HISTORICKÁ SOCIOLOGIE

HISTORICKÁ SOCIOLOGIE

Interdisciplinární časopis se zaměřuje především ze sociologického, politologického a historického hlediska na problematiku dlouhodobých sociálních procesů a trendů, modernizace, globalizačních tendencí a vlivů. Časopis vytváří širší platformu pro badatele v historických sociálních vědách. Epistemologické pole časopisu není striktně ohraničené a počítá s přesahy do civilizacionistiky, kulturní sociologie a dalších spřízněných oblastí.

Časopis vydává nakladatelství Univerzity Karlovy v Praze Karolinum ve spolupráci s Fakultou humanitních studií Univerzity Karlovy v Praze.

Historická sociologie je vědecký časopis s otevřeným přístupem, což znamená, že veškerý obsah je volně k dispozici bez poplatku pro uživatele nebo instituci. Uživatelé mohou číst, stahovat, kopírovat, distribuovat, tisknout, vyhledávat nebo odkazovat na plné texty článků v tomto časopise, aniž by potřebovali předchozí povolení od vydavatele nebo autora.

Recenzovaný vědecký časopis vychází dvakrát ročně, v červnu a v prosinci.

Časopis je abstraktován a indexován v CEEOL, CEJSH, DOAJ, EBSCO, Emerging Sources Citation Index, ERIH PLUS, OAJI, recensio.net, Scopus, SSOAR, Ulrichsweb.

Dlouhodobou archivaci elektronického obsahu časopisu zajišťuje Portico.

HISTORICKÁ SOCIOLOGIE, Vol 8 No 2 (2016), 51–74

Autobiografie v českém středověku

[Autobiography in Czech Middle Ages]

Marie Bláhová

DOI: https://doi.org/10.14712/23363525.2016.9
zveřejněno: 07. 01. 2017

Abstract

This is an overview of the first instances of the realization of personality in Bohemia, which appear in historical literature from the 12th century and lead to the essay on medieval autobiographies. Although in the Middle Ages autobiographies were rare both in Bohemia as well as in other countries within the Latin cultural circle we are able to identify three significant autobiographies from different social environments, of different literary type and with different functions within two centuries of the late medieval period: First, the autobiography of Charles IV. This was the autobiography of a monarch written as a reflection of a Prince aimed at the author’s heirs to provide an image of the upbringing and behaviour of an exemplary monarch. The second text of this type is the autobiographical letter of former Archbishop of Prague, Jan of Jenštejn, in which the author used his own destiny to explain his political failure. At the very end of the medieval period, Christoph of Tyn, a minor nobleman who gained social success in the Emperor’s army and in diplomatic services, wrote an autobiography, where he wanted to show his descendants and future heirs how to increase the family estates legally, through honest endeavour so that they would not be ashamed of their heritage and doubt its respectable provenace. All of the authors mentioned had their own particular reasons for writing an autobiography. Naturally, all of these autobiographies are subjective, the narration is tailored to its purpose – political goals, justification of one’s failure, “substantiation” for and expression of pride in legally gained property.

Klíčová slova: medieval autobiographies; Czech Midle Ages; autobiography of Charles IV; Jan of Jenštejn; Christoph of Tyn

reference (200)

1. Aichinger, Ingrid [1970]. Probleme der Autobiographie als Sprachkunstwerk. Österreich in Geschichte und Literatur 14: 418–434.

2. Albert, Werner – Mülich, Hektor [1987]. In. Die deutsche Literatur des Mittelalters. Verfasserlexikon. Berlin, New York, s. 738–742.

3. Anton, Hans Hubert [1968]. Fürstenspiegel und Herrscherethos in der Karolingerzeit. Bonner historische Forschungen 32.

4. Anton, Hans Hubert [1989]. Fürstenspiegel. Lexikon des Mittelalters IV. München, Zurüch, s. 1040.

5. Aurell, Jaume [2008]. La chronique de Jacques Ier, une fiction autobiographique. Auteur, auctorialité et autorité au Moyen Âge. Annales 63: 301–318.

6. Bachmann, Adolf [1894]. Christoph von Thein. Allgemeine deutsche Biographie 37: 673–674.

7. Baletka, Tomáš [1999]. Olomoucké biskupství, jeho správa a písemnosti na přelomu 15. a 16. století. AUC – Philosophica et historica 2, Z pomocných věd historických XV. Církevní správa a její písemnosti na přelomu středověku a novověku, s. 55–64.

8. Bartlová, Milena [2005]. Uměleckohistorické úvahy o vizi Arnošta z Pardubic. In. Arnošt z Pardubic (1297–1364). Osobnost – okruh – dědictví. Wrocław, Praha, Pardubice, s. 215–228.

9. Bartoš, František Michálek [1941]. Jan z Jenštejna. In. Několik postav z českých dějin. Praha: Život a práce, s. 9–29.

10. Bartoš, František Michálek [1949]. Jan z Jenštejna. In. Světci a kacíři. Praha: Husova československá evangelická fakulta bohoslovecká, s. 62–82.

11. Bartoš, František Michálek [1940]. Jan ze Středy a jeho zápas. Jihočeský sborník historický 13: 94–108. Batany, Jean [1995]. L'autobiographie de Guibert de Nogent (vers 1115): Mémoire, identité sociale et identité langagière. In. Buschinger, Danielle – Spiewok, Wolfgang (ed.). Die Autobiographie im Mittelalter – Autobiographie et references autobiographiques au Moyen Age. Greifswald, s. 1–10.

12. Berges, Wilhelm [1952]. Die Fürstenspiegel des hohen und späten Mittelalters. Stuttgart 1938, Unveränderter Nachdruck (= Schriften des Reichsinstituts für ältere deutsche Geschichtskunde /Monumenta Germaniae historica/ 2).

13. Bezold, Friedrich, von [1894/1918]. Über die Anfänge der Selbstbiographie und ihre Entwicklung im Mittelalter. Archiv für Kulturgeschichte 4 (1): 145–171. Přetisk In. Aus Mittelalter und Renaissance. Kulturgeschichtliche Studien von Friedrich Bezold. München, Berlin, s. 196–219.

