PRÁVNĚHISTORICKÉ STUDIE

PRÁVNĚHISTORICKÉ STUDIE

Právněhistorické studie (dále jen PHS) jsou odborným recenzovaným časopisem vydávaným od roku 1990 Univerzitou Karlovou v Praze za vědecké garance Ústavu právních dějin Právnické fakulty UK v univerzitním nakladatelství Karolinum. PHS jsou jediné české a slovenské vědecké periodikum v oboru dějin státu a práva.

První číslo časopisu vyšlo v Nakladatelství Československé akademie věd v červnu roku 1955. Časopis byl nejprve vydáván Kabinetem právních dějin ČSAV, později Ústavem státu a práva ČSAV a poté Ústavem právních dějin Právnické fakulty Univerzity Karlovy.

PHS vycházejí třikrát ročně v dubnu, srpnu a prosinci a otiskují původní vědecké práce, vedle nich i recenze, anotace a zprávy z vědeckého života z oboru právních dějin. Přinášejí rovněž komentované materiály právněhistorické povahy. PHS přijímají příspěvky od domácích i zahraničních autorů. Příspěvky zahraničních autorů jsou uveřejňovány v původním jazyku, a to v angličtině, slovenštině, němčině, francouzštině, italštině nebo polštině.

Časopis Právněhistorické studie (ISSN 0079-4929) je evidován v Českém národním středisku ISSN (vedena Státní technickou knihovnou). Časopis je evidován Ministerstvem kultury ČR podle zákona č. 46/2000 Sb., o právech a povinnostech při vydávání periodického tisku a o změně některých dalších zákonů (tiskový zákon), a má přiděleno evidenční číslo periodického tisku MK E 18813.

Časopis Právněhistorické studie je tzv. otevřeným časopisem, a zajišťuje otevřený přístup k vědeckým informacím (Open Access). Veškerý obsah od čísla 48/2 je zveřejněn na webových stránkách časopisu (studie od čísla 43/2013), přičemž přístup k němu mají všichni bezplatně.

Časopis Právněhistorické studie využívá licenci Creative Commons: CC BY 4.0.

Dlouhodobou archivaci digitálního obsahu časopisu zajišťuje Portico.

PRÁVNĚHISTORICKÉ STUDIE, Vol 50 No 1 (2020), 47–65

K vývoji právního postavení sloužících v raném novověku

[On the Development of the Legal Status of Servants in the Early Modern Period]

Ladislav Nekvapil

DOI: https://doi.org/10.14712/2464689X.2020.5
zveřejněno: 09. 04. 2020

Abstract

This paper deals with the outline of the legal status of servants from the late Middle Ages up to the codification of civil law at the beginning of the 19th century. Labour law was not a simple matter during the Early Modern Era; it was a complex, multi-layered component of (primarily) the system of private law, and it operated and evolved on several different levels. In simple terms, Early Modern law pertaining to domestic service originated in a municipal legal framework or in legislation governing the institute of hereditary subjection. Both frameworks were codified during the 16th century; nevertheless, some areas of the law remained on the level of customary practice until the 18th century (e.g. in the case of members of the Estates serving as officials or employees of the nobility). The main purpose of this study is to summarize and evaluate the results of previous research focusing on the legal status of servants in the Lands of the Bohemian Crown. In a form of excursion the article also deals with the term of “compulsory service” with land nobility. In conclusion, the paper attempts to describe the analogous and different aspects of the development of the legal status of servants in the Central European area.

Klíčová slova: servants; domestic service; Early Modern Era; labour law; wage labor

reference (46)

1. [z VELESLAVÍNA, D. A. / GLASER, P.]. Čelednj Wůdce, čili upřímná a spasitedlná rada wšem we službě stogjcjm aneb do služby se chystagjcjm. WOTÝPKA, J. (ed.). 3. vydání. Praha: Anna owdowělá Špinková, 1843.

