Interdisciplinární časopis se zaměřuje především ze sociologického, politologického a historického hlediska na problematiku dlouhodobých sociálních procesů a trendů, modernizace, globalizačních tendencí a vlivů. Časopis vytváří širší platformu pro badatele v historických sociálních vědách. Epistemologické pole časopisu není striktně ohraničené a počítá s přesahy do civilizacionistiky, kulturní sociologie a dalších spřízněných oblastí.
Časopis vydává nakladatelství Univerzity Karlovy v Praze Karolinum ve spolupráci s Fakultou humanitních studií Univerzity Karlovy v Praze.
Historická sociologie je vědecký časopis s otevřeným přístupem, což znamená, že veškerý obsah je volně k dispozici bez poplatku pro uživatele nebo instituci. Uživatelé mohou číst, stahovat, kopírovat, distribuovat, tisknout, vyhledávat nebo odkazovat na plné texty článků v tomto časopise, aniž by potřebovali předchozí povolení od vydavatele nebo autora.
Recenzovaný vědecký časopis vychází dvakrát ročně, v červnu a v prosinci.
Časopis je abstraktován a indexován v CEEOL, CEJSH, DOAJ, EBSCO, Emerging Sources Citation Index, ERIH PLUS, OAJI, recensio.net, Scopus, SSOAR, Ulrichsweb.
Dlouhodobou archivaci elektronického obsahu časopisu zajišťuje Portico.
HISTORICKÁ SOCIOLOGIE, Vol 2 No 1 (2010), 119–124
Nanebevzetí Pavlíka Morozova aneb Jak se konstruuje mučedník v totalitním režimu
Miloslav Petrusek
DOI: https://doi.org/10.14712/23363525.2017.67
zveřejněno: 10. 10. 2017
Abstract
Morální povaha společenského systému se dá vystopovat ze symbolických forem, jichž používá ke své autoprezentaci. Jednou z nich je nepochybně to, jaké hrdiny si vybírá, jak je uctívá a kterým mučedníkům klade na hroby věnce. Pravděpodobně prvním „velkým mučedníkem“ nastupující modernity byl Jean-Paul Marat, zavražděný Charlottou Cordayovou (1793), přičemž nelze vyloučit, že její dýka ho uchránila před potupou gilotiny. Možná, že dnes bychom po zkušenostech s revolučním terorem měli mít za první mučednici spíše krásnou a hrdou Cordayovou, která se nechala dokonce dvě hodiny před smrtí portrétovat od důstojníka Národní gardy, který byl jejím zjevem a důstojností zcela fascinován. Totalitní režimy nezřídka volí jako své uctívané martyry osobnosti pochybné, jejichž mučednictví může být sporné dokonce ve světle ideje, pro niž se obětovali nebo byli obětováni. Z této generální teze vylučuji skutečné hrdiny a mučedníky protinacistické války, kterou vedl Sovětský svaz – ani Zoja Kosmoděmjanskaja, ani mladogvardějci si nezaslouží dehonestaci jen proto, že je režim povýšil na symboly a postavil tedy výše než statisíce jiných hrdinů a mučedníků.
Nanebevzetí Pavlíka Morozova aneb Jak se konstruuje mučedník v totalitním režimu is licensed under a Creative Commons Attribution 4.0 International License.
230 x 157 mm
vychází: 2 x ročně
cena tištěného čísla: 120 Kč
ISSN: 1804-0616
E-ISSN: 2336-3525
