Právněhistorické studie (dále jen PHS) jsou odborným časopisem zařazeným do prestižní mezinárodní databáze SCOPUS, vydávaným Univerzitou Karlovou v Praze za vědecké garance Katedry právních dějin Právnické fakulty UK v univerzitním nakladatelství Karolinum. PHS jsou časopisem zaměřujícím se na obor právních dějin a témata, která s nim souvisí.
První číslo časopisu vyšlo v Nakladatelství Československé akademie věd v červnu roku 1955. Časopis byl nejprve vydáván Kabinetem právních dějin ČSAV, později Ústavem státu a práva ČSAV a poté Ústavem právních dějin Právnické fakulty Univerzity Karlovy.
PHS vycházejí třikrát ročně v dubnu, srpnu a prosinci a otiskují původní vědecké práce, vedle nich i recenze, anotace a zprávy z vědeckého života z oboru právních dějin. Přinášejí rovněž komentované materiály právněhistorické povahy. PHS přijímají příspěvky od domácích i zahraničních autorů. Příspěvky zahraničních autorů jsou uveřejňovány v původním jazyku, a to v angličtině, slovenštině, němčině, francouzštině, italštině nebo polštině.
Časopis Právněhistorické studie (ISSN 0079-4929) je evidován v Českém národním středisku ISSN (vedena Státní technickou knihovnou). Časopis je evidován Ministerstvem kultury ČR podle zákona č. 46/2000 Sb., o právech a povinnostech při vydávání periodického tisku a o změně některých dalších zákonů (tiskový zákon), a má přiděleno evidenční číslo periodického tisku MK E 18813.
Časopis Právněhistorické studie je tzv. otevřeným časopisem, a zajišťuje otevřený přístup k vědeckým informacím (Open Access). Veškerý obsah od čísla 48/2 je zveřejněn na webových stránkách časopisu (studie od čísla 43/2013), přičemž přístup k němu mají všichni bezplatně.
Časopis Právněhistorické studie využívá licenci Creative Commons: CC BY 4.0.
Dlouhodobou archivaci digitálního obsahu časopisu zajišťuje Portico.
PRÁVNĚHISTORICKÉ STUDIE, Vol 54 No 3 (2024), 123–138
Unterlagen der staatssicherheitsdienstlichen Überwachungen in Ungarn – Zugang, Aufarbeitung, Hindernisse
[State Security Surveillance Records in Hungary – Access, Processing, Obstacles]
Olivér Ráth, Ádám Varga
DOI: https://doi.org/10.14712/2464689X.2024.30
zveřejněno: 10. 01. 2025
Abstract
More than thirty years have passed since the change of regime and the question of what can be done by those who were under state surveillance in the previous regime is still relevant. How can a victim find out who tore his family apart, who ruined his career? Will the identity of the collaborators ever come to light? Can these people still participate in public life and hold public office today? In our study, we take stock of the specificities of the subject in Hungary and the obstacles to facing history. We conclude that the exclusion from holding a public office is overdue, the documents are incomplete, their authenticity is questionable, and the issue is sensitive because of competing fundamental rights. The generation that has become of age since the change of regime is less and less interested in our immediate past. This trend is dangerous, because the unresolved past contributes to the blurring of the dividing line between the two regimes to the point where, faced with the new difficulties, society is left longing for the old. Will there be a real change? The legal possibility (at least in the field of information compensation) is still there, and this is what we show in our study.
klíčová slova: information compensation; lustration; state security; surveillance; collaborators
reference (41)
1. ASH, T. G. A történelmi leckék a pereknél jobbak arra, hogy szembenézzünk a múlttal. Fundamentum, 2000, Vol. 4, No. 1.
2. ASH, T. G. Zeit der Freiheit: aus den Zentren von Mitteleuropa. München: Hanser, 1999.
3. BAKOS, F. Idegen szavak és kifejezések szótára. Budapest: Akadémiai Kiadó, 1984.
4. FERGE, Zs. A rendszerváltás nyertesei és vesztesei. In: ANDORKA, R. u. a. (Hrg.). Társadalmi riport. Budapest: Tárki Századvég, 1996.