14. Bláhová, Marie (ed). [1987]. Kroniky doby Karla IV. Praha.

15. Bláhová, Marie [1987]. Literární činnost Karla IV. In. Bláhová, Marie (ed.). Kroniky doby Karla IV. Praha, s. 386–388, 559–564.

16. Bláhová, Marie [1992]. Das Werk des Prager Domherrn Vincentius als Quelle für Italienzüge Friedrich Barbarossas. CIVIS. Studi e testi XVI (47–48): 149–175.

17. Bláhová, Marie [1993]. Letopis milevského opata Jarlocha a jeho pramenná hodnota. In. Český stát na přelomu 12. a 13. století. Opava, s. 35–48.

18. Bláhová, Marie [1995]. Staročeská kronika tak řečeného Dalimila v kontextu latinské středověké historiografie a její pramenná hodnota. Historický komentář. Rejstřík (= Staročeská kronika tak řečeného Dalimila 3). Praha: Academia.

19. Bláhová, Marie [1996]. Verfassersbewußtsein in der böhmischen Geschichtsschreibung des Mittelalters. In. Aertsen, Jan A. – Speer, Andreas (ed.). Individuum und Individualität im Mittelalter. Berlin, New York, s. 563–576.

20. Bláhová, Marie [2006]. Setkání civilizací. Asie očima evropského intelektuála 14. století. In. Rosik, Stanisław – Wiszewski, Przemysław. Mundus hominis – Cywilizacja, kultura, natura. Wokół interdyscyplinarności badań historycznych. Acta Universitatis Wratislaviensis 2966: 124–144.

21. Bláhová, Marie [2010]. Beneš Krabice of Weitmil. In. Dunphy, R. G. (ed.). Encyclopedia of the Medieval Chronicle. Leiden, Boston, s. 166.

22. Bláhová, Marie [2010]. Francis of Prague. In. Dunphy, R. G. (ed.). Encyclopedia of the Medieval Chronicle. Leiden, Boston, s. 632–633.

23. Bláhová, Marie [2010]. John of Marignolli. In. Dunphy, R. G. (ed.). Encyclopedia of the Medieval Chronicle. Leiden, Boston, s. 934–935.

24. Bláhová, Marie [2010]. Neplach of Opatovice. In. Dunphy, R. G. (ed.). Encyclopedia of the Medieval Chronicle. Leiden, Boston, s. 1139–1140.

25. Bláhová, Marie [2010]. Petr Žitavský o sobě (Zbraslavská kronika jako ego-dokument). In. Dvořáčková Malá, Dana – Charvát, Petr – Němec, Bohumil (ed.). Za zdmi kláštera. Cisterciáci v českých dějinách. České Budějovice, s. 67–81.

26. Bláhová, Marie [2014]. Die Herrscherurkunden in den böhmischen Ländern in der Zeit der přemyslidischen Fürsten (bis zum Ende des 12. Jahrhunderts): Formular – Stilistik – Funktion. In. Maleczek, Werner (ed.). Urkunden und ihre Erforschung. Zum Gedenken an Heinrich Appelt. Wien: Böhlau Verlag (Veröffentlichungen des Instituts für Ósterreichische Geschichtsforschung, díl 62), s. 207–225.

27. Bláhová, Marie [2013]. Osobní výpovědi v nejstarších listinách českých panovníků. In. Rábik, Vladimír (ed.). Litteris ac moribus imbutus. Studia historica Tyrnaviensia CVI: 19–26.

28. Blume, Dieter [2008]. Bern von Reichenau (1008–1048). Abt, Gelehrter, Biograph. Ein Lebensbild mit Werkverzeichnis, sowie Edition und Übersetzung von Berns Vita S. Udalrici. Ostfildern.

29. Bok, Václav [2010]. Glassberger, Nikolaus. In. Dunphy, R. G. (ed.). Encyclopedia of the Medieval Chronicle. Leiden, Boston, s. 715.

30. Bonath, Gesa [1983]. Johann von Soest. In. Die deutsche Literatur des Mittelalters. Verfasserlexikon. Berlin, New York, s. 744–755.

31. Boukal Jan [2013]. Rytíř Kryštof z Týna. Válečník a diplomat pozdního středověku. Praha: Univerzita Karlova v Praze, Filozofická fakulta.

32. Bredenbals, Jens [2008]. Funktion, Form und Themen der "Chronica fratris Nicolai Glassberger ordinis Minorum Observantium". Wissenschaft und Weisheit 71: 115–142.

33. Brunner Otto [1933]. Christoph von Thein. In. Die deutsche Literatur des Mittelalters. Verfasserlexikon, 2. vyd. I, s. 377.

34. Bruss, Elisabeth W. [1974]. Ľautobiographie considérée comme act littéraire. Poétique 17: 14–26.

35. Bujnoch, Josef [1978]. Johann von Jenstein. In. Seibt, Ferdinand (ed.). Lebenbilder zur Geschichte der bömischen Länder, 3. díl. Karl IV. und sein Kreis. München, Wien, s. 77–90.

36. Bur, Michel [1991]. Suger. Abbé de Saint-Denis. Régent de France. Paris. Burckhardt, Jacob [1925]. Die Kultur der Renaissance in Itallien. Leipzig, s. 123.

37. Burke, Peter [1997]. Representations of Self from Petrarch to Descartes. In. Portes, Roy (ed.). Rewriting the Self. Histories from the Renaissance to the Present. London, New York.

38. Burrow, J. A. [2004]. Thomas Hoccleve. In. Oxford Dictionary of National Biography. Oxford: OUP. (Online ed., January 2008 Retrieved 24, November 2010.)

39. Classen, Albrecht [1991]. Die Autobiographische Lyrik des europäischen Spätmittelalters. Studien zu Hugo von Monfort, Oswald von Wolkenstein, Antonio Pucci, Charles d'Orléans, Thomas Hoccleve, Michel Beheim, Hans Rosenplüt und Alfonso Alvarez de Villasandino. Amsterdam (= Amsterdamer Publikationen zur Sprache und Literatur 91).

40. Constable, Giles [1976]. Lettres and Letter-Collections, Turnhaut (= Typologie des sources du Moyen Age occidental, Fasc. 17).

