Právněhistorické studie (dále jen PHS) jsou odborným časopisem zařazeným do prestižní mezinárodní databáze SCOPUS, vydávaným Univerzitou Karlovou v Praze za vědecké garance Katedry právních dějin Právnické fakulty UK v univerzitním nakladatelství Karolinum. PHS jsou časopisem zaměřujícím se na obor právních dějin a témata, která s nim souvisí.
První číslo časopisu vyšlo v Nakladatelství Československé akademie věd v červnu roku 1955. Časopis byl nejprve vydáván Kabinetem právních dějin ČSAV, později Ústavem státu a práva ČSAV a poté Ústavem právních dějin Právnické fakulty Univerzity Karlovy.
PHS vycházejí třikrát ročně v dubnu, srpnu a prosinci a otiskují původní vědecké práce, vedle nich i recenze, anotace a zprávy z vědeckého života z oboru právních dějin. Přinášejí rovněž komentované materiály právněhistorické povahy. PHS přijímají příspěvky od domácích i zahraničních autorů. Příspěvky zahraničních autorů jsou uveřejňovány v původním jazyku, a to v angličtině, slovenštině, němčině, francouzštině, italštině nebo polštině.
Časopis Právněhistorické studie (ISSN 0079-4929) je evidován v Českém národním středisku ISSN (vedena Státní technickou knihovnou). Časopis je evidován Ministerstvem kultury ČR podle zákona č. 46/2000 Sb., o právech a povinnostech při vydávání periodického tisku a o změně některých dalších zákonů (tiskový zákon), a má přiděleno evidenční číslo periodického tisku MK E 18813.
Časopis Právněhistorické studie je tzv. otevřeným časopisem, a zajišťuje otevřený přístup k vědeckým informacím (Open Access). Veškerý obsah od čísla 48/2 je zveřejněn na webových stránkách časopisu (studie od čísla 43/2013), přičemž přístup k němu mají všichni bezplatně.
Časopis Právněhistorické studie využívá licenci Creative Commons: CC BY 4.0.
Dlouhodobou archivaci digitálního obsahu časopisu zajišťuje Portico.
PRÁVNĚHISTORICKÉ STUDIE, Vol 43 No 1 (2013), 199–221
Historická, neviditeľná, alebo chartálna ústava? Zvláštnosti maďarského ústavnoprávneho vývoja pred rokom 1989 a po ňom
Iván Halász
zveřejněno: 25. 02. 2015
Abstract
Historische, unsichtbare oder Charta-Verfassung? Besonderheiten der ungarischen verfassungsrechtlichen Entwicklung vor und nach dem Jahre 1989 Die Anfänge des ungarischen Konstitutionalismus setzen einige Autoren schon in die Zeit der Gesetzgebung von König Stephan I. Solche Landesverfassung der „Heiligen Krone“ wurde im 16. Jahrhundert durch das Tripartitum opus iuris noch bekräftigt. Eine neue Verfassungsqualität haben dann die sog. Märzgesetze aus dem Jahre 1848 gebracht. Nach dem Jahre 1860 hielt die ungarische Jurisprudenz die historische Verfassung für den wertvollsten Teil der nationalen Identität. Die bürgerlich-demokratische und danach die radikal-demokratische Revolution aus den Jahren 1918–1919 haben aber die historische Kontinuität unterbrochen. Die darauf folgende Entwicklung brachte eine Kompromisslösung – den Gesetz-Artikel I. aus dem Jahre 1920 über die Wiederherstellung der Verfassungsmäßigkeit und über die provisorische Ordnung der Ausübung von Staatsoberhauptgewalt. Der Gesetz-Artikel I. aus dem Jahre 1946 sah dem Gesetz aus dem Jahre 1920 sehr ähnlich. Der Gesetz-Artikel XX. aus dem Jahre 1949 wurde zur Verfassung des volksdemokratischen Ungarns und er überlebte auch den friedlichen Übergang zur pluralistischen Demokratie in den Jahren 1989–1990. Die ungarische Presse vergleicht es heutzutage mit dem österreichisch-ungarischen Ausgleich aus dem Jahre 1867. In den Diskussionen über die neue Verfassungscharta wurde oft wieder an die alte „Heilige Krone“ erinnert. Die neue ungarische Verfassung stellt das Grundgesetz aus dem Jahre 2011 dar. Es beinhaltet sowohl ideologische und historische Elemente, als auch (im Gegensatz zur historischen ungarischen Verfassungsdokumenten) Auslegungsregeln. Die Zeit der Unfreiheit wurde dort vom 19. März 1944 (Anfang der direkten deutschen Besatzung des Horthy-Ungarns) bis dem 22. Mai 1990 (Entstehung des freigewählten Parlaments) konstituiert. Für die Auslegung der Verfassung ist nach dieser Konstitution der Einklang mit dem ungarischen nationalen Bewusstsein und mit der ungarischen historischen Verfassung bestimmend. Die Verfassungsinterpretation nach so einem Grundsatz wird offenbar eine nicht leichte Aufgabe des Verfassungsgerichtes.
Historická, neviditeľná, alebo chartálna ústava? Zvláštnosti maďarského ústavnoprávneho vývoja pred rokom 1989 a po ňom is licensed under a Creative Commons Attribution 4.0 International License.
240 x 170 mm
vychází: 3 x ročně
cena tištěného čísla: 250 Kč
ISSN: 0079-4929
E-ISSN: 2464-689X