2. ADAMOVÁ, K. - SOUKUP, L. Prameny k dějinám práva v českých zemích. 2. upravené vydání. Plzeň: Vydavatelství a nakladatelství Aleš Čeněk, 2010.

3. BROUČEK, S. - JEŘÁBEK, R. et al. (eds.). Lidová kultura. Národopisná encyklopedie Čech, Moravy a Slezska. 2. svazek. Věcná část A - N. Praha: Mladá fronta, 2007.

4. BRUNER, O. Das "ganze Haus" in der alteuropäischen "Ökonomik". In: BRUNER, O. Neue Wege der Verfassungs- und Sozialgeschichte. Göttingen: Vandenhoeck & Rupprecht, 1968, s. 103-127.

5. ČECHURA, J. Černínové versus Kysíbelští. Praha: Dokořán, 2003.

6. ČERNÝ, V. Hospodářské instrukce. Přehled zemědělských dějin v době patrimonijního velkostatku v XV.-XIX. století. Praha: Československá Akademie Zemědělská, 1930.

7. DÜRR, R. "Der Dienstbothe ist kein Tagelöhner...". Zum Gesinderecht (16. bis 19. Jahrhundert). In: GERHARD, U. (ed.). Frauen in der Geschichte des Rechts: Von der Frühen Neuzeit bis zur Gegenwart. München: Beck, 1997, s. 115-139.

8. DÜRR, R. Mägde in der Stadt. Das Beispiel Schwäbisch Hall in der Frühen Neuzeit. Frankfurt am Main - New York: Campus-Verl., 1995.

9. GRAUS, F. Dějiny venkovského lidu v Čechách v době předhusitské. Praha: Státní nakladatelství politické literatury, 1957.

10. GRAUS, F. Chudina městská v době předhusitské. Praha: Melantrich, 1949.

11. HOFFMANN, F. České město ve středověku. Praha: Panorama, 1992.

12. HOFFMANN, F. Středověké město v Čechách a na Moravě. Praha: Nakladatelství Lidové noviny, 2009.

13. JANÁČEK, J. Přehled vývoje řemeslné výroby v českých zemích za feudalismu. Praha: SPN, 1963.

14. JANÁČEK, J. Řemeslná výroba v českých městech v 16. století. Praha: ČSAV, 1961.

15. JIREČEK, H. (ed.). Obnovené Právo a Zřízení Zemské dědičného království Českého 1627. Praha: F. Tempsky, 1888.

16. JIREČEK, J. - JIREČEK, H. (eds.). Zřízení zemská Království českého XVI. věku. Praha: Všehrd, 1882.

17. KÄHLER, W. Gesindewesen und Gesinderecht in Deutschland. Jena: Fischer, 1896.

18. KALOUSEK, J. (ed.). Řády selské a instrukce hospodářské (Archiv český 22: 1350-1626). Praha: Domestikální fond království Českého, 1905.

19. KALOUSEK, J. (ed.). Řády selské a instrukce hospodářské (AČ 23: 1627-1698), Praha: Domestikální fond království Českého, 1906.

20. KEJŘ, J. Vznik městského zřízení v českých zemích. Praha: Karolinum, 1998.

21. KLÍMA, A. Manufakturní období v Čechách. Praha: ČSAV, 1955.

22. KOTOUS, J. "Čelední ďábel". Rukověť námezdně pracujících z XVI. století. Právněhistorické studie, 2009, roč. 40, s. 411-424.

23. KOTOUS, J. Ke kořenům pracovního práva. Aplikované právo, 2004, č. 2, s. 43-57.

24. KRČMÁŘ, J. O smlouvě námezdní dle práva rakouského se zřetelem ku právu římskému. I., část úvodní. Praha: Bursík & Kohout, 1902.

25. KREJČÍ, R. Snahy o reformu řádu čeledního v království Českém. Sborník věd právních a státních, 1913, roč. 13, s. 390-415.

26. KROFTA, K. Dějiny selského stavu. 2. vydání. Praha: Jan Laichter, 1949.

27. KUKLO, C. - KAMECKA, M. Polští sloužící v právní praxi: pravidla a jejich porušování (konec 15. - počátek 19. století). Historická demografie, 2003, č. 27, s. 123-132.