5. GAUCK, J. Rückblick auf die Anfänge der Behörde des Bundesbeauftragten. In: SUCKUT, S. (Hrg.). Stasi-Akten zwischen Politik und Zeitgeschichte. München: Olzog, 2003.
6. GORKA, S. A politikai elit felelőssége a diktatúráért. Magyar Nemzet, 22. 12. 2004.
7. GYARMATI, Gy.. A közelmúlt feltárása és az ügynökkérdés. Mozgó Világ, 2007, Vol. 33, No. 9.
8. HALÁSZ, I. The Central European history in constitutional preambles: state narrative and governance implications. Journal of Contemporary Central and Eastern Europe, 2024, Vol. 32, No. 1. CrossRef
9. HALMAI, G. A történelmi amnézia a mai napig tart. Kenedi János kritikussal Halmai Gábor beszélget. Fundamentum, 2000, Vol. 4, No. 1.
10. HALMAI, G. Mi fán terem az információs kárpótlás? Fundamentum, 2005, Vol. 9, No. 4.
11. HAVAS, H. - VÉGVÁRI, J. A Cég árulója. Budapest: Szféra, 1990.
12. Huszonnyolcadik alkalommal is benyújtotta az ügynöklistákat nyilvánosságra hozó törvényjavaslatát az LMP (23. 08. 2023.). [online] [cit. 2024-08-03] Verfügbar unter: <https://nepszava.hu/3206233_lmp-ugynoklista-allambiztonsagi-mult>
13. KENEDI, J. u. a.. A Szakértői Bizottság jelentése 2007-2008 [online] [cit. 2024-08-03] Verfügbar unter: <https://mek.oszk.hu/08400/08450/08450.pdf>
14. KISS, L. Az MSZMP funkcionáriusai. Ügynökök, besúgók, hivatalos kapcsolatok? Egyenlítő, 2010, Vol. 8, No. 3.
15. KISS, L. Egy történészi spekuláció genezise. In Medias Res, 2014, Vol. 3, No. 2.
16. KISS, L. Hivatalos kapcsolat, vagy amit akartok. De Jure, 2009, No. 2.
17. KOLTAY, A. Ungváry Krisztián perei Magyarországon és Strasbourgban. In Medias Res, 2014, Vol. 3, No. 1.
18. KÓNYÁNÉ KUTRUCZ, K. - PETRIKNÉ VÁMOS, I. Ügynöksorsok - Ügynök? sorsok? Budapest: Nemzeti Emlékezet Bizottsága, 2017. [online] [cit. 2024-08-03] Verfügbar unter: <https://ugynoksorsok.hu>
19. KÖBEL, Sz. "A múlt emlékezete megőrzésének fontossága" és/vagy "az elfeledtetéshez való jog"? Alapjogi és levéltári szempontok az EU adatvédelmi rendeletéhez. In: CSEH, G. B. - KÖBEL, Sz. (Hrg.): A GDPR és a levéltárak - különös tekintettel a totalitárius rendszerek irataira. Budapest: ÁBTL, 2021.
20. LÁNCOS, P. L. Az elfeledtetéshez való jog mint identitásmenedzsment előkérdései. In Medias Res, 2018, Vol. 7, No. 2.
21. MARKÓ, Gy. Az anyagok megsemmisítéséhez jegyzőkönyv nem kell. Kritika, 2000, Vol. 29, No. 11.
22. PETRÉTEI, J. - TILK, P. Az információs önrendelkezéshez való jog. In: CHRONOWSKI, N. u.a. (Hrg.). Magyar Alkotmányjog III. Alapvető jogok. Budapest-Pécs: Dialóg Campus, 2008.
