Archeologický výzkum novověku a moderní doby v České republice. Několik poznámek k historii, současnému stavu a perspektivám

The beginnings of archaeological interest in studying the modern era can be dated to the early 20th century. Initially, isolated initiatives and achievements were based on research of archaeologists (especially specialists in the Middle Ages), ethnographers, and even exceptionally historians. In 1980s the interest in learning about our history of modern times through archeology significantly strengthened so that it is quite common in the Czech Republic today. However, the “post-medieval” concept still prevails, i. e. an interest in the monitoring of medieval phenomena, traditional or cultural artifacts, or the medieval technologies is still preferred, and only in the new dimensions of time – in modern times. The issue of the new phenomena, e. g. industrial society and culture, or the study of present is in the Czech Republic still at the edge of archaeological interest.

1. <bez popisu>

2. Beková, Martina – Koucký, Karel. [2004]. Nález novověké keramiky z Vysokého Mýta. In. Archeologie ve středních Čechách 8, s. 773–785.

3. Belisová, Natálie. [2004]. Zpracování smoly v Českém Švýcarsku a Labských pískovcích. In. Belisová, Natálie (ed.), Minulosti Českého Švýcarska II. In. Sborník příspěvků historické konference 2003, Krásná Lípa: Správa Národního parku Českého Švýcarska, s. 94–183.

4. Bláha, Radek – Sigl, Jiří. [2007]. Archaeological excavation of a Modern period brickworks on the Kimberley-Clark site in Jaroměř. In. Studies in Post-medieval Archaeology 2, s. 137–144.

5. Blažková, Tereza. [2010]. Proměna krajiny a života v době industrializace na Šumavě: Vchynicko-tetovský plavební kanál jako osa změn v regionu. Praha: Fakulta humanitních studií UK. Nepubl. mgr. práce.

6. Blažková, Tereza – Matoušek, Václav. [2010]. The Complex Research of the Thirty Year's War Battlefields in the Czech Republic, Śląskie Sprawozdania Archeologiczne 52, s. 427–436.

7. Bureš, Michal – Pařez, Jan [2006]. Archeologie současnosti a zaniklá krajina Novohradských hor. Archeologie 2, s. 46–53.

8. Cyrus, Milan – Matoušek, Václav. [2009]. Lhota 2007 – Experimentální pálení milíře tradiční technologií. In. Archeologia technica 20, Zkoumání výrobních objektů a technologií archeologickými metodami. Technické muzeum v Brně, s. 54–60.

9. Černý, Ervín. [1973]. Metodika průzkumu zaniklých středověkých osad a plužin na Drahanské vrchovině. Zprávy čs. Společnosti archeologické při Čs. Akademii věd XV.

10. Dějiny [1974]. Dějiny techniky na území Československa do konce 18. století, Praha: Academia.

11. Denkstein, Vladimír. [1953]. O úkolech historické archeologie. Časopis Národního muzea CXXII, s. 219–223.

12. Dohnal, Martin. [2003a]. Historická kulturní krajina v novověku. Vývoj vsi a plužiny v Borovanech u Bechyně. Praha: Ústav archeologické památkové péče středních Čech.

13. Dohnal, Martin. [2003b]. Proměny půdorysného uspořádání osad v okolí Milevska v pozdním středověku a novověku. Archeologie ve středních Čechách 7, s. 795–840.

14. Dohnal, Martin. [2006]. Vesnická sídla a kulturní krajina na Táborsku v 15.–19. století. Praha: Ústav archeologické památkové péče středních Čech.

15. Dohnal, Martin. [2008]. Změny krajiny v pozdním středověku a raném novověku v jižním okolí Čáslavi. In. Archeologie ve středních Čechách 12, s. 829–845.

16. Dragoun, Bohumír – Matoušek, Václav. [2004]. Archeologický odkryv uhliště v Olbramově a experimentální pálení dřevěného uhlí v Uhřínově. Příspěvek k problematice pálení dřevěného uhlí v novověku. In. Archeologie ve středních Čechách 8, s. 727–772.

