Právněhistorické studie (dále jen PHS) jsou odborným časopisem zařazeným do prestižní mezinárodní databáze SCOPUS, vydávaným Univerzitou Karlovou v Praze za vědecké garance Katedry právních dějin Právnické fakulty UK v univerzitním nakladatelství Karolinum. PHS jsou časopisem zaměřujícím se na obor právních dějin a témata, která s nim souvisí.
První číslo časopisu vyšlo v Nakladatelství Československé akademie věd v červnu roku 1955. Časopis byl nejprve vydáván Kabinetem právních dějin ČSAV, později Ústavem státu a práva ČSAV a poté Ústavem právních dějin Právnické fakulty Univerzity Karlovy.
PHS vycházejí třikrát ročně v dubnu, srpnu a prosinci a otiskují původní vědecké práce, vedle nich i recenze, anotace a zprávy z vědeckého života z oboru právních dějin. Přinášejí rovněž komentované materiály právněhistorické povahy. PHS přijímají příspěvky od domácích i zahraničních autorů. Příspěvky zahraničních autorů jsou uveřejňovány v původním jazyku, a to v angličtině, slovenštině, němčině, francouzštině, italštině nebo polštině.
Časopis Právněhistorické studie (ISSN 0079-4929) je evidován v Českém národním středisku ISSN (vedena Státní technickou knihovnou). Časopis je evidován Ministerstvem kultury ČR podle zákona č. 46/2000 Sb., o právech a povinnostech při vydávání periodického tisku a o změně některých dalších zákonů (tiskový zákon), a má přiděleno evidenční číslo periodického tisku MK E 18813.
Časopis Právněhistorické studie je tzv. otevřeným časopisem, a zajišťuje otevřený přístup k vědeckým informacím (Open Access). Veškerý obsah od čísla 48/2 je zveřejněn na webových stránkách časopisu (studie od čísla 43/2013), přičemž přístup k němu mají všichni bezplatně.
Časopis Právněhistorické studie využívá licenci Creative Commons: CC BY 4.0.
Dlouhodobou archivaci digitálního obsahu časopisu zajišťuje Portico.
PRÁVNĚHISTORICKÉ STUDIE, Vol 50 No 2 (2020), 11–36
Composizione, lectio e competenze del senatus alto-repubblicano
[Composition, Completion and Competences of the Early Republican Senatus]
Leonid Kofanov
DOI: https://doi.org/10.14712/2464689X.2020.15
zveřejněno: 17. 07. 2020
Abstract
The paper deals with the Roman senatus in the period from 5th to 3rd century BC, from the point of view of its composition, completion and selected competences. As to its composition, in the most arcaic times of the Roman state, the senate was an assembly of the heads of clans (patres gentium), who represented the ideas of patricians. The paper presents gradual transformation of the composition of the senate and switch towards the inclusion of the plebeians. It describes also the process of the cooptation of the mem¬bers, rules of which incurred fundamental changes from the hereditary principles to the regulation given by statutes. A significant part of the paper is focused on the judiciary function of the senate and the relationship between the iudicium senatus and the iudici¬um populi, based mainly on the testimonies written by ancient authors as Livy, Valerius Maximus or Dionysios of Halicarnassus.
