Žádná různost není, všichni jsme tu stejní. Děti migrantů, jejich spolužáci a vyučující na českých základních školách

V tomto článku si všímáme toho, jak se český vzdělávací systém vy¬pořádává s rostoucí etnickou různorodostí. Zaměřujeme se přitom jak na perspektivu pedagogů, kteří učí ve třídách navštěvovaných dětmi migranty z Ukrajiny, Ruska, Vietnamu, tak na perspektivu samotných dětí migrantů a jejich spolužáků. Předkládáme výsledky analýzy dat získaných v průběhu etnografického výzkumu na vybraných školách po celé České republice. Vedle individuálních rozho¬vorů s pedagogy jsou to zejména skupinové rozhovory s dětmi, v nichž identifikujeme diskurzivní strategie a repertoáry charakteristické zneviditelňováním etnicity a udržováním představy etnicky homogenního celku. Cílem tohoto článku je analýza procesů zneviditelňování etnicity, které je v pro¬mluvách pedagogů spojeno s humanistickým rámováním osobnosti žáka a u samotných žáků migrantů se projevují performováním normálnosti a bezproblémovosti, která ovšem musí být stvrzena jejich českými spolužáky. Etnickou různorodost v českých školách chápeme jako prostoupenou diskurzem stejnosti navzdory různosti. In this paper, we analyze the ways in which the Czech education system deals with growing ethnic diversity. We focus both on the perspective of teachers as well as that of children who have migrated to the Czech Republic from Ukraine, Russia and Vietnam, and their classmates. We conducted ethnographic research in selected schools across the country that includ¬ed interviews with teachers and focus groups with children. We identified discursive strategies and repertoires that make ethnicity invisible and thus reproduce the idea of an ethnically homogeneous whole. We show how teachers employ the humanistic discourse to achieve this end while migrant children perform normalcy and problem-free status that, however, requires certification from their ethnically Czech classmates. We argue that ethnic diversity in Czech schools is performed through the discourse of sameness despite differences.

1. Bačáková,M. (2012).Vzdělávání dětí-uprchlíků: podpora nabízená základními školami v Norsku a v ČR. Orbis scholae, 1(6), 81−93.

2. Bartoňová, M. (2009). Strategie ve vzdělávání žáků se sociálním znevýhodněním se zřetelem na romské etnikum v počátečním vzdělávání. Brno: Masarykova univerzita.

3. Bittnerová, D., Doubek, D., & Levínská, M. (2011). Funkce kulturních modelů ve vzdělávání. Praha: Fakulta humanitních studií.

4. Bittnerová, D. (2009). Koncept vzdělávání v kultuře imigrantů a jejich vzdělávací potřeby. In D. Bittnerová (Ed.), Vzdělávací potřeby sociokulturně znevýhodněných. Případ SIM − Středisek integrace menšin (s. 223−255). Praha: ERMAT.

5. Bobysudová, L., & Hernandezová-Pikalová, J. (Nedatováno). Cizinec a vzdělávání v České republice. Zlín: Organizace pro pomoc uprchlíkům.

6. Bonilla-Silva, E. (2003). Racism without racists: Color-blind racism and the persistence of racial inequality in the United States. Lanham, MD: Rowman & Littlefield.

7. Connolly, P. (2002). Racism, gender identities, and young children. Social relations in a multiethnic, inner-city primary school. London: Routledge.

8. Černík, J. (2006). Vietnamští žáci na základních školách: Náčrt problémů a přístupů. In J. Kocourek (Ed.), S vietnamskými dětmi na českých školách (s. 176−185). OS Klub Hanoi: H&H Vyšehradská.

9. Davidson, A. L. (1996). Making and molding identity in schools. Student narratives on race, gender and academic engagement. Albany: State University of New York Press.

10. Devine, D. (2011). Immigration and schooling in the Republic of Ireland. Making a difference? Manchester: Manchester University Press.