41. Cosmae Pragensis Chronica Boemorum [1955]. Bretholz, Bertold – Weinberger, Wilhelm (ed.). MGH SRG NS II. Berlin 1923, 1955.

42. Cronica domus Sarensis minor [1969]. Zemek, Metoděj (ed.). Brno: Musejní spolek.

43. Červinka, Bohumír [1936]. Příspěvky k životopisu Jana z Jenštejna, III. arcibiskupa pražského. Praha.

44. Das dargestellte Ich. Studien zu Selbstzeugnissen des späten Mittelalters und der frühen Neuzeit [1999]. Arnold, Klaus – Schmolinsky, Sabine – Zahnd, Urs Martin (ed.). Bochum.

45. Die Autobiographie im Mittelalter – Autobiographie et references autobiographiques au Moyen Age [1995]. Buschinger, Danielle – Spiewok, Wolfgang (ed.). Greifswald.

46. Die Selbstbiographie Christophs von Thein (1453–1516) [1875]. Wolf, Adam (ed.). Archiv für österreichische Geschichte 53: 103–123.

47. Dřímal, Jaroslav [1931]. Biskup Vilém z Kolína. Časopis Matice moravské 55: 1–42.

48. Dušková, Sáša [1979]. Kancelář jako nástroj politiky Přemysla Otakara II. Folia historica bohemica 1: 67–91.

49. Dušková, Sáša [1960]. Kdo byl notář Jindřich? Sborník prací Filozofické fakulty brněnské univerzity, C 7: 59–74.

50. Egerländer Biographisches Lexikon mit ausgewählten Personen aus dem ehemaligen Reg.-Bez. Eger, I, Männerdorf, cca. 1985, s. 98, 100.

51. Eggert, Wolfgang [1982]. … einen Sohn namens Wenceslaus. Beobachtungen zur Selbstbiographie Karls IV. In. Engel, Eva-Maria (ed.). Karl IV. Politik und Ideologie im 14. Jahrhundert. Weimar, s. 171–178.

52. Egodocuments and History. Autobiographical Writing, its Social Context since the Middle Ages [2002]. Dekker, Rudolf (ed.). Verloren.

53. Ehrmann, Gabrielle [1980]. Georg (Jörg) von Ehingen. In. Die deutsche Literatur des Mittelalters. Verfasserlexikon, 2. vyd. 2. Berlin, New York, sl. 1200–1201.

54. Emerson, Catherine [2004]. Olivier de La Marche and the Rhetoric of Fifteenth-Century Historiography. Woodbridge, s. 34–40.

55. Emler, Josef [1873]. Život Jana z Jenštejna, arcibiskupa pražského. PDČ I. Praha, s. 439–468.

56. Ferguson, Chris D. [1973]. The Emergence of Medieval Autobiography: Guibert de Nogent, Peter Abelard, and Giraldus Cambrensis as Alienated Autobiographers. Diss., State University of New York at Binghampton. Ferrari, Mirella [2002]. Testamento come autobiografia in Italia per Tre e Quatrocento: un cancelliere dei Malatesto e le sue ultime volontà. In. Scripturus vitam. Lateinische Biographie von der Antike bis in die Gegenwart. Festgabe für Walter Berschin zum 65. Geburtstag. Heidelberg: Mattes, s. 1049–1055.

57. Ferroul, Yves [1995]. Exemplum et consolatio. Les contraintes de l'écriture autobiographique dans le Récit de mes malheur d'Abélard. In. Buschinger, Danielle – Spiewok, Wolfgang (ed.). Die Autobiographie im Mittelalter Mittelalter – Autobiographie et references autobiographiques au Moyen Age. Greifswald, s. 29–35.

58. Fiala, Zdeněk [1969]. O vzájemném poměru kroniky Beneše Krabice z Weitmile a vlastního životopisu Karla IV. Československý časopis historický 17: 225–235.

59. Gäbe, Sabine [2002]. Os meum aperui. Der autobiographische Bericht Ruperts von Deutz im Gesamtgefüge seines Matthäuskommentars. In. Walz, Dorothea (ed.). Scripturus vitam. Lateinische Biographie von der Antike bis in die Gegenwart. Festgabe für Walter Berschin zum 65. Geburtstag. Heidelberg, s. 967–978.

60. Gäbe, Sabine [1999]. Otloh von St– Emmeram "Liber de temptatione cuiusdam monachi". Untersuchung, kritische Edition und Übersetzung. Gent, Berlin, Frankfurt a. M., New York, Paris, Wien (= Lateinische Sprache und Literatur, Bd. 629).

61. Gaucher, Élisabeth [2000]. Écriture de soi, écriture de politique: le Jouvencel. In. Boutet, Dominique – Verger, Jacques (ed.). Penser le pouvoir au Moyen Âge (VIIIe–XVe siècle). Paris, s. 55–68.

62. Gaucher, Élisabeth [1994]. La biographie chevaleresque: typologie d'un genre (XIIIe–XVe siècles). Paris. Glassberger = Chronica fratris Nicolai Glassberger, ordinis minorum observantium, edita a Patribus Collegii S. Bonaventurae. In. Annalecta Franciscana sive Chronica aliaque varia documenta ad historiam fratrum minorum spetantia II, Ad Claras Aquas (Quaracchi) prope Florentiam 1887.

63. Glier, Ingeborg – Rosenplüt, Hans [1992]. In. Die deutsche Literatur des Mittelalters. Verfasserlexikon, 2. vyd., díl 8, Berlin – New York, sl. 195–211.

64. Golubovich, Girolamo [1923]. Vita et viaggi di fratre Giovanni di Marignolli di Firenze. In. Biblioteca bio-bibliografica della Terra santa e dell'Oriente Francescano IV. Quaraci, s. 257–309.

65. Grossel, Marie – Geneviève [1995]. Le "moi" dans les Memoires de Philippe de Novare. In. Buschinger, Danielle – Spiewok, Wolfgang (ed.). Die Autobiographie im Mittelalter – Autobiographie et references autobiographiques au Moyen Âge. Greifswald, s. 37 –52.

66. Gurevič Aron J. [1970]. Kategorie středověké kultury. Praha: Mladá fronta, s. 225–243.

67. Hampe, Karl [1910]. Beiträge zur Geschichte der letzten Staufer. Ungedruckte Briefe aus der Sammlung des Magisters Heinrich von Isernia. Leipzig.