23. QUILL, A. M. To Prosecute or Not to Prosecute: Problems Encountered in the Prosecution of Former Communist Officials in Germany, Czechoslovakia, and the Czech Republic. Indiana International & Comparative Law Review, 1996, Vol. 7, No. 1. CrossRef
24. QUINTANA, A. G. Archival Policies in the Protection of Human Rights: An Updated and Fuller Version of the Report Prepared by UNESCO and the International Council on Archives (1995), Concerning the Management of the Archives of the State Security Services of Former Repressive Regimes. Paris: ICA, 2009. [online] [cit. 2024-08-03] Verfügbar unter: <https://www.ica.org/app/uploads/2023/12/archival_policies_in_the_protection_of_human_rights_agq.pdf>
25. RAINER, J. M. A titkosszolgálati archívumok megnyitása. [online] [cit. 2023-10-30] Verfügbar unter <ev.hu/ords/f?p=600:2:::::P2_PAGE_URI:tanulmanyok/rendszervaltas/rmj_oslo_hu>
26. ROSS, J. E. The Place of Covert Surveillance in Democratic Societies: A Comparative Study of the United States and Germany, American Journal of Comparative Law, 2007, Vol. 55, No. 3. CrossRef
27. RUTZ, L. The Stasi Archive: My Life in a Surveillance File. Law&History, 2019, Vol. 6, No. 2.
28. SLOAN, R. H. - WARNER, R. The Self, the Stasi, and NSA: Privacy, Knowledge, and Complicity in the Surveillance State. Minnesota Journal of Law, Science and Technology, 2016, Vol. 17, No. 1. CrossRef
29. SÓLYOM, L. Egy új szabadságjog: az információszabadság. Valóság, 1988, Vol. 31, No. 9.
30. STERN, F. Freedom and Its Discontents. Foreign Affairs, 1993, Vol. 72, No. 4. CrossRef
31. SZÁNTÓ, G. T. Szembenézés a múlttal. Fundamentum, 2000, Vol. 4, No. 1.
32. TABAJDI, G. Tartótisztek - A BM III/III. csoportfőnökség belső történetei. Budapest: Jaffa, 2023.
33. TORDAI, Cs. Az akták megítélése elválaszthatatlan a szocializmushoz való viszonyunktól. Tölgyessy Péter alkotmányjogásszal Tordai Csaba beszélget. Fundamentum, 2003, Vol. 7, No. 1.
34. TRÓCSÁNYI, S. Forradalom az irattárban. Az információs kárpótlás jogi aspektusai. Budapest: Holnap, 2007.
35. TRÓCSÁNYI, S. Információs jog - Múlthoz való jog? In: Az odaátra nyíló ajtó. Budapest: Adatvédelmi Biztos Irodája, 2001.
36. TRÓCSÁNYI, S. Információs kárpótlás helyett. Fundamentum, 1999, Vol. 3, No. 1.
37. UNGVÁRY, K. Egy eljárás genezise: a Dialógus Pécsett. Élet és Irodalom, 18. 05. 2007.
38. VARGA, L. Az ügynök törvény halála. Fundamentum, 2000, Vol. 4, No. 1.
39. ZSIDAI, Á. Útvesztők az adatvédelemben. Az ÁBTL és General Data Protection Regulation. In: CSEH, G. B. - KÖBEL, Sz. (Hgg.): A GDPR és a levéltárak - különös tekintettel a totalitárius rendszerek irataira. Budapest: ÁBTL, 2021.
40. Bibel, Prediger/Kohelet [online] [cit. 2023-10-30] Verfügbar unter <https://www.bibelwerk.at/bibelausgaben/revidierte-einheitsuebersetzung>
41. Ügynöklisták évadja. Beszámoló az Állambiztonsági Szolgálatok Történeti Levéltára 2005. évi működéséről [online] [cit. 2023-10-30] Verfügbar unter <https://www.abtl.hu/sites/default/files/beszamolok/2005_eves_beszamolo.pdf>
Unterlagen der staatssicherheitsdienstlichen Überwachungen in Ungarn – Zugang, Aufarbeitung, Hindernisse is licensed under a Creative Commons Attribution 4.0 International License.
240 x 170 mm
vychází: 3 x ročně
cena tištěného čísla: 250 Kč
ISSN: 0079-4929
E-ISSN: 2464-689X