11. Drbohlav, D., Černík, J., & Dzúrová, D. (2005). Country report on the Czech Republic. In Dimensions of integration: Migrant youth in Central European countries (s. 51−99). Vienna: International Organization for Migration. Dostupné z http://aa.ecn.cz/img_upload,/79a33131c9c4293e0fcefb50bfa263ef/MigrantYouth_Czech.pdf.

12. Hájková, V., & Strnadová, I. (2010). Inkluzivní vzdělávání: [teorie a praxe]. Praha: Grada.

13. Hrdličková, Z. (2011). Dílčí postřehy o postojích českých učitelů k žákům z Vietnamu, Číny a Mongolska. In I. Barešová (Ed.), Současná problematika východoasijských menšin v České republice (s. 98−109). Olomouc: Univerzita Palackého.

14. Janská, E., Průšvicová, A., & Čermák, Z. (2011). Možnosti výzkumu integrace dětí, Vietnamců v Česku: Příklad základní školy Praha-Kunratice. Geografie, 4(116), 480−496.

15. Jarkovská, L. (2012). Nejdřív byli dinosauři a pak se narodila prababička aneb Chvála etnografie ve výzkumu dětí. Sociální studia, 9(2), 31−42.

16. Muhič, J. (2008). Analýza kulturního minima pro integraci cizinců. Praha: Institut pedagogicko-psychologického poradenství ČR.

17. Ježková,V. (2010). Multikulturalita Německa, Velké Británie, Švédska a České republiky a opatření vzdělávací politiky pro školní vzdělávání. Orbis scholae, 4(3), 111−124 .

18. Kaščák, O. (2009). Výchova a vzdelávanie v základných diskurzoch. Prešov: Rokus.

19. Kaščák, O., & Pupala, B. (2012). Škola zlatých golierov: vzdelávanie v ére neoliberalizmu. Praha: Sociologické nakladatelství.

20. Kirova, A. (2007). Moving childhoods: young children's lived experiences of being between languages and cultures. In L. D. Adams & A. Kirova (Eds.), Global migration and education. Schools, children and families (s.185−198). London: Lawrence Erlbaum Associates, Publishers.

21. Kunzová, Z. (2001). Vzdělávání imigrantů − téma pro současnou teorii a praxi. Sborník prací Filozofické fakulty brněnské univerzity. U, Řada pedagogická = Studia paedagogica. 2000−2001 (s. 107−112). Brno: Masarykova univerzita, Filozofická fakulta.

22. Kurowski, M. (2013). Žák-uprchlík v českém systému vzdělávání: případová studie. Sociální pedagogika,1(1), 64−77.

23. Lišková, K. (2012). Mluví jako kdyby fakt byla Češka". Konstrukce národnosti/ethnicity v promluvách dětí. Sociální studia, 9(2), 43−64.

24. Moree, D., & Varianty. (2008). Než začneme s multikulturní výchovou. Od skupinových konceptů k osobnostnímu přístupu. Praha: Člověk v tísni, o.p.s.

25. Radostný, L., & Titěrová, K., et. al. (2011). Žáci s odlišným mateřským jazykem v českých školách. Praha: META o. s.

26. Radostný, L. (2010). Začleňování cizinců do českého vzdělávacího systému. In D. Bittnerová & M. Moravcová (Eds.), Etnické komunity v kulturní a sociální různosti (s. 141−150). Praha: FHS UK.

27. Stuchlíková, I., & Vokrojová, N. (2013). Kulturní rozdíly v učební motivaci žáků − specifikum vietnamské kultury. Pedagogika, 1(12), 5−24.

28. Šotolová, E. (2011). Vzdělávání Romů. Praha: Karolinum.

29. Švarcová, E., & Mareš, J. (2006). Spolupráce se školou pohledem rodičů žáka pocházejících z etnických menšin. Pedagogická orientace, 1(16), 42−56.

30. Troyna, B. (1994). The 'everyday world' of teachers? Deracialised discourses in the sociology of teachers and the teaching profession. British Journal of Sociology of Education, 15(3), 325−339. CrossRef

31. Youdell, D. (2003). Identity traps or how black students fail. The interactions between biolo-gical, sub-cultural and learner identities. British Journal of Sociology of Education, 24(1), 3−20. CrossRef