Interdisciplinární časopis se zaměřuje především ze sociologického, politologického a historického hlediska na problematiku dlouhodobých sociálních procesů a trendů, modernizace, globalizačních tendencí a vlivů. Časopis vytváří širší platformu pro badatele v historických sociálních vědách. Epistemologické pole časopisu není striktně ohraničené a počítá s přesahy do civilizacionistiky, kulturní sociologie a dalších spřízněných oblastí.
Časopis vydává nakladatelství Univerzity Karlovy v Praze Karolinum ve spolupráci s Fakultou humanitních studií Univerzity Karlovy v Praze.
Historická sociologie je vědecký časopis s otevřeným přístupem, což znamená, že veškerý obsah je volně k dispozici bez poplatku pro uživatele nebo instituci. Uživatelé mohou číst, stahovat, kopírovat, distribuovat, tisknout, vyhledávat nebo odkazovat na plné texty článků v tomto časopise, aniž by potřebovali předchozí povolení od vydavatele nebo autora.
Recenzovaný vědecký časopis vychází dvakrát ročně, v červnu a v prosinci.
Časopis je abstraktován a indexován v CEEOL, CEJSH, DOAJ, EBSCO, Emerging Sources Citation Index, ERIH PLUS, OAJI, recensio.net, Scopus, SSOAR, Ulrichsweb.
Dlouhodobou archivaci elektronického obsahu časopisu zajišťuje Portico.
HISTORICKÁ SOCIOLOGIE, Vol 15 No 2 (2023), 101–124
Slovinské veřejné mínění o Jugoslávii v 80. letech 20. století a jeho reflexe v místním komunistickém vedení
[Slovenian Public Opinion about Yugoslavia in the 1980s and its Reflection in the Local Communist Leadership]
Michal Janíčko
DOI: https://doi.org/10.14712/23363525.2023.24
zveřejněno: 08. 11. 2023
Abstract
The paper examines evolution of the opinions of the Slovenian public regarding cohabitation in socialist Yugoslavia before its breakup. Data from regular Slovenian sociological surveys from 1970s and 1980s and the design of these surveys are analysed. A sudden increase of ethnic issues is observed in the questionnaire in 1987 which illustrates growth of importance of the topic even among those intellectuals who had focused on other political issues up to then. The results of the surveys show, at the same time, continually increasing ethnical sensibility and fading identification with Yugoslavia among the Slovenian public during the entire decade with an acceleration in 1987. Since the second half of that year, growing nationalism in Slovenia was extensively discussed also by the local communist elites. They, however, mostly gave in to the nationalist radicalisation and quickly absorbed it into their own attitudes.
klíčová slova: Yugoslavia; Slovenia; public opinion; communists; nationalism
reference (30)
1. Arhiv Republike Slovenije, fond SI AS 1589 Centralni komite Zveze komunistov Slovenije IV, seje predsedstva, politični aktivi, interni pogovori (1986–1988).
2. Arhiv Republike Slovenije, fond SI AS 1944 Predsedstvo Republike Slovenije, seje predsedstva (1986–1988).
3. Fakulteta za družbene vede Univerze v Ljubljani, Arhiv družbenoslovnih podatkov, datové soubory a dotazníky Slovensko javno mnenje (1976–1988), datový soubor Mladina 1985/86 (v textu MLA 85/86), datový soubor Klasno biće suvremenog jugoslavenskog društva 1986/87 (v textu KLA 86/87).
4. Výsledky výzkumu Klasno biće suvremenog jugoslavenskog društva 1986/87 (v textu KLA 86/87) podle Toš [2014].
5. Delo, Ljubljana, 1987 a 1988
6. "Barometer: Javno mnenje in raziskovanje mnenja." Naši razgledi, 24. 4. 1987. In. Toš, Niko, et al. [1995]. Dozorevanje slovenske samozavesti, Ljubljana: FDV-IDV, s. 21-33.
7. Bilandžić, Dušan [1986]. Jugoslavija poslije Tita 1980-1985. Zagreb: Globus.
8. Burg, Steven [1983]. Conflict and Cohesion in Socialist Yugoslavia. Princeton: Princeton University Press.
9. Čepič, Zdenko [2020]. Politika Zveze komunistov Slovenije v osemdesetih (izbrane teme). In. Perovšek, Jurij - Šorn, Mojca (ed.). Narod - politika - država. Idejnopolitični značaj strank na Slovenskem od konca 19. do začetka 21. stoletja. Ljubljana: Inštitut za novejšo zgodovino, s. 175-211.
