IBERO-AMERICANA PRAGENSIA
IBERO-AMERICANA PRAGENSIA

Časopis Ibero-Americana Pragensia je odborný recenzovaný časopis, původně ročenka, jež od roku 2017 vychází dvakrát ročně. Časopis je zaměřený na dějiny a kulturu Latinské Ameriky, stejně jako na vztahy mezi západním světem a Latinskou Amerikou. Publikuje odborné studie, články, prameny a zprávy o konferencích či recenze jak knižní, tak kulturních událostí. Všechny publikované texty jsou autorské. Odborné články a krátké studie podléhají recenznímu řízení. Důraz je kladen na primární výzkum. Časopis publikuje texty různorodého metodologického i tematického zaměření (historie, literární věda, lingvistika, etnologie, politologie, dějiny umění, translatologie, atd.), stejně jako prameny vztahující se k iberoamerikanistické problematice. Je určen primárně odborné veřejnosti. Texty jsou publikovány ve španělštině, angličtině a portugalštině. Cílem časopisu je prohlubovat povědomí o iberoamerikanistice jako oboru, profilovat jej a sloužit jako oborová komunikační platforma pro polemiky a diskuze, zároveň zvyšovat povědomost o dění v Latinské Americe a mezinárodních vztazích s tímto regionem a přispívat tak k hlubšímu porozumění této oblasti, její historii a kultuře.

Ročenka Ibero-Americana Pragensia byla založena v roce 1967 jako první španělsky vycházející periodikum ve střední a východní Evropě. Ročenka získala postupně značnou prestiž a od počátku 90. let 20. století je pravidelně zmiňována jedním z nejuznávanějších bibliografických časopisů Revista Interamericana de Bibliografía, jejž vydává Organizace amerických států. Od roku 2008 je ročenka registrována Ministerstvem kultury České republiky jako odborný titul. Ročenka vycházela jako recenzovaný titul. V roce 2017 začal časopis vycházet dvakrát ročně a odborné studie prochází oboustranně anonymním recenzním řízením. Ředitelem časopisu je prof. PhDr. Josef Opatrný, CSc., šéfredaktorkou PhDr. Simona Binková, CSc., a výkonnou redaktorkou je Mgr. Monika Brenišínová, Ph.D. Časopis vede výkonný redaktor spolu s redakční radou složenou s tuzemských odborníků z předních českých univerzit, jež slouží jako širší poradní orgán. Na odbornou úroveň časopisu dohlíží dále odborná rada, již tvoří odborníci z předních zahraničních univerzit.

Odborné články jsou publikovány po absolvování recenzního řízení a přijetí redakční radou. Odbornými recenzenty jsou odborníci z tuzemských i zahraničních univerzit. Časopis je otevřen spolupráci a vítá jak odborné články či krátké studie, tak zprávy z konferencí i projektů a recenze. Texty posílejte na email: monika.brenisinova@ff.cuni.cz.

IBERO-AMERICANA PRAGENSIA, Vol 49 No 2 (2021), 71–91

Article

El saludable temor a un ARTÍCULO COMUNICADO. Un análisis del periódico limeño El Triunfo de la Nación (1821)

Bruno Spagnuolo

DOI: https://doi.org/10.14712/24647063.2025.5
zveřejněno: 03. 02. 2026

Abstract

The aim of this paper is to analyze El Triunfo de la Nación, a newspaper published in 1821 with the support of Viceroy La Serna. Its publication was entirely influenced by the double situation of the reinstatement of the Cadiz Constitution in the Peninsula and the landing of the Liberating Expedition of Peru under the command of San Martín. From a perspective that privileges the pragmatic dimension of the newspaper, we seek to address its strategies of intervention in the war-political dispute.

klíčová slova: press; politics; peruvian independence; El Triunfo de la Nación

reference (30)

1. EL TRIUNFO DE LA NACIÓN, reproducción facsimilar en Colección Documental de la Independencia del Perú (CDIP), Comisión Nacional del Sesquicentenario de la Independencia del Perú, tomo XXIII - Periódicos, vol. I.

2. BOLETÍN DEL EJÉRCITO LIBERTADOR DEL PERÚ (1821), reproducción facsimilar a plana y renglón en La Prensa en la Independencia del Perú, Buenos Aires: Imprenta y Casa Editorial de Coni Hermanos, 1910.

3. EL PACIFICADOR DEL PERÚ (1821), reproducción facsimilar a plana y renglón en La Prensa en la Independencia del Perú, Buenos Aires: Imprenta y Casa Editorial de Coni Hermanos, 1910.

4. ARRAMBIDE, Víctor - McEVOY, Carmen - VELÁZQUEZ, Marcel, La Expedición Libertadora. Entre el Océano Pacífico y los Andes, Lima: IEP, 2021.

5. BRAGONI, Beatriz, San Martín. Una biografía política del Libertador, Buenos Aires: Edhasa, 2019.

6. DIBARBORA, Andrea, "Las modificaciones de los reglamentos de libertad de imprenta en el Río de la Plata (1811-1832)", Revista PolHis 30, 2022, pp. 136-163.

7. DURÁN LÓPEZ, Fernando, "Estructuras de la prensa en el Cádiz de las Cortes: propuestas metodológicas", Cuadernos de Ilustración y Romanticismo 24, 2018, pp. 419-436. CrossRef

8. GOLDMAN, Noemí, "Libertad de Imprenta, opinión Pública y debate constitucional en el Río de la Plata (1810-1827)", Prismas 4, 2000, pp. 9-20.