28. LENDEROVÁ, M. a kol. Žena v českých zemích od středověku do 20. století. Praha: Nakladatelství Lidové noviny, 2009.

29. MALÝ, K. a kol. Dějiny českého a československého práva do roku 1945. Praha: Linde, 1997.

30. MALÝ, K. a kol. (eds.). Práva městská Království českého. Edice s komentářem. Praha: Karolinum, 2013.

31. MAUR, E. Čeleď a tovaryši v Čechách v soupisu podle víry z roku 1651. Historická demografie, 1999, č. 23, s. 85-134.

32. MAUR, E. Český komorní velkostatek v 17. století: příspěvek k otázce "druhého nevolnictví" v českých zemích. Praha: Univerzita Karlova, 1976.

33. MAUR, E. Morová epidemie roku 1380 v Čechách. Historická demografie, 1986, č. 10, s. 37-71.

34. MAUR, E. Poddaní točnického panství v druhé polovině 17. století. In: MAUR, E. et al. Historik bez hranic. Z díla profesore Eduarda Maura. Pardubice: Univerzita Pardubice, 2017, s. 111-170.

35. MÍKA, A. Poddaný lid v Čechách v první polovině 16. století. Praha: Nakladatelství Československé akademie věd, 1960.

36. MORGENSTERN, H. Gesindewesen und Gesinderecht in Österreich. Wien: Hölder, 1902.

37. PEKAŘ, J. Kniha o kosti. Kus české historie. Díl druhý. 2. vydání. Praha: Melantrich, 1935.

38. PETRÁŇ, J. Poddaný lid v Čechách na prahu třicetileté války. Praha: Nakladatelství Československé akademie věd, 1964.

39. PODLIPSKÝ, P. Zákonná ustanovení o čeledi platící v království Českém: stručný a populární výklad řádu čeledního pro hlavní město Prahu, vydaného vyhláškou c. k. místodržitelství ze dne 21. srpna 1857 a řádu čeledního pro království České, vydaného zák. ze dne 7. dubna 1866: k praktickému použití pro služebné pány i pro čeledíny v Praze i na venkově v záležitostech týkajících se poměrů mezi pány a čeledíny. Praha: Jaroslav Pospíšil, 1892.

40. PRAŽÁKOVÁ SELIGOVÁ, M. Život poddaných v 18. století: osud, nebo volba? K demografickým, hospodářským, sociálním a rodinným aspektům života venkovských poddaných na panství Horní Police. Praha: Togga, 2015.

41. SCHRÖDER, R. Gesinderecht im 18. Jahrhundert. In: FRÜHSORGE, G. et al. (eds.). Gesinde im 18. Jahrhundert. Hamburg: Meiner, 1995, s. 13-40.

42. SLÁDEK, M. Čeleď na třeboňských panstvích v polovině 17. století. Historická demografie, 1987, č. 11, s. 51-96.

43. Sněmy české od léta 1526 až po naši dobu. Díl II, 1546-1557. Praha, 1880, č. 170.

44. URFUS, V. Právní postavení námezdních pracovníků u nás v 16. až 18. století. Právněhistorické studie, 1956, roč. 2, s. 198-249.

45. VANĚČEK, V. Selské poddanství ve starém českém právu. Nástin právního vývoje stol. 12.-16. Český lid, 1948, roč. 35, č. 7/8, s. 149-152.

46. WINKELBAUER, T. Gundaker von Liechtenstein als Grundherr in Niederösterreich und Mähren. Wien - Köln - Weimar: Böhlau, 2008.

Creative Commons License
K vývoji právního postavení sloužících v raném novověku is licensed under a Creative Commons Attribution 4.0 International License.

240 x 170 mm
vychází: 2 x ročně
cena tištěného čísla: 250 Kč
ISSN: 0079-4929
E-ISSN: 2464-689X

Ke stažení