Acta Universitatis Carolinae Iuridica (dále jen AUCI) je hlavním časopisem Právnické fakulty UK. Vychází od roku 1954, patří tak mezi tradiční právnické časopisy teoretického zaměření.
Jako obecný právnický časopis přináší delší studie i kratší články o jakýchkoli relevantních otázkách v právní teorii i mezinárodním, evropském a vnitrostátním právu. AUCI také publikuje materiály vztahující se k aktuálním otázkám legislativy. AUCI je recenzovaný časopis a přijímá příspěvky od českých i zahraničních autorů. Příspěvky zahraničních autorů jsou zveřejňovány v původním jazyku – slovenštině, angličtině, němčině, francouzštině.
AUCI je teoretický časopis pro otázky státu a práva. Jeho vydavatelem je Univerzita Karlova v Praze, Právnická fakulta, prostřednictvím nakladatelství Karolinum. Vychází čtyřikrát ročně, termíny vydání časopisu naleznete zde.
Články uveřejněné v časopise AUCI procházejí nezávislým recenzním řízením (peer review), které je oboustranně anonymní. Posuzovatelé z daného oboru vyjadřují své stanovisko k vědecké kvalitě příspěvku a vhodnosti publikace v časopisu. V případě připomínek je stanovisko zasíláno zpět autorovi s možností přepracování textu (blíže viz Pokyny pro autory – Průběh recenzního řízení).
Časopis AUCI (ISSN 0323-0619) je evidován v České národní bibliografii (vedena Národní knihovnou ČR) a v Index to Foreign Legal Periodicals (veden American Association of Law Libraries). AUCI má přiděleno evidenční číslo periodického tisku e. č. MK E 18585.
V r. 2021 byl jako první časopis Právnické fakulty Univerzity Karlovy zařazen do prestižní mezinárodní databáze Scopus. Tato databáze společnosti Elsevier je největší abstraktovou a citační databází recenzované literatury na světě. Od zařazení do elitní databáze Scopus si redakce časopisu slibuje nejen zvýšení čtenosti časopisu, ale také nárůst zájmu o publikaci příspěvků jak českých, tak zahraničních autorů.
AUCI je tzv. časopisem otevřeným a veškerý jeho obsah je zveřejňován jak na webu fakulty, tak na webových stránkách nakladatelství Karolinum. Přístup k němu je bezplatný. Domovská stránka časopisu AUCI je na webových stránkách Nakladatelství Karolinum.
Časopis AUCI využívá licenci Creative Commons: CC BY 4.0.
Dlouhodobou archivaci digitálního obsahu časopisu zajišťuje Portico.
AUC IURIDICA, Vol 64 No 4 (2018), 155–166
In varietate concordia – čl. 22 Listiny základních práv EU
[In varietate concordia – Article 22 of the Charter of Fundamental Rights of the EU]
Martina Brčáková
DOI: https://doi.org/10.14712/23366478.2018.42
zveřejněno: 04. 01. 2019
Abstract
The study deals with the status of Article 22 of the Charter of Fundamental Rights of the EU and its interpretation and application by the Court of Justice of the EU. Diversity belongs to the fundamental values of the European Union and reference to it can be found even in the unofficial EU motto “United in diversity”. However, it is not clear if Article 22 of the Charter constitutes a subjective right, which should be respected, or merely a value as a policy statement, which should be observed (see Art. 51 of the Charter). Argumentation in favour of the value prevails. Neither is there any direct link to other standard human rights catalogues in the Explanations. Respect for diversity is one of the basic principles of democracy and the rule of law. Activities of the EU in the field of diversity are limited by the entrusted powers and by legal framework to enact secondary legislation enshrined especially in Art. 167 TFEU for the field of culture. According to Art. 167 Sec. 4 TFEU, the cultural diversity should be respected in all other activities of the EU as well. Language diversity could be seen as a part of culture. Specific issue is the language regime of the EU, as, to date, there are 24 official and working languages. Possible actions with respect to the religious diversity are limited to the antidiscrimination measures according to Art. 19 Sec. 1 TFEU. Although Art. 22 of the Charter could constitute the basis for the minority protection in the EU, this remains a delicate and problematic issue. The current role of Art. 22 of the Charter in this context remains therefore very limited. In several cases, the Court of Justice of the EU, advocate general or the participants referred to Art. 22 of the Charter. These cases concern inter alia the topics of recruitment, patent protection, minority issues and national legislative measures in support of national languages. Art. 22 of the Charter is mainly cited as a subsidiary provision. It is sometimes not even quoted as Art. 3 Sec. 3 TEU provides for the respect for diversity as well. Despite the nowadays limited role of Art. 22 of the Charter, cultural and language diversity are well rooted as fundamental values of the community and Art. 22 of the Charter has the potential to become the basis for the minority protection in the EU in the future.