68. Handbuch der Bayerischen Geschichte III. [1995]. 3. Geschichte der Oberpfalz und des bayerischen Reichskreises bis zum Anfang des 18. Jahrhunderts, begr. von Max Spindler. Kraus, Andreas (ed.). München.

69. Happes, Julian [2013]. Die Vita Caroli IV. Selbstzeugnis eines mittelalterlichen Herrschers – Karl IV. als selbstbewusste und gottesfürchtige Persönlichkeit. Hamburg.

70. Harald, Tersch [2004]. Frühneuzeitliche Selbstzeugnisse. In. Pauser, Josef – Scheutz, Martin – Winkelbauer, Thomas. Quellenkunde der Habsburgermonarchie (16.–18. Jahrhundert). Ein exemplarisches Handbuch. Wien, München, s.727–740.

71. Hart, Francis R. [1970]. Notes for an Anatomy of Modern Autobiography. New Literary History 1: 475–511. Hartmann, Rolf [1963]. Das autobiographische in der Basler Leichenrede. Basel, Stuttgart.

72. Hartmann, Sieglinde [1986/1987]. Die "Autobiographie" Karls IV.: "Politische Rechtfertigungsschrift" oder "Heiligenvita"? Jahrbuch der Oswald von Wolkenstein Gesellschaft 4: 67–79.

73. Häusser, Ludwig [1924]. Geschichte der Rheinischen Pfalz nach ihren politischen, kirchlichen und literarischen Verhältnissen I. Heidelberg.

74. Heinig, Paul-Joachim [1997]. Kaiser Friedrich III. (1440–1493). Hof, Regierung und Politik I. Köln, Weimar, Wien.

75. Hlaváček, Petr [2006]. Die Franziskaner-Observanten zwischen böhmischer und europäischer Reformation. Ein Beitrag zur Religionsgeschichte Ostmitteleuropas. In. Kirchliche Reformimpulse des 14./15. Jahrhunderts in Ostmitteleuropa. Eberhard, Winfried – Machilek, Franz. Köln, Weimar, Wien, s. 295–326.

76. Hledíková, Zdeňka [2008]. Arnošt z Pardubic. Praha: Vyšehrad.

77. Hödl, L. – Laarmann M. [1991]. Individuum, -ation, -alität. In. Lexikon des Mittelalters V. München – Zürich, s. 406–411.

78. Höfler, Constantin [1865]. Libellus de fuga mundi. In. Geschichtsschreiber der hussitischen Bewegung in Böhmen II. Wien, s. 12–14.

79. Hofmann, Heinz [2002]. Das autobiographische Widmungsgedicht zur Metrologia Priscianica des Antonio Baratella. In. Walz, Dorothea (ed.). Scripturus vitam. Lateinische Biographie von der Antike bis in die Gegenwart. Festgabe für Walter Berschin zum 65. Geburtstag. Heidelberg, s. 1031–1047.

80. Holinka Rudolf [1933]. Církevní politika Jana z Jenštejna za pontifikátu Urbana VI. Bratislava. Spisy Filosofické fakulty University Komenského v Bratislavě XIV.

81. Holtzmann, R. [1935]. Einleitung. In. Holtzmann, Robert (ed.). Die Chronik des Bischofs Theirtmar von Merseburg. Berlin (= MGH, SRG NS IX).

82. Hosák Ladislav [1956]. Středověké vyprávěcí prameny Moravy do konce 15. století II. Sborník VŠP v Olomouci III, s. 85–136.

83. Hrady, zámky a tvrze v Čechách, na Moravě a ve Slezsku [1985]. [IV] Západní Čechy. Bělohlávek, Miroslav (red.). Praha: Svoboda.

84. Individuum und Individualität im Mittelalter [1996]. Aertsen, Jan A. – Speer, Andreas (ed.). Berlin, New York (= Miscellanea Mediaevalia 23).

85. Iwańczak, Wojciech [2005]. Po co Karol IV napisal swą autobiografię? In. Rosika, Stanislaw – Wiszewski, Przemysław. Wrocław Causa creandi, O pragmatice źródła historycznego (= Acta Universitatis Vratislaviensis 2783, Historia CLXXI: 279–291).

86. Jähnichen, Manfred [1981]. Poznámky k umělecké struktuře autobiografie "Vita Caroli" z aspektu autorova postoje. In. Mezinárodní vědecká konference Doba Karla IV. v dějinách národů ČSSR. Materiály ze sekce jazyka a literatury. Praha, s. 109–116.

87. Ježek, Jan [1900]. Jan z Jenštejna, třetí arcibiskup pražský. Praha: Nákladem Katolického spolku tiskového. Jireček, Hermenegild [1863]. Válečníci čeští XV. století. Vojevůdci krále Jiřího ve válce s Matyášem. In. Památky. Časopis Musea království Českého pro dějepis hlavně český, vydávaný od Archeologického sboru Musea království českého nákladem Matice české V., Praha, s. 72–73

88. Johanek, Peter – von Lappitz, Andreas [1975]. Der Krabath. Die deutsche Literatur des Mittelalters. Verfasserlexikon, 2. vyd. 1, Berlin – New York, sl. 340–341.

89. Kadlec, Jaroslav [1975]. Jan z Jenštejna. Sborník přednášek IV. teologického kursu pro kněze, 1973. Litoměřice. Kadlec, Jaroslav [1998]. Literární činnost roudnických augustiniánských kanovníků. In. Hlaváček, Ivan – Hrdina, Jan – Kahuda, Jan – Doležalová, Eva (ed.). Facta probant homines, Sborník příspěvků k životnímu jubileu prof. Dr. Zdeňky Hledíkové. Praha, s. 221–225.

90. Kalista, Zdeněk [1978]. Der Hof Karls IV. und das tschechische Geistesleben, In. Seibt, Ferdinand (ed.). Karl IV. Staatsmann und Mäzen. München, s. 281–285.

