Interdisciplinární časopis se zaměřuje především ze sociologického, politologického a historického hlediska na problematiku dlouhodobých sociálních procesů a trendů, modernizace, globalizačních tendencí a vlivů. Časopis vytváří širší platformu pro badatele v historických sociálních vědách. Epistemologické pole časopisu není striktně ohraničené a počítá s přesahy do civilizacionistiky, kulturní sociologie a dalších spřízněných oblastí.
Časopis vydává nakladatelství Univerzity Karlovy v Praze Karolinum ve spolupráci s Fakultou humanitních studií Univerzity Karlovy v Praze.
Historická sociologie je vědecký časopis s otevřeným přístupem, což znamená, že veškerý obsah je volně k dispozici bez poplatku pro uživatele nebo instituci. Uživatelé mohou číst, stahovat, kopírovat, distribuovat, tisknout, vyhledávat nebo odkazovat na plné texty článků v tomto časopise, aniž by potřebovali předchozí povolení od vydavatele nebo autora.
Recenzovaný vědecký časopis vychází dvakrát ročně, v červnu a v prosinci.
Časopis je abstraktován a indexován v CEEOL, CEJSH, DOAJ, EBSCO, Emerging Sources Citation Index, ERIH PLUS, OAJI, recensio.net, Scopus, SSOAR, Ulrichsweb.
Dlouhodobou archivaci elektronického obsahu časopisu zajišťuje Portico.
HISTORICKÁ SOCIOLOGIE, Vol 6 No 2 (2014), 93–113
Kardinální problém Rakouska-Uherska za Velké války 1914–1918: Lidský potenciál na frontě a v zázemí
[The Main Problem facing Austria-Hungary during the Great War 1914–1918: Manpower on the Battlefield and in the Hinterland]
Zdeněk Jindra
DOI: https://doi.org/10.14712/23363525.2014.6
zveřejněno: 10. 12. 2014
Abstract
According to the 1867 constitution the Habsburg Monarchy’s armed forces consisted of the common army, the navy, the Austrian Landwehr and the Landsturm. The armed forces had authority over three ministries and were themselves subject to the rule of three parliamentary institutions. From the beginning the growth of the armed forces had not kept pace with that of the population as a whole. There was a low volume of conscripts and poor training of reservists. This resulted in a relatively small army both in peace time and during war and meant that by the spring of 1918 Austria-Hungary had practically exhausted its available human resources. This was exacerbated by the high number of losses, both through death and capture. On the battlefield the number of deaths is thought to have been between 905,000 and 1,200,000 with 1.8 million injured. At the same time the number of deaths and illness in the hinterland increased while the rate of fertility dropped. In order to resolve this the government applied a number of measures: the upper age limit of conscription increased, the necessary standards for recruitment were lowered, training period was shortened, more use of weapons, factory workers were replaced with women, prisoners of war and workers from the occupied territories. However at this time the importance of the “war economy” was also growing which resulted in an increase in firms requesting the release of their employees from military service. In 1918 the Habsburg Monarchy had not only exhausted its human resources but was also on the brink of economic collapse.
klíčová slova: World War I; Austria-Hungary; manpower on the battlefield and in the hinterland
reference (21)
1. Allgemeines Verwaltungsarchiv Sien, Nachlaß Richard Riedl, Karton 46: General E. Klose, Deckung des personellen Bedarfes.
2. Gratz, G. – Schüller, R. [1930]. Der wirtschaftliche Zusammenbruch Österreich-Ungarns. Wien.
3. Gruber, J. [1918]. Účinky světové války na populaci a nové návrhy populacionistické. Obzor národohospodářský, roč. XXIII.
4. Handbuch der Geschichte Österreichs u. seiner Nachbarländer Böhmen und Ungarn, bearb. M. Uhlirz, Bd. III. [1939]. Graz, Wien, Leipzig.
5. Hötzendorf, Conrad von. F. [1921]. Aus meiner Dienstzeit. Bd. I. Wien, Berlin, Leipzig, München.
6. Jakubec, Ivan – Jindra, Zdeněk [2006]. Dějiny hospodářství českých zemí od počátků industrializace do konce habsburské monarchie. Praha: Karolinum.
7. Jindra, Zdeněk [1984]. První světová válka. Praha: SPN.
8. Jindra, Zdeněk [2006]. České země ve válečném hospodářství. In. Jakubec, Ivan – Jindra, Zdeněk [2006]. Dějiny hospodářství českých zemí od počátků industrializace do konce habsburské monarchie. Praha: Karolinum.
9. Kerchnawe, H. [1932]. Die unzureichende Kriegsrüstung der Mittelmächte. Militärwissensch Mitteilungen. Bd. 63. Wien.
10. Kiszling, R. [1934]. Die Entwicklung der österrung. Wehrmacht seit der Annexionskrise 1908. Berliner Monatshefte, Jg. XII.
11. Klose, E. [b.r.]. Deckung des personellen Bedarfes, AVA Wien, Nachlaß R. Riedl, Karton 46.
12. Kučera, R. [2013]. Život na příděl. Válečná každodennost a politiky dělnické třídy v českých zemích 1914–1918. Praha: NLN.
13. Netušil, F. J. [1923]. Vývoj obyvatelstva v Čechách a na Moravě v letech válečných. Antropologie. Časopis věnovaný fysické antropologii, nauce o plemenech, demografii. Roč. I.
14. Österreich-Ungarns letzter Krieg 1914–1918, bd. I., Bd. VII. [1930; 1938]. Wien.
15. Pistor, E. [1915]. Die Volkswirtschaft Österreich-Ungarns und die Verstän-digung mit Deutschland. Berlin.
16. Plaschka, R. G. – Haselsteiner, H. – Suppna, A. [1974]. Innere Front. Militärassistenz, Widerstand u. Umsturz 1918, Bd. I. Wien.
17. Rauchberg, H. [1912]. Österreichische Bürgerkunde. 2. Aufl. Wien. Rostunov, I. I. (ed.) [1975]. Istorija pervoj mirovoj vojny. Moskva.
18. Schubert, F. [1932]. Haben Rüstungen den Weltkrieg verursacht? Militärwissensch. Mitteilungen, Jg. 63. Wien.
19. Wegs, R. J. [1979]. Die österreichische Kriegswirtschaft 1914–1918. Wien.
20. Winkler, W. [1930]. Die Einkommensverschiebungen in Österreich während des Weltkrieges. Wien.
21. Wittich, A. von [1932]. Die Rüstungen Österreich-Ungarns 1866–1914. Berliner Monatshefte, Jg. 10, Berlin.
Kardinální problém Rakouska-Uherska za Velké války 1914–1918: Lidský potenciál na frontě a v zázemí is licensed under a Creative Commons Attribution 4.0 International License.
230 x 157 mm
vychází: 2 x ročně
cena tištěného čísla: 120 Kč
ISSN: 1804-0616
E-ISSN: 2336-3525
