1. ACSAY, T. Lajstromos szavazás egyéni választással. A választójog kérdései. Budapest: Magyar Nemzetpolitikai Társaság, 1934.

2. Az 1922. évi június hó 16-ára hirdetett Nemzetgyűlés naplója. Vol. 34. Budapest: Athenaeum Irodalmi és Nyomdai Részvénytársulat Könyvnyomdája, 1925.

3. Az 1922. évi június hó 16-ára összehívott Nemzetgyűlés irományai. Vol. 13. Budapest: Pesti Könyvnyomda Részvénytársaság, 1925.

4. Az 1935. évi április hó 27-ére hirdetett Országgyűlés Felsőházának naplója. Vol. 2. Budapest: Athenaeum Irodalmi és Nyomdai Részvénytársulat, 1937.

5. Az 1935. évi április hó 27-ére hirdetett Országgyűlés Képviselőházának naplója. Vol. 11. Budapest: Athenaeum Irodalmi és Nyomdai Részvénytársulat Könyvnyomdája, 1937.

6. Az 1935. évi április hó 27-ére hirdetett Országgyűlés Képviselőházának naplója. Vol. 17. Budapest: Athenaeum Irodalmi és Nyomdai Részvénytársulat Könyvnyomdája, 1938.

7. Az 1935. évi április hó 27-ére összehívott Országgyűlés Felsőházának irományai. Vol. 4. Budapest: Athenaeum Irodalmi és Nyomdai Részvénytársulat, 1937.

8. Az 1935. évi április hó 27-ére összehívott Országgyűlés Felsőházának irományai. Vol. VII. Budapest: Irodalmi és Nyomdai Részvénytársulat, 1938.

9. BERECZ, S. A tökéletes választójog (The Perfect Suffrage). Budapest: Egyetemi Nyomda, 1932, pp. 106-130.

10. BRAUNIAS, K. Das parlamentarische Wahlrecht. Das Wahlrecht in den einzelnen Staaten. Berlin - Leipzig: De Gruyter, 1932.

11. Magyarországi Rendeletek Tára. Vol. LIII. Budapest: Magyar Kir. Belügyminisztérium, 1919. Vol. LVI. Budapest: Magyar Kir. Belügyminisztérium, 1923. ¨

12. ZSEDÉNYI, B. A képviselőjelölés. Miskolci jogászélet. Jog- és államtudományi közlöny. A miskolci ev. jogakadémia hivatalos lapja, 1927, 1, pp. 1-7.

Creative Commons License
Hungarian System for the Nomination of Parliamentary Candidates between the Two Wars in the European Context is licensed under a Creative Commons Attribution 4.0 International License.

240 x 170 mm
vychází: 3 x ročně
cena tištěného čísla: 250 Kč
ISSN: 0079-4929
E-ISSN: 2464-689X

Ke stažení