Porozumění textům žáků 4. ročníků

Projekt Porozumění čtenému − typický vývoj a jeho rizika si klade za cíl zmapovat vývojovou dynamiku porozumění čtenému u dětí v mladším školním věku, včetně identifikace vnitřních i vnějších faktorů, které do něj vstupují. V předložené empirické studii se zaměříme na analýzu výsledků nově vytvořených diagnostických nástrojů pro hodnocení porozumění čtenému textu u 4. ročníku (N = 131), tedy v období již funkčního porozumění textu. Jedná se o dva autorské čtenářské texty, přičemž jeden z nich má podobu příběhu a je dětmi čten nahlas, druhý je postaven na metodě tichého čtení. Třetí text žáci nečtou, nýbrž mu naslouchají. Pro tento účel byla nově vytvořena také zkouška naslouchání − účinek této dovednosti předchází vlivu samotných čtenářských dovedností. Shodným rysem tří nových diagnostických přístupů je, že postihují explicitní a implicitní porozumění textu, mají identickou strukturu ke sledování porozumění a mohou tak být hodnoceny dvěma způsoby − srovnáním mezi podnětovými situacemi, ale také srovnáním napříč texty v závislosti na typologii kladených otázek. The aim of the project “Reading comprehension − typical development and its risks” is to describe the dynamics and variability of the development of reading comprehension of younger school-aged children, as well as identifying the internal and external factors which come into it. The introduced empirical study focuses on analysing the results of newly created diagnostical tools for assessing the understanding of reading among 4th graders (N=131), therefore at the age of functional reading comprehension. It consists of two authorial reading texts, one of which is a story that children read out loud and the other one is based on the quiet reading technique. The third text is not read by children, they listen to it. For this purpose a new test of listening has been developed − the effect of listening skills precedes the influence of reading skills. The shared trait of the three new diagnostical approaches is that they incorporate the explicit and implicit reading comprehension, they share an identical structure towards an observation of the understanding and they therefore can be assessed in two ways − by a comparison of the stimulating situations, but also by a comparison across the texts based on the types of imposed questions.

1. Basl, J., Kramplová, I., Tomášek, V., & Vernerová, M. (2013). PIRLS 2011 & TIMSS 2011. Vybraná zjištění. Praha: Česká školní inspekce.

2. <bez popisu> CrossRef

3. Caravolas, M., & Volín, J. (2005). Baterie diagnostických testů gramotnostních dovedností pro žáky 2. až 5. ročníků ZŠ. Praha: IPPP ČR.

4. Cibáková, D. (2012). Jazyk a kognícia v rozvíjaní porozumenia textu u žiaka primarnej školy (Disertační práce). Prešov: PedF PU.

5. Duke, N. K., & Carlise, J. (2011). The development of comprehension. In M. L. Kamil, P. D. Pearson, E. B. Moje, & P. P. Afferbach (Eds.), Handbook of reading research. Volume IV. New York:Routledge.

6. Gallová, S., & Katreniaková, E. (2013). Čitateľská gramotnosť žiakov štvrtého ročníka základných škôl: súvislosti s vekovými rozdielmi žiakov v rámci jedného ročníka. Pedagogika, 4(1), 7−35.

7. Gavora, P. (2002). Gramotnosť: vývin modelov, reflexia praxe a výskumu. Pedagogika, 52(2), 171−181.

8. Grob, A., Meyer, Ch. S., & Hagmann-von Arx, P. (2009; česká úprava Krejčířová, D., 2013). IDS: Intelligence and Development Scales (Inteligenční a vývojová škála pro děti ve věku 5−10 let). Praha: Testcentrum.

9. Helus, Z. (2012). Reflexe nad problémy gramotnosti. Pedagogika, 62(1−2), 205−210.

10. Kamil, M. L., Pearson, P. D., Moje, E. B., & Afferbach, P. P. (2011). Handbook of reading research. Volume IV. New York: Routledge.