klíčová slova: senatus; Roman republic; patricians; plebeians; iuniores patrum; roman priests; lectio senatus; cooptatio; iudicium senatus; affectatio regni; auctoritas patrum; iudicium populi
reference (46)
1. ARCARIA, F. Sul dies a quo della giurisdizione criminale senatoria. In: Fides, humanitas, ius. Studi in onore di Luigi Labruna. Vol. I. Napoli: Editoriale Scentifica, 2007, p. 183-214
2. BARBER, C. The Lectio Senatus and the Composition of the Middle Republican Senate. (dissert.). Ohio State University, 2016
3. BLOCH, G. Les origines du sénat romain : Recherches sur la formation et la dissolution du sénat patricien. Paris: Thorin, 1883
4. CLEMENTE, G. I censori e il senato. I mores e la legge. Athenaeum, 2016, 104, 2, s. 446-500
5. CORNELL, T. The Lex Ouinia and the Emancipation of the Senate. In: RICHARDSON, J. H. - SANTANGELO, F. The Roman historical tradition: Regal and Republican Rome. Oxford: Oxford University Press, 2014, s. 207-237
6. EL BEHEIRI, N. Die lex Claudia de nave senatorum. RIDA, 2001, 48, p. 57-63
7. FORSYTHE, G. A Critical History of Early Rome. From Prehistory to the First Punic War. Berkeley - Los Angeles: University of California Press, 2005 CrossRef
8. FRANCIOSI, G. Manuale di storia del diritto romano. Terza ed. Napoli: Jovene, 2005
9. FRANCIOSI, G. Ricerche sull'organizzazione gentilizia romana. 2. Napoli: Jovene, 1988
10. GONZÁLEZ ROMANILLOS, J. A. La potestad jurisdiccional penal del Senado republicano. SCDR, 2015, XXVIII, pp. 461-471
11. GRAEBER, A. Auctoritas patrum: Formen und Wege der Senatsherrschaft zwischen Politik und Tradition. Berlin - Heidelberg - New York: Springer-Verlag, 2001 CrossRef
12. HEURGON, J. The Rise of Rome to 264 B.C. Batsford: University of Caifornia Press, 1973
13. HÖLKESKAMP, K.-J. Senat und Volkstribunat im früchen 3 Jh. v. Chr. In: EDER, W. - AMPOLO, C. (eds.). Staat und Staatlichkeit in Der Frühen Römischen Republik. Stuttgart: Steiner, 1990, p. 437-457
14. HUMM, M. Appius Claudius Caecus. La République accomplie. Roma: École française de Rome, 2005 CrossRef
15. HUMM, M. I fondamenti della repubblica romana: istituzioni, diritto, religione. BARBERO, A. - TRAINA, G. (eds.). Storia d'Europa e del Mediterraneo. Vol. 5: La res publica e il Mediterraneo. Rome: Salerno editrice, 2008
16. KOFANOV, L. Обязательственное право в архаическом Риме (VI-IV вв. до н. э.) (Diritto delle obbligazioni in Roma arcaica (VI-IV sec. a.C.)) (in russo). Mosca: Jurist, 1994
17. LICANDRO, O. Dalla Lex Claudia de quaestu senatorum alle leges repetundarum ovvero del conflitto di interessi nell'antica Roma. In: Fides, humanitas, ius. Studi in onore di Luigi Labruna. Vol. V. Napoli: Editoriale Scientifica, 2007, s. 2815-2855
18. LINDERSKI, J. Religion Aspects of the Conflict of the Orders. In: RAAFLAUB, K. A. (ed.). Social Struggles in Archaic Rome: New Perspectives on the Conflict of the Orders. Oxford: Blackwell, 2005, s. 244-261
19. LINTOTT, A. W. Provocatio e Iudicium Populi dopo Kunkel. In: SANTALUCIA, B. (ed.). La repressione criminale nella Roma repubblicana fra norma e persuasione. Pavia: IUSS, 2009, p. 15-24
20. LINTOTT, A. W. The Tradition of Violence in the Annals of the Early Roman Republic. Historia, 1970, 19, s. 12-29
21. MANCUSO, G. Il senato romano I. Dalla monarchia alla repubblica. Milano: Libreria Editrice Torre, 1979
22. MANTOVANI, D. Il problema d'origine dell'accusa popolare. Dalla "quaestio" unilaterale alla "quaestio" bilaterale. Padova: CEDAM, 1989
23. MASTROCINQUE, A. Lucio Giunio Bruto. Ricerche di storia, religione e diritto sulle origini della repubblica romana. Trento: La Reclame, 1989
