Právněhistorické studie (dále jen PHS) jsou odborným časopisem zařazeným do prestižní mezinárodní databáze SCOPUS, vydávaným Univerzitou Karlovou v Praze za vědecké garance Katedry právních dějin Právnické fakulty UK v univerzitním nakladatelství Karolinum. PHS jsou časopisem zaměřujícím se na obor právních dějin a témata, která s nim souvisí.
První číslo časopisu vyšlo v Nakladatelství Československé akademie věd v červnu roku 1955. Časopis byl nejprve vydáván Kabinetem právních dějin ČSAV, později Ústavem státu a práva ČSAV a poté Ústavem právních dějin Právnické fakulty Univerzity Karlovy.
PHS vycházejí třikrát ročně v dubnu, srpnu a prosinci a otiskují původní vědecké práce, vedle nich i recenze, anotace a zprávy z vědeckého života z oboru právních dějin. Přinášejí rovněž komentované materiály právněhistorické povahy. PHS přijímají příspěvky od domácích i zahraničních autorů. Příspěvky zahraničních autorů jsou uveřejňovány v původním jazyku, a to v angličtině, slovenštině, němčině, francouzštině, italštině nebo polštině.
Časopis Právněhistorické studie (ISSN 0079-4929) je evidován v Českém národním středisku ISSN (vedena Státní technickou knihovnou). Časopis je evidován Ministerstvem kultury ČR podle zákona č. 46/2000 Sb., o právech a povinnostech při vydávání periodického tisku a o změně některých dalších zákonů (tiskový zákon), a má přiděleno evidenční číslo periodického tisku MK E 18813.
Časopis Právněhistorické studie je tzv. otevřeným časopisem, a zajišťuje otevřený přístup k vědeckým informacím (Open Access). Veškerý obsah od čísla 48/2 je zveřejněn na webových stránkách časopisu (studie od čísla 43/2013), přičemž přístup k němu mají všichni bezplatně.
Časopis Právněhistorické studie využívá licenci Creative Commons: CC BY 4.0.
Dlouhodobou archivaci digitálního obsahu časopisu zajišťuje Portico.
PRÁVNĚHISTORICKÉ STUDIE, Vol 55 No 3 (2025), 143–154
ArticleFrom Oral to Written: The Rise of Written Form in Roman Law
Marek Novák
DOI: https://doi.org/10.14712/2464689X.2025.38
zveřejněno: 10. 12. 2025
Abstract
This paper examines the relationship between oral to written form in Roman law and the changing role of formal requirements in legal acts. Although Roman law is often associated with rigorous formalism, the use of writing remained exceptional for much of antiquity. In the classical period, legal transactions were typically performed orally and reinforced by prescribed gestures, while written records served primarily as evidence without constitutive effect. Limited exceptions existed, such as literal contracts or certain types of testaments, where written documentation increasingly secured the testator’s will and enhanced legal certainty. During the post-classical era, provincial practice and everyday commerce encouraged broader use of written instruments, blurring the distinction between evidentiary and constitutive documents. Under emperor Justinian, the range of acts requiring written form expanded further – from inheritance declarations and manumission. He specially regulated sales agreements, in which a mutual decision to conclude in writing postponed the moment of contractual perfection until the document was duly drafted and executed.
klíčová slova: written form; legal acts; Justinian; contracts; wills; stipulation; legal certainty
reference (15)
1. BĚLOVSKÝ, Petr. Obligace z kontraktu. Praha: Auditorium, 2022.
2. INSADOWSKI, Henryk. Rzymskie prawo małżeńskie a chrześcijaństwo. Lublin: Drukarnia Państwowa, 1935.
3. KASER, Max. Das römische Privatrecht. 1. Abschnitt. Das altrömische, das vorklassische und klassische Recht. München: C. H. Beck, 1971.
4. KASER, Max. Das römische Privatrecht. 2. Abschnitt. Die nachklassischen Entwicklungen. München: C. H. Beck, 1959.
5. KINCL, Jaromí – URFUS, Valentin – SKŘEJPEK, Michal. Římské právo. Praha: C. H. Beck, 1995.
6. LEVY, Ernst. West Roman Vulgar Law: The Law of Property. Philadelphia: American Philosophical Society, 1951.
7. MEYER, Elizabeth A. Writing in Roman Legal Contexts. In: JOHNSTON D. (ed.). The Cambridge Companion to Roman Law. Cambridge: Cambridge University Press, 2015, p. 85-96. CrossRef
8. MITTEIS, Ludwig. Römisches Privatrecht bis auf die Zeit Diokletians. Leipzig: Verlag von Duncker und Humblot, 1908.
9. MOYLE, John Baron. The Institutes of Justinian. Oxford: Clarendon Press, 1913.
10. POSTE, Edward. Gai Institutiones or, Institutes of Roman Law by Gaius. Oxford: Clarendon Press, 1904. CrossRef
11. SCOTT, Samuel Parsons. The Civil Law. Vol. XVII. Cincinnati: Central Trust Company, 1932.
12. SOMMER, Otakar. Učebnice soukromého práva římského. Díl II. Právo majetkové. Praha: Všehrd, 1946.
13. VÁŽNÝ, Jan. Římské právo obligační. Část I. Bratislava: Univerzita Komenského, 1924.
14. VÁŽNÝ, Jan. Římský proces civilní. Praha: Melantrich, 1935.
15. WATSON, Alan. The Digest of Justinian. Vol. II. Philadelphia: University of Pennsylvania Press, 1998.
From Oral to Written: The Rise of Written Form in Roman Law is licensed under a Creative Commons Attribution 4.0 International License.
240 x 170 mm
vychází: 3 x ročně
cena tištěného čísla: 250 Kč
ISSN: 0079-4929
E-ISSN: 2464-689X
