Právněhistorické studie (dále jen PHS) jsou odborným časopisem zařazeným do prestižní mezinárodní databáze SCOPUS, vydávaným Univerzitou Karlovou v Praze za vědecké garance Katedry právních dějin Právnické fakulty UK v univerzitním nakladatelství Karolinum. PHS jsou časopisem zaměřujícím se na obor právních dějin a témata, která s nim souvisí.
První číslo časopisu vyšlo v Nakladatelství Československé akademie věd v červnu roku 1955. Časopis byl nejprve vydáván Kabinetem právních dějin ČSAV, později Ústavem státu a práva ČSAV a poté Ústavem právních dějin Právnické fakulty Univerzity Karlovy.
PHS vycházejí třikrát ročně v dubnu, srpnu a prosinci a otiskují původní vědecké práce, vedle nich i recenze, anotace a zprávy z vědeckého života z oboru právních dějin. Přinášejí rovněž komentované materiály právněhistorické povahy. PHS přijímají příspěvky od domácích i zahraničních autorů. Příspěvky zahraničních autorů jsou uveřejňovány v původním jazyku, a to v angličtině, slovenštině, němčině, francouzštině, italštině nebo polštině.
Časopis Právněhistorické studie (ISSN 0079-4929) je evidován v Českém národním středisku ISSN (vedena Státní technickou knihovnou). Časopis je evidován Ministerstvem kultury ČR podle zákona č. 46/2000 Sb., o právech a povinnostech při vydávání periodického tisku a o změně některých dalších zákonů (tiskový zákon), a má přiděleno evidenční číslo periodického tisku MK E 18813.
Časopis Právněhistorické studie je tzv. otevřeným časopisem, a zajišťuje otevřený přístup k vědeckým informacím (Open Access). Veškerý obsah od čísla 48/2 je zveřejněn na webových stránkách časopisu (studie od čísla 43/2013), přičemž přístup k němu mají všichni bezplatně.
Časopis Právněhistorické studie využívá licenci Creative Commons: CC BY 4.0.
Dlouhodobou archivaci digitálního obsahu časopisu zajišťuje Portico.
PRÁVNĚHISTORICKÉ STUDIE, Vol 50 No 1 (2020), 9–21
Setkání římského práva s právem staré Číny
[Contacts Between Roman Law and Ancient Chinese Law]
Michal Tomášek
DOI: https://doi.org/10.14712/2464689X.2020.2
zveřejněno: 09. 04. 2020
Abstract
Two big ancient civilizations – Roman and Chinese – created important legal systems which were to influence legal development in Europe and in China respectively. Archeologic discoveries prove there has been exchange of goods between both empires. China was exporting silk to Rome, Romans were exporting glass to China. In 2nd century BC, Han dynasty emperor opened a commercial route later named “Silk road”. Chinese were protecting their exports by military convoys applying their legal regulations. On some spots, they transmitted their goods to intermediators who were dealing with Roman merchants. Romans were using their ius gentium. For maritime trade Chinese opened ports under state surveillance in today’s Vietnam. There are no proofs that Chinese were interested in Roman law and vice versa. Although Romans were visiting Han dynasty court no official Chinese envoy has ever visited Roman officials.
klíčová slova: Roman law; ancient Chinese law; Silk road; ius gentium; Lex Rhodia de iactu
reference (18)
1. ANTONY, R. J. - SCHOTTENHAMMER, A. Beyond the Silk Roads - New Doscourses on China's Role in East Asian Maritime History. Wiesbaden: Harrasowitz Verlag, 2017. CrossRef
2. CRESPIGNY, R. de. A Biographical Dictionary of Later Han to the Three Kingdoms (23-220 AD). Leiden: Koninklijke Brill, 2007. CrossRef
3. DUBS, H. H. A Roman city in ancient China. Greece & Rome, 1957, Vol. 4, No. 2 CrossRef
4. GUMILËV, L. N. - KURKČI, A. I. Černaja legenda: Istoriko-psichologičeskij etjud. Chazar, 1989.
5. HILL, J. E. Through the Jade Gate to Rome: A Study of the Silk Routes during the Later Han Dynasty, First to Second Centuries CE. Washington: BookSurge, 2009.
6. HULSEWÉ, A. F. P. China in Central Asia. The Early Stage: 125 B.C.-A.D. 23. Leiden: E. J. Brill, 1979.
7. LIŠČÁK, V: Čína - Dobrodružství Hedvábné cesty. Po stopách styků Východ - Západ. Praha: Set Out, 2000.
8. MILLEROVÁ, P. Vietnam. Praha: Libri, 2004.
9. ROSTOVZEV, M. Storia economica e sociale dell'Imperio Romano. Firenze: La Nuova Italia Editrice, 1946.
10. SKŘEJPEK, M. Digesta seu pandactae. Tomus I, Fragmenta selecta = Vybrané části. Praha: Karolinum, 2015.
11. SKŘEJPEK, M. Lex et ius: zákony a právo antického Říma. Plzeň: Vydavatelství a nakladatelství Aleš Čeněk, 2018.
12. SKŘEJPEK, M. Omezování přepychu v římském právu. Acta Universitatis Carolinae - Iuridica, 1997/2, s. 7-17
13. SKŘEJPEK, M. - BĚLOVSKÝ, P. - STLOUKALOVÁ, K. Cizinci, hranice a integrace v dějinách. Praha: Auditorium, 2016.
14. TOMÁŠEK, M. Dějiny čínského práva. Praha: Academia 2004.
15. TOMÁŠEK, M. Fórum o právní spolupráci v projektu "Pás a cesta". Peking, 2. a 3. července 2018, Právník, 2018, č. 10.
16. TOMÁŠEK, M. Právní systémy Dálného východu I. Praha: Karolinum, 2016.
17. TOMÁŠEK, M. Přehled dějin vietnamského práva. Praha: Právnická fakulta Univerzity Karlovy, 2008.
18. YULE, H. Cathay and the way thither, being a collection of mediaeval notices of China. Vol. I a II. London: Hakluyt Society, 1866.
Setkání římského práva s právem staré Číny is licensed under a Creative Commons Attribution 4.0 International License.
240 x 170 mm
vychází: 3 x ročně
cena tištěného čísla: 250 Kč
ISSN: 0079-4929
E-ISSN: 2464-689X