17. Gawrecki, Dan. [1987]. Průmyslové oblasti českých zemí za kapitalismu (1780–1945). Sv. I, 1780–1918. Opava.

18. Gojda, Martin. [2000]. Archeologie krajiny. Vývoj archetypů kulturní krajiny. Praha: Academia.

19. Grabolle, Roman – Matoušek, Václav – Meduna, Petr – Smrž, Zdeněk. [2009]. Die Schlacht bei Třebel/Triebl im Jahr 1647 und weitere Untersuchingen zur Archeologie des Krieges in der Tschechischen Republik. In. H. Meller (hrsg.). Schlachtfelderarchäologie/Battlefield Archeology. 1. Mitteldeutscher Archäologentag vom 09. bis 11. Oktober 2008 in Halle (Saale), Tagungen des Landesmuseums für Vorgeschichte Halle 2, s. 173–186.

20. Hartmannová, Olga. [2005]. Budní hospodářství v Krkonoších z pohledu archeologie. Památky archeologické 96, s. 165–204.

21. Hejdová, Dagmar. [1981]. The Glasshouse at Rejdice in Northeastern Bohemia. Late Sixteenth – Early Seventeenth Centuries. Journal of Glass Studies 23, s. 18–33.

22. Hlušičková, Hana. [2001–2004]. Technické památky v Čechách, na Moravě a ve Slezsku I.–IV. Praha: Libri.

23. Hroch, Miroslav. [1999]. V národním zájmu. Praha: Lidové noviny. Knižnice Dějin a současnosti 9.

24. Hrubý, Petr – Hejhal, Petr – Kašák, Karel – Malý, Karel – Valkony, Jiří. [2009]. The deserted Baroque glassworks in the cadastral territory of Nová Ves near Božejov (district of Pelhřimov). In. Studies in Post – Medieval Archaeology 3, s. 479–500.

25. Jakubec, Ivan – Jindra, Zdeněk (eds.). [2006]. Dějiny hospodářství českých zemí od počátku industrializace do konce habsburské monarchie. Praha: Karolinum.

26. Jeleček, Leoš. [1985]. Zemědělství a půdní fond v Čechách ve 2. polovině 19. století. Praha: Academia.

27. Jeleček, Leoš. [1989]. Hlavní rysy vývoje kapitalismu v zemědělství v Čechách 1848–1900. In. Hospodářské dějiny 16, s. 43–91.

28. Jeleček, Leoš. [1991]. Některé ekologické souvislosti vývoje zemědělské krajiny a zemědělství v Českých zemích. Český časopis historický 89, s. 375–393.

29. Jeleček, Leoš. [1994]. Nová historiografie? Environmentální dějiny v USA: vývoj, metodologie, výsledky. Český časopis historický 92, s. 510–540.

30. Jeleček, Leoš. [1995]. Využití půdního fondu České republiky 1845–1995: hlavní trendy a širší souvislosti. In. Sborník České geografické společnosti 100, s. 276–291.

31. Jeleček, Leoš. [2000a]. Environmentální dějiny a česká historiografie a historická geografie. In. Pešek, Jiří (ed.) Scriptorium, Sdružení historiků České republiky (Historický klub 1872), s. 306–325.

32. Jeleček, Leoš. [2000b]. Environmentální dějiny v Česku, Evropě a USA: počátky a některé širší souvislosti. Klaudyán: časopis pro historickou geografii a environmentální dějiny 3. Internetové periodikum.

33. Jemelka, Martin. [2008]. Na Šalomouně. Společnost a každodenní život v největší moravskoostravské hornické kolonii (1870–1950). Ostrava.

34. Kalferst, Jiří – Sigl, Jiří. [1990]. Archeologický výzkum "Staré boudy" na k.ú. Špindlerův Mlýn v Krkonoších. Zpravodaj muzea v Hradci Králové 17/1, s. 78–83.

35. Kaván, Jaroslav. [1982]. Výsledky archeologického výzkumu Karlovy hutě v Jizerských horách, která pracovala v letech 1758–75. Ars vitraria 7, s. 19–72.

36. Kotalík, Jiří. [2008]. Úvod. In. Dvořáková, Eva (ed.) 100 technických a industriálních staveb Středočeského kraje. Praha: Titanic, s. 8–10.

37. Koucký, Karel – Stolz, Daniel – Stolzová, Dana. [2004]. Záchranný archeologický výzkum novověkých situací v Hořovicích. In. Archeologie ve středních Čechách 8, s. 787–799.

38. Koula, Jan. [1917–19]. Co nám vyprávějí pražské střepy 17. století. Památky archeologické 29, s. 12–16, s. 123–129, s. 176–184; 30, s. 27–34, s. 101–108; 31, s. 25–27.

39. Krajíc, Rudolf. [2009]. Voda a odpady jako privátní i komunální problém městských aglomerací. Doklady z města Tábora od 13. do 18. století. Památky archeologické C/90, s. 261–300.

