ORBIS SCHOLAE
ORBIS SCHOLAE

Oznamujeme autorům a čtenářům, že po dohodě s nakladatelstvím Karolinum bude od roku 2024 (ročník 18) časopis Orbis scholae vycházet pouze v elektronické podobě.

Orbis scholae je odborný recenzovaný časopis zaměřený na problematiku školního vzdělávání v jeho širších sociokulturních souvislostech. Cílem časopisu je přispět k porozumění školnímu vzdělávání a jeho rozvoji, k řešení problémů praxe a vzdělávací politiky.

Časopis je zařazen do databází SCOPUS, CEEOL, DOAJ, EBSCO a ERIH Plus.

ORBIS SCHOLAE, Vol 8 No 3 (2014), 47–70

Standardy pro učitelské vzdělávání jako cesta ke kvalitě: reflexe vývoje ve Spolkové republice Německo

[Standards for Teacher Education as a Road towards Quality: Reflections on Development in Germany]

Miroslav Janík, Karolína Pešková, Tomáš Janík

DOI: https://doi.org/10.14712/23363177.2015.57
zveřejněno: 02. 02. 2018

Abstract

Standardy pro učitelské vzdělávání jsou ve Spolkové republice Německo (SRN) v posledním desetiletí vytvářeny na objednávku Stálé konference ministrů kultu (KMK). Jejich deklarovaným cílem je zvýšit kvalitu ve vzdělávání prostřednictvím vymezení a ověřování kompetencí absolventů učitelství a souvisejících evaluací učitelského vzdělávání. V tomto textu analyzujeme vývoj problematiky z pohledu badatelů stojících vně daný systém a v závěru jej vztahujeme k situaci v České republice. V úvodu předkládáme základní informace o kontextu problematiky, tj. o učitelském vzdělávání v Německu. Následně popisujeme teoretická východiska KMK standardů a rozebíráme je na pozadí přístupu tzv. nového řízení. Poté standardy na konkrétních příkladech představujeme. V závěrečné části uvádíme, jak se situace kolem standardizace učitelského vzdělávání dále vyvíjela, co bylo přijímáno pozitivně a co se stalo předmětem kritiky. Příběh standardizace učitelského vzdělávání v Německu prezentujeme jako akt celostátní vzdělávací politiky, jejíž ambicí bylo standardy se vší vehemencí uvést na scénu, z níž se dnes pozvolna vytrácejí. Neznamená to však, že by stopy po nich nebyly v systému patrné − přestože se KMK standardy nestaly závaznými, působí zde přinejmenším v rámci tzv. měkkého ovlivňování (soft governance). The standards for teacher education in Germany have been developed on request of The standing conference of ministers of education and cultural affairs (KMK). Their declared aim is to enhance the quality of education by means of defining and checking competencies of graduates of teacher education programmes and related evaluations of teacher education. In this context, we analyse the development of this issue from the point of view of researchers who stand outside the system and conclude by comparing the situation with the Czech Republic. In the introductory part, we present basic information about the context of the topic, i.e. about the teacher education in Germany. Then we describe theoretical background of the KMK standards and analyse them in the context of the new public management. Next we introduce the standards by presenting concrete examples. In the concluding part, we mention how the situation of standardisation of teacher education has developed, what has been positively accepted and what has been criticised. We present the story of standardisation of teacher education in Germany as an act of state-wide educational politics whose ambition was to vigorously introduce the standards on the scene where they are slowly disappearing from. However, it does not mean that their impact are not evident − even though the KMK standards have not become mandatory, they have some effect at least in terms of so called soft governance.

klíčová slova: standardy; učitelské vzdělávání; kvalita vzdělávání; evaluace standards; teacher education; quality of education; evaluation

reference (33)

1. Bellenberg, G., & Thierack, A. (2002). Bewegung in der deutschen LehrerInnenbildung? In M. Sertl & B. Falkinger (Eds.), LehrerInnenbildugn in Bewegung? Zur Reform der Pädagogischen Akademien. Shulheft, 108, 31−42.

2. Böttcher, W. (2008). Standards Konsequenzen der Output-Steuerung für die Lehrerprofessionalität. In W. Susann Busse, M. Hummrich, & R.-T. Kramer (Eds.), Pädagogische Professionalität in Organisationen (s. 187−203). Wiesbaden: VS Verlag für Sozialwissenschaften. CrossRef

3. Cochran-Smith, H., & Fries, M. K. (2002). Sticks, stones and ideology: The discourse of reform in teacher education. Educational Research, 30(6), 3−15. CrossRef

4. Deutscher Philologenverband (DPhV). (2004). Stellungsnahme des Deutschen Philologieverbandes zu den Standards für die Lehrerbildung: Bildungswissenschaften. Dostupné z http://www.dphv.de/fileadmin/user_upload/positionen/bildungspolitik/standpunkte/StellungnahmeDPhVLehrerbildungsstandards.pdf.