klíčová slova: Charter of Fundamental Rights of the EU; diversity; culture; language; religion; right; principle; minority protection
reference (12)
1. FORNÄS, Johan. Signifying Europe. [online] Bristol: Intellect, 2012. [cit. 6. 4. 2018]. Dostupné z: https://www.intellectbooks.co.uk/books/view-Book,id=4929/.
2. FRAŇKOVÁ Martina. Právo na užívání menšinových jazyků v evropském právu. Diplomová práce obhájená na Právnické fakultě Univerzity Karlovy, Praha, 2013.
3. FUNDAMENTAL RIGHTS AGENCY. Respect for and protection of persons belonging to minorities 2008-2010. Luxembourg: Publication Office of the European Union, 2011. [cit. 5. 5. 2018] Dostupné online: http://fra.europa.eu/en/publication/2011/respect-and-protection-persons-belonging-minorities-2008-2010.
4. MEYER, Jürgen. Kommentar zur Charta der Grundrechte der Europäischen Union. 4. Aufl. Baden-Baden: Nomos, 2014.
5. PEERS, Steve, ed. et al. The EU charter of fundamental rights: a commentary. Oxford: Hart, 2014. xlii, 1893 s. CrossRef
6. PIRIS, Jean-Claude. The Lisbon Treaty: a legal and political analysis [online]. Cambridge [UK]: Cambridge University Press, 2010. Cambridge studies in European law and policy [cit. 2018-05-05]. Dostupné z: http://site.ebrary.com/lib/natl/Doc?id=10432454.
7. SCHEU Harald Christian. Regionální ochrana národnostních menšin. In: PETRÁŠ, René, Helena PETRŮV a Harald Christian SCHEU, ed. Menšiny a právo v České republice. Praha: Auditorium, 2009.
8. SCHEU Harald Christian, Listina základních práv EU jako referenční rámec národního azylového práva, Acta Universitatis Carolinae - Iuridica, 2/2016, s. 17 - 40.
9. SYLLOVÁ, Jindřiška. Lisabonská smlouva: komentář. Syllová, Pítrová, Paldusová a kol. Praha: C.H. Beck, 2010. Beckova edice komentované zákony.
10. ŠIŠKOVÁ, Naděžda. Lisabonská smlouva a její dopady na evropské, mezinárodní a vnitrostátní právo členských států. Praha: Leges, 2012. Teoretik.
11. TICHÝ, Luboš a kol. Evropské právo. 5., přeprac. vyd. V Praze: C.H. Beck, 2014. Academia iuris (C.H. Beck).
12. TOGGENBURG, Gabriel von. The European Union. A rough orientation through a delicate relationship: The European Union's endeavours for its minorities. In: ED.-IN-CHIEF: SNEŽANA TRIFUNOVSKA. Minority rights in Europe: European minorities and languages. The Hague: T.M.C. Asser Press, 2001, s. 205-234.
In varietate concordia – čl. 22 Listiny základních práv EU is licensed under a Creative Commons Attribution 4.0 International License.
230 x 157 mm
vychází: 4 x ročně
cena tištěného čísla: 65 Kč
ISSN: 0323-0619
E-ISSN: 2336-6478