40. Kubů, Eduard – Šouša, Jiří (eds.). [2008]. Finanční elity v českých zemích (Československu) 19. a 20. století. Praha: Dokořán.

41. Kubů, František – Zavřel, Petr. [2007a]. Zlatá stezka. Historický a archeologický výzkum významné středověké obchodní cesty. 1. Úsek Prachatice – státní hranice. České Budějovice.

42. Kubů, František – Zavřel, Petr. [2007b]. Zlatá stezka. Historický a archeologický výzkum významné středověké obchodní cesty. 2. Úsek Vimperk – státní hranice. České Budějovice.

43. Kubů, František – Zavřel, Petr. [2009]. Zlatá stezka 3 – Historický a archeologický výzkum významné středověké obchodní cesty. České Budějovice.

44. Kudrnáč, Jaroslav. [1991]. Dvacet let hornické archeologie v Čechách. Studie z dějin hornictví 21, 5–28.

45. Kuna, Martin a kol. [2004]. Nedestruktivní archeologie. Teorie, metody a cíle. Praha: Academia.

46. Landsfeld, Heřman. [1953]. Výroba habánské keramiky ve světle vykopávek. Český lid 40, s. 205–212.

47. Lenderová, Milena – Jiránek, Tomáš – Macková, Marie. [2009]. Z dějin české každodennosti. Praha: Karolinum.

48. Lissek, Petr. [2004]. Výroba dehtu a smoly v Českém Švýcarsku. In. Belisová, Natálie (ed.) Minulosti Českého Švýcarska II, Sborník příspěvků historické konference 2003. Krásná Lípa: Správa Národního parku Českého Švýcarska, s. 74–93.

49. Machačová Jana – Matějček Jiří. [2002]. Nástin sociálního vývoje českých zemí. Opava.

50. Machačová Jana – Matějček Jiří. [2010]. Nástin sociálního vývoje českých zemí. Praha: Karolinum.

51. Matoušek, Václav. [1992]. Archeologie současnosti v jeskyních Českého krasu. Český lid 79 – suplement, s. 420–439.

52. Matoušek, Václav. [2005]. Bacín – brána podzemí. Archeologický výzkum pravěké svatyně v Českém krasu. Praha: Agentura Krigl.

53. Matoušek, Václav. [2006]. Třebel. Obraz krajiny s bitvou. Praha: Academia.

54. Matoušek, Václav. [2010]. Čechy krásné, Čechy mé. Proměny krajiny Čech v době industriální. Praha: Agentura Krigl.

55. Matoušek, Václav – Blažková, Tereza. [2011a]. Česká, moravská a slezská města v ikonografických pramenech ke třicetileté válce. Historická geografie 37, s. 69–85.

56. Matoušek, Václav – Blažková, Tereza. [2011b]. Obraz a realita bojišť třicetileté války. Předběžná zpráva o projektu systematického studia rytin bojišť třicetileté války na území České republiky, Studies in Post-medieval archeology 4, s. 207–222.

57. Matoušek, Václav – Hájek, Jan – Kubů, František – Meduna, Petr. [1990]. A complex investigation of a field fortification of the seven year's war (1756–1763) at the site of Nebesa by Aš (Asch). Studies in postmedieval archaeology 1, Archaeological institute of Czechoslowak academy of sciences. Prague, s. 29–86.

58. Matoušek, Václav – Scheufler, Vladimír. [1980]. Nálezy novověké keramiky v Berouně. In. Vlastivědný sborník Podbrdska 18, s. 53–57.

59. Matoušek, Václav – Scheufler, Vladimír. [1983]. Raně novověké berounské zboží ve světle archeologických výzkumů v Berouně. In. Archaeologia historica 8, s. 189–196.

60. Matoušek, Václav – Scheufler, Vladimír – Štajnochr, Vítězslav. [1985]. Berounské majoliky. Časopis Národního muzea, řada historická CLIV, s. 126–139.

61. Matoušek, Václav – Zelenka, Antonín. [1986]. Archeologické nálezy z Deštivého lomu u Mořiny. Český kras 12, s. 70–76.

62. Merta, Jiří. [1980]. Průmyslová archeologie. In. Zkoumání výrobních objektů a technologií archeologickými metodami 1, s. 5–8.

