PRÁVNĚHISTORICKÉ STUDIE
PRÁVNĚHISTORICKÉ STUDIE

Právněhistorické studie (dále jen PHS) jsou odborným časopisem zařazeným do prestižní mezinárodní databáze SCOPUS, vydávaným Univerzitou Karlovou v Praze za vědecké garance Katedry právních dějin Právnické fakulty UK v univerzitním nakladatelství Karolinum. PHS jsou časopisem zaměřujícím se na obor právních dějin a témata, která s nim souvisí.

První číslo časopisu vyšlo v Nakladatelství Československé akademie věd v červnu roku 1955. Časopis byl nejprve vydáván Kabinetem právních dějin ČSAV, později Ústavem státu a práva ČSAV a poté Ústavem právních dějin Právnické fakulty Univerzity Karlovy.

PHS vycházejí třikrát ročně v dubnu, srpnu a prosinci a otiskují původní vědecké práce, vedle nich i recenze, anotace a zprávy z vědeckého života z oboru právních dějin. Přinášejí rovněž komentované materiály právněhistorické povahy. PHS přijímají příspěvky od domácích i zahraničních autorů. Příspěvky zahraničních autorů jsou uveřejňovány v původním jazyku, a to v angličtině, slovenštině, němčině, francouzštině, italštině nebo polštině.

Časopis Právněhistorické studie (ISSN 0079-4929) je evidován v Českém národním středisku ISSN (vedena Státní technickou knihovnou). Časopis je evidován Ministerstvem kultury ČR podle zákona č. 46/2000 Sb., o právech a povinnostech při vydávání periodického tisku a o změně některých dalších zákonů (tiskový zákon), a má přiděleno evidenční číslo periodického tisku MK E 18813.

Časopis Právněhistorické studie je tzv. otevřeným časopisem, a zajišťuje otevřený přístup k vědeckým informacím (Open Access). Veškerý obsah od čísla 48/2 je zveřejněn na webových stránkách časopisu (studie od čísla 43/2013), přičemž přístup k němu mají všichni bezplatně.

Časopis Právněhistorické studie využívá licenci Creative Commons: CC BY 4.0.

Dlouhodobou archivaci digitálního obsahu časopisu zajišťuje Portico.

PRÁVNĚHISTORICKÉ STUDIE, Vol 47 No 2 (2017), 33–50

Několik úvah k institutu poddanství a některým dalším právním otázkám z období předosvícenského absolutismu

Jiří Šouša

zveřejněno: 21. 02. 2018

Abstract

Der Artikel benutzt die neusten Monographien über Alltagsleben in der Epoche des Absolutismus der ersten Hälfte des 18. Jahrhunderts und analysiert auf ihren informativen Grundlage aus juristischer Sicht die wichtigsten Institute, mit denen die Untertanen in den böhmischen Ländern in jener Zeit zu tun hatten. Er widmet sich in erster Linie der Untertänigkeit, und zwar sowohl ihrem materiellen und formellen Inhalt als auch der Aufhebung der Leibeigenschaft durch die Reformen des aufgeklärten Josephinismus im Jahre 1781. Er analysiert die einzelnen Komponenten der Untertänigkeit in der Zeit vor Aufklärung und beweist im Rahmen des wissenschaftlichen Diskurses, dass auch in den böhmischen Ländern die härtere Form der Untertänigkeit nach dem Dreißigjährigen Krieg existierte. Der Artikel widmet sich aber auch anderen Fragen, wie z.B. der Analyse der Dekonstruktion der Verhörprotokolle, der Anwendung von schriftlichen Normen des Strafrechts, der Identifikation von Personen in der damaligen Zeit oder der Frage von Koexistenz von patrimonialen Verwaltung und von Untertanenselbstverwaltung.

Creative Commons License
Několik úvah k institutu poddanství a některým dalším právním otázkám z období předosvícenského absolutismu is licensed under a Creative Commons Attribution 4.0 International License.

240 x 170 mm
vychází: 3 x ročně
cena tištěného čísla: 250 Kč
ISSN: 0079-4929
E-ISSN: 2464-689X

Ke stažení