Právněhistorické studie (dále jen PHS) jsou odborným časopisem zařazeným do prestižní mezinárodní databáze SCOPUS, vydávaným Univerzitou Karlovou v Praze za vědecké garance Katedry právních dějin Právnické fakulty UK v univerzitním nakladatelství Karolinum. PHS jsou časopisem zaměřujícím se na obor právních dějin a témata, která s nim souvisí.
První číslo časopisu vyšlo v Nakladatelství Československé akademie věd v červnu roku 1955. Časopis byl nejprve vydáván Kabinetem právních dějin ČSAV, později Ústavem státu a práva ČSAV a poté Ústavem právních dějin Právnické fakulty Univerzity Karlovy.
PHS vycházejí třikrát ročně v dubnu, srpnu a prosinci a otiskují původní vědecké práce, vedle nich i recenze, anotace a zprávy z vědeckého života z oboru právních dějin. Přinášejí rovněž komentované materiály právněhistorické povahy. PHS přijímají příspěvky od domácích i zahraničních autorů. Příspěvky zahraničních autorů jsou uveřejňovány v původním jazyku, a to v angličtině, slovenštině, němčině, francouzštině, italštině nebo polštině.
Časopis Právněhistorické studie (ISSN 0079-4929) je evidován v Českém národním středisku ISSN (vedena Státní technickou knihovnou). Časopis je evidován Ministerstvem kultury ČR podle zákona č. 46/2000 Sb., o právech a povinnostech při vydávání periodického tisku a o změně některých dalších zákonů (tiskový zákon), a má přiděleno evidenční číslo periodického tisku MK E 18813.
Časopis Právněhistorické studie je tzv. otevřeným časopisem, a zajišťuje otevřený přístup k vědeckým informacím (Open Access). Veškerý obsah od čísla 48/2 je zveřejněn na webových stránkách časopisu (studie od čísla 43/2013), přičemž přístup k němu mají všichni bezplatně.
Časopis Právněhistorické studie využívá licenci Creative Commons: CC BY 4.0.
Dlouhodobou archivaci digitálního obsahu časopisu zajišťuje Portico.
PRÁVNĚHISTORICKÉ STUDIE, Vol 47 No 1 (2017), 76–90
Vývoj tuzemské právní úpravy rozhodčího řízení od roku 1949
[Development of Domestic Legislation Arbitration Law Since 1949]
Květoslav Růžička
zveřejněno: 12. 09. 2017
Abstract
The author of this article discusses the development of arbitration law as one of the alternative methods of the private law dispute settlement in the Czech Republic from 1949 until the present. Arbitration is defined as the arbitration of disputes by private individuals or non-state arbitral institutions that are authorized according to the legislation to discuss and decide the submitted dispute. The basic condition that has to be met for the process of arbitration is a valid arbitration agreement between the parties of the dispute. Arbitration proceedings are not any phenomenon of the twentieth or twenty-first century, but they existed in our country since the reign of Charles IV. In the Czech legislation, we can see some kind of developmental amplitude when the arbitration was first accepted only for disputes of Czechoslovak legal entities (1950), then it was limited only for international trade disputes (1963) and after its considerable easing (1994) all private law disputes, including natural persons. Since then there have been abuse of this arbitration, mainly by subjects providing “quick loans” and because of that, all of the consumer disputes were excluded from arbitration (2016). Currently we are in a period of time, when the arbitration (although it is commonly used abroad for resolving consumer disputes) is facing a considerable mistrust and is avoided in practice. It is obvious that arbitration needs a “restart”, which can be achieved by new arbitration law, which would reflect existing international standards.
Vývoj tuzemské právní úpravy rozhodčího řízení od roku 1949 is licensed under a Creative Commons Attribution 4.0 International License.
240 x 170 mm
vychází: 3 x ročně
cena tištěného čísla: 250 Kč
ISSN: 0079-4929
E-ISSN: 2464-689X
