Výuka o vědě a jejích dějinách: Česko versus Západ

This study deals with learning about science and its history. It is based on an instrumental conception of the history of science; i. e. history of science is believed to be very instructive as far as the nature of science is concerned. To give pupils insight into the benefits as well as the limits of the scientific way of thinking is considered to be a very important goal of science education. In order to achieve this goal many countries recommend teaching the history of science as a part of the so-called STS education. This article describes how Czech curriculum refers to this issue at both the primary and secondary school levels. The Czech situation is discussed in comparison to that of several English-speaking countries (Great Britain, USA and Canada). Documents of the International History, Philosophy and Science Teaching Group and of the European Union were used for this purpose. The study shows that Czech education deals especially with scientific methodology and does not pay enough attention to interactions between science and society nor to the nature of scientific knowledge. Teaching history of science is recommended to improve this. It is necessary to embody the history of science not only into curriculum documents, but also into textbooks and teachers’ educational programmes.

1. Barth, M. (1999). Dějiny vědy na střední škole: Zkušenosti z mé třídy a úvahy o jejich zařazení do vzdělávání učitelů. DVT, 32(1), 37–48.

2. Bennett, J., Lubben, F., & Hogarth, S. (2007). Bringing science to life: A synthesis of the research evidence on the effects of context-based and STS approaches to science teaching. Science Education, 91(3), 347–370. CrossRef

3. Blažek, R. (2017). Publikace s uvolněnými úlohami z mezinárodního šetření PISA 2015. Praha: Česká školní inspekce.

4. Blažek, R., & Příhodová, S. (2016). Mezinárodní šetření PISA 2015. Národní zpráva. Přírodovědná gramotnost. Praha: Česká školní inspekce.

5. DeBoer, G. E. (2014). Joseph J. Schwab: His work and his legacy. In M. R. Matthews (Ed.), International handbook of research in history, philosophy and science teaching (s. 2433–2458). Dordrecht: Springer.

6. Dibattista, L., & Morgese, F. (2014). Incorporation of HPS/NOS content in school and teacher education programmes in Europe. In M. R. Matthews (Ed.), International handbook of research in history, philosophy and science teaching (s. 2083–2117). Dordrecht: Springer.

7. EACEA & Eurydice. (2011). Přírodovědné vzdělávání v Evropě: Politiky jednotlivých zemí, praxe, výzkum. Brusel: Eurydice. Dostupné z http://eacea.ec.europa.eu/education/Eurydice/documents/thematic_reports/133CS.pdf

8. European Commission. (1995). Teaching and learning: Towards the learning society. Luxembourg: Office for Official Publications of the European Communities. Dostupné z http://europa.eu/documents/comm/white_papers/pdf/com95_590_en.pdf

9. Faltýn, J., Nemčíková, K., & Zelendová, E. (2010). Gramotnosti ve vzdělávání. Praha: VÚP.

10. Fauque, D. (1999). Uvedení do dějin vědy a techniky na středních školách ve Francii. DVT, 32(1), 25–36.

11. Folta, J. (1999). Vyučování dějinám věd a techniky aneb Co se začarovaným kruhem. DVT, 32(1), 1–4.

12. Folta, J. (2002). Devatenáctý seminář pro vyučující dějinám věd a techniky na českých a slovenských vysokých a středních školách. DVT, 35(3–4), 236–237.

13. Gago, J. M., Ziman, J., Caro, P., Constantinou, C. P., Davies, G., Parchmannn, I., … Sjøberg S. (2004). Europe needs more scientists. Luxembourg: Office for Official Publications of the European Communities. Dostupné z https://www.researchgate.net/publication/259705752_Europe_Needs_More_Scientists_Report_by_the_High_Level_Group_on_Increasing_Human_Resources_for_Science_and_Technology

14. Good, R., & Shymansky, J. (2001). Nature-of-science literacy in benchmarks and standards: Post-modern/relativist or modern/realist? In F. Bevilacqua, E. Giannetto, & M. Matthews (Eds.), Science education and culture: The contribution of history and philosophy of science (s. 53–65). Dordrecht: Kluwer Academic Publishers. CrossRef

15. Greger, D., Gröschlová, A., & Ježková, V. (2006). Analýza školního vzdělávání ve vybraných zemích EU. Orbis scholae, 0(1), 30–45. CrossRef

16. Hájková, J. (2017). Dějiny přírodních věd: Jejich místo ve škole a v učebnicích biologie. Scientia in educatione, 8(2), 1–13.