91. Kalista, Zdeněk [1971]. Karel IV. Jeho duchovní tvář. Praha: Vyšehrad.

92. Kanovník Vyšehradský [1874]. Emler, Josef (ed.). Prameny dějin českých II. Praha, s. 201–237.

93. Kernbach, Anna [2010]. Vincenciova a Jarlochova kronika v kontextu svého vzniku. K dějepisectví přemyslovského období. Matice moravská (Knižnice Matice moravské, sv. 28).

94. Köhle, Klaus [1969]. Landesherr und Landstände in der Oberpfalz von 1400–1583. Sozialstruktur und politische Repräsentanz eines frühneuzeitlichen Territoriums. München.

95. Köhn, Rolf [1996]. Autobiographie und Selbststilisierung in Briefsammlungen des lateinischen Mittelalters: Peter von Blois und Francesco Petrarca. In. Aertsen, Jan A. – Speer, Andreas (ed.). Individuum und Individualität im Mittelalter. Berlin, New York (= Miscellanea Mediaevalia 23), s. 683–703. Kölmel, Wilhelm [1996]. Autobiographien der Frühzeit. In. Aertsen, Jan A. – Speer, Andreas (ed.). Individuum und Individualität im Mittelalter. Berlin, New York (= Miscellanea Mediaevalia 23), s. 667–682. Kammann, Johann [1928]. Christoph Fürer und seine Denkwürdigkeiten. Mitteilungen des Vereins für Geschichte der Stadt Nürnberg 28: 209–311.

96. Kroes, Franz [1877]. Handbuch der Geschichte Oesterreichs von den ältesten bis zur neuesten Zeit, II. Berlin.

97. Kronika Beneše z Weitmile [1884]. Emler, Josef (ed.). PDČ IV. Praha, s. 201–237. Kronika Jana z Marignoly [1882]. Emler, Josef (ed.). PDČ III. Praha, s. 492–604. Kronika Neplachova [1882]. Emler, Josef (ed.). PDČ III. Praha.

98. Küppers, Jochem [2005]. Autobiographisches in den Briefen des Apollinaris Sidonius. In. Reichel, Michael (ed.). Antike Autobiographien. Werke – Epochen – Gattungen. Köln, Weimar, Wien, s. 251– 277.

99. Kurras, Lotte – Stromer, Ullman [1995]. Die deutsche Literatur des Mittelalters. Verfasserlexikon, 2. vyd. 9, Berlin – New York, sl. 457–460.

100. L'autobiografia nel medioevo. [1998]. Atti del XXXIV Convegno storico internazionale, Todi, 12–13 ottobre 1997, Spoleto.

101. Lammers, Walther [1988]. Unwahres oder Verfälschtes in der Autobiographie Karls IV.? In. Fälschungen im Mittelalter, 1, Kongreßakten und Festvorträge. Literatur und Fälschung, Hannover (= MGH Schriften 33,1), s. 339–376.

102. Le Goff, Jacques [1948]. Un étudiant tchèque à ľUniversité de Paris au XIVe siècle. Revue des études slaves 24, s. 143–170. CrossRef

103. Lecarme Jacques, Éliane Lecarme-Tabone [1997]. L'autobiographie. Paris (2. vyd. 1999).

104. Lehmann, Paul [1953]. Autobiographies of the Middle Ages. Transactions of the Royal Historical Society 5 (3): 41–52. CrossRef

105. Lejeune, Philippe [1971]. L'Histoire de l'autobiographie en France. Paris.

106. Letopis Jarlocha, opata kláštera Milevského [1874]. Emler, Josef (ed.). PDČ II. Praha, s. 461–516. Letopis Vincencia, kanovníka kostela pražského [1874]. Emler, Josef (ed.). PDČ II. Praha, s. 407–460. Letopisové Jindřicha Heimburského [1882]. Emler, Josef (ed.). PDČ III. Praha, s. 303–321.

107. Lippelt, Helmut [1973]. Thietmar von Merseburg. Reichsbischof und Chronist. Köln, Wien. Lommer, Fr. X. [1907]. Die böhmischen Lehen in der Oberpfalz, I. Progr. Amberg.

108. Loserth, Johann [1877] Einleitung. In. Beiträge zur Geschichte der hussitischen Bewegung I. Der Codex epistolaris des Erzbischofs von Prag Johann von Jenzenstein. Loserth, J. (ed.). Archiv für österreichische Geschichte 55. Wien, s. 273–288.

109. Loserth, Johann [1877/ 1878]. Über die Chronik des Minderbruders Nikolaus von Böhmen. Mitteilungen des Vereins für die Geschichte der Deutschen in Böhmen 16: 162–164.

110. Löwe, H. [1951]. Von der Persönlichkeit im Mittelalter. Geschichte in Wissenschaft und Unterricht 2: 522–538.

111. Lukes, Steven [1973]. Type of Individualism. In. Dictionary of the History of Ideas. New York, II, s. 594–604.

112. Machilek, Franz [1977]. Klosterhumanismus in Nürnberg um 1500. Mitteilungen des Vereins für Geschichte der Stadt Nürnberg 64: 10–45.

113. Marsh, Peter [1985]. Identity: An Ethnogenic Perspective. In. Trexler, R. C. (ed.). Persons in Groups. Social Behavior as Identity Formation in Medieval and Renaissance Europe. New York, s. 17–30.

114. McDonough, Christopher J. [2002]. Two Autobiographical References in the Poetry od Alexander Neckam. Scripturus vitam, s. 1019–1023.

115. McLaughlin, Mary [1967]. Abelard as Autobiographer: the Motives and Meaning of his "Story of Calamities". Speculum 42: 463–488. CrossRef

116. Misch, Georg [1988]. Geschichte der Autobiographie II, 1–2. Das Mittelalter. Erster Teil: Die Frühzeit. Frankfurt am Main (2. vyd.) 1969–1970 (1. sv. 3. vyd. 1988).

117. Misch, Georg [1976]. Geschichte der Autobiographie III, 1–2. Das Mittelalter. Zweiter Teil: Das Hochmittelalter im Anfang. Frankfurt am Main 1959–1962 (2. vyd. – nezměněné – Frankfurt am Main).

118. Misch, Georg [1967]. Geschichte der Autobiographie IV, 1. Dritter Teil: Das Hochmittelalter in der Vollendung. Delfoss, Leo (ed.). Frankfurt am Main.