11. Kaufmann, A. S., & Kaufmann, N. L. (2000). Kaufmannova hodnotící baterie pro děti. Brno: Psychodiagnostika.

12. Kim, Y. S., Wagner, R. K., & Foster, E. (2011). Relations among oral reading fluency, silent reading fluency, and reading comprehension: A latent variable study of first-grade readers (Vztahy mezi plynulostí tichého a hlasitého čtení a porozumění čtenému: studie latentní proměnné u čtenářů v první třídě). Scientific Studies of Reading, 15(4), 338−362. CrossRef

13. Kocurová, M., et al. (2012). Analyticko-syntetická a genetická metoda ve výuce čtení. Praha: PedF UK.

14. Koníčková, M. (2007). Vývoj čtenářských dovedností a obtíže v genetické metodě čtení (Diplomová práce). Praha: PedF UK.

15. Kramplová, I., & Vernerová, M. (2011). Zamýšlené a dosažené kurikulum. In PIRLS 2011. TIMSS 2011. Vybraná zjištění. Praha: ČŠI.

16. Kucharská, A., & Barešová, P. (2012). Vývojová dynamika čtení v analyticko-syntetické metodě čtení a metodě genetické v 1. a 2. třídě a její uplatnění v poradenské diagnostice. Pedagogika, 62(1−2), 65−80.

17. Kucharská, A., Seidlová Málková, G., Sotáková, H., Špačková, K., Presslerová, P., & Richterová, E. (2014). Porozumění čtenému I. Typický vývoj porozumění čtenému − východiska, témata, zdroje − kritická analýza a návrh výzkum. Praha: PedF UK.

18. Kucharská, A., & Wildová, R., et al. (2012). Koncepce diagnostiky čtenářských kompetencí v projektu Rozvoj čtenářských kompetencí v prostředí inkluzivní školy. Praha: PedF UK. Dostupné z http://www.cteme.eu/data/ka3/A_Koncepce_diagnostiky.pdf.

19. Matějček, Z. (1995). Dyslexie. Specifické poruchy čtení. Jinočany: H&H.

20. Matějček, Z., et al. (1987). Zkouška čtení. Bratislava: Psychodiagnostika.

21. Najvarová, V. (2008). Čtenářská gramotnost žáků 1. stupně základní školy (Disertační práce). Brno: PedF MU.

22. Nečilová, A., Dubová, O., & Kabelková, H. (2006). Genetická nebo analyticko-syntetická metoda? Jihlava: PPP.

23. Perfetti, Ch. A., Landi, N., & Oakhill, J. (2004). The acquisition of reading comprehension skill. In M. J. Snowling & Ch. Hulme (Eds.). The science of reading: A handbook (s. 227−247). Oxford: Blackwell.

24. Prior, S. M., Fenwick, K. D., Saunders, K. S., Ouellette, R., O'Quinn, C., & Harvey, S. (2011). Comprehension after oral and silent reading: Does grade level matter? Literacy Research and Instruction, 50(3), 183−194. CrossRef

25. Rounová, S. (2007). Vývoj čtenářských dovedností a obtíže v AS metodě čtení (Diplomová práce). Praha: PedF UK.

26. Santoro, J. (2013). Clarifying linguistic comprehension in the simple view of reading: The influence of word-, sentence-, and discourse-level linguistic skills on reading comprehension. In Dissertation abstracts international section A: Humanities and social sciences, 73(12A).

27. Starý, K., et al. (2013). Úlohy pro rozvoj čtenářské gramotnosti. Utváření kompetencí žáků na základě zjištění šetření PISA 2009. Praha: Česká školní inspekce.

28. Swierkoszová, J. (b. d.). Zkouška čtení s porozuměním. Ostrava: Krajská pedagogicko-psychologická poradna.

29. Vágnerová, M., & Klégrová, J. (2008). Poradenská psychologická diagnostika dětí a dospívajících. Praha: UK − Karolinum.

30. Vykoukalová, V., & Wildová, R. (2013). Rozvoj čtenářské gramotnosti v primární škole. Praha: PedF UK.

31. Wildová, R. (2005). Počáteční čtenářská gramotnost. In V. Spilková (Ed.) et al., Proměny primárního vzdělávání v ČR (s. 161−174). Praha: Portál.

32. Wildová, R. (2012a). Rozvoj pregramotnosti a počáteční čtenářské gramotnosti v kurikulu evropských zemí. Pedagogika, 62(1−2), 10−21.