The Avantgarde of the ‘Rasse’. Nazi ‘Racial Biology’ at the German Charles University in Prague, 1940–1945

During the WWII and the German occupation of Bohemia and Moravia, racial biology (Rassenbiologie) became institutionally established at the Faculty of (Natural) Sciences of the German Charles University in Prague in 1940–1945. Collections of the forcibly dissolved Czech Institute of Anthropology were placed at disposal of the new institute. According to local German academicians, its establishment was supposed to contribute to the so far insufficient research in the field of physical anthropology in Bohemia and Moravia. In fact, however, the new institute was from its very inception closely linked to the SS Race and Settlement Main Office/Racial Office (Rassenamt), and the various activities which their employees engaged in when implementing Nazi racial and ethnic policies in Bohemia and Moravia. The first – and also the last – head of this institute was SS-Standartenführer, Professor Dr. phil. habil. Bruno K. Schultz (1901–1997), a prominent representative of Nazi racial science and racial hygiene and – as a chief of the Rassenamt in 1941–1944 – person responsible for criteria and methods used by RuSHA members in carrying out mass selections. By engaging in such activities, the relevance of the institute goes far beyond purely academic engagement. Avantgarda „rasy“. Nacistická „rasová biologie“ na Německé Karlově univerzitě v Praze, 1940–1945 Během německé okupace Čech a Moravy a za druhé světové války v letech 1939–1945 došlo k etablování nových institucí, jejichž hlavním účelem bylo zavést oficiální nacistickou doktrínu „péče o rasu“ (Rassenpflege) a „rasové politiky“ (Rassenpolitik) v podobě, v níž se v samotném Německu vyvíjela od roku 1933. Na akademické úrovni Přírodovědecké fakulty Německé Karlovy univerzity (Deutsche Karls-Universität) se to týkalo především nového oboru tzv. rasové biologie (Rassenbiologie). Ta se v kontextu německé antropologie kontinuálně vyvíjela jako její subdisciplína od přelomu 19. a 20. století a byla založena na propojení tradiční deskriptivní metodologie fyzické antropologie se zjednodušeným a statickým pojetím klasické genetiky. Vzájemné prolnutí rasově definované (přírodní) vědy s rasistickou politickou ideologií mělo v nacistickém pojetí vést k fundamentální změně a vytvoření nové, tzv. vůdčí vědy (Leitwissenschaft). Pražský univerzitní Ústav pro rasovou biologii byl od samého počátku zamýšlen jako školící a výukové středisko Hlavního rasového a osidlovacího úřadu SS (RuSHA). Poté, co byla určena jeho náplň a co byl personálně obsazen v čele s profesionálním antropologem a prominentním členem RuSHA Bruno K. Schultzem (1901–1997) a získal nezbytné vybavení, došlo k vytvoření institucionální báze pro cílené expertní intervence na úrovni okupační správy, respektive v oblasti oficiální nacistické populační a rasové politiky, a to především ve spojitosti s politicky určeným dlouhodobým cílem germanizace nebo ad hoc tzv. zvláštními akcemi (Sonderaktionen). V tomto ohledu představují aktivity pražského ústavu pokračování další quasiprofesionální perfekcionalizace kritérií masových selekcí, které byly po roce 1940 používány selektátory RuSHA. Snaha zajistit systematickou podporu transformaci rasové biologie v matrici masových selekcí přitom byla charakterizována jak fragmentalizujícími tak syntetizujícími tendencemi, v nichž byla DKU klíčová coby lokální vědecké centrum. Tento aspekt může být rovněž důležitý, pokud je chápán jako nezbytný předpoklad pro porozumění a interpretaci komplikovaného procesu ideologicky motivovaného využití/zneužití přírodních věd v Čechách a na Moravě v první polovině 20. století v jeho plné šíři. Konečně osobní a profesionální vazby zrcadlí nejen svou vnitřní logiku, nýbrž také jasné kontinuity s ostatními profesionálními a politickými institucemi v Německu (a Rakousku) samotném.