Interdisciplinární časopis se zaměřuje především ze sociologického, politologického a historického hlediska na problematiku dlouhodobých sociálních procesů a trendů, modernizace, globalizačních tendencí a vlivů. Časopis vytváří širší platformu pro badatele v historických sociálních vědách. Epistemologické pole časopisu není striktně ohraničené a počítá s přesahy do civilizacionistiky, kulturní sociologie a dalších spřízněných oblastí.
Časopis vydává nakladatelství Univerzity Karlovy v Praze Karolinum ve spolupráci s Fakultou humanitních studií Univerzity Karlovy v Praze.
Historická sociologie je vědecký časopis s otevřeným přístupem, což znamená, že veškerý obsah je volně k dispozici bez poplatku pro uživatele nebo instituci. Uživatelé mohou číst, stahovat, kopírovat, distribuovat, tisknout, vyhledávat nebo odkazovat na plné texty článků v tomto časopise, aniž by potřebovali předchozí povolení od vydavatele nebo autora.
Recenzovaný vědecký časopis vychází dvakrát ročně, v červnu a v prosinci.
Časopis je abstraktován a indexován v CEEOL, CEJSH, DOAJ, EBSCO, Emerging Sources Citation Index, ERIH PLUS, OAJI, recensio.net, Scopus, SSOAR, Ulrichsweb.
Dlouhodobou archivaci elektronického obsahu časopisu zajišťuje Portico.
HISTORICKÁ SOCIOLOGIE, Vol 11 No 2 (2019), 141–155
Štátotvorné úvahy Uhro-Rusínov na konci 1. svetovej vojny – príklon k Československej republike
[State-Building Considerations of Uhro-Rusins at the End of World War I – Inclination towards the Czechoslovak Republic]
Alexander Onufrák
DOI: https://doi.org/10.14712/23363525.2019.21
zveřejněno: 02. 12. 2019
Abstract
In the study, the author tries to explain the socio-political attitudes of the Uhro-Rusins towards the Czechoslovak Republic in the early stages of its origin. The author also attempts to point to several possibilities of co-existence of the Uhro-Rusins in other potential variants, whether as a part of Hungary, independent Ukraine or Russia. One of the variants was also the establishing of an independent state of Uhro-Rusins. Since the American Rusins have played a significant role in this process, the author also deals extensively with the importance and role of the American National Council of Uhro-Rusins and G. I. Žatkovič, who later became the first governor of the Sub-Carpathian Rus. The study is primary based on the historical texts of the main actors of the American National Council of Uhro-Rusins (in particular G. I. Žatkovič, J. G. Gardoš and A. Pop), and secondary on the papers of renowned historians such as P. R. Magocsi, P. Švorc, I. Pop, S. Konečný and others.
klíčová slova: The American National Council of Uhro-Rusins; The Czechoslovak Republic; Uhro-Rus; Uhro-Rusins; G. I. Žatkovič; J. G. Gardoš; Czechoslovak Republic
reference (27)
1. Declaration of Common Aims of the Independent Mid-European Nations in Convention Assembled at Independence Hall Philadelphia, Pennsylvania, United States of America, October twenty-sixth one thousand nine hundred and eighteen. [1918]. Pittsburgh, Pa.: University of Pittsburgh. Dostupné z: <https://www.pitt.edu/~votruba/qsonhist/assets/1918-Philadelphia_Declaration_of_the_Mid-European_Nations.pdf> .
2. Souvenir issued by ther Rusin Peoples Home Inc. On the occasion of dedication of thes corner stone, May fourth, nineteen hundred and nineteen [1919]. Homestead, Pa.: Rusin Peoples Home.
3. ANRU-R [1919]. Protokol/Zapisnica iz zasidanij narodnoho kongressa amerikanskich Rusinov, pod ochranoju i rukovodstvom Amerikanskoj Narodnoj rady Uhro-Rusinov, poderžannoho v Homestead, Pa., dňa 15-16-ho Sept. 1919-ho roka. Homestead, Pa.: Tipografija Amerikanskoho Russkoho Viestnika.
4. Danko, Joseph [1968]. Plebiscite of Carpatho-Ruthenians in the United States Recommending Union of Carpatho-Ruthenia with the Czecho-slovak Republic. The Annals of the Ukrainian Academy of Arts and Sciences in the United States XI/1964-1968 (1-2 / 31-32): 184-207.
5. Gbúrová, Marcela [2002]. Dotyky s politikou: Ján Kollár, Ľudovít Štúr, Pavol Hečko, Ján Palárik, Jonáš Záborský, Svetozár Hurban Vajanský, Milan Hodža. Trenčín: Q-EX.
6. Gbúrová, Marcela [2017]. Štúrovo hľadanie rovnováhy medzi "pospolitosťou" a "jednotlivosťou". In. Krno, S. Ľudovít Štúr - Európan, národovec a reformátor. Bratislava: Kancelária Národnej rady Slovenskej republiky, s. 9-57.
7. Chmelař, Josef - Klíma, Stanislav - Nečas, Jaroslav [1923]. Podkarpatská Rus: Obraz poměru přírodních, hospodářských, politických, církevních, jazykových a osvětových. Praha: Orbis.
8. Konečný, Stanislav [2015]. Náčrt dejín Karpatských Rusínov. Prešov: Prešovská univerzita v Prešove, Ústav rusínskeho jazyka a kultúry.
9. Koziak, Tomáš [1997]. Niektoré medzinárodnopolitické determinanty pričlenenia Podkarpatskej Rusi k Sovietskemu zväzu. In. Morávek, Ján - Landr, Petr (ed.). Podkarpatská Rus a Československo. Sborník ze studentské vědecké konference konané 15.-16. října 1997 v Hradci Králové. Hradec Králové, s. 57-60.
10. Loužek, Marek [2010]. Československá ústava 1920: Devadesát let poté. Praha: Centrum pro ekonomiku a politiku, č. 83.
11. Magocsi, Robert Paul [2005]. Our people: Carpatho-Rusyns and their descendants in North America. Wauconda, Il.: Bochazy-Carducii Publishers.
12. Magocsi, Robert Paul [1994]. Rusíni na Slovensku. Prešov: Rusínska obroda.
13. Magocsi, Robert Paul [1975]. The Rutheninan Decision to Unite with Czechoslovakia. Slavic Review 34 (2): 360-381. CrossRef
14. Magocsi, Robert Paul [1993]. The Ukrainian Question Between Poland and Czechoslovakia: The Lemko Rusyn Republic (1918-1920 and Political Thought in Western Rus - Ukraine. Nationalities Papiers XXI (2): 360-381.
15. Magocsi, Robert Paul [2017]. Tradícia autonómie na Karpatskej Rusi. Historický časopis 65 (1): 79-97.
16. Mrva, Ivan - Segeš, Vladimír [2012]. Dejiny Uhorska a Slováci. Bratislava: Perfekt.
17. Pejša, Robert [2016]. Podkarpatská Rus v Československu 1919-1922. Právni a politicko-spoločenské aspekty připojení Podkarpatské Rusi k Československu. Praha: Karolinum.
18. Πіпаш, Володимир [2009]. Гуцульська республіка - унікальна сторінка державотворення. Dostupné z: <https://zakarpattya.net.ua/News/34094-Hutsulska-respublika-%E2%80%94-unikalna-storinka -derzhavotvorennia>.
19. Pop, Ivan [2005]. Dějiny Podkarpatské Rusi v datech. Praha: Libri.
20. Pop, Ivan [2011]. Malé dejiny Rusínov. Bratislava: Združenie inteligencie Rusínov Slovenska.
21. Rychlík, Jan - Rychlíková, Magdaléna [2016]. Podkarpatská Rus v dějinách Československa 1818-1946. Praha: Vyšehrad.
22. Šutajová, Jana [2015]. Problematika práv národnostných menšín v Československu. In. Eštok, Gabriel - Geffert, Richard - Bzdilová, Renáta. Ľudské práva. Kam kráčaš demokracia. Košice: Univerzita Pavla Jozefa Šafárika v Košiciach, s. 273-285.
23. Šutajová, Jana [2015]. Vybrané kapitoly z dejín verejnej správy na Slovensku po roku 1918. Košice: Univerzita Pavla Jozefa Šafárika v Košiciach.
24. Švorc, Peter [1996]. Zakliata krajina (Podkarpatská Rus 1918-1946). Prešov: Universum.
25. Švorc, Peter - Danilák, Michal - Heppner, Harald (ed.) [2002]. Veľká politika a malé regióny 1818-1939. Prešov: Universum.
26. Zapletal, Florian [1921]. Rusíni a naši buditelé. Praha: Kolokol.
27. Žatkovič, Ignatius Grigorij [1921]. Expose Dr. G. I. Žatkoviča, byvšeho gubernatora Podkarpatskoj Rusi, o Podkarpatskoj Rusi. Homestead, Pa.: Rusin Information Bureau.
Štátotvorné úvahy Uhro-Rusínov na konci 1. svetovej vojny – príklon k Československej republike is licensed under a Creative Commons Attribution 4.0 International License.
230 x 157 mm
vychází: 2 x ročně
cena tištěného čísla: 120 Kč
ISSN: 1804-0616
E-ISSN: 2336-3525
