ORBIS SCHOLAE

ORBIS SCHOLAE

Orbis scholae je odborný recenzovaný časopis zaměřený na problematiku školního vzdělávání v jeho širších sociokulturních souvislostech. Cílem časopisu je přispět k porozumění školnímu vzdělávání a jeho rozvoji, k řešení problémů praxe a vzdělávací politiky.

ORBIS SCHOLAE, Vol 13 No 1 (2019), 9–29

Profesionalizace vzdělávání učitelů pro primární školu – možnosti a meze

[Professionalization of Teacher Education for Primary School − Options and Limits]

Anna Tomková, Vladimíra Spilková

DOI: https://doi.org/10.14712/23363177.2019.19
zveřejněno: 25. 09. 2019

Abstract

The aim of the review study is to reflect efforts to professionalize the education of primary school teachers in the Czech Republic. This means, on the basis of relevant theoretical and research resources, to assess both the strengths and the limits that have emerged in the realization of the professionally oriented preparation of future teachers in the wider context of international trends in this field. The introductory part of the contribution is devoted to changes in the concept of the profession, the changing demands on the roles and key competences of the teacher, on the quality of performance of the profession in connection with changes in school education. The trend towards professionalisation of teaching is reflected mainly in relation to primary school teaching. Specific characteristics of the primary school teacher’s profession are presented as the basis for the concept of education of this category of teachers. The main focus of the paper is to reflect the key characteristics of professionalization of the primary school teachers’ education and the possible ways to implement them. The possibilities and limits of these approaches will also be discussed on the basis of the comparison with selected foreign approaches.

Klíčová slova: professionalization of teaching profession; primary school teacher; professionalization of teacher education; reflective approach to the teacher education; Bologna declaration

reference (94)

1. Alter, J., & Coggshall, J. G. (2009). Teaching as a clinical practice profession: Implications for teacher preparation and state policy. New York: Comprehensive Center and the National Comprehensive Center on Teacher Quality.

2. Barr, R. J., & Tagg, J. (1995). From teaching to learning: A new paradigm for understanding education. Change, 27(6), 12−25. CrossRef

3. Bélair, L. M., & Van Nieuwenhoven, C. (2010). Le portfolio, un outil de consignation au d'évaluationauthentique? In L. Paquay, C. Van Nieuwenhoven, & P. Wouters (Eds.), L'évaluation, levier du dévéloppement professionnel? (s. 162−175). Bruxelles: Groupe de Boeck.

4. Bendl, S., et al. (2011). Klinická škola: místo pro výzkum a praktickou přípravu budoucích učitelů. Praha: PedF UK.

5. Bravená, N. (2012). Transcendování a nové podněty pro edukaci obratu. In Z. Helus, N. Bravená, & M. Franclová, Perspektivy učitelství (s. 49−92). Praha: PedF UK.

6. Černá, M., Píšová, M., & Vlčková, K. (2017). Vliv klinické zkušenosti na profesní rozvoj studentů učitelství. Studia paedagogica, 22(3), 44−68. CrossRef

7. Dvořák, D., Starý, K., Urbánek, P, Chvál, M., & Walterová, E. (2010). Česká základní škola. Vícečetná případová studie. Praha: Karolinum.

8. Funda, O. A. (1995). Učitelovo sebevzdělávání. Pedagogika, 45(1), 2. CrossRef

9. Gavora, P. (2008). Profesijná zdatnosť vnímaná učitelom (self-efficacy). In A. Wiegerová (Ed.), Premeny školy a učitelskej profesie (s. 17−26). Bratislava: Občianskej združenie Výchova-Veda-Vzdelávanie-Výskum.

10. Grimmett, P. P., & Erickson, G. L. (1988). Reflection in teacher education. New York: Teacher College Press.

11. Hargreaves, A. (2000). Four ages of professionalism and professional learning, Teachers and Teaching: Theory and Practice, 6(2), 151−182. CrossRef

12. Havlínová, H. (2016). Proměny pohledu na výuku čtení v české škole prizmatem výzkumů: od nácviku techniky čtení k rozvoji čtenářské gramotnosti. Orbis Scholae, 10(2), 145−157. CrossRef

13. Hejlová, H. (2010). Vzdělávání v právech dítěte výzva pro učitele. Praha: PedF UK.

14. Hejlová, H., Opravilová, E., Bravená, N., & Uhlířová, J. (2013). Nahlížení do světa dětí. Praha: PedF UK.

15. Helus, Z. (1999). Ohrožení a možnosti vývoje dítěte v naší době. In V. Spilková & H. Hejlová (Eds.), Univerzitní vzdělávání učitelů primární školy na přelomu století (s. 13−22). Praha: PedF UK.