24. MENAGER, L. R. Les collegès sacerdotaux, les tribus et la formation primordiale de Rome. MEFRA, 1976, 88, s. 498-513 CrossRef
25. MITCHELL, R. E. The Definition of Patres and Plebs. An end to the Struggle of the Orders. In: RAAFLAUB, K. A. (ed.). Social Struggles in Archaic Rome: New Perspectives on the Conflict of the Orders (=SSAR). Oxford: Blackwell, 2005, s. 128-167 CrossRef
26. MOMIGLIANO, A. The Origins of the Roman Republic. In: SINGLETON, C. S. (ed.). Interpretation: Theory and Practice. Baltimore, 1969
27. MOMMSEN, T. Romisches Staatsrecht. III. 2. Leipzig: S. Hirzel, 1888
28. MOORE, L. C. Ex senatu eiecti sunt: Expulsion from the Senate of the Roman Republic, c. 319-50 BC. (dissert.). London, University College London, 2013
29. MUSTI, D. Patres conscripti (e minores gentes). In: Mélanges de l'Ecole française de Rome. Antiquité, tome 101, n°1. 1989, s. 207-227 CrossRef
30. O'BRIEN MOORE, A. Senatus. In: Paulys Realencyclopädie der classischen Altertumswissenschaft (Pauly-Wissowa). Suppl. 6. Stuttgart: J. B. Metzlersche Buchhandlung, 1935, p. 748-760
31. PALMER, R. E. A. The Archaic Community of the Romans. Cambridge: Cambridge University Press, 1970
32. Paulys Realencyclopädie der classischen Altertumswissenschaft (Pauly-Wissowa). Hbd. 7. Stuttgart: J. B. Metzlersche Buchhandlung, 1900
33. PELLOSO, C. Sul diritto del cittadino al processo popolare dalla caduta del regno al decemvirato legislativo. RIDA, 2015, 62, p. 325-340
34. POLIBIO. Storie. Libri IV-IX. Vol. 2. Roma: Newton Compton, 1998
35. RICHARD, J.-C. Les origines de la plèbe romaine. Essai sur la formation du dualisme patricio-plébéien. Roma: École française de Rome, 1978 CrossRef
36. RICHARD, J.-C. Patricians and Plebeians: The Origins of a Social Dichotomy. In: RAAFLAUB, K. A. (ed.). Social Struggles in Archaic Rome: New Perspectives on the Conflict of the Orders. Oxford: Blackwell, 2005
37. RYAN, F. X. Die Senatorenernennung gemäss dem ovinischen Gesetz. RSA, 2001, 31, s. 83-91
38. RYAN, F. X. Rank and Participation in the Republican Senate. Stuttgart: Franz Steiner Verlag, 1998
39. SMORCHKOV, A. M. Религия и власть в Римской Республике: магистраты, жрецы, храмы (La religione e il potere nella Roma repubblicana: magistrati, sacerdoti, templi). Mosca: RGGU, 2012
40. SPINA, A. Il diritto oltre la vita: aspetti ideologico-religiosi del diritto succesorio romano. In: RANDAZZO, S. (a cura di). Religione e diritto romano: la cogenza del rito. Tricase: Libelulla, 2014
41. REDUZZI MEROLA, F. Iudicium de iure legum. Senato e legge nella tarda repubblica. Napoli: Jovene, 2001
42. SANTALUCIA, B. Diritto e processo penale nell'antica Roma. Milano: Giuffrè, 1989
43. SZEMLER, G. J. Religio, priesthoods and magistracies in the Roman republic. Numen, 1971, 18, s. 103-131 CrossRef
44. TOKMAKOV, V. N. Коллегия салиев (Il colleggio dei salii). In: KOFANOV, L. L. (a cura di). Жреческие коллегии в Раннем Риме: к вопросу о становлении римского сакрального и публичного права (I collegi sacerdotali nella Roma arcaica. Al problema dell'origine del diritto sacrale e pubblico romano) (in russo). Mosca: Наука, 2001
45. VINCENTI, U. Aspetti procedurali della cognitio senatus. BIDR, 1982, 85, p. 101-126
46. WILLEMS, P. Le droit public romain. Paris, 1878
Composizione, lectio e competenze del senatus alto-repubblicano is licensed under a Creative Commons Attribution 4.0 International License.
240 x 170 mm
vychází: 3 x ročně
cena tištěného čísla: 250 Kč
ISSN: 0079-4929
E-ISSN: 2464-689X
