HISTORICKÁ SOCIOLOGIE
HISTORICKÁ SOCIOLOGIE

Interdisciplinární časopis se zaměřuje především ze sociologického, politologického a historického hlediska na problematiku dlouhodobých sociálních procesů a trendů, modernizace, globalizačních tendencí a vlivů. Časopis vytváří širší platformu pro badatele v historických sociálních vědách. Epistemologické pole časopisu není striktně ohraničené a počítá s přesahy do civilizacionistiky, kulturní sociologie a dalších spřízněných oblastí.

Časopis vydává nakladatelství Univerzity Karlovy v Praze Karolinum ve spolupráci s Fakultou humanitních studií Univerzity Karlovy v Praze.

Historická sociologie je vědecký časopis s otevřeným přístupem, což znamená, že veškerý obsah je volně k dispozici bez poplatku pro uživatele nebo instituci. Uživatelé mohou číst, stahovat, kopírovat, distribuovat, tisknout, vyhledávat nebo odkazovat na plné texty článků v tomto časopise, aniž by potřebovali předchozí povolení od vydavatele nebo autora.

Recenzovaný vědecký časopis vychází dvakrát ročně, v červnu a v prosinci.

Časopis je abstraktován a indexován v CEEOL, CEJSH, DOAJ, EBSCO, Emerging Sources Citation Index, ERIH PLUS, OAJI, recensio.net, Scopus, SSOAR, Ulrichsweb.

Dlouhodobou archivaci elektronického obsahu časopisu zajišťuje Portico.

HISTORICKÁ SOCIOLOGIE, Vol 3 No 1 (2011), 111–118

Svět Magnuna. Esej o bláznivých rajčatech a čekání na revoluci ve Vítězné Káhiře

[The World of Magnuna. Essay on Crazy Tomatoes and Waiting for a Revolt in Cairo Victorious]

Václav Cílek

DOI: https://doi.org/10.14712/23363525.2017.110
zveřejněno: 17. 10. 2017

Abstract

Počátkem listopadu 2010 konečně spadla cena rajčat v Káhiře na přijatelné tři egyptské libry (asi 10 Kč) za kilo. Ještě týden před tím dosahovala cena kolem 10–12 liber a místní vzpomínali na celkem nedávnou dobu, kdy na předměstí Káhiry šlo koupit za libru tři kila rajčat. V podstatě se dá říct, že během tří let byl rozdíl mezi nejnižší a nejvyšší cenou rajčat zhruba třicetinásobný. Je to asi jako kdybychom v Čechách jednou zaplatili za bochník chleba dvacet korun a podruhé šest set. Proto se pro rajčata ujala přezdívka „magnuna“, což znamená „blázni“. Něco podobného se stalo před pár měsíci s plynem. Běžný člověk vaří na plynu. Elektřina není zavedena všude a dřevo je drahé. Navíc i na obyčejných prknech naleznete švédská razítka, v horším případě nejprve českou cedulku země původu a pak švédský exportní štempl. Kus Šumavy tak máme i v Egyptě. Plyn byl subvencovaný státem, ale stát špatně platil arabským exportérům z okolních zemí a tak mu plyn prostě přestali dodávat, protože viděli, že Egypťané se placením nechtějí zabývat. Ceny nejprve stouply na desetinásobek a pak plyn došel, anebo byl na černém trhu za nehorázné ceny. Miliony nejchudších lidí přestaly na několik týdnů připravovat teplé pokrmy.

230 x 157 mm
vychází: 2 x ročně
cena tištěného čísla: 120 Kč
ISSN: 1804-0616
E-ISSN: 2336-3525

Ke stažení