63. Nováček, Karel. [1993]. Klasifikace povrchových stop po zaniklé těžbě surovin. Studie z dějin hornictví 23, s. 7–11.

64. Omelka, Martin – Řebounová, Otakara – Šlancarová, Věra. [2010]. Soubor křížků ze zaniklého hřbitova při kostelu sv. Jana v Oboře (Praha – Malá Strana). In. Archeologie ve středních Čechách 14, s. 467–520.

65. Pajer, Jiří. [2006]. Studie o novokřtěncích. Strážnice: Etnos.

66. Palmer, Marylin. [2005]. Understanding the Workplace: A Research Framework for Industrial Archaeology in Britain, Industrial Archaeology XXVII, s. 9–17. CrossRef

67. Prostředník, Jan. [1991–1992]. Obytné objekty z konce 16. století v Jičíně v Tylově ulici. Zpravodaj muzea v Hradci Králové 18, s. 103–109.

68. Petráň, Josef. [1995]. Dějiny hmotné kultury. Díl II (1). Kultura každodenního života od 16. do 18. století. Praha: Karolinum 1995.

69. Petráň, Josef. [1997]. Dějiny hmotné kultury. Díl II (2). Kultura každodenního života od 16. do 18. století. Praha: Karolinum 1997.

70. Pončíková, Pavlína. [2011]. Vklad Heřmana Landsfelda do českého a slovenského muzejnictví. Brno: Filozofická fakulta Masarykovy univerzity. Nepubl. diplom. práce.

71. Purš, Jaroslav. [1960]. Průmyslová revoluce v Českých zemích. Praha: SNTL.

72. Purš, Jaroslav. [1973]. Průmyslová revoluce. Vývoj pojmu a koncepce. Praha: Academia.

73. Rak, Michal. [2008]. Archeologie letectví 20. století. Problematika lokalit s relikty zřícených letounů. Plzeň: Filozofická fakulta Západočeské univerzity v Plzni. Nepubl. diplom. práce.

74. Rasl, Zdeněk. [1979]. Zpráva o průzkumu nemovitých železářských památek v Čechách. Z dějin hutnictví 6, s. 107–129.

75. Rathje, William. [1974]. The Garbage project. Archeology 2, s. 236–241.

76. Robek, Antonín a kol. [1980]. Stará dělnická Praha. Praha: Academia.

77. Scheufler, Vladimír. [1972]. Lidové hrnčířství v českých zemích. Praha: Academia.

78. Scheufler, Vladimír. [1990]. Evaluation of the pottery finds from a military encampment at Nebesa by Aš. In. Studies in postmediaeval archeology 1, s. 67–74.

79. Sklenář, Karel. [2000]. Archeologie a pohanský věk. Praha: Academia.

80. Sklenář, Karel. [2005]. Biografický slovník českých, moravských a slezských archeologů. Praha: Libri.

81. Smetánka, Zdeněk. [1987]. Hledání zmizelého věku. Praha: Mladá fronta.

82. Smrž, Zdeněk – Meduna, Petr – Brůna, Vladimír – Křivánek, Roman. [1999]. Polní fortifikace z 18.–19. století u obce Poplze, okr. Litoměřice. Archeologické rozhledy 51, s. 335–345.

83. Smrž, Zdeněk – Hluštík, Antonín. [2007]. Polní opevnění z roku 1813 mezi Postoloprty a Budyní nad Ohří: výsledky letecké prospekce a historického bádání. Archeologické rozhledy 59, s. 713–746.

84. Steiner, Jan. [1991]. Průmyslové oblasti českých zemí (1780–1945). Sv. II (1918–1945), část 1 – hospodářský vývoj. Opava.

85. Studie. [1983–86]. Studie o technice v českých zemích 1800–1918, I.–IV. Praha: NTM.

86. Široký, Radek. [2000]. Pitná, užitková odpadní voda v českých městech ve středověku a raném novověku. Stav a perspektivy archeologického poznání. Památky archeologické XCI, s. 345–410.

87. Štaif, Jiří (ed.). [2007]. Moderní podnikatelské elity. Metody a perspektivy bádání. Praha: Dokořán.

88. Štajnochr, Vítězslav. [1998]. I. Nové a starší nálezy střepů mezzomajolik. Archeologie ve středních Čechách 2, s. 433–444.

89. Štajnochr, Vítězslav. [2004]. Hrnce pro tepelné zpracování pokrmů. Studia funkcí novověké keramiky. In. Archeologie ve středních Čechách 8, s. 801–851.