10. Dolenc, Danilo [2007]. Priseljavanje v Slovenijo z območja nekdanje Jugoslavije po drugi svetovni vojni. In. Komac, Miran (ed.). Priseljenci. Ljubljana: Inštitut za narodnostna vprašanja. "Dozorelost politične zavesti." Delo, Sobotna priloga, 18. 7. 1987. In. Toš, Niko, et al. [1995]. Dozorevanje slovenske samozavesti. Ljubljana: FDV-IDV, s. 34-46.
11. Flere, Sergej - Klanjšek, Rudi [2011]. Exit Yugoslavia: longing for mononational states or entrepreneurial manipulation? Nationalities Papers 39 (5): 791-810. CrossRef
12. Gašparič, Jure [2021]. Rok 1989 jako začátek konce Jugoslávie - slovinská perspektiva. Soudobé dějiny 28 (1): 70-98. CrossRef
13. Goati, Vladimir [1997]. The disintegration of Yugoslavia: The role of political elites. Nationalities Papers 25 (3): 455-467. CrossRef
14. Hafner Fink, Mitja [1994]. Sociološka rasežja razpada Jugoslavije. Ljubljana: Fakulteta za družbene vede.
15. Lusa, Stefano [2012]. Razkroj oblasti. Slovenski komunisti in demokratizacija države. Ljubljana: Modrijan.
16. Osnutek amandmajev k Ustavi SFRJ, amadma XXVI. In. Poročevalec Skupščine SR Slovenije in Skupščine SFR Jugoslavije za delegacije in delegate, letnik XIII, štev. 22, 2. 9. 1987, s. 7-19.
17. Repe, Božo [1992]. "Liberalizem" v Sloveniji. Ljubljana: RO ZZB NOV Slovenije.
18. Repe, Božo [2002]. Jutri je nov dan: Slovenci in razpad Jugoslavije. Ljubljana: Modrijan.
19. Repe, Božo [2003]. Rdeča Slovenija: Tokovi in obrazi iz obdobja socializma. Ljubljana: Sophia.
20. Repe, Božo [2015]. Milan Kučan - prvi predsednik. Ljubljana: Modrijan.
21. Smole, Jože [1992]. Před usodnimi odločitvami. Ljubljana: Delavska enotnost.
22. Šetinc, Franc [1988]. Što je i za što se bori Savez komunista. Zagreb: Globus.
23. Toš, Niko [1988]. "Za prehod v humani socializem." Naši razgledi, 8. 7. 1988. In. Toš, Niko, et al. [1995]. Dozorevanje slovenske samozavesti. Ljubljana: FDV-IDV.
24. Toš, Niko, et al. [2014]. Razredna bit sodobne jugoslovanske družbe 1983-88. In. Vrednote v prehodu IX. Ljubljana - Wien: Univerza Edvarda Kardelja, s. 298-577.
25. Ule, Mirjana - Vrcan, Srđan [2000]. Položaj, svest i ponašanje mlade generacije Jugoslavije. Arhiv družboslovnih podatkov.
26. Zajc, Marko [2015]. Slovenian Intellectuals and Yugoslavism in the 1980s: propositions, theses, questions. Südosteuropäische Hefte 4 (1): s. 46-65.
27. Zajc, Marko [2017a]. Jezikovni tarzanizem. Slovenski jezik kot nacionalistični problem v začetku osemdesetih let. Prispevki za novejšo zgodovino LVI (2): 191-203. CrossRef
28. Zajc, Marko [2017b]. Samoumeščevanje slovenskih intelektualcev v simbolno goegrafijo Evrope v osemdesetih letih. Annales - series historia et sociologia 27 (4): 769-776.
29. Zajc, Marko [2020]. Poletni aferi kritičnih misli. Studia Historica Slovenica 20 (3): 921-956. CrossRef
30. "Zrelejša slovenska politična zavest." Delo, Sobotna priloga, 4. 6. 1988. In. Toš, Niko, et al. [1995]. Dozorevanje slovenske smozavesti. Ljubljana: FDV-IDV, s. 47-58.
Slovinské veřejné mínění o Jugoslávii v 80. letech 20. století a jeho reflexe v místním komunistickém vedení is licensed under a Creative Commons Attribution 4.0 International License.
230 x 157 mm
vychází: 2 x ročně
cena tištěného čísla: 120 Kč
ISSN: 1804-0616
E-ISSN: 2336-3525