16. Helus, Z. (2001). Alternativní pohled na kompetence učitelů. In E. Walterová (Ed.), Učitelé jako profesní skupina, jejich vzdělávání a podpůrný systém, sv. 2 (s. 44−49). Praha: PedF UK.

17. Helus, Z. (2009). Dítě v osobnostním pojetí. Praha: Portál.

18. Helus, Z. (2012). Učitel − vůdčí aktér osobnostně rozvíjející výuky. In Z. Helus, N. Bravená, & M. Franclová, Perspektivy učitelství (s. 7−48). Praha: PedF UK.

19. Hoidn, S. (2016, únor). Vytváření prostředí orientovaného na studenta ve vysokoškolském vzdělávání. Příspěvek prezentovaný na odborném semináři ÚVRV na PedF UK, Praha.

20. Horká, H., Filová, H., Janík, T., & Kratochvílová, J. (2015). Studie ze školní pedagogiky. Brno: MU.

21. Horká, H., & Kratochvílová, J. (2008). Na cestě k profesní autonomii aneb Jak je koncipována pedagogická složka profesionální přípravy učitelů 1. stupně ZŠ na Pedagogické fakultě MU. In Současnost a budoucnost učitelského vzdělávání (s. 85−91). Ostrava: Ostravská Univerzita v Ostravě, Pedagogická fakulta, 2008.

22. Hošpesová, A. (2016). Badatelsky orientovaná výuka matematiky na 1. stupni základního vzdělávání. Orbis Scholae, 10(2), 117−130. CrossRef

23. Hustler, D., & Intyre, D. (1996). Developing competent teachers. London: David Fulton Publishers.

24. Janík, T. (2005). Znalost jako klíčová kategorie učitelského vzdělávání. Brno: Paido.

25. Janík, T., Slavík, J., Mužík, V., Trna, J., Janko, T., Lokajíčková, V., … Zlatníček, P. (2013). Kvalita (ve) vzdělávání: obsahově zaměřený přístup ke zkoumání a zlepšování výuky. Brno: MU.

26. Kelchtermans, G., & Ballet, K. (2002). The micropolitics of teacher induction. A narrative-biographical study on teacher socialisation. Teaching and Teacher Education, 18(1), 105−120. CrossRef

27. Kolláriková, Z., & Pupala, B. (2001). Předškolní a primární pedagogika − predškolská a elementárna pedagogika. Praha: Portál.

28. Kompetentní učitel 21. století. Mezinárodní profesní rámec kvality ISSA. (2011). Praha: Step by Step ČR.

29. Korthagen, F. A. J. (2004). In search of the essence of good teacher: Toward a more holistic approach in teacher education. Teacher and Teacher Education, 20(1), 77−97. CrossRef

30. Korthagen, F., Kessels, J., Koster, B., Lagerwerf, B., & Wubbels, T. (2011). Jak spojit praxi s teorií: Didaktika realistického vzdělávání učitelů. Brno: Paido.

31. Kořínek, M. (1981). Zdokonalování přípravy a dalšího vzdělávání učitelů prvního stupně základní školy. Praha: UK.

32. Koťa, J. (1998). Učitelské povolání z pohledu sociálních věd. Praha: PedF UK.

33. Koťa, J. (2010). Vybrané problémy profesionalizace učitelů v postmoderní době. In H. Krykorková & R. Váňová, et al., Učitel v současné škole (s. 57−76). Praha: FF UK.

34. Kratochvílová, J., Horká, H., & Chaloupková, L. (2015). Rozvoj osobnostních a profesních kompetencí učitele 1. stupně základní školy. Brno: MU.

35. Lukášová, H. (2003). Učitelská profese v primárním vzdělávání a pedagogická příprava učitelů (teorie, výzkum, praxe). Ostrava: PdF OU.

36. Lukášová, H. (2010). Kvalita života a dětí a didaktika. Praha: Portál.

37. Lukášová, H. (2015). Učitelské sebepojetí a jeho zkoumání. Zlín: FHS UTB.

38. Lukášová, H., Svatoš, T., & Majerčíková, J. (2014). Studentské portfolio jako výzkumný prostředek poznání cesty k učitelství. Příspěvek k autoregulaci profesního učení a seberozvoje. Zlín: FHS UTB.

39. Lukášová-Kantorková, H. (Ed.). (2002). Profesionalizace vzdělávání učitelů a vychovatelů. Ostrava: PdF OU.

40. Lukavská, E. (2003). Pozor, děti! Dobrá Voda: Vydavatelství a nakladatelství Aleš Čeněk.

41. Mareš, J., & Beneš, J. (2013). Proměny studia učitelství na pedagogických fakultách v ČR v letech 2000−2012 dané Boloňským procesem. Pedagogika, 63(4), 427−459.

