Právněhistorické studie (dále jen PHS) jsou odborným časopisem zařazeným do prestižní mezinárodní databáze SCOPUS, vydávaným Univerzitou Karlovou v Praze za vědecké garance Katedry právních dějin Právnické fakulty UK v univerzitním nakladatelství Karolinum. PHS jsou časopisem zaměřujícím se na obor právních dějin a témata, která s nim souvisí.
První číslo časopisu vyšlo v Nakladatelství Československé akademie věd v červnu roku 1955. Časopis byl nejprve vydáván Kabinetem právních dějin ČSAV, později Ústavem státu a práva ČSAV a poté Ústavem právních dějin Právnické fakulty Univerzity Karlovy.
PHS vycházejí třikrát ročně v dubnu, srpnu a prosinci a otiskují původní vědecké práce, vedle nich i recenze, anotace a zprávy z vědeckého života z oboru právních dějin. Přinášejí rovněž komentované materiály právněhistorické povahy. PHS přijímají příspěvky od domácích i zahraničních autorů. Příspěvky zahraničních autorů jsou uveřejňovány v původním jazyku, a to v angličtině, slovenštině, němčině, francouzštině, italštině nebo polštině.
Časopis Právněhistorické studie (ISSN 0079-4929) je evidován v Českém národním středisku ISSN (vedena Státní technickou knihovnou). Časopis je evidován Ministerstvem kultury ČR podle zákona č. 46/2000 Sb., o právech a povinnostech při vydávání periodického tisku a o změně některých dalších zákonů (tiskový zákon), a má přiděleno evidenční číslo periodického tisku MK E 18813.
Časopis Právněhistorické studie je tzv. otevřeným časopisem, a zajišťuje otevřený přístup k vědeckým informacím (Open Access). Veškerý obsah od čísla 48/2 je zveřejněn na webových stránkách časopisu (studie od čísla 43/2013), přičemž přístup k němu mají všichni bezplatně.
Časopis Právněhistorické studie využívá licenci Creative Commons: CC BY 4.0.
Dlouhodobou archivaci digitálního obsahu časopisu zajišťuje Portico.
PRÁVNĚHISTORICKÉ STUDIE, Vol 44 No 1 (2014), 33–66
Začlenění Lucemburska mezi země Koruny české
Martin Stehlík
zveřejněno: 25. 02. 2015
Abstract
Die Inkorporation von Luxemburg zwischen den Länder der Böhmische Krone Die Inkorporation von Luxemburg zwischen den Länder der Böhmischen Krone war noch nicht von der Geschichtsschreibung analysiert und bewertet. Die vorhandene Literatur hat gewöhnlich diese Tatsache als eine gegebene genommen, und zwar ohne nähere Begründung. Daraus ergibt sich eine beträchtliche Menge von Ungenauigkeiten und Fehler, vor allem bei der Bestimmung der Inkorporationsmoment, wann die Herrschaft von Karl IV., König von Böhmen und römisch-deutscher Kaiser, oder sogar auch sein Vater Johann von Luxemburg, König von Böhmen und Herzog von Luxemburg, angegeben ist. Während der Herrschaft von Johann von Luxemburg und Karl IV. werden deshalb Voraussetzungen für die Inkorporation gesucht. Es wird insbesondere den Ehevertrag und Testament von Johann von Luxemburg, Verträge mit Balduin von Luxemburg, Erzbischof von Trier, und der Regentsherrschaft von Karl IV. in Luxemburg, sowie die Erbverträge zwischen Karl IV. und sein Bruder Wenzel von Luxemburg, Herzog von Luxemburg und Brabant, und Akten zwischen Karl IV. und sein Bruder Johann Heinrich, Markgraf von Mähren, zerlegt. Nachfolgend werden Tatsachen zur Bestätigung des Inkorporationsprozesses während das Herrschaft von Wenzel IV., König von Böhmen und römisch-deutscher König, zerlegt, insbesondere von der Analyse der Pfandverträge mit Jobst von Luxemburg, Markgraf von Mähren und Brandenburg und römisch-deutscher König, Ludwig von Valois, Herzog von Orléans, Anton von Burgund, Herzog von Brabant, und Johann von Bayern, Herzog von Holland, sowie Hochzeitsverträge von Elisabeth von Görlitz. Stellungnahme von Sigismund von Luxemburg, König von Ungarn und Böhmen und römisch-deutscher Kaiser, wird gleichzeitig analysiert.
Začlenění Lucemburska mezi země Koruny české is licensed under a Creative Commons Attribution 4.0 International License.
240 x 170 mm
vychází: 3 x ročně
cena tištěného čísla: 250 Kč
ISSN: 0079-4929
E-ISSN: 2464-689X