119. Misch, Georg [1969]. Geschichte der Autobiographie IV, 2. Von der Renaissance bis zu den autobiographischen Hauptwerken des 18. und 19. Jahrhunderts. Frankfurt am Main.

120. Misch, Georg [1949–1950]. Geschichte der Autobiographie I, 1–2. Das Altertum. Bern.

121. Misch, Georg [1954]. Studien zur Geschichte der Autobiographie, I. Otloh von St. Emeram, II. Die Meditationen Guigos von Chastel, Prior der Grande Chartreuse. In. Nachrichten der Akademie der Wissenschaften in Göttingen, I. Philologisch-historische Klasse, Jg. 1954, Nr. 5; III. Das Bild des Erzbischofs Adalbert in der Hamburgischen Kirchengeschichte des Domscholasters Adam von Bremen, tamtéž, Jg. 1956, Nr. 7; IV, Die Darstellung der eigenen Persönlichkeit in den Schriften des Abtes Suger von St. Denis, tamtéž, Jg. 1957, Nr. 4; V. Johann von Salisburg und das Problem des mittelalterlichen Humanismus, tamtéž, Jg. 1960, Nr. 6.

122. Monnet, Pierre – Schmitt, Jean-Claude [2010]. Introduction. In. Monnet, Pierre – Schmitt, Jean-Claude (překl., ed.). Vie de Charles IV de Luxembourg. Présentation. Paris, s. IX–XCVII.

123. Neumann, Bernd [2010]. Identität und Rollenzwang. Zur Theorie der Autobiographie. Frankfurt (M). Niemayer, Gerlinde [1963]. Einleitung. In. Hermannus quondam Iudaeus Opusculum de conversione sua. MGH, Die deutschen Geschichtsquellen des Mittelalters 500–1500. Quellen zur Geistesgeschichte des Mittelalters, IV. Weimar.

124. Niggl, Günter [2005]. Zur Theorie der Autobiographie. In. Reichel, Michael (ed.). Antike Autobiographien. Werke – Epochen – Gattungen. Köln, Weimar, Wien, s. 1–13.

125. Novotný, Václav [1905]. Úvod. In. Kronika zbraslavská. Přel. Novák, J. V. Úvod a pozn. Novotný, V. Praha, s. VII–LXXII.

126. Novotný, Václav [1915]. Náboženské hnutí české ve 14. a 15. století. Sbírka přednášek a rozprav Karlovy university, 6/10. Praha: J. Otto, s. 219–264.

127. Nussbaum, Felicity A. [1989]. The Autobiographical Subject. Gender and Ideology in Eighteenth-Century England. Baltimore, London.

128. Oliger, L. [1920]. De quibusdam peribus fr. Nicolao Glassberger recens attributis. Archivum franciscanum historicum 13: 388–402.

129. Palacký, František [1867]. Dějiny národu českého v Čechách a v Moravě dle původních pramenův, V, 2. Praha.

130. Paravicini – Ebel, Anke [2007]. Die Vita Karls IV., ein "Ego-Dokument"? DA 63, s. 101–109. Pascal, Roy [1985]. Design and Truth in Autobiography. New York, London.

131. Pascal, Roy [1989]. Die Autobiographie als Kunstform. In. Niggl, Günter (ed.). Die Autobiographie. Zu Form und Geschichte ihrer literarischen Gattung. Darmstadt, s. 148–157.

132. Pepin, Roland [1984]. Autobiography in Alexander Neckam's "Laus sapientiae divinae". Florilegium 6: 103–118.

133. Petra Žitavského kronika zbraslavská [1884]. Emler, Josef (ed.). PDČ IV. Praha, s. 1–337.

134. Philipp, M. – Stammen, T. [1996]. Fürstenspiegel. In. Historisches Wörterbuch der Rhetorik, 3. díl. Tübingen, sl. 495–507.

135. Piazzoni, Ambrogio M. [1998]. Epistolari autobiografici? In. L'autobiografia nel medioevo, Atti del XXXIV Convegno storico internazionale, Todi, 12–13 ottobre 1997. Spoleto, s. 156–176.

136. Polc, Jaroslav V. – Ryneš, Václav [1972]. Svatý Jan Nepomucký. Řím: Křesťanská akademie.

137. Polc, Jaroslav V. [1999]. Jan Jenštejn. In. Polc, Jaroslav V.: Česká církev v dějinách. Praha: KTF UK, s. 241–245.

138. Polc, Jaroslav V. [1999]. Proč nebyl arcibiskup Jan z Jenštejna svržen do Vltavy. In. Polc, Jaroslav V. Česká církev v dějinách. Praha: KTF UK, s. 293–316.

139. Polc, Jaroslav V. [2002]. Giovanni di Jenstejn. Bollettino dell'Istituto Storico Ceco di Roma 3: 3–20. Proksch, Constance [1994]. Klosterreform und Geschichtsschreibung im Spätmittelalter. Köln, Weimar, Wien.

140. Psík, Richard [2008]. Invectiva prosotetrasticha. In. Vlricum Polonum. Součást sbírky listů a diktamin mistra Jindřicha z Isernie. Ostrava.

141. Radding, C. M. [1978]. Evolution of Medieval Mentalities: A Cognitive Structural Approach. Amer. Hist. Revue 88: 577–597. CrossRef

142. Rädle, F. [1978]. Karl IV. als lateinischer Autor. In. Seibt, Ferdinand (ed.). Karl IV. Staatsmann und Mäzen. München, s. 253–260.

143. Reichel, Michael (ed.) [2005]. Antike Autobiographien. Werke – Epochen – Gattungen. Köln, Weimar, Wien. Rein, Adolf [1919]. Über die Entwicklung der Selbstbiographie im ausgehenden deutschen Mittelalter. Archiv für Kulturgeschichte 14: 193–213.

144. Reitinger, Lukáš [2015]. Psal tzv. Kanovník vyšehradský opravdu na Vyšehradě? První Kosmův pokračovatel v kontextu dějepisectví přemyslovského věku. Český časopis historický 113: 635–668.

145. Repertorium fontium historiae medii aevi, VI. [1991]. Romae.

146. Riché, Pierre [1979]. Les écoles et l'enseignement dans l'Occident chrétien de la fin du Ve siècle au milieu du XIe siècle. Paris.

