Specifika lyrické poezie jako učební úlohy

Lyrická poezie představuje specifický typ textů, k jejichž čtení a porozumění je třeba přistupovat jinak než u textů epických, případně čistě informačních. Pro žáky i mnohé učitele představuje nejobtížnější typ uměleckých textů, s nimiž se ve výuce setkávají. V článku poukazujeme na souvislost výzkumů zaměřených na porozumění poezii s teorií didaktických znalostí obsahu a otázkami kvality ve výuce literatury. Přinášíme přehled zahraničních teoretických studií a výzkumů sledujících problematiku práce s poezií, specifika její četby a způsob jejímu porozumění. Ukazujeme, že základní míra porozumění poezii je obdobná i přes značné sociokulturní rozdíly mezi čtenáři, neboť skutečné básnické umění má nadčasový charakter a dotýká se univerzálních lidských témat. Konstatujeme, že toto porozumění se u čtenářů odehrává nikoli na úrovni racionální, nýbrž pocitové, emoční. Skrze emoce jsou někdy žáci schopni dosáhnout hlubokého vhledu do básně, aniž by si to uvědomili a byli schopni sami zformulovat. Lyric poetry is a specific type of the texts, whose reading and understanding should be treated differently than epic texts, eventually information texts. For students and many teachers the poetry is the most difficult type of artistic texts they encounter in the lessons. This paper points to the connection between researches aimed at understanding poetry with the theory of pedagogical content knowledge and quality issues in the teaching of literature. We present an overview of foreign theoretical studies and researches focused on the issue of poetry, specifics of reading poetry and the way of its understanding. We show that the basic level of understanding poetry is similar despite considerable socio-cultural differences among readers because actual poetic art has a timeless character and touches the universal human themes. We note that this understanding takes place not at the rational, but emotional level. Through the emotions the pupils are able sometimes to achieve deep insight into the poem, without realizing it and were able to formulate it themselves.

1. Beiswenger, K. L., & Grolnick, W. S. (2010). Interpersonal and intrapersonal factors associated with autonomous motivation in adolescents' after-school activities. Journal of Early Adolescence, 30(3), 369−394. CrossRef

2. Benton, P. (1999). Unweaving the rainbow: poetry teaching in the secondary school I. Oxford Review of Education, 25(4), 521−532. CrossRef

3. Blackledge, A. (1994). Poetry and bias in the primary school. Educational Review, 46(1), 39−45. CrossRef

4. Boughton, D. (2004). Assesing art learning in changing context: high-stakes accountability, international standards and changing conceptions of artistic development. In E. W. Eisner & M. D. Day (Eds.), Handbook of research and policy in art education (s. 585−607). Mahwah, NJ: Lawrence Erlbaum. Dostupné z http://www.tes.co.uk/article.aspx?storycode=54334.

5. Eagleton, T. (2007). How to read a poem. Malden: Blackwell Publishing.

6. Eva-Wood, A. L. (2008). Does feeling come first? How poetry can help readers broaden their understanding of metacognition. Journal of Adolescent & Adult Literacy, 51(7), 564−576. CrossRef

7. Foster, V., Kimmel, M., & Skelton, C. (2001). What about the boys? An overview of the debates. In W. Martino & B. Meyenn (Eds.), What about the boys? Issues of masculinity in schools (s. 1−23). Buckingham: Open University Press.

8. Hanratty, B. (2011). Poetry and gender: A comparative evaluation of boys' and girls' responses to poetry at key stage 4 in Northern Ireland. Research Papers in Education, 26(4), 413−426. CrossRef

9. Hennessy, J., & McNamara, P. M. (2011). Packaging poetry? Pupils' perspectives of their learning experience within the post-primary poetry classroom. English in Education, 45(3), 206−223. CrossRef

10. Hník, O. (2010). Současná podoba výuky literární výchovy podle výpovědí studentů. Český jazyk a literatura, 61(1), 33−39.

11. Iser, W. (2001). Apelová struktura textů. In M. Sedmidubský, M. Červenka, & I. Vízdalová (Eds.), Čtenář jako výzva. Výbor prací z kostnické recepční estetiky (s. 31−61). Brno: Host.

12. Janík, T. (2009). K možnostem rozvíjení učitelových didaktických znalostí obsahu. In T. Janík (Ed.), Možnosti rozvíjení didaktických znalostí obsahu u budoucích učitelů (s. 9−16). Brno: Paido.