5. DGfE (2008). Zum Entwurf der Kultusministerkonferenz Standards für die Lehrerbildung − Bildungswissenschaften". Dostupné z http://www.dgfe.de/fileadmin/OrdnerRedakteure /Stellungnahmen/2004_Stellungnahme_KMK_Lehrerbildung.pdf.

6. Dvořák, D. (2013). Nový institucionalismus v pedagogice. Studia paedagogica, 17(2), 9−26.

7. Gesellschaft für Empirische Bildungsforschung (GEBF). (2014). Die Perspektiven verbinden. Abstractband. Frankfurt am Main: DIPF, Goethe Universität.

8. Gewerkschaft Erziehung und Wissenschaft (GEW). (2008). Ländergemeinsame inhaltliche Anforderungen für die Fachwissenschaften und Fachdidaktiken in der Lehrerbildung: Stellungnahme der Gewerkschaft Erziehung und Wissenschaft. Dostupné z http://www.gew.de/Binaries/Binary39863/GEW-Stellungnahme_Lehrerbildung_KMK.pdf.

9. Gogolin, I., Krüger, H.-H., Lenzen, D., & Rauschenbach, T. (Eds.). (2005). Standards und Standardisierungen in der Erziehungswissenschaft. Zeitschrift für Erziehungswissenschaft − Beiheft. Wiesbaden: VS Verlag für Sozialwissenschaften. CrossRef

10. Helsper, W. (2006). Die Macht der Standards. Thesen und Anfragen zu den Kräfteverschiebungen im Feld schulischer Bildung. Journal für LehrerInnenbildung, 6(1), 8−24.

11. Herzog, W. (2005). Müssen wir Standards wollen? Skepsis gegenüber einem theoretisch (zu) schwachen Konzept. Zeitschrift für Pädagogik, 51(2), 252−258.

12. Janík, T., Spilková, V., & Píšová, M. (2014). Standard a kariérní systém učitele: problémy předložené koncepce v širších souvislostech. Pedagogická orientace, 24(2), 259−274. CrossRef

13. Janík, T., & Najvarová, V. (2006). Problémy školního vzdělávání ve světle výzkumů TIMSS a PISA (porovnání situace v České republice a v Německu). In D. Greger & V. Ježková (Eds.), Školní vzdělávání: Zahraniční trendy a inspirace. Praha: Karolinum.

14. Ježková, V. (2014). Čtenářská gramotnost v Německu z pohledu výzkumů PISA. Pedagogická orientace, 24(1), 58−76. CrossRef

15. Ježková, V., Janík, T., & von Kopp, B. (2008). Školní vzdělávání v Německu. Praha: Karolinum.

16. Keufer, J. (2010). Reform der Lehrerbildung und kein Ende? Eine Standortbestimmung. Erziegungswissenschaft, 40(21), 51−67.

17. Kuhn, J. (2013). Leader školy by mohl mít až o 20 procent vyšší plat (Rozhovor). Učitelské noviny, 116(46), 8−11.

18. Kunina-Habenicht, O., Schulze-Stocker, F., Kunter, M., Baumert, J., Leutner, D., Förster, D., Lohse-Bossenz, H., & Terhart, E. (2013). Die Bedeutung der Lerngelegenheiten im Lehramtsstudium und deren individuelle Nutzung für den Aufbau des bildungswissenschaftlichen Wissens. Zeitschrift für Pädagogik, 59(1), 1−23.

19. Kunina-Habenicht, O., Lohse-Bossenz, H., Kunter, M., Dicke, T., Förster, D., Gössling, J., Terhart, E. (2012). Welche bildungswissenschaftlichen Inhalte sind wichtig in der Lehrerbildung? Ergebnisse einer Delphi-Studie. Zeitschrift für Erziehungswissenschaften, 15(4), 649−682. CrossRef

20. Klieme, E., Avenarius, H., Blum, W., Döbrich, P., Gruber, H., Prenzel, M., Vollmer, H. J. (2003). Zur Entwicklung nationaler Bildungsstandards. Eine Expertise. Frankfurt am Main: DIPF.

