Od roku 2021 časopis nevychází. Posledním vydaným číslem časopisu bylo číslo 2/2020.
Psychologie pro praxi chce navázat na cennou tradici předchozího odborného časopisu Psychologie v ekonomické praxi s tím, že nabízí prostor pro publikování původních příspěvků z psychologie i příbuzných disciplín. Preferovány jsou tyto základní obory: psychologie pedagogická a školní, psychologie práce a organizace, psychologie sociální a vývojová, psychologie zdraví a klinická psychologie. Vítány jsou příspěvky, které se zabývají studiem psychologických témat v rámci různých aplikovaných oblastí či napříč kulturami.
PSYCHOLOGIE PRO PRAXI, Vol 52 No 2 (2017), 59–75
Nutnost chránit soukromí aneb ničivý dopad internetu po tragických událostech na rodinu a pozůstalé
[The Necessity of the Protection of the Privacy or Devastating Impact of the Internet in the Tragic Events to the Family and Bereaved ]
Lenka Vlášková
DOI: https://doi.org/10.14712/23366486.2018.4
zveřejněno: 20. 09. 2018
Abstract
The aim of this contribution is to convey the knowledge from the practice about the hurting impact on the psyche of the family and the bereaved of the victims of crimes, tragic events and the extraordinary disasters in case the information about the event is published on the social networks and news portals on the Internet. It is not the aim of this paper to name all the reactions and possibilities. It aims to present a different point of view on the publishing of this kind of information and makes the readers to think about. We live in the time when anything can be documented, filmed, photographed, sent and published on the social network really easily. It can be seen how media are able to react quickly to the tragic events. It occurs very often that the photograph from the place of the tragedy appears on the Internet much earlier than the family related to this case is informed. And even the situation that the mentioned families get the information about the tragedy just through the Internet is not an exception. This paper outlines the experience of the affected persons, who can read the story and the comment of different users about the tragedy that caught them personally. It is possible that published information is more or less in correspondence with the reality but the most hurting is the fact that their private details can be revealed, in many times even their intimate details. This takes part in the secondary victimization. Then the crisis intervention by the police and possible further following therapy and consultancy is more complicated.
klíčová slova: social networks; tragic events; expiriences of the bereaved; secondary victimization; case reports
reference (31)
1. Brož F., Vodáčková, D. (2015): Krizová intervence v kazuistikách. Praha: Portál.
2. Čech, J. (2012). Policajná psychológia I. Univerzita sv. Cyrila a Metoda v Trnave.
3. Čech, J. (2012). Policajná psychológia II. Univerzita sv. Cyrila a Metoda v Trnave.
4. Čech, J. (2012). Policajná psychológia III. Univerzita sv. Cyrila a Metoda v Trnave.
5. Čírtková, L. (2000). Policejní psychologie. Praha: Portál.
6. Čírtková, L. (2013). Forenzní psychologie. Plzeň: Vydavatelství a nakladatelství Aleš Čeněk, s.r.o.
7. Hartl, P., Hartlová, H. (2000). Psychologický slovník. Praha: Portál.
8. Hodurová, D. (2012). Zdroje stresu u policistů. Diplomová práce, Masarykova Univerzita v Brně.
9. Jones, G., Moorhouse, A. (2010). Jak získat psychickou odolnost. Praha: Grada.
10. Kirschmanová, E. (2015). Život s policajtem, vše co by měla rodina policisty vědět. Praha: Grada.
11. Kohoutek, T., Čermák, I. (2009). Psychologie katastrofické události. Praha: Academia.
12. Krech, D., Crutchfield, R. S., Ballachey, E. L. (1968). Člověk v spoločnosti. Bratislava: Slovenská akademie věd.
13. Křivohlavý, J. (2001). Psychologie zdraví. Praha: Portál.
14. Křížová, Z. (2007). Profesní zátěž policistů a její prožívání. Diplomová práce, FF Masarykova Univerzita v Brně.
15. Kunczik, M. (1995). Základy masové komunikace. Praha: Karolinum.
16. Lägerbäck, B. (1995). Oběti zločinu a jejich reakce. Praha: BKB.
17. Martinková, M. (2010). Co přinesly policejní statistiky v roce 2009 o obětech kriminality v ČR. In A. Marešová et al. Analýza kriminality v roce 2009 a v předchozím dvacetiletém období, Praha: IKSP, S. 70–92.
18. Nakonečný, M. (2005). Sociální psychologie organizace. Praha: Grada.
19. Nakonečný, M. (2009). Sociální psychologie. Praha: Academia.
20. Praško, J. a kol. (2003). Stop traumatickým vzpomínkám. Praha: Portál.
21. Powell, M. B., Tomyn, A. J. (2011). Life satisfaction amongst police officers working in the area of child abuse investigation. International Journal of Police Science nad Management. 13(2). CrossRef
22. Rubinová, G. (2015). Zvyk není železná košile. Praha: Beta.
23. Spurný, J. (2005). Komunikačně náročné situace v policejní praxi. Plzeň: Vydavatelství a nakladatelství Aleš Čeněk, s.r.o.
24. Špatenková, N. (2004). Krize psychologický a sociologický fenomén. Praha: Grada.
25. Špatenková, N. a kol. (2017) Krize a krizová intervence. Praha: Grada.
26. Tecl, J. (2013). Motivace a postoje k profesi strážníka obecní policie. Diplomová práce, Univerzita Tomáše Bati ve Zlíně.
27. Tepperwein, K. (2013). Krize jako šance. Bratislava: Noxi.
28. Velikovská, M. (2016). Psychologie obětí trestných činů. Praha: Grada.
29. Vymětal Š., Vitoušová, P. (2008). Novináři a oběti trestných činů. Ministerstvo vnitra ČR
30. Zákon o obětech trestných činů a o změně některých zákonů č. 45/2013 Sb.
31. Žurnalistická etika. Dostupné na: https://cs.wikipedia.org/wiki/Žurnalistická_etika
Nutnost chránit soukromí aneb ničivý dopad internetu po tragických událostech na rodinu a pozůstalé is licensed under a Creative Commons Attribution 4.0 International License.
157 x 230 mm
vychází: 2 x ročně
cena tištěného čísla: 80 Kč
ISSN: 1803-8670
E-ISSN: 2336-6486