13. Janík, T., Lokajíčková, V., & Janko, T. (2012). Komponenty a charakteristiky zakládající kvalitu výuky: přehled výzkumných zjištění. Orbis scholae, 6(3), 27−55.

14. Kroll, J., & Evans, S. (2008). Metaphor Delivers: An integrated approach to teaching and writing poetry. English in Australia, 41(2), 35−50.

15. Kulka, J. (1991). Psychologie umění. Praha: SPN.

16. Maynard, T. (2005). The context: A problem of gender. In K. Topping & S. Maloney (Eds.), The RoutledgeFalmer reader in inklusive education (s. 83−94). Abingdon: RoutledgeFalmer. CrossRef

17. Miko, F. (1988). Umenie lyriky. Bratislava: Slovenský spisovateľ.

18. Okunoye, O. (2004). The critical reception of modern african poetry. Cahiers d'Études Africaines, 4(176). Dostupné z http://etudesafricaines.revues.org/4817.

19. Peskin, J. (2007). The genre of poetry: Secondary school student's conventional expectations and interpretative operations. English in Education, 41(3), 20−36. CrossRef

20. Peskin, J., Allen, G., & Wells-Jopling, R. (2010). "The educated imagination": Applying instructional research to the teaching of symbolic interpretation of poetry. Journal of Adolescent & Adult Literacy, 53(6), 498−507. CrossRef

21. Peskin, J., & Wells-Jopling, R. (2012). Fostering symbolic interpretation during adolescence. Journal of Applied Developmental Psychology, 33(1), 13−23. CrossRef

22. Pike, M. (2000a). Keen readers: Adolescents and pre-twentieth century poetry. Educational Review, 52(1), 13−28. CrossRef

23. Pike, M. (2000b). Pupils' poetics. Changing English: Studies in Reading & Culture, 7(1), 45−54.

24. Shulman, L. S. (1987). Knowledge and teaching: Foundations of the new reform. Harvard Educational Review, 57(1), 1−22. CrossRef

25. Schooten, E. van, & de Glopper, K. (2003). The development of literary response in secondary education. Poetics, 31(3), 155−187. CrossRef

26. Slavík, J., Dytrtová, K., & Fulková, M. (2010). Konceptová analýza tvořivých úloh jako nástroj učitelské reflexe. Pedagogika, 60(3−4), 223−241.

27. Svensson, C. (1987). The construction of poetic meaning: A developmental study of symbolic and non-symbolic strategies in the interpretation of contemporary poetry. Poetics, 16(6), 471−503. CrossRef

28. Šeďová, K., Švaříček, R., & Šalamounová, Z. (2012). Komunikace ve školní třídě. Praha: Portál.

29. Vala, J. (2011). Poezie v literární výchově. Olomouc: Univerzita Palackého v Olomouci.

30. Vala, J. (2013). Poezie, studenti a učitelé. Recepce, interpretace, výuka. Olomouc: Univerzita Palackého.

31. Vala, J. (2014a). Prévert's poem Breakfast in the reception of young readers. Procedia – Social and Behavioral Sciences, 6(112), 277−283. CrossRef

32. Vala, J. (2014b). The interpretation of an old japanese five-line poem with a focus group method. Procedia − Social and Behavioral Sciences, 6(116), 3816−3819. CrossRef

33. Weiner, G. (1994). Feminisms in education: An introduction. Buckingham: Open University Press.

34. Wiseman, A. (2011). Powerful students, powerful words: writing and learning in a poetry workshop. Literacy, 45(2), 70−77. CrossRef

35. Wragg, T. (1997). Oh boy. The Times Educational Supplement (TES), 16. 5. Dostupné z https://www.tes.com/article.aspx?storycode=54334.

36. Young, L. (2007). Portals into poetry: Using generative writing groups to facilitate student engagement with word art. Journal of Adolescent & Adult Literacy, 51(1), 50−55. CrossRef

37. Zlatníček, P., Ducháčková, G., & Janík, T. (2010). Kvalita výuky v oborech školního vzdělávání. In T. Janík, P. Knecht, & P. Najvar et al., Nástroje pro monitoring a evaluaci kvality výuky a kurikula (s. 33−42). Brno: Paido.