147. Rubenstein, Jay [2002]. Guibert of Nogent. Portrait of a Medieval Mind. New York, London.

148. Säger, P. [1981]. Nikolaus Glassberger. In. Die deutsche Literatur des Mittelalters. Verfasserlexikon, 2. vyd. 3, sl. 51.

149. Säger, P. [1981]. Nicolaus Glasberger. In. Ruh, K., et al. Die deutsche Literatur des Mittelalters. Verfasserlexikon 3, col. 49–52.

150. Sedlák, Jan [1915]. Archiepiscopi Joannis de Jenstein De fugiendo seculo (Libellus secundus). In. Sedlák, Jan. M. Jan Hus. Praha: Dědictví sv. Prokopa, s. 49–67.

151. Sedlák, Jan [1915]. M. Jan Hus. Praha: Dědictví sv. Prokopa.

152. Seton, Walter [1923]. Nicholas Glassberger and his Works. With the Text of his Maior Cronica Boemorum Moderna (A.D. 1200–1310). Manchester (= British Society of Franciscan Studies vol. XI).

153. Schaller, Brigitte [1993]. Der Traktat des Heinrich von Isernia De coloribus rhetoricis. Deutsches Archiv für Erforschung des Mittelalters 49: 113–153.

154. Schaller, Hans Martin [1993]. de Isernia, Enrico. In. Dizionario Biografico degli Italiani 42. Roma, s. 743–746.

155. Schaller, Hans Martin [1995]. Rather (Ratherius). Bf. V. Verona und Lüttich. In Lexikon des Mittelaters VII. München, sl. 457 – 458.

156. Scharer, Anton [2005]. Die Stimme des Herrschers. Zum Problem der Selbstaussagen in Urkunden. In. Hruza, Karel – Herold, Paul (ed.). Wege zur Urkunde. Wege der Urkunde. Wege der Forschung. Beiträge zur europäischen Diplomatik des Mittelalters. Wien, Köln, Weimar, s. 13–21.

157. Schauwecker, Helga [1963]. Otloh von St. Emmeram. München (Sonderausgabe aus den "Studien und Mitteilungen zur Geschichte des Benediktinerordens und seiner Zweige LXXIV, 1963"). Samostatně: táž, Otloh von St. Emmeram. Ein Beitrag zur Bildungs- und Frömmigkeitsgeschichte des 11. Jahrhunderts. Würzburg 1964.

158. Schlotheuber, Eva [2005]. Die Autobiographie Karls IV. und die mittelaltelrichen Vorstellungen vom Menschen am Scheideweg. Historische Zeitschrift 281, s. 561–591. CrossRef

159. Schmidt, Karl [1967]. Über das Verhältnis von Person und Gemeinschaft im früheren Mittelalter. Frühmittelalterliche Studien 1: 225–249.

160. Schmidt, Karl [1996]. Zink, Burckhard. In. Die deutsche Literatur des Mittelalters. Verfasserlexikon, 2. vyd., 10. Berlin, sl. 1556–1558.

161. Schmolinsky, Sabine [1999]. Selbszeugnisse im Mittelalter. In. Arnold, Klaus – Schmolinsky, Sabine – Zahnd, Urs Martin (ed.). Das dargestellte Ich. Studien zu Selbstzeugnissen des späten Mittelalters und der frühen Neuzeit. Bochum, s. 19–28.

162. Siegel, Karl [1917]. Die Fehde Egers mit Ritter Jorg von Zedwitz auf Liebenstein. In. Mitteilungen des Vereins für Geschichte der Deutschen in Böhmen 55. Prag.

163. Sizoo, Alexander [1950]. Autobiographie. In. Reallexikon für Antike und Christentum. Sachwörterbuch zur Auseinandersetzung des Christentums mit der antiken Welt, I. Stuttgart, sl. 1050–1055.

164. Skřivánek, Milan [1966]. Léna Koruny české v říši, Lužici a Slezsku (Od konce XIV. stol. do roku 1615). Dipl. práce FF UK, Praha.

165. Sladkovská, Kamila [2009]. Česká účast ve válce o dědictví landshutské roku 1504. Husitský Tábor: sborník Husitského muzea 16: 147–245.

166. Spěváček, Jiří [1978]. Karel IV. a jeho vlastní životopis. In. Vita Karoli Quarti. Přel. Pavel, Jakub. Revize lat. textu Ryba, Bohumil. Praha: Odeon, s. 168–198.

167. Spiewok, Wolfgang [1995]. Die deutsche Autobiographie im Mittelalter. In. Buschinger, Danielle – Spiewok, Wolfgang (ed.). Die Autobiographie im Mittelalter – Autobiographie et references autobiographiques au Moyen Age. Greifswald, s. 73–81

168. Spiewok, Wolfgang [1999]. Geschichte der deutschen Literatur III. Greifswald.

169. Staročeská kronika tak řečeného Dalimila [1988]. Vydání textu a veškerého textového materiálu. Daňhelka, Jiří – Hádek, Karel – Havránek, Bohuslav – Kvítková, Naděžda. Praha: Academia.

170. Struve, Tilman [1992]. Die Wende des 11. Jahrhunderts, Symptome eines Epochenwandels im Spiegel der Geschichtsschreibung. Historisches Jahrbuch 112: 324–364.

171. Sviták, Zbyněk [1990]. Každodenní život v rakousko-českých vztazích. Jindřich, notář Přemysla Otakara II. In. Bláhová, Marie – Hlaváček, Ivan (ed.). Česko-rakouské vztahy ve 13. století. Rakousko (včetně Štýrska, Korutan a Kraňska) v projektu velké říše Přemysla Otakara II. Sborník příspěvků ze symposia konaného 26.–27. září 1996 ve Znojmě. Praha: Rakouský kulturní institut, Univerzita Karlova, Filozofická fakulta, s. 237–245.

172. <bez popisu>

173. Šebánek, Jindřich – Dušková, Sáša [1969]. Das Urkundenwesen König Ottokars II. von Böhmen. 2. díl 1264–1278. Archiv für Diplomatik 15, s. 275–276, 331–341, 368–371.

