Právněhistorické studie (dále jen PHS) jsou odborným časopisem zařazeným do prestižní mezinárodní databáze SCOPUS, vydávaným Univerzitou Karlovou v Praze za vědecké garance Katedry právních dějin Právnické fakulty UK v univerzitním nakladatelství Karolinum. PHS jsou časopisem zaměřujícím se na obor právních dějin a témata, která s nim souvisí.
První číslo časopisu vyšlo v Nakladatelství Československé akademie věd v červnu roku 1955. Časopis byl nejprve vydáván Kabinetem právních dějin ČSAV, později Ústavem státu a práva ČSAV a poté Ústavem právních dějin Právnické fakulty Univerzity Karlovy.
PHS vycházejí třikrát ročně v dubnu, srpnu a prosinci a otiskují původní vědecké práce, vedle nich i recenze, anotace a zprávy z vědeckého života z oboru právních dějin. Přinášejí rovněž komentované materiály právněhistorické povahy. PHS přijímají příspěvky od domácích i zahraničních autorů. Příspěvky zahraničních autorů jsou uveřejňovány v původním jazyku, a to v angličtině, slovenštině, němčině, francouzštině, italštině nebo polštině.
Časopis Právněhistorické studie (ISSN 0079-4929) je evidován v Českém národním středisku ISSN (vedena Státní technickou knihovnou). Časopis je evidován Ministerstvem kultury ČR podle zákona č. 46/2000 Sb., o právech a povinnostech při vydávání periodického tisku a o změně některých dalších zákonů (tiskový zákon), a má přiděleno evidenční číslo periodického tisku MK E 18813.
Časopis Právněhistorické studie je tzv. otevřeným časopisem, a zajišťuje otevřený přístup k vědeckým informacím (Open Access). Veškerý obsah od čísla 48/2 je zveřejněn na webových stránkách časopisu (studie od čísla 43/2013), přičemž přístup k němu mají všichni bezplatně.
Časopis Právněhistorické studie využívá licenci Creative Commons: CC BY 4.0.
Dlouhodobou archivaci digitálního obsahu časopisu zajišťuje Portico.
PRÁVNĚHISTORICKÉ STUDIE, Vol 55 No 1 (2025), 73–88
Equal (Re-)Distribution of Land as Promotor of Social Justice and Political Loyalty in the Republic of Estonia After WW I
Marju Luts-Sootak, Triinu Rennu, Karin Visnapuu
DOI: https://doi.org/10.14712/2464689X.2025.5
zveřejněno: 25. 04. 2025
Abstract
The issue of land redistribution had become the most critical issue in society when the independence of the Estonian Republic was declared in 1918. Land was the primary source of livelihood at that time, and unfairly for Estonians, most of it belonged to Baltic German landlords. Estonians wanted to be masters of their land and cultivate it. To satisfy the “land hunger”, the land of the manors was expropriated and distributed to the peasants. At the same time, it was considered necessary for everyone to get the land as equally as possible. Secondly, the economic aspect was also important: the size of the land had to ensure the family’s economic livelihood. Estonians’ experiences managing things at the local municipality level and the already well-implemented land registry system contributed to the fact that changes in land use and ownership relationships took place quite smoothly, but still not without litigation. Belief in the functioning of the rule of law was confirmed in the administrative court, which checked the legality of land distribution in case of complaints.
klíčová slova: The Republic of Estonia; land reform; land consolidation; divided ownership; land register; the rule of law
reference (25)
1. ANEPAIO, T. Dialogue or conflict? The legal reform of 1889 and Baltic Private Law Code. Juridica International, 2000, No 5, pp. 171-174. Available: https://www.juridicainternational.eu/article_full.php?uri=2000_V%20_168_dialogue-or-conflict-the-legal-reform-of-1889-and-baltic-private-law-code.
2. JANUSSON, J. Maareformi teostamine 1919−26 [The Realisation of Land Reform 1919−26]. In: Requeil Mensuel du Bureau Central de Statistique de l'Estonie, 1928, No. 76, p. 173.
3. JÖRGENSEN, H. The Inter-War Land Reforms in Estonia, Finland and Bulgaria: A Comparative Study. Scandinavian Economic History Review, 2006, Nr. 54, pp. 64-97. CrossRef
4. Landgemeinde-Ordnung für die Ostseegouvernements (Beilage zu einem Rescripte des Herrn General-Gouverneurs der Ostseegouvernements vom 1. April 1866 sub No. 394). Reval: 1866.
5. KÕLL, A. M. Peasants on the world market. Agricultural Experience of Independent Estonia 1919−1939. Stockholm: Stockholm University, Centre for Baltic Studies, 1994.
6. LUST, K. The Impact of the Baltic Emancipation Reforms on Peasant-Landlord Relations: A Historiographical Survey. Journal of Baltic Studies 2013, Vol. 44, No. 1, pp. 1-18. CrossRef
7. LUTS, M. Private Law of the Baltic Provinces as a Patriotic Act. Juridica International, 2000, No. 5, pp. 157-167. Available: https://www.juridicainternational.eu/article_full.php?uri=2000_V%20_157_private-law-of-the-baltic-provinces-as-a-patriotic-act.
8. LUTS-SOOTAK, M. Die Gerichtsstube als Bildungsanstalt. Die Gerichtsbarkeit über die bäuerlichen Rechtssachen in Est- und Livland im 19. Jahrhundert. In: PASEWALCK, S. - EIDUKEVIČIENE, R. - JOHANNING-RADŽIENE, A. - KLÖKER, M. (ed.). Baltische Bildungsgeschichte(n). Berlin; Boston: De Gruyter Oldenbourg, 2022, pp. 199-214. CrossRef
9. LUTS-SOOTAK, M. Das geteilte Eigentum - ein zäher Überlebender in Estlands Rechtsgeschichte des 19. und 20. Jahrhunderts. In: LUTS-SOOTAK, M. - SCHÄFER, F. L. (ed.). Recht und Wirtschaft in Stadt und Land. Neunter Rechtshistorikertag im Ostseeraum, 16.-20. Mai 2018 in Tallinn, Sagadi und Tartu, Estland. Berlin: 2020, pp. 184-191.