9. GOLDMAN, Noemí - PASINO, Alejandra, "Opinión Pública - Argentina", in: Javier Fernández Sebastián (dir.), Diccionario político y social del mundo iberoamericano. La era de las revoluciones, 1750-1850, vol. I, Madrid: Fundación Carolina, 2009.

10. GUERRA, François-Xavier, "Considerar el periódico mismo como un actor", Debate y perspectivas. Cuadernos de Historia y Ciencias Sociales 3, 2003, pp. 189-201.

11. HALPERÍN DONGHI, Tulio, Tradición política española e ideología revolucionaria de Mayo, Buenos Aires: Prometeo, 2009, pp. 139-144.

12. MARTÍNEZ RIAZA, Ascensión, "Los orígenes del periodismo doctrinario en Perú. El caso conflictivo de 'El Peruano'", Quinto centenario 3, 1982, pp. 109-136.

13. MARTÍNEZ RIAZA, Ascensión, La prensa doctrinal en la Independencia del Perú 1811-1824, Madrid: Cultura Hispánica, 1985.

14. MARTÍNEZ RIAZA, Ascensión, "«Para reintegrar la Nación». El Perú en la política negociadora del Trienio Liberal con los disidentes americanos, 1820-18241", Revista de Indias LXXI/253, 2011, pp. 647-692. CrossRef

15. MARTÍNEZ RIAZA, Ascensión - MORENO CEBRIÁN, Alfredo, "La conciliación imposible. Las negociaciones entre españoles y americanos en la Independencia del Perú, 1820-1824", in: Ascensión Martínez Riaza (ed.), La Independencia inconcebible. España y la «pérdida» del Perú (1820-1824), Lima: Fondo Editorial Pontificia Universidad Católica del Perú, 2014. CrossRef

16. MAZZEO, Cristina Ana, "La última Independencia de América del Sur: Perú y el ejército realista 1816-1826", Revista Anales de la Facultad de Ciencias Jurídicas y Sociales, n. extraordinario, 2016, pp. 177-186.

17. McEVOY, Carmen, "El motín de las palabras: la caída de Bernardo de Monteagudo y la forja de la cultura política limeña (1821-1822)", Bira 23, 1996, pp. 89-139.

18. O'PHELAN GODOY, Scarlett, "La élite nobiliaria y la élite ilustrada frente a la Independencia del Perú", Illes Imperis 14, 2012, pp. 189-204.

19. ORTEGA, Francisco, "Ni nación ni parte integral. 'Colonia', de vocablo a concepto en el siglo XVIII iberoamericano", Prismas, Revista de Historia Intelectual 15, 2011, pp. 11-29.

20. ORTEMBERG, Pablo, "La entrada de José de San Martín en Lima y la proclamación del 28 de julio: la negociación simbólica de la transición", Histórica XXXIII/2, 2009, pp. 65-108. CrossRef

21. PALTI, Elías, ¿Las ideas fuera de lugar? Estudios y debates en torno a la historia político-intelectual latinoamericana, Buenos Aires: Prometeo, 2014.

22. PALTI, Elías, El tiempo de la Política. El siglo XIX reconsiderado, Buenos Aires: Siglo XXI, 2007.

23. PAS, Hernán, Sarmiento, redactor y publicista. Con textos recobrados de El Progreso (1842-1845) y La Crónica (1849-1850), Santa Fe: Ediciones UNL, 2013.

24. PASINO, Alejandra, "Buenos Aires - Cádiz - Londres: circulación y recepción de la legislación sobre libertad de imprenta (1810-1812)", Revista PolHis 6/12, pp. 83-94, 2013.

25. PERALTA RUIZ, Víctor, La Independencia y la cultura política peruana (1808-1821), Lima: IEP-Fundación M. J. Bustamante de la Fuente, 2010.

26. PERALTA RUIZ, Víctor, "La pluma contra las Cortes y el Trono. La prensa y el desmontaje del liberalismo hispánico en el Perú, 1821-1824", Revista Indias LXXI/25, 2011, pp. 729-758. CrossRef

27. SERULNIKOV, Sergio, El poder del disenso. Cultura política urbana y crisis del gobierno español. Chuquisaca, 1777-1809, Buenos Aires: Prometeo, 2022.

28. SKINNER, Quentin, Lenguaje, Política e Historia, Buenos Aires: UNQ, 2007.

29. SPAGNUOLO, Bruno, Bernardo de Monteagudo y su rol como publicista, Tesis de Licenciatura, Facultad de Filosofía y Letras (UBA), 2022.

30. SPAGNUOLO, Bruno, "Bernardo de Monteagudo y su rol como publicista (1811-1821). Un abordaje sobre sus estrategias de intervención a partir de los periódicos editados en Buenos Aires, Chile y Perú", PolHis 33, 2024, pp. 3-42.

Creative Commons License
El saludable temor a un ARTÍCULO COMUNICADO. Un análisis del periódico limeño El Triunfo de la Nación (1821) is licensed under a Creative Commons Attribution 4.0 International License.

157 x 230 mm
vychází: 2 x ročně
cena tištěného čísla: 160 Kč
ISSN: 0536-2520
E-ISSN: 2464-7063

Ke stažení