174. Švábenský, Mojmír [1973]. Cerroniho sbírka 13. stol. – 1845, svazek II. Brno: Státní archiv v Brně. Tellenbach, Gerd [1957]. Zur Bedeutung der Personenforschung für die Erkenntnis des früheren Mittelalters. Freiburger Universitätsreden, NF 25. Freiburg in Br.

175. Tersch, Harald [1998]. Österreichische Selbstzeugnisse des Spätmittelalters und der frühen Neuzeit (1400 –1650). Darstellung in Einzelbeiträgen. Wien, Köln, Weimar.

176. Tersch, Harald [2000]. Vielfalt der Formen. Selbstzeugnisse der frühen Neuzeit als historische Quellen. In. Winkelbauer, Thomas (ed.). Vom Lebenslauf zur Biographie. Waidhofen/Thaya.

177. Třeštík, Dušan [1962]. Formularze czeskie XIII wieku. Rękopisy i filiacje. Studia Źródłoznawcze. Commentationes 7.

178. Ulbricht, Otto [1992]. Ich-Erfahrung. Individualität in Autobiographien. In. Dülmen, Richard (ed.). Entdeckung des Ich. Die Geschichte der Individualisierung vom Mittelalter bis zur Gegenwart. Köln, Weimar, Wien, s. 109–144.

179. Ullmann, W. [1967]. The Individual and Society in the Middle Ages. Baltimore, London.

180. Ulmschneider, Helmgard [1987]. von Thein, Christoph. In. Die deutsche Literatur des Mittelalters. Verfasserlexikon, 2. vyd. 11. Nachträge und Korrekturen, sl. 323–326.

181. Ulmschneider, Helmgard [1987]. Michel, Nikolaus. In. Die deutsche Literatur des Mittelalters. Verfasserlexikon, 2. vyd. Berlin, New York, sl. 713–718.

182. Ulmschneider, Helmgard [1985]. von Diesbach, Ludwig. In. Die deutsche Literatur des Mittelalters. Verfasserlexikon, 2. vyd. Berlin, New York, sl. 993–997.

183. Úlovec, Jiří [1993]. Tvrziště v obci Týn, okres Sokolov. Muzejní a vlastivědná práce 3.

184. Velten, Hans Rudolf [1995]. Das selbst geschriebene Leben. Eine Studie zur deutschen Autobiographie im 16. Jahrhundert. Heidelberg.

185. Viléma, děkana kapituly vyšehradského Život Arnošta, arcibiskupa pražského [1873]. Ed. Josef Truhlář. PDČ I. Praha, s. 398–400.

186. Vom Individuum zur Person. Neue Konzepte im Spannungsfeld von Autobiographietheorie und Selbstzeugnisforschung [2005]. Jancke, Gabrielle – Ulrich, Claudia (ed.). Berlin (= Querelles. Jahrbuch für Frauen- und Geschlechterforschung 2005, díl 10).

187. Vondráček, Vladimír [1977]. Nemoc arcibiskupa Jana z Jenštejna. In. Jenštejn 1977 /Sborník, Brandýs nad Labem – Stará Boleslav.

188. Wagner – Egelhaaf, Martina [2005]. Autobiographie. Stuttgart, Weimar (2. vyd.).

189. Wachinger, Burghart [1989]. Oswald von Wolkenstein. In. Die deutsche Literatur des Mittelalters. Verfasserlexikon, 2. vyd., 7, Berlin – New York, sl. 134–169.

190. Wachinger, Burghart [1983]. Hugo von Montfort. In. Die deutsche Literatur des Mittelalters. Verfasserlexikon, 2. vyd. 4, sl. 243–251.

191. Weltsch, Ruben Ernest [1968]. Archbishop John of Jenstein (1348–1400). Papalism, Humanism and Reform in Pre-hussite Prague. The Hague, Paris: Mouton.

192. Wenzel, Horst [1980]. Die Autobiographie des späten Mittelalters und der frühen Neuzeit. 1. Die Selbstdeutung des Adels; 2. Die Selbstdeutung des Stadtbürgertums. München.

193. Wolf, Joseph [1863]. Eine Selbstbiographie aus dem Anfange des 16. Jahrhunderts. In. Mitteilungen des Vereins für Geschichte der Deutschen in Böhmen II, 2: 67–73.

194. Wolverton, Lisa [2015]. Cosmas of Prague. Narrative, Classicism, Politics. Washington D. C.

195. Wuthenow, R.-R. [1992]. Autobiographie, autobiographisches Schrifttum. In: Historisches Wörterbuch der Rhetorik. Ueding, Gert (ed.), I. Tübingen, sl. 1267–1276.

196. Zahnd, Martin [1986]. Die autobiographischen Aufzeichungen Ludwig von Diesbachs. Studien zur spätmittelalterlichen Selbstdarstellung im oberdeutschen und schweizerischen Raume. Bern.

197. Zahnd, Martin [1999]. Stadtchroniken und autobiographische Mitteilungen. Studien zur Selbsdarstellung spätmittelalterlicher Bürger. In. Arnold, Klaus – Schmolinsky, Sabine – Zahnd, Urs Martin (ed.). Das dargestellte Ich. Studien zu Selbstzeugnissen des späten Mittelalters und der frühen Neuzeit. Bochum, s. 29–51.

198. Zachová, Jana [1997]. Předmluva. In. Chronicon Francisci Pragensis – Kronika Františka Pražského. Ed. Jana Zachová. Prameny dějin českých, Nová řada I. Praha.

199. Zimmermann, Bernhard [2005]. Augustinus, Confessiones – eine Autobiographie; Überlegungen zu einem Scheinproblem. In. Reichel, Michael (ed.). Antike Autobiographien. Werke – Epochen – Gattungen. Köln, Weimar, Wien, s. 237–249.

200. Život císaře Karla IV. [1882]. Emler, Josef (ed.). PDČ III. Praha, s. 325–441.

Creative Commons License
Autobiografie v českém středověku is licensed under a Creative Commons Attribution 4.0 International License.

230 x 157 mm
vychází: 2 x ročně
cena tištěného čísla: 120 Kč
ISSN: 1804-0616
E-ISSN: 2336-3525

Ke stažení