Právněhistorické studie (dále jen PHS) jsou odborným časopisem zařazeným do prestižní mezinárodní databáze SCOPUS, vydávaným Univerzitou Karlovou v Praze za vědecké garance Katedry právních dějin Právnické fakulty UK v univerzitním nakladatelství Karolinum. PHS jsou časopisem zaměřujícím se na obor právních dějin a témata, která s nim souvisí.
První číslo časopisu vyšlo v Nakladatelství Československé akademie věd v červnu roku 1955. Časopis byl nejprve vydáván Kabinetem právních dějin ČSAV, později Ústavem státu a práva ČSAV a poté Ústavem právních dějin Právnické fakulty Univerzity Karlovy.
PHS vycházejí třikrát ročně v dubnu, srpnu a prosinci a otiskují původní vědecké práce, vedle nich i recenze, anotace a zprávy z vědeckého života z oboru právních dějin. Přinášejí rovněž komentované materiály právněhistorické povahy. PHS přijímají příspěvky od domácích i zahraničních autorů. Příspěvky zahraničních autorů jsou uveřejňovány v původním jazyku, a to v angličtině, slovenštině, němčině, francouzštině, italštině nebo polštině.
Časopis Právněhistorické studie (ISSN 0079-4929) je evidován v Českém národním středisku ISSN (vedena Státní technickou knihovnou). Časopis je evidován Ministerstvem kultury ČR podle zákona č. 46/2000 Sb., o právech a povinnostech při vydávání periodického tisku a o změně některých dalších zákonů (tiskový zákon), a má přiděleno evidenční číslo periodického tisku MK E 18813.
Časopis Právněhistorické studie je tzv. otevřeným časopisem, a zajišťuje otevřený přístup k vědeckým informacím (Open Access). Veškerý obsah od čísla 48/2 je zveřejněn na webových stránkách časopisu (studie od čísla 43/2013), přičemž přístup k němu mají všichni bezplatně.
Časopis Právněhistorické studie využívá licenci Creative Commons: CC BY 4.0.
Dlouhodobou archivaci digitálního obsahu časopisu zajišťuje Portico.
PRÁVNĚHISTORICKÉ STUDIE, Vol 46 No 1 (2016), 91–109
Organizace a činnost úřadů práce v Protektorátu Čechy a Morava (1939–1945)
Jaromír Tauchen
zveřejněno: 18. 11. 2016
Abstract
In der Zeit des Protektorats Böhmen und Mähren wurden zur Arbeitslenkung schon im Juli 1939 sog. Arbeitsämter errichtet; teilweise übernahmen sie die Agenda der bisherigen öffentlichen Arbeitsvermittlungsstellen (nach der Regierungsverordnung Nr. 193/1939 Slg., über die Arbeitsämter). Die Arbeitsämter stellten eine der wichtigsten Instrumente im Prozess der Arbeitslenkung und der Zwangsarbeit dar. Obwohl sie organisatorisch zur sog. autonomen Verwaltung angehörten und dem Ministerium für Sozial- und Gesundheitsverwaltung (später dem Ministerium für Wirtschaft und Arbeit) unterstanden, wurde ihre leitenden Stellen von deutschen Beamten besetzt, was einen bedeutenden Einfluss auf ihre praktische Tätigkeit hatte. Die Autonomie des Arbeitgeberwillens wurde im Protektorat dadurch beschränkt, dass das Arbeitsverhältnis nur mit Zustimmung des Arbeitsamtes vereinbart oder gekündigt werden durfte. Bestimmte Arbeitgeber, welche ihren Betrieb ganz oder nur teilweise einstellen oder ihre Arbeitskräfte massenhaft entlassen wollten, waren verpflichtet, diese Tatsache dem Arbeitsamt zu melden und einen Genehmigungsantrag zu stellen (nach der Regierungsverordnung Nr. 238/1939 Slg., über Maßnahmen gegen Einstellung von Betrieben und Massenentlassungen von Arbeitnehmern). Im Laufe des Zweiten Weltkrieges kam es zur Erweiterung der Kompetenzen und Aufgaben der Arbeitsämter.
Organizace a činnost úřadů práce v Protektorátu Čechy a Morava (1939–1945) is licensed under a Creative Commons Attribution 4.0 International License.
240 x 170 mm
vychází: 3 x ročně
cena tištěného čísla: 250 Kč
ISSN: 0079-4929
E-ISSN: 2464-689X