21. Körber, A., Bauer, J.-P., Schreiber, W., & von Borries, B. (2008). Stellungnahme zum Entwurf der Ländergemeinsamen inhaltlichen Anforderungen für die Fachwissenschaften und Fachdidaktiken in der Lehrerinnen- und Lehrerbildung" für das Fach Geschichte. Hamburg: Universität Hamburg. Dostupné z http://koerber2005.erzwiss.uni-hamburg.de/wordpress-mu/historischdenkenlernen/files/2009/09/Stellungnahme_KMK 69_Bildungsstandards_Lehrerbildung_2008_8.pdf.

22. Kultusministerkonferenz (KMK). (2000). Gemeinsame Erklärung des Präsidenten der Kultusministerkonferenz und der Vorsitzenden der Bildungs- und Lehrergewerkschaften sowie ihrer Spitzenorganisationen Deutscher Gewerkschaftsbund DGB und DBB – Beamtenbund und Tarifunion. Dostupné z http://www.kmk.org/fileadmin/veroeffentlichungen_beschluesse/2000/2000_10_05-Bremer-Erkl-Lehrerbildung.pdf.

23. Kultusministerkonferenz (KMK). (2004a). Standards für die Lehrerbildung: Bildungswissenschaften. Beschluss der Kultusministerkonferenz vom 16.12.2004. Dostupné z http://www.kmk.org/fileadmin/veroeffentlichungen_beschluesse/2004/2004_12_16-Standards-Lehrerbildung.pdf.

24. Kultusministerkonferenz (KMK). (2004b). Standards für die Lehrerbildung: Bericht der Arbeitsgruppe.Dostupné z http://www.kmk.org/fileadmin/veroeffentlichungen_beschluesse/2004/2004_12_16-Standards_Lehrerbildung-Bericht_der_AG.pdf.

25. Kultusministerkonferenz (KMK). (2008). Ländergemeinsame inhaltliche Anforderungen fürdie Fachwissenschaften und Fachdidaktiken in der Lehrerbildung. Beschluss der Kultusministerkonferenz vom 16.10.2008 i. d. F. vom 12.06.2014. Dostupné z http://www.kmk.org/fileadmin/veroeffentlichungen_beschluesse/2008/2008_10_16_Fachprofile-Lehrerbildung.pdf.

26. Kultusministerkonferenz (KMK). (2012). Ländergemeinsame Anforderungen für die Ausgestaltung des Vorbereitungsdienstes und die abschließende Staatsprüfung. Beschluss der Kultusministerkonferenz vom 06.12.2012. Dostupné z http://www.kmk.org/fileadmin/veroeffentlichungen_beschluesse/2012/2012_12_06-Vorbereitungsdienst.pdf.

27. Reh, S. (2005). Die Begründung von Standards in der Lehrerbildung. Theoretische Perspektiven und Kritik. Zeitschrift für Pädagogik, 51(2), 259−265.

28. Sandfuchs, U. (2013). Struktura a reforma vzdělávání učitelů v Německu. Pedagogika, 63(4), 537−548.

29. Terhart, E. (2012). Wie wirkt Lehrerbildung? Forschungsprobleme und Gestaltungsfragen. Zeitschrift für Bildungsforschung, 2(1), 3−21. CrossRef

30. Terhart, E., Schulze, F., Kunina-Habenicht, O., Dicke, T., Förster, D., Lohse-Bossenz, H., Leutner, D. (2012). Bildungswissenschaftliches Wissen und der Erwerb professioneller Kompetenz in der Lehramtsausbildung − Eine Kurzdarstellung des BilWiss-Projekts. Lehrerbildung auf dem Prüfstand, 5(1), 96−106.

31. Terhart, E. (2007). Standarts in der Lehrerbildung − eine Einführung. Unterrichtswissenschaft, 35(1), 2−14.

32. Terhart, E. (2005). Standards für die Lehrerbildung − ein Kommentar. Zeitschrift für Pädagogik, 51(2), 275−279.

33. Terhart, E. et al. (2002). Standards für die Lehrerbildung: Eine Expertise für die Kultusministerkonferenz. Münster: Westfälische Wilhelms-Universität Münster.

Creative Commons License
Standardy pro učitelské vzdělávání jako cesta ke kvalitě: reflexe vývoje ve Spolkové republice Německo is licensed under a Creative Commons Attribution 4.0 International License.

157 x 230 mm
vychází: 3 x ročně
cena tištěného čísla: 150 Kč
ISSN: 1802-4637
E-ISSN: 2336-3177

Ke stažení