42. Nelešovská, A., et al. (1995). Příprava učitelů primárního vzdělávání. Závěrečná zpráva grantového úkolu FRVŠ. Olomouc: PdF UP.

43. Nezvalová, D. (1994). Reflexe v pregraduální přípravě učitele. Pedagogika, 44(3), 241−245.

44. Perrenoud, P. (2001). Développer la pratique réflexive dans le métier d'enseignant. Professionnalisation et raison pédagogique. Paris: ESF.

45. Píšová, M. (2005). Klinický rok: procesy profesního rozvoje studentů učitelství a jejich podpora. Pardubice: UP.

46. Píšová, M. (Ed.). (2007). Portfolio v profesní přípravě učitele. Pardubice: UP.

47. Píšová, M., & Černá, M. (2002). Klinický rok. In V. Švec (Ed.), Profesní růst učitele (s. 187−192). Brno: Konvoj.

48. Píšová, M., & Černá, M. (2006). Pro mentory projektu Klinický rok. Pardubice: UP.

49. Píšová, M., Najvar, P., Janík, T., Hanušová, S., Kostková, K., Janíková, V., … Zerzová, J. (2011). Teorie a výzkum expertnosti v učitelské profesi. Brno: MU.

50. Piťha, P., & Helus, Z. (1993). Návrh pojetí obecné školy. Praha: Portál.

51. Pollard, A. (2001). Reflective teaching. London: Cassel.

52. Pravdová, B. (2014). Já jako učitel: profesní sebepojetí studenta učitelství. Brno: MU. CrossRef

53. Rabušicová, M., & Pol, M. (1996). Vztahy školy a rodiny dnes: Hledání cest k partnerství. Pedagogika, 46(2), 105−116.

54. Rámcová koncepce přípravného vzdělávání učitelů primárních škol v ČR. (2017). In I. Stuchlíková & T. Janík, Rámcová koncepce přípravy učitelů základních a středních škol aneb O hledání a nacházení konsensu mezi aktéry. Dostupné z: https://www.researchgate.net/publication/319457497_Ramcova_koncepce_pripravy_ucitelu_zakladnich_a_strednich_skol_aneb_o_hledani_a_nachazeni_konsensu_mezi_aktery

55. Rámcové požadavky na studijní programy, jejichž absolvováním se získává odborná kvalifikace k výkonu regulovaných povolání pedagogických pracovníků. (2017). MŠMT. Dostupné z: http://www.msmt.cz/vzdelavani/dalsi-vzdelavani/ramcove-pozadavky-na-studijniprogramy-jejichz-absolvovanim

56. Shulman, L. S. (1998). Teacher portfolios: A theoretical activity. In N. Lyons (Ed.), With portfolio in hand. Validating the new teacher professionalism (s. 23−37). New York: Teacher College Press.

57. Shulman, L. S. (1987). Knowledge and teaching: Foundations of the new reform. Harvard Educational Review, 57(1), 1−22. CrossRef

58. Schön, D. A. (1983). The reflective practitioner: How professionals think in action. London: Temple Smith.

59. Slavík, J. (2001). La pratique réflexive dans la formation des enseignants d'arts plastiques: phénomène pédagogique dans un contexte politique (expérience tchèque). Recherche et formation: pour les professions de l' éducation, 10(36), 113−129. CrossRef

60. Slavík, J., Stará, J., Uličná, K., & Najvar, P. (2017). Didaktické kazuistiky v oborech školního vzdělávání. Brno: MU. CrossRef

61. Smith, K., & Tillema, H. (2006). Portfolios for professional development: A research journey. New York: Nova Science Publishers.

62. Spilková, V. (1997). Proměny primární školy a vzdělávání učitelů v historicko-srovnávací perspektivě. Praha: PedF UK.

63. Spilková, V. (1998). Současné změny v pojetí učitelské profese (s důrazem na učitelství primární školy). In R. Havlík, et al., Učitelské povolání z pohledu sociálních věd (s. 60−77). Praha: PF UK.

64. Spilková, V. (2007). Význam portfolia pro profesní rozvoj studentů učitelství. In M. Píšová (Ed.), Portfolio v profesní přípravě učitele (s. 7−20). Pardubice: Univerzita Pardubice.

65. Spilková, V. (2011). Development of student teachers' professional identity through constructivist approaches and self-reflective techniques. Orbis scholae, 5(2), 117−138. CrossRef

66. Spilková, V. (2015). Integrativní přístup v primárním vzdělávání a v přípravě učitelů. In Kolektiv autorů, Integrativní přístup v primárním vzdělávání. Liberec: TUL.

67. Spilková, V. (2016). Přístupy české vzdělávací politiky po roce 1989: Deprofesionalizace učitelství a učitelského vzdělávání? Pedagogika, 66(4), 368−385. CrossRef

68. Spilková, V., et al. (2004). Současné proměny vzdělávání učitelů. Brno: Paido.

69. Spilková, V., et al. (2005). Proměny primárního vzdělávání v ČR. Praha: Portál.

70. Spilková, V., & Hejlová, H. (Eds.). (1999). Univerzitní vzdělávání učitelů primární školy na přelomu století. Praha: PedF UK.

71. Spilková, V., & Hejlová, H. (Eds.). (2010). Příprava učitelů pro primární a preprimární vzdělávání v Česku a na Slovensku. Vývoj po roce 1989 a perspektivy. Praha: PedF UK.

72. Spilková, V., & Tomková, A., et al. (2010). Kvalita učitele a profesní standard. Praha: PedF UK.

73. Spilková, V., Tomková, A., Mazáčová, N., & Kargerová, J., et al. (2015). Klinická škola a její role ve vzdělávání učitelů. Praha: Retida.

74. Spilková, V., & Vašutová, J., et al. (2008). Učitelská profese v měnících se požadavcích na vzdělávání. Praha: PedF UK.

75. Štech, S. (2004a). Pojetí vztahu školy a rodiny. Pedagogika, 54(4), 372−373.

76. Štech, S. (2004b). Psycho-didaktika jako obrat k tématu účinného vyučování. Komentář na okraj Kansanenovy úvahy Didaktika a její vztah k pedagogické psychologii. Pedagogika, 54(1), 58−63.

77. Štech, S., & Viktorová, I. (2001). Vztahy rodiny a školy − hledání dialogu. In Z. Kolláriková & B. Pupala, Předškolní a primární pedagogika − predškolská a elementárna pedagogika (s. 57−94). Praha: Portál.

78. Švec, V. (1999). Pedagogická příprava budoucích učitelů: Problémy a inspirace. Brno: Paido.

79. Švec, V. (2000). Monitorování a rozvoj pedagogických dovedností. Brno: Paido.

80. Švec, V. (2005). Pedagogické znalosti: teorie a praxe. Praha: ASPI Publishing, 2005.

81. Švec, V. (2009). Přípravné vzdělávání učitelů. In J. Průcha (Ed.), Pedagogická encyklopedie (s. 408−412). Praha: Portál.

82. Švec, V., et al. (2014). Znalostní báze učitelství. Brno: MU. CrossRef

83. Švrčková, M. (2011). Kvalita počáteční čtenářské gramotnosti: Výzkumná analýza a popis soudobého stavu. Ostrava: PdF OU.

84. Tomková, A. (2015). Princip izomorfismu v učitelské přípravě. Pedagogika, 65(1), 75−81.

85. Tomková, A. (2016). Příprava učitelů a hodnocení její kvality v Belgii. Praha: PedF UK.

86. Tomková, A. (2018). Portfolio v perspektivě reflektivně pojatého vzdělávání učitelů. Praha: PedF UK.

87. Tomková, A., Spilková, V., Píšová, M., Mazáčová, N., Krčmářová, T., Kostková, K., & Kargerová, J. (2012). Rámec profesních kvalit učitele. Hodnoticí a sebehodnoticí arch. Praha: Národní ústav pro vzdělávání.

88. Tuček, A. (1994). Poslání a osobnost učitele. In V. Spilková, H. Vyskočilová, A. Tuček, & J. Uhlířová, K současnému pojetí didaktiky základní školy (s. 26−32). Praha: UK.

89. Urbánek, P. (2016). Akademický či kompetenční koncept vzdělávání učitelů. Nutná bipolarita? In M. Strouhal (Ed.), Učit se být učitelem. K vybraným problémům učitelského vzdělávání (s. 44−69). Praha: Karolinum.

90. Vašutová, J. (2004). Profese učitele v českém vzdělávacím kontextu. Brno: Paido.

91. Váňová, R. (1995). Několik pohledů do historie učitelského vzdělávání u nás. Pedagogika, 45(1), 4−10.

92. Weinert, F. E. (2001). Concept of competence: A conceptual clarification. In D. S. Rychen, & L. H. Salganik (Eds.), Defining and selecting key competencies (s. 45−65). Seattle, WA: Hogrefe and Huber Publishers.

93. Wildová, R. (2005). Rozvíjení počáteční čtenářské gramotnosti. Praha: PedF UK.

94. Zeichner, K., & Wray, S. (2001). The teaching portfolio in U. S. teacher education programs: What we know and what we need to know. Teaching and Teacher Education, 17(5), 613−621. CrossRef

Creative Commons License
Profesionalizace vzdělávání učitelů pro primární školu – možnosti a meze is licensed under a Creative Commons Attribution 4.0 International License.

230 x 157 mm
vychází: 3 x ročně
cena tištěného čísla: 150 Kč
ISSN: 1802-4637
E-ISSN: 2336-3177

Ke stažení