17. Heilbron, J. L. (1999). Ponaučení z výuky dějinám věd. DVT, 32(1), 5–18.

18. Jangl, L. (2002). K otázce výuky dějin věd a techniky. DVT, 35(1), 37–47.

19. Janík, T., Maňák, J., Knecht, P., & Němec, J. (2010). Proměny kurikula současné české školy: Vize a realita. Orbis scholae, 4(3), 9–35. CrossRef

20. Jenkins, E. W. (2014). E. J. Holmyard and the historical approach to science teaching. In M. R. Matthews (Ed.), International handbook of research in history, philosophy and science teaching (s. 2381–2432). Dordrecht: Springer.

21. Klopfer, L., & Cooley, W. (1961). Use of case histories in the development of student understanding of science and scientists. Cambridge: Graduate School of Education, Harvard University.

22. Leite, L. (2002). History of science in science education: Development and validation of a checklist for analysing the historical content of science textbooks. Science & Education, 11(4), 333–359. CrossRef

23. Maršák, J., Janoušková, S., Svobodová, J., & Pumpr, V. (2011). Přírodovědná gramotnost – srovnávací analýza 1., 2. Dostupné z http://clanky.rvp.cz/clanek/c/Z/10967/prirodovedna-gramotnost-srovnavaci-analyza-1.-cast.html/; http://clanky.rvp.cz/clanek/c/Z/10973/prirodovedna-gramotnost-srovnavaci-analyza-2.-cast.html/

24. McComas, W. F. (2014). Nature of science in the science curriculum and in teacher education programs in the United States. In M. R. Matthews (Ed.), International handbook of research in history, philosophy and science teaching (s. 1993–2023). Dordrecht: Springer.

25. Metz, D. (2014). The history and philosophy of science in science curricula and teacher education in Canada. In M. R. Matthews (Ed.), International handbook of research in history, philosophy and science teaching (s. 2025–2043). Dordrecht: Springer.

26. MŠMT. (2017). Rámcový vzdělávací program pro základní vzdělávání. Praha: MŠMT. Dostupné z http://www.msmt.cz/file/41216

27. Rabušicová, M., & Záleská, K. (2016). Metodologické otázky srovnávací pedagogiky: Podněty pro koncipování komparativních studií. Pedagogická orientace, 26(3), 346–378. CrossRef

28. Rocard, M., Csermely, P., Jorde, D., Lenzen, D., Walberg-Henriksson, H., & Hemmo, V. (2007). Science education now: A renewed pedagogy for the future of Europe. Luxembourg: Office for Official Publications of the European Communities. Dostupné z http://ec.europa.eu/research/science-society/document_library/pdf_06/report-rocard-on-science-education_en.pdf

29. Rutherford, F. J. (2001). Fostering the history of science in American science education. In F. Bevilacqua, E. Giannetto, & M. Matthews (Eds.), Science education and culture: The contribution of history and philosophy of science (s. 41–52). Dordrecht: Kluwer Academic Publishers. CrossRef

30. Štech, S. (2013). Když je kurikulární reforma evidence-less. Pedagogická orientace, 23(5), 615–633. CrossRef

31. Taylor, J. L., & Hunt, A. (2014). History and philosophy of science and the teaching of science in England. In M. R. Matthews (Ed.), International handbook of research in history, philosophy and science teaching (s. 2045–2081). Dordrecht: Springer.

32. VÚP. (2007). Rámcový vzdělávací program pro gymnázia. Praha: VÚP. Dostupné z http://www.nuv.cz/t/rvp-pro-gymnazia

33. Wang, H., & Schmidt, W. (2001). History, philosophy and sociology of science in science education: Results from the third international mathematics and science study. In F. Bevilacqua, E. Giannetto, & M. Matthews (Eds.), Science education and culture: The contribution of history and philosophy of science (s. 83–102). Dordrecht: Kluwer Academic Publishers. CrossRef