PRÁVNĚHISTORICKÉ STUDIE
PRÁVNĚHISTORICKÉ STUDIE

Právněhistorické studie (dále jen PHS) jsou odborným časopisem zařazeným do prestižní mezinárodní databáze SCOPUS, vydávaným Univerzitou Karlovou v Praze za vědecké garance Katedry právních dějin Právnické fakulty UK v univerzitním nakladatelství Karolinum. PHS jsou časopisem zaměřujícím se na obor právních dějin a témata, která s nim souvisí.

První číslo časopisu vyšlo v Nakladatelství Československé akademie věd v červnu roku 1955. Časopis byl nejprve vydáván Kabinetem právních dějin ČSAV, později Ústavem státu a práva ČSAV a poté Ústavem právních dějin Právnické fakulty Univerzity Karlovy.

PHS vycházejí třikrát ročně v dubnu, srpnu a prosinci a otiskují původní vědecké práce, vedle nich i recenze, anotace a zprávy z vědeckého života z oboru právních dějin. Přinášejí rovněž komentované materiály právněhistorické povahy. PHS přijímají příspěvky od domácích i zahraničních autorů. Příspěvky zahraničních autorů jsou uveřejňovány v původním jazyku, a to v angličtině, slovenštině, němčině, francouzštině, italštině nebo polštině.

Časopis Právněhistorické studie (ISSN 0079-4929) je evidován v Českém národním středisku ISSN (vedena Státní technickou knihovnou). Časopis je evidován Ministerstvem kultury ČR podle zákona č. 46/2000 Sb., o právech a povinnostech při vydávání periodického tisku a o změně některých dalších zákonů (tiskový zákon), a má přiděleno evidenční číslo periodického tisku MK E 18813.

Časopis Právněhistorické studie je tzv. otevřeným časopisem, a zajišťuje otevřený přístup k vědeckým informacím (Open Access). Veškerý obsah od čísla 48/2 je zveřejněn na webových stránkách časopisu (studie od čísla 43/2013), přičemž přístup k němu mají všichni bezplatně.

Časopis Právněhistorické studie využívá licenci Creative Commons: CC BY 4.0.

Dlouhodobou archivaci digitálního obsahu časopisu zajišťuje Portico.

PRÁVNĚHISTORICKÉ STUDIE, Vol 45 No 2 (2015), 40–61

Soudnictví v neuherských zemích Rakouského císařství v době předbřeznové

Boris Šalak

zveřejněno: 30. 05. 2016

Abstract

Die Gerichtsorganisation in den nichtungarischen Ländern des österreichischen Kaisertums im Vormärz Diese Studie befasst sich mit der Gerichtsorganisation in den nichtungarischen Ländern des österreichischen Kaisertums im Vormärz. Es handelt sich um die Zeit zwischen der Konsolidierung der habsburgischen Monarchie nach dem Ende der napoleonischen Kriege und dem Revolutionsjahr 1848, beziehungsweise der grundlegenden Reform des Gerichtswesens im Jahre 1850. Die vormärzliche Gerichtsorganisation hatte ihre Grundlage in den Reformen des josephinischen Dezenniums, jedoch ihre Gestalt wurde in manchen Ländern im Laufe der Zeit wesentlich verändert. Das Ziel dieser Arbeit ist die eingehende Beschreibung der vormärzlichen Gerichtsorganisation nicht nur in den böhmischen Ländern, sondern auch in den anderen Ländern der Monarchie. Das vormärzliche Gerichtssystem hatte drei Instanzen. Die Zivilgerichte der ersten Instanz waren in erster Linie die Ortsgerichte. In den sog. alten Provinzen waren es die Magistrate der Städte und die Patrimonialgerichte (Justizämter). In den neuen Provinzen, d. h. in den Ländern, welche nach dem Ende der napoleonischen Kriege (wieder) erworben wurden, wurde die Funktion von Ortsgerichte von Patrimonialgerichten und landesfürstlichen (staatlichen) Gerichten ausgeübt. Eine besondere Stellung hatten das Lombardo-Venezianische Königtum und Dalmatien, wo die Gerichtsbarkeit nur von landesfürstlichen Gerichten ausgeübt wurde. Neben den Ortsgerichten existierten auch die privilegierten Gerichte (Landrechte, Lehengerichte, Berggerichte, Merkantil und Wechselgerichte). Die Gerichte der zweiten Instanz waren die allgemeinen Appellationsgerichte. Diese staatlichen und vollbürokratisierten Gerichte waren für die Entscheidungen über Rechtsmittel gegen Entscheidungen fast aller Gerichte erster Instanz in ihrem Sprengel zuständig. Die dritte Instanz war die Oberste Justizstelle. Das Strafgesetz über Verbrechen und schwere Polizeiübertretungen unterschied zwischen den Verbrechen und den schweren Polizeiübertretungen. Die Verbrechen wurden in der ersten Instanz durch die Kriminalgerichte verfolgt. Die zweite Instanz waren die Oberkriminalgerichte, deren Funktion von allgemeinen Appellationsgerichten ausgeübt wurde. An der Spitze stand die Oberste Justizstelle. Die josephinische und vormärzliche Gerichtsorganisation wurde häufig als erste moderne Gerichtsorganisation auf unserem Gebiet bezeichnet. Auf der anderen Seite wurde die Patrimonialgerichtsbarkeit erst im Jahre 1850 beseitigt.

Creative Commons License
Soudnictví v neuherských zemích Rakouského císařství v době předbřeznové is licensed under a Creative Commons Attribution 4.0 International License.

240 x 170 mm
vychází: 3 x ročně
cena tištěného čísla: 250 Kč
ISSN: 0079-4929
E-ISSN: 2464-689X

Ke stažení