90. Štajnochr, Vítězslav. [2005]. Džbány. Studia funkcí novověké keramiky. In. Archeologie ve středních Čechách 9, s. 729–778.

91. Štajnochr, Vítězslav. [2006]. Mísy. Studia funkcí novověké keramiky. In. Archeologie ve středních Čechách 10, s. 959–1046.

92. Štajnochr, Vítězslav. [2007]. Báně, transportní hrnce, spížní hrnce na ukládání tuků, konvice na náhražkovou kávu, hrnky a hrnečky. Studia funkcí novověké keramiky. In. Archeologie ve středních Čechách 11, s. 739–790.

93. Štajnochr, Vítězslav. [2008]. Hrnce v technologii mléka, hrnce s výpustí, speciální smetanice, hrnčířské nádoby na důj, pístové máselnice, syrnice. Studia funkcí novověké keramiky. Archeologie ve středních Čechách 12, s. 963–1011.

94. Štajnochr, Vítězslav – Fröhlich, Jiří – Krajíc, Rudolf – Militký, Jiří. [1998]. II. Katalog střepových nálezů mezzomajolik. In. Archeologie ve středních Čechách 2, s. 445–468.

95. Ulrychová, Eva. [1994]. Dřevěné vodovody z 1. třetiny XVII. století v Jičíně. Zpravodaj muzea v Hradci Králové 20, s. 37–141.

96. Ulrychová, Eva. [2010]. Dýmky z valdštejnského období z Jičína a Hořic. In. Archeologie ve středních Čechách 14, s. 929–932.

97. Ustohal, Vladimír – Stránský, Karel. [2002]. Kounický viadukt – bezmála čtvrt století od ukončení železničního provozu. In. Archeologia technica 14, s. 18–20.

98. Vaněček, Jiří – Vlach, Martin – Majzlík, Karel – Doležal, Pavel – Ustohal, Vladimír. [2003]. Pancéřová bojová stanoviště československého opevnění z let 1935–1938. In. Archeologia technica 15, s. 41–48.

99. Večeřa, Josef. [1998]. Typologie povrchových tvarů vzniklých těžbou rud a jejich časové řazení. In. Studie z dějin hornictví 27, s. 81–89.

100. Večeřa, Josef. [2009]. Průzkumná pole – klíč k rozluštění středověkých a novověkých děl? In. Studie z dějin hornictví 38, s. 5–16.

101. Vyšohlíd, Martin. [2007a]. Ústní hygiena v novověku. Nálezy kostěných zubních kartáčků na náměstí Republiky v Praze. In. Archeologie ve středních Čechách 11, s. 791–799.

102. Vyšohlíd, Martin. [2007b]. Finds of clay tobacco pipes from Náměstí Republiky in Prague's New Town. In. Studies in Post – medieval Archaeology 3, s. 275–304.

103. Woitsch, Jiří. [2003]. Zapomenutá potaš. Drasláři a draslářství v 18. a 19. století. Etnologická knižnice 40. Praha: Etnologický ústav Akademie věd ČR.

104. Woitsch, Jiří. [2009]. K hospodářskému využití lesa v raném novověku. "Lesní řemesla" v 17.–18. století. Praha: Filosofická fakulta UK, Ústav českých dějin. Nepubl. disertační práce.

105. Žegklitz, Jaromír. [1990]. Topografie pražských hrnčířských dílen a jejich podoba v 16. – poč. 17. století. In. Studies in postmediaeval archeology 1, s. 215–230.

106. Žegklitz, Jaromír. [2006]. Renesanční portrétní kachle z hrnčířské dílny Adama Špačka v Truhlářské ulici v Praze. Archeologické rozhledy 58, s. 78–116.

107. Žegklitz, Jaromír. [2007]. Renaissance glassworks in Broumy. In. Studies in Post – medieval Archaeology 3, s. 145–180.

108. Žegklitz, Jaromír – Smetánka, Zdeněk. [1989]. Historie a postmedievální archeologie. Československý časopis historický 37, s. 728–738.

109. Žegklitz, Jaromír – Smetánka, Zdeněk. [1990]. Post-mediaeval archeology in Bohemia and its problems. In. Studies in postmediaeval archeology 1, s. 7–21.

110. Žegklitz, Jaromír – Zavřel, Jan. [1990]. Geochemical and petrographical studies of the post-mediaeval pottery of the Prague and Beroun regions. In. Studies in postmediaeval archeology 1, s. 95–126.