Formen des Grotesken in der frühexpressionistischen Lyrik

The grotesque is one of the style essentials of the early German expressionistic poetry. Proceeding from the contemporary debates on the notion of the grotesque, in particular from Wolfgang Kayser’s “immanent criticism” and Peter Fuss’ cultural-scientific approach, this essay interprets selected poems by Jakob van Hoddis, Alfred Lichtenstein, Georg Heym and August Stramm, shows diverse forms and targets of the grotesque and shapes four types of achieving grotesque effects: significant (de)formation concerns primarily the elementary language structure, compositional arrangement of motifs, tension between the literal and the figurative, or the structure of the fictional world and fictional action constructed by the text. Formy groteskna v lyrice raného expresionismu Groteskno patří k základním stylovým polohám německé lyriky raného expresionismu. Vycházejíc z aktuálních debat o pojmu groteskna, zejména z imanentní textové analýzy Wolfganga Kaysera a kulturně teoretické koncepce Petera Fuße, ukazuje tato stať na vybraných básních Jakoba van Hoddise, Alfreda Lichtensteina, Georga Heyma a Augusta Stramma dobově příznačné prostředky a předměty groteskního ztvárnění a načrtává typologii čtyř způsobů, jimiž autoři dosahují groteskních efektů: groteskní (de)formace se primárně týká elementární jazykové struktury, kompoziční syntaxe motivů, napětí mezi doslovností a figurativností textu nebo výstavby fikčního světa a fikčního dění.