Sicut mel dulce. The sweetness and bitterness of reading the Bible in the Middle Ages

Sicut mel dulce. The sweetness and bitterness of reading the Bible in the Middle Ages After overviewing the types of primary sources available for tracing pleasure of reading during the Middle Ages (theoretical discourses such as artes poeticae or medical treatises, texts themselves, paratexts such as accessus ad auctores, readers’ responses, and other texts), the study concentrates on biblical exegesis, namely commentaries on two biblical passages, Ezech. 3, 3 and Apoc. 10, 9. They both present an image of eating a book/roll which is sweet in the mouth but turns bitter in the belly. The image seems to have troubled some exegetes and led to much varied explanations. As it is argued, the reason for this is that the image is in a contrast with the usual metaphor of reading as eating, in which the book might not be too sweet (too easily accessible) but makes one feel well, since it provides nourishment. Sicut mel dulce. Sladkost a hořkost čtení Bible ve středověku Po přehledu možných typů primárních zdrojů, ze kterých se můžeme dozvědět něco o potěšení z četby ve středověku (teoretická pojednání jako artes poeticae, gramatiky nebo medicínské traktáty, paratexty, doklady recepce textů a samotné texty) se studie zaměřuje na žánr biblické exegese, konkrétně na výklady dvou pasáží, Ezech. 3, 3 a Apoc. 10, 9. Obě představují obraz pojídání knihy, která je sladká v ústech, ale v břiše zhořkne. Tento obraz některé středověké komentátory zarážel a vedl k velmi různorodým interpretacím. Autorka se pokouší dokázat, že hlavním důvodem jejich rozpaků bylo, že obvyklá středověká metafora, která srovnávala četbu s jezením, byla opačná: kniha nemusí být „sladká“ v ústech (snadno přístupná), ale udělá člověku dobře v těle, protože jej nasytí.