10. LUTS-SOOTAK, M. Zur Verortung des Baltischen Privatrechts (1864/65) unter den europäischen Privatrechtskodifikationen. In: HAMZA, G. - HLAVAČKA, M. - TAKII, K. (ed.). Rechtstransfer in der Geschichte. Internationale Festschrift für Wilhelm Brauneder zum 75. Geburtstag. Berlin: 2019, pp. 219-243.
11. LUTS-SOOTAK, M. Pre-modern divided ownership in the modern legal history of Estonia. In: LUTS-SOOTAK, M. - KULL, I. - SEIN, K. - SIIMETS-GROSS, H. (ed.). Legal pluralism - cui bono? Tartu: 2018, p. 97. Available: https://library.oapen.org/bitstream/handle/20.500.12657/27490/978-9949-77-841-6_Legal_Pluralism.pdf.
12. LUTS-SOOTAK, M. - SIIMETS-GROSS, H. - KIIREND-PRUULI, K. The Private Law Codification as an Instrument for the Consolidation of a Nation from Inside: Estonia and Latvia between Two World Wars. In: GAŁEDEK, M. - KLIMASZEWSKA, A. (ed.). Modernisation, National Identity and Legal Instrumentalism. Studies in Comparative Legal History. Vol. 1: Private Law. Leiden: 2020, pp. 285-310. CrossRef
13. LUTS-SOOTAK, M. - SIIMETS-GROSS, H. - KIIREND-PRUULI, K. Estlands Zivilrechtskodifikation − ein fast geborenes Kind des Konservatismus. In: LÖHNIG, M. - WAGNER, S. (ed.). "Nichtgeborene Kinder der Liberalismus"? Zivilgesetzgebung im Mitteleuropa der Zwischenkriegszeit. Tübingen: 2018, pp. 273-316.
14. LUTS-SOOTAK, M. - VISNAPUU, K. The aims and Discussions of the Foundation of Land Reform in Estonia After the WWI. Juridiskā zinātne [Journal of the University of Latvia], 2021, No. 14, pp. 111-128. CrossRef
15. MERTELSMANN, M. - MERTELSMANN, O. Landreform in Estland 1919. Die Reaktionen von Esten und Deutschbalten. Hamburg: 2012.
16. ORGULAS, K. Altkäemaksu süüteod Eesti Vabariigis 1918-1940 kehtinud karistusõiguses ning Kohtupalati/Kohtukoja ja Riigikohtu praktikas [The Bribery offences in the penal law of the Republic of Estonia 1918-1940 and in the practice of the National Court of Appeal and the Supreme Court] [Master (Law) thesis], Tartu: 2021. Available: https://dspace.ut.ee/items/b2d16502-6e75-4752-856c-695f118e21eb.
17. PIIP, A. Esthonia and the League of Nations. In: Problems of peace and war: papers read before the society in the year 1920. London: 1921, pp. 35-44.
18. PILVING, I. Die Schaffung und Entwicklung der Verwaltungsgerichtsbarkeit in Estland. Juridica International, 2014 No. 22, pp. 46-57. CrossRef
19. PILVING, I. - ERNITS, M. Verwaltungsgerichtsbarkeit in Estland: Geschichte und Gegenwart. In: SOMMERMANN, K.-P. − SCHAFFARZIK, B. (ed.). Handbuch der Geschichte der Verwaltungsgerichtsbarkeit in Deutschland und Europa, Bd. 2. Berlin; Heidelberg: 2018, pp. 1601-1621. CrossRef
20. Provincialrecht der Ostseegouvernements. Dritter Theil: Privatrecht: Liv-, Est- und Curlaendisches Privatrecht, 1864.
21. RICHTER, K. "An orgy of licence?" democracy and property redistribution in Poland and the Baltics in their international context, 1918-1926. Nationalities Papers, 2018, Vol. 46, No. 5, pp. 791-808. CrossRef
22. ROSENBERG, T. Agrarfrage und Agrarreform in Estland 1919: Ursachen, Voraussetzungen und Folgen. Eesti Teaduste Akadeemia Toimetised. Humanitaar- ja sotsiaalteadused [Proceedings of Estonian Academy of Sciences. Humanities and Social Sciences], 1994, No. 3, pp. 326-335. CrossRef
23. ROSZKOWSKI, W. Land Reforms in East Central Europe after World War One. Warsaw: Polish Academy of Sciences, Institute of Political Studies, 1995.
24. SOKOLOWSKI, P. Parlamentarismus und Demokratie in den Ostseerepubliken Estland und Lettland. Zeitschrift für osteuropäisches Recht, Neue Folge, Jg. 1, 1934, H. 2, p. 55.
25. VISNAPUU, K. Land Reform and the Principle of Legal Certainty: The Practice of the Supreme Court of Estonia 1918-1933. Juridica International, 2000, No. 5, pp. 157-167. CrossRef
Equal (Re-)Distribution of Land as Promotor of Social Justice and Political Loyalty in the Republic of Estonia After WW I is licensed under a Creative Commons Attribution 4.0 International License.
240 x 170 mm
vychází: 3 x ročně
cena tištěného čísla: 250 Kč
ISSN: 0079-4929
E-ISSN: